Kohan II: Kings of War - recenze
9/10
zdroj: Archiv

Kohan II: Kings of War - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

10. 10. 2004 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

V názvu má číslo 2, jedná se však už o třetí díl. Je to fantasy, trpaslíky a elfy tu ale nenajdete. A i když velíte velkým armádám, nemusíte odrovnat svou myš. To vše je Kohan II, svěží vítr v zatuchlé kobce tuctových RTS.

Autor: Martin Blatný
Publikováno: 10.října 2004
Verze hry: finální/anglická
Doba recenzování: 1,5 týdne

Obrázek zdroj: Archiv
Ačkoli má v názvu číslovku 2, jedná se už o třetí díl. Ačkoli je to fantasy, trpaslíky a elfy tu nenajdete. Ačkoli velíte velkým armádám, nemusíte zuřivě klikat myší jako u jiných her. A přestože to není v žánru real-time strategií příliš obvyklé, uplatníte zde jak taktiku, tak strategii. To vše je Kohan 2: Kings of War, který přináší svěží vítr do zatuchlé kobky tuctových RTS a kterého osobně ho pasuji na jednoho z jistých kandidátů na nejlepší hru roku.

 Příběh ze země Khaldun
Kings of War po dějové stránce navazují na oba předchozí díly (viz tabulka níže). Setkáte se tu opět s nesmrtelnými Kohany, s překrásnou, i když válkou zmítanou zemí Khaldun i s nepřátelskou rasou Ceyah, která zase jednou hodlá podrobit si celý svět. A tak se znepřátelené frakce postupně sjednocují, aby se společně postavily nájezdníkům. Příběh je vyprávěn in-game filmečky, které se odehrávají mezi misemi. Děj je plný zvratů a postupně se setkáte se všemi rasami, jež Khaldun obývají. Zahrajete si dokonce i za Ceyah, takže máte možnost poznat silné a slabé stránky svého nepřítele, což se v závěrečných misích docela hodí.

Jedinou (i když drobnou) vadou na kráse je přílišná linearita hry. Pořadí misí je pevně dané a hráč nemá šanci nijak průběh děje ovlivnit. I když na druhou stranu je nutno uznat, že u takto bohatého příběhu plného zvratů asi příliš s větvením experimentovat nejde. Přece jen není nosným prvkem hry dobývání území, kde lze nelinearitu implementovat snáze.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

 Další klon Dune II?
Ačkoli základní principy real-time strategií (stavba základny, těžba surovin, výroba jednotek a boj) jsou zastoupeny i zde, mnoho větších i menších odlišností rozhodně potěší každého hráče, který je již znuděn záplavou strategií, které jsou od sebe k nerozeznání.

Stejně jako v předchozích dílech Kohana jsou hlavními surovinami zlato, dřevo, kámen, železo a magické krystaly. Není ovšem nutné zabírat surovinové doly, které se na mapě vyskytují, suroviny je možné „těžit“ i ve městech – v případě velkého vyzbrojování se ovšem bez dolů neobejdete a expanze je tak víceméně nutná. Doly lze za určitý obnos upgradovat a zvýšit jejich produkci. Neutrální doly lze zabrat pomocí speciální jednotky, nepřátelské doly je nutno nejprve dobýt. Zásoby surovin jsou nevyčerpatelné, takže stačí doly ubránit před nepřítelem a trvalý přísun je zajištěn.

Zvětšit zdroj: Archiv Zlato je jako vždy hlavní surovinou a na stavu konta závisí vaše schopnost vycvičit jednotky, postavit budovy či vynalézt nové technologie. U ostatních surovin se dokonce nezobrazuje ani jejich aktuální stav, pouze kladná či záporná bilance. Lze tak do určité míry „jít do mínusu“ a překlenout momentální nedostatek určité suroviny. Ve městech pak lze měnit suroviny za zlato či naopak, ovšem ne formou jednorázového obchodu, nýbrž (po postavení či upgradu dané budovy) trvalým směňováním. Zajímavé je, že „výměnný kurs“ je pro nákup i prodej jiný, takže pokud máte postavené dvě budovy, z nichž jedna surovinu prodává a druhá kupuje, slušně na tom vyděláte.

