Autor: Martin Blatný Publikováno: 10.října 2004 | Verze hry: finální/anglická Doba recenzování: 1,5 týdne |
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek Ačkoli základní principy real-time strategií (stavba základny, těžba surovin, výroba jednotek a boj) jsou zastoupeny i zde, mnoho větších i menších odlišností rozhodně potěší každého hráče, který je již znuděn záplavou strategií, které jsou od sebe k nerozeznání. Stejně jako v předchozích dílech Kohana jsou hlavními surovinami zlato, dřevo, kámen, železo a magické krystaly. Není ovšem nutné zabírat surovinové doly, které se na mapě vyskytují, suroviny je možné „těžit“ i ve městech – v případě velkého vyzbrojování se ovšem bez dolů neobejdete a expanze je tak víceméně nutná. Doly lze za určitý obnos upgradovat a zvýšit jejich produkci. Neutrální doly lze zabrat pomocí speciální jednotky, nepřátelské doly je nutno nejprve dobýt. Zásoby surovin jsou nevyčerpatelné, takže stačí doly ubránit před nepřítelem a trvalý přísun je zajištěn. Zlato je jako vždy hlavní surovinou a na stavu konta závisí vaše schopnost vycvičit jednotky, postavit budovy či vynalézt nové technologie. U ostatních surovin se dokonce nezobrazuje ani jejich aktuální stav, pouze kladná či záporná bilance. Lze tak do určité míry „jít do mínusu“ a překlenout momentální nedostatek určité suroviny. Ve městech pak lze měnit suroviny za zlato či naopak, ovšem ne formou jednorázového obchodu, nýbrž (po postavení či upgradu dané budovy) trvalým směňováním. Zajímavé je, že „výměnný kurs“ je pro nákup i prodej jiný, takže pokud máte postavené dvě budovy, z nichž jedna surovinu prodává a druhá kupuje, slušně na tom vyděláte. Kromě dvou jednoduchých tutoriálů je k dispozici 25 zajímavých a pěkně navržených misí kampaně pro jednoho hráče, doplněných ještě skirmish módem. Náplň misí je různá – nejčastěji se vyskytuje úkol zničit veškeré nepřátelské síly, nicméně nechybí ani záchranné mise, obrana města spřátelené rasy či prostý přesun hrdinů na druhý konec mapy, z čehož se samozřejmě vyklube pořádná bitva. Mise jsou ještě zpestřeny nepovinnými úkoly, které sice nepřinášejí žádné bonusy, přispívají ale k atmosféře hry. Pro fanoušky multiplayeru je pak připraveno velké množství map pro více hráčů a několik herních módu. Navíc je ke hře přibalen kvalitní editor, ve kterém lze s trochou snahy vytvořit vlastní dobrodružství stejné kvality, jako mají originální mise. Města jako základ Stejně jako předchozích dílech lze města stavět pouze na určených místech, kterých je na mapě vždy jen pár. Pomocí speciální jednotky lze na neobsazeném stavebním místě vybudovat vesnici a tu pak vylepšit na město. Nepřátelské město můžete zničit a stejným způsobem na daném místě vybudovat město vaše, totéž ovšem může provést nepřítel vám. Boj o města se tak stává základním strategickým principem celé hry.
Další zajímavou myšlenkou, kterou si Kings of War přinesly z předchozích dílů, je omezený počet budov ve městě. Ve vesnici lze (v závislosti na rase, která vesnici založila) postavit jen jednu či dvě budovy. Pak se musí vesnice upgradovat na město, aby bylo možné postavit další budovy. To se několikrát opakuje, nicméně maximální počet budov ve městě je poměrně nízký (většinou 6 či 7 budov). Zpočátku je nutné rozhodnout se, které budovy se postaví dříve – je spíše potřeba pila na těžbu dřeva, banka pro směnu surovin či kasárna pro zvýšení počtu jednotek? Navíc nemohou ve městě být dvě stejné budovy, což ještě více zdůrazňuje nutnost expandovat a dobývat další města. Samotná města jsou poměrně dobře chráněna – jsou obehnána hradbami a bráněna skupinou lučištníků (či obdobných jednotek v případě jiných ras), kteří automaticky útočí na nepřátelské jednotky. Pokud nepřítel prolomí hradby, vyrojí se ještě další obránci specializovaní na boj zblízka. Nemusíte tak své vojenské jednotky vázat na obranu měst – obléhané město se svými prostředky nějakou dobu ubrání a vy mezitím stačíte jednotky k napadenému městu přesunout. Jednotky - kvalita vítězí nad kvantitou Počet jednotek je značně omezen, takže se nekonají zuřivé závody ve zbrojení. Místo toho je potřeba vybrat a vycvičit jednotky vhodné pro daný úkol (průzkum, útok proti jednotkám či budovám, obrana, podpora atd.) a s ohledem na jednotky soupeře. Díky nízkému počtu jednotek máte neustále přehled o svých silách a lépe provádíte potřebné manévry. S limitem počtu jednotek se budete potýkat víceméně celou hru – limitující přitom většinou není nedostatek surovin, ale počet měst, případně jejich úroveň. Opět se dostáváme k nutnosti expanze – s jedním městem nebo dokonce vesnicí prostě velkou armádu nevybudujete. Další zjednodušení (oproti zažitému standardu RTS) spočívá v tom, že neovládáte jednotlivé vojáky, ale skupiny sestávající většinou z pěti až devíti bojovníků. Základem jednotky je velitel, kterým je buďto některý kohanský hrdina, kterého máte v misi k dispozici, nebo bezejmenný kapitán. Mužstvo pak sestává ze čtyř stejně vyzbrojených vojáků, kteří mohou být doplnění dvojicí vojáků na křídlech a případně i dvoučlennou podporou vzadu. Existují samozřejmě i výjimky, například katapult (případně jeho obdoby u jiných ras), který nemá velitele a může mít maximálně dva podpůrné bojovníky. Standardní jednotky mají kromě velitele čtyři stejné vojáky, pokud si ale vyberete pokročilý mód tvorby jednotky, můžete doplnit i vojáky na křídla a dozadu. Nic vám samozřejmě nebrání vybrat i na tyto posty stejně vyzbrojené jedince a zvýšit tak údernou sílu (např. pokud potřebujete rychlou průzkumnou jednotku jezdectva a lučištníci či kopiníci by ji zpomalovali). Většinou ale využijete možnost umístit na křídla například lukostřelce pro boj na dálku a zezadu to všechno podporovat léčiteli či mágy. Použitou sestavu lze dokonce uložit a pak jedním kliknutím vybrat – vycvičení několika jednotek osvědčené kombinace je pak otázkou několika sekund. Jednotce jako celku také přibývají zkušenosti. Každou jednotku lze uspořádat do formace podle potřeby – k dispozici je kromě standardní formace ještě útočná (s větší útočnou silou, ale pomalejším pohybem) a pochodová (rychlejší, ale zranitelnější). Nechybí standardní povely jako je přesun, útok či patrolování, ale zajímavým povelem je průzkum – jednotka se přesune na určené místo a ve zvětšujících se kruzích začne prozkoumávat okolní území. Obrana je lehčí než útok Dalším prvkem převzatým z minulých dílů je uzdravování jednotek. Pokud je jednotka na území blízko některého ze svých měst, poměrně rychle se léčí a doplňuje. Jednotku pochroumanou v boji tak můžete umístit blízko města a po nějaké době máte vojáky opět v plné síle. Jednotky dokonce ustupují z boje a pokud se jejich bojeschopnost povážlivě zmenší, stačