Autor: David Ducháček Publikováno: 14.října 2003 |
![]() ![]() ![]() O dvě dekády později se historie málem opakovala. Alan Bradley, toho času špičkový vývojář, badatel a jak jinak než počítačový expert prostě zmizel z povrchu zemského (žádné samovznícení, prostě zmizel). V záloze díky bohu zůstal jeho mladý syn Jet, jehož ovládání vám tvůrci svěřili. Podaří se vám nalézt digitalizovaného otce? Kdo vlastně stojí za celým projektem a proč se otec octil v jiném světě? Proč ve hře není krev? Odpověď na všechny otázky vám TRON 2.0 sice nedá, ale během svého putování se toho dozvíte dost. I jednoduché věci se stanou složitějšími, až jim nakonec neporozumí vůbec nikdo - ideální stav. ![]() Ačkoli to tak na první pohled moc nevypadá, jde o klasickou 3D akční FPS postavenou na enginu LithTech 2.0 (Saturn). I přes virtuální prostředí je primárním úkolem masová likvidace programů, virů a jiných neřádů a sekundárním posláním získávání bezpečnostních kódů, hacking a příležitostný zápas s protivníky na motorkách - závody Light Cyclů. Tron má na svědomí zkušený tým (Monolith), takže se opět připravte na náročnou akci - v tomto případě na silně nevšední design misí s hardcore úpravou rozlehlých a místy dosti nelogicky vypadajících interiérů. Úchvatné vizuální zážitky na stříbrném talíři Kdybych měl TRONovu vizuálně nestandardní slupku představit člověku, který (stejně jako já) neměl to štěstí vidět film, musel bych konstatovat, že jde o psychedelickou technokratickou kulisu s výrazným luminiscenčním efektem a rodičovským morálním poselstvím na závěr. Teď si asi připadáte jako mogwai mezi pokémony, ale právě tak jsem se cítil v úvodních fázích hry já. Dobrá rada na úvod - nenechte se odradit prvotním šokem vyvolaným vaší konvenční představou o způsobu utváření FPS, potažmo hry jako takové. Zažité nebo spíše přežité architektonické standardy nahradilo prostorově neodhadnutelné a nestabilní futuristické prostřední s řadou nadčasových podivností. Rovné podlahy či pravidelné útvary potkáte jen zřídka. V řadě případů zaměníte průhlednou „rekvizitu“ za skutečnou podlahu. Sestavit virtuální svět uvnitř integrovaných obvodů, kondenzátorů a jiných hloupostí, aby výsledek neskončil putováním za seattlovskou trojkombinací (CTRL+ALT+Microsoft) není snadné. ![]() Digitální závody na motorkách Jestli jste viděli film, bude vám hned jasné, o čem je řeč. Závody, při nichž se vaše tělo transformuje na speciální motorku, pohybující se po mřížkovaných texturách čtercovitého tvaru. Abyste porazili soupeře, nesmíte v poměrně vysoké rychlosti do ničeho narazit. Kdo nabourá, prohrál a stahuje všem spolubydlícím service packy. Vypadá to jako úplná hračka, ale nenechte se zmást. Princip závodů totiž vychází z klasického hada, které jistě znáte z pravěkých dob PC nebo z vlastního mobilu. Rozdíl je pouze v tom, že ocas (ehm..tedy stopa) zůstává za vaší motorkou a mizí až po chvilce. Doporučuji také sledovat různé upgrady, povalující se na různých místech levelů. Některé zvyšují vaši rychlost (to je spíš zápor), jiné zase aktivují štíty nebo jiné speciální schopnosti. Umělá inteligence se opět nedostavila, píšu pět! No One Lives Forever 2 byl na virtuální poměry rozhodně nadprůměrně inteligentní. O to smutnější je, když se jeho následník s forestogumpovskou dávkou naivity drží za poslední prst nad propastí umělé dementnosti. Než však zahájíte mohutnou ofenzívu na krčský lesík v domnění, že právě tam se recenzent nalézá, nejprve si hru řádně vyzkoušejte. Trestuhodně nízká umělá inteligence vás dostane rychleji než Tyson váš ušní boltec. ![]() ![]() ![]() Protivníkova strategie funguje na snadném principu - jakmile se odtamtud vynoří objekt A, okamžitě se všichni rozeběhneme tou nejdelší cestou k cíli a po cestě se připleteme do rány NPC ("nesmí zemřít, if yes, then quickload"). Tyto a podobné situace se objevují celkem často. Je jedno, jak silný je protivník, neboť bezhlavě útočí všichni. Jedinou drobnou překážkou pro vás jsou „elekTRONi“ se štíty. První útoky vašeho disku obvykle s úspěchem odrazí. Další sice ne, ale to se dalo celkem čekat. Energetické serepetičky ![]() Zbraně jsou v základní výbavě čtyři, jenže každá z nich má tři varianty. Například disk může díky technologickému upgradu zmutovat v dobře známý cluster, jehož destrukční potenciál je obrovský. Druhou lechtací hračičkou jsou elektrické energo-para-obušky - nejvýkonnější verze je sniperka. Míčky jsou v pořadí třetí nejdrsnější zbraní a rozhodně za svými konkurencí nijak nezaostávají. První je trošku podobná známému „plivátku“ z UT (Ges BioRifle). Nenechte se mýlit, třetí stupeň je plnohodnotné vraždící flusadlo s příznačným názvem Drunkem dims. Konečně nejdrsnější a myslím, že jednou z nejzajímavějších zbraní je kategorie poslední, zvaná mesh primitive. Základní verze pro změnu připomíná jinou zbraň z UT, ale další odrůdy jsou již bez skvrnky inspirace. ![]() Upgrady, rutiny, subrutiny a neonové trubice Jednou z prvních FPS s RPG prvky byl vynikající Deus Ex. Dalo bys se říci, že TRON obsahuje něco podobného ovšem v designu Jedi Knighta. Váš systém je schopen upgradu pomocí tzv. subrutin - speciální artefakty permanentně zvyšující vaše schopnosti. Existují tři varianty - alfa, beta a teď byste čekali gamu, kdepak, je to gold. Díky speciálním subrutinám lze zvýšit váš výskok, účinnost zbraní, odolnost vůči virům, sílu štítů atd. ![]() ![]() ![]() Tvůrci si s těmito prvky celkem vyhráli, symbolů je spousta a z grafické znázornění se většinou dá odhadnout, na co je využít. Subrutiny ale nemůžete jen tak ledabyle naházet do inventáře. Některé totiž v paměťových slotech zabírají dvě pozice, jiné tři a ty nejobyčejnější jen jedinou. Počet slotů se mění v závislosti na systémové konfiguraci (od kapesních hodinek pro drsný server). Nezapomeňte také na přítomnost virů, jejichž práce vaše cenné elementy likviduje - v inventáři je k dispozici antivir a také jednotka pro detekci neznámých subrutin - velmi užitečná a nepostradatelná věc. Jedinou věcí, jejíž začlenění do hry považuji za téměř zbytečný krok, jsou drobné žluté mršky povyšující váš systém na vyšší verze. Bodíky se povalují na obtížněji dostupných místech a také přibývají po kompletaci puzzle či vyřešení úkolu. Humor a náročnost úrovní ![]() V krizovkách můžete využít „vestavěného“ helpu (primárně k nalezení pod klávesou 8) nebo se pokoušet komunikovat s NPC - ti toho moc nevědí a jako obvykle mají na práci deset tisíc jiných věcí. Pokud jste měli problémy v Jedi Knightovi II či Deus Ex, do TRONa se raději ani nepouštějte. Ztraceni ve vlastním počítači, co může být potupnějšího, že? Poměrně obtížné jsou také filmem proslulé motorkářské závody - obdoba červa jen se pohybujete na mřížce. Závody jsou zajímavým zpestřením, ale mohlo jich být méně. Netradiční síťová hra Multiplayer sice nabízí pouze dva herní režimy, ovšem v netradičním provedení. První je motorkářský závod na mřížkách. K dispozici máte dvanáct levelů, což není špatné. Navíc prostředí je velmi různorodé. Ale mne tento režim příliš nezaujal. Proč? Hry na bázi „hada“ jsou velmi stereotypní a po chvíli mne začnou silně nudit - možná proto mi baterka na mobilu vydrží tak dlouho naživu. Dalším negativním vlivem je vysoká četnost závodů v singlu. Pak se nikdo nemůže divit, že už nechci vidět a zažít to samé podvacáté. ![]() Hudba Hudební doprovod obstarává londýnská filharmonie s ostříleným Johnem Williamsem. Skočili jste na to? Bohužel ani já. Hudba, dá-li se tak nazvat to, co se během hraní linulo z mých reproduktorů, potažmo sluchátek není nijak zvlášť kvalitní. Proč? Prvním důvodem je hra samotná. Asi není snadné složit odpovídající melodie k něčemu, co vypadá tak podivně jako TRON a výrazně se liší od stávajících produktů. S tímto přístupem se komponista sžil až překvapivě snadno. Hlavní herní motivy nepostrádají originální prvky a místy netradiční pasáže, leč celek má s hudbou podle not společného velmi málo. Syntetika je sice na místě, jde přece o brutal-hardcore-psycho-sci-fi titul, jenže výsledkem je příliš umělá nekompaktní a místy disharmonická hudební kulisa. ![]() ![]() ![]() další obrázky z této hry najdete v sekci screenshotů Efekty, skřeky a podobné blbůstky byly naštěstí nasamplovány v režimu „standard“. Zbraně vydávají odpovídající podivné (pa)zvuky. Důležitým herním doplňkem jsou precizně namluvené dialogy. Znějí přesně tak, jak jsem si představoval - digitálně upravené hlasy nepřátel a sympatické hlasy hlavního hrdiny a NPC. Alespoň něco přesně podle mého gusta. Hardwarové nároky? Hardwarové nároky se pohybují na hranici dnešního standardu - pod 1GHz a 256 MB RAM to ani nezkoušejte. Byl jsem zvědav, jak si s TRONem poradí moje postarší muzejní sestava (1.4 GHz Athlon, 256 MB RAM, GeForce SDR). Jelikož jsem na této sestavě „rozchodil“ NOLFa 2, nepředpokládal jsem o nic horší výsledek (engine je víceméně totožný) v případě TRONa 2.0. Ouha, hra spadla pár vteřin po spuštění a zanechala na monitoru sympatickou hlášku, ve které stálo, že musím svou grafickou kartu vyměnit za GeForce 2 či konkurenční produkt od ATI. Hm, smutné, na druhou stranu je to tak možná lepší. Než trhanou hrůzu v nízkých detailech, tak radši nic. Proč není TRON 2.0 bomba? ![]() Stáhněte si: Dema, Trailery, Patch, Editor levelů, Cheaty... Související články: Novinky |
David Ducháček | |
autorovi je 23 let, dříve psal pro GamePort a nyní působí i v Levelu, pracuje jako správce sítě, nejraději má akční hry všeho druhu a mezi jeho nejoblíbenější tituly patří Dungeon Master, Shadowman a Half-Life (všechny články autora) |