 Náplň misí
Kromě dvou jednoduchých tutoriálů je k dispozici 25 zajímavých a pěkně navržených misí kampaně pro jednoho hráče, doplněných ještě skirmish módem. Náplň misí je různá – nejčastěji se vyskytuje úkol zničit veškeré nepřátelské síly, nicméně nechybí ani záchranné mise, obrana města spřátelené rasy či prostý přesun hrdinů na druhý konec mapy, z čehož se samozřejmě vyklube pořádná bitva. Mise jsou ještě zpestřeny nepovinnými úkoly, které sice nepřinášejí žádné bonusy, přispívají ale k atmosféře hry. Pro fanoušky multiplayeru je pak připraveno velké množství map pro více hráčů a několik herních módu. Navíc je ke hře přibalen kvalitní editor, ve kterém lze s trochou snahy vytvořit vlastní dobrodružství stejné kvality, jako mají originální mise.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

 Města jako základ
Stejně jako předchozích dílech lze města stavět pouze na určených místech, kterých je na mapě vždy jen pár. Pomocí speciální jednotky lze na neobsazeném stavebním místě vybudovat vesnici a tu pak vylepšit na město. Nepřátelské město můžete zničit a stejným způsobem na daném místě vybudovat město vaše, totéž ovšem může provést nepřítel vám. Boj o města se tak stává základním strategickým principem celé hry.

TIMEGATE STUDIOS - ÚSPÉCH HNED NAPOPRVÉ?
Obrázek zdroj: Archiv Vývojářská firma TimeGate Studios rozhodně nepatří mezi ty známější. Založena byla v roce 1998 a poprvé o sobě dala vědět před třemi lety, kdy vydala titul Kohan: Immortal Sovereigns. Nevšední strategie se spoustou nových nápadů se dočkala nejen uznání hráčů, ale i mnoha ocenění odborné veřejnosti. Malou vadou na kráse bylo snad jen trochu horší grafické provedení. Těm hráčům, kteří příliš nepřeceňují vizuální stránku hry, však první díl přinesl mnoho nádherných zážitků a spoustu probdělých nocí.

Jak už to v podobných případech bývá, na druhý díl nebo aspoň datadisk se nemusí dlouho čekat. V případě pokračování série Kohan se hráči dočkali v podstatě obojího – původně měl být Kohan: Ahriman’s Gift čistokrevným datadiskem, obsahujícím jen pár nových jednotek a kouzel, nakonec však přibyly i nové rasy, hrdinové a kampaně, takže se Ahriman’s Gift prodával jako samostatná hra. Grafika zůstala prakticky nezměněna, snad i proto, že pokračování vyšlo také v roce 2001, jen 8 měsíců po prvním dílu. V roce 2002 ještě vyšla speciální „Awards“ edice prvního dílu, s vylepšenou umělou inteligencí a novými mapami. Bylo ale jasné, že víc polévky se už z tohoto kusu masa nevyvaří, takže započaly práce na „skutečném“ druhém dílu.

Zvětšit zdroj: Archiv Další zajímavou myšlenkou, kterou si Kings of War přinesly z předchozích dílů, je omezený počet budov ve městě. Ve vesnici lze (v závislosti na rase, která vesnici založila) postavit jen jednu či dvě budovy. Pak se musí vesnice upgradovat na město, aby bylo možné postavit další budovy. To se několikrát opakuje, nicméně maximální počet budov ve městě je poměrně nízký (většinou 6 či 7 budov). Zpočátku je nutné rozhodnout se, které budovy se postaví dříve – je spíše potřeba pila na těžbu dřeva, banka pro směnu surovin či kasárna pro zvýšení počtu jednotek? Navíc nemohou ve městě být dvě stejné budovy, což ještě více zdůrazňuje nutnost expandovat a dobývat další města.

Každou budovu lze upgradovat, a to dokonce několika možnými způsoby. Například surovinové budovy lze vylepšit tak, aby se zvýšil jejich výnos (s adekvátním úbytkem zlata, tj. vlastně budova surovinu nakupuje), nebo naopak změnit na prodávající budovu. Protože tento proces je nevratný, je nutné se pečlivě rozhodnout, kterou možnost vyberete, což dále podtrhuje strategický rys hry. Nic vám samozřejmě nebrání provést v různých městech různé upgrady dané budovy, čímž získáte všechny potřebné budovy – tento postup je v pozdějších misích víceméně nutností.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Samotná města jsou poměrně dobře chráněna – jsou obehnána hradbami a bráněna skupinou lučištníků (či obdobných jednotek v případě jiných ras), kteří automaticky útočí na nepřátelské jednotky. Pokud nepřítel prolomí hradby, vyrojí se ještě další obránci specializovaní na boj zblízka. Nemusíte tak své vojenské jednotky vázat na obranu měst – obléhané město se svými prostředky nějakou dobu ubrání a vy mezitím stačíte jednotky k napadenému městu přesunout.

 Jednotky - kvalita vítězí nad kvantitou
Počet jednotek je značně omezen, takže se nekonají zuřivé závody ve zbrojení. Místo toho je potřeba vybrat a vycvičit jednotky vhodné pro daný úkol (průzkum, útok proti jednotkám či budovám, obrana, podpora atd.) a s ohledem na jednotky soupeře. Díky nízkému počtu jednotek máte neustále přehled o svých silách a lépe provádíte potřebné manévry. S limitem počtu jednotek se budete potýkat víceméně celou hru – limitující přitom většinou není nedostatek surovin, ale počet měst, případně jejich úroveň. Opět se dostáváme k nutnosti expanze – s jedním městem nebo dokonce vesnicí prostě velkou armádu nevybudujete.

Zvětšit zdroj: Archiv Další zjednodušení (oproti zažitému standardu RTS) spočívá v tom, že neovládáte jednotlivé vojáky, ale skupiny sestávající většinou z pěti až devíti bojovníků. Základem jednotky je velitel, kterým je buďto některý kohanský hrdina, kterého máte v misi k dispozici, nebo bezejmenný kapitán. Mužstvo pak sestává ze čtyř stejně vyzbrojených vojáků, kteří mohou být doplnění dvojicí vojáků na křídlech a případně i dvoučlennou podporou vzadu. Existují samozřejmě i výjimky, například katapult (případně jeho obdoby u jiných ras), který nemá velitele a může mít maximálně dva podpůrné bojovníky.

Standardní jednotky mají kromě velitele čtyři stejné vojáky, pokud si ale vyberete pokročilý mód tvorby jednotky, můžete doplnit i vojáky na křídla a dozadu. Nic vám samozřejmě nebrání vybrat i na tyto posty stejně vyzbrojené jedince a zvýšit tak údernou sílu (např. pokud potřebujete rychlou průzkumnou jednotku jezdectva a lučištníci či kopiníci by ji zpomalovali). Většinou ale využijete možnost umístit na křídla například lukostřelce pro boj na dálku a zezadu to všechno podporovat léčiteli či mágy. Použitou sestavu lze dokonce uložit a pak jedním kliknutím vybrat – vycvičení několika jednotek osvědčené kombinace je pak otázkou několika sekund.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Jednotce jako celku také přibývají zkušenosti. Každou jednotku lze uspořádat do formace podle potřeby – k dispozici je kromě standardní formace ještě útočná (s větší útočnou silou, ale pomalejším pohybem) a pochodová (rychlejší, ale zranitelnější). Nechybí standardní povely jako je přesun, útok či patrolování, ale zajímavým povelem je průzkum – jednotka se přesune na určené místo a ve zvětšujících se kruzích začne prozkoumávat okolní území.

 Obrana je lehčí než útok
Dalším prvkem převzatým z minulých dílů je uzdravování jednotek. Pokud je jednotka na území blízko některého ze svých měst, poměrně rychle se léčí a doplňuje. Jednotku pochroumanou v boji tak můžete umístit blízko města a po nějaké době máte vojáky opět v plné síle. Jednotky dokonce ustupují z boje a pokud se jejich bojeschopnost povážlivě zmenší, stačí je pak přesunout k městu a vyléčit. K tomuto procesu stačí, aby přežil byť jen jediný člen jednotky. Pokud v boji zahynou všichni, je nutné jednotku znovu vycvičit. Je jasné, že proces léčení značně usnadňuje obranu měst – jednotky umístěné v jeho blízkosti se i v průběhu boje pomalu doléčují. Zónu „vlivu“ lze jednoduše zobrazit jak na minimapě, tak i na herní mapě.

Zvětšit zdroj: Archiv Protože kohanští hrdinové jsou nesmrtelní, nepřijdete o ně ani po totálním zničení celé jednotky. Hrdina pouze přijde o veškeré zkušenosti, které v předchozích bojích nabyl, je však opět k dispozici pro nově vycvičené jednotky. Většinou je však výhodnější si hrdiny hlídat a při velkém zranění je raději stáhnou z boje a doléčit. Hrdinové jsou vesměs silnější než anonymní kapitánové či ostatní vojáci a většinou disponují nějakou speciální vlastností, avšak jejich význam však není tak přehnaně zvýrazněn jako například u Warcraftu 3. Dalo by se říct, že i v tomto ohledu je hra dobře vyvážená – hrdinové nespasí svět, nicméně díky své síle, speciálním schopnostem a nabytým zkušenostem jsou potřebnější než obyčejní vojáci a vyplatí se hýčkat si je.

 Slušivý kabátek
Asi nejvýraznější změnou oproti předchozím dílům série Kohan je přechod do 3D. Grafické zpracování se opravdu vyvedlo, jednotky i budovy jsou nádherně vykreslené a herní prostředí je prostě fascinující. Zelené pláně, pusté pouště či zasněžené hory jsou doplněny výborně provedenými efekty (déšť, sníh, bouře atd.), voda se vlní a po zemi se prohánějí stáda zvířat. Herní plocha je poměrně členitá, přičemž terén má nezanedbatelný vliv na chování jednotek (bonusy při útoku z lesa, delší dohled z kopce atd.).

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů

Hudební a zvuková složka dopadla také na výbornou – hrdinové jsou skvěle nadabování, zvukové efekty a monumentální hudební skladby pak dokonale zvýrazňují perfektní atmosféru. Vše se navíc svižně hýbe i při průměrném HW vybavení a větším počtu jednotek na mapě. Technické zpracování je prostě skvělé a nemusím na něj šetřit superlativy. Drobné vady na kráse v klidu přenesete přes srdce nebo zjistíte, že chybějící funkce (jako například nemožnost otáčet kamerou) ani nevyužijete.

 Ovládání padne do ruky
Na interface hry je znát, že prošlo dlouhým vývojem a že si s ním někdo dal dost práce. Vše je maximálně jednoduché a přehledné, ovládání „padne do ruky“ a během hry jej ani nebudete vnímat, což je pro ovládání vždy známkou nejvyšší kvality. Umělá inteligence jak vlastních, tak cizích jednotek je poměrně slušná, navíc spousta úkonů je zautomatizována nebo zjednodušena.

Zvětšit zdroj: Archiv Jeden příklad za všechny: pokud pošlete své jednotky do útoku na nepřátelské město, dorazí vaše síly k opevnění, prorazí jej, zničí obranné jednotky města, přilehlé budovy a nakonec i městské centrum. Pokud po cestě narazí na nepřátelské síly, dají se s nimi do boje, nicméně po jeho skončení pokračují ve svém úkolu. Škoda jen, že bojující jednotky nelze z boje odvolat dříve, než jej vyhrají nebo jsou samy tak zdecimovány, že z boje automaticky ustoupí.

Stáhněte si: Demo, Trailer

Související články: Novinky, Kohan: Immortal Sovereigns recenze (4/2001)

 
Martin Blatný
autorovi je 36 let, pracuje jako programátor-analytik, má v oblibě především logické hry a budovatelské strategie, ale nepohrdne výbornou hrou jakéhokoliv žánru



 
 
Martin Blatný

Verdikt:

I přes několik malých mušek je Kohan 2: Kings of War výbornou hrou. Nejen, že důstojně naplnila očekávání fanoušků minulých dílů, ale určitě potěší i hráče sérií Kohan dosud nepoznamenané. Pokud se chcete ponořit do světa lítých bojů v zemi Khaldun a vyzkoušet zřejmě jednu z nejlepších strategických her tohoto roku, která tématicky nespadá do druhé světové války, neváhejte ani chviličku – Kohan 2 za to určitě stojí.

Nejnovější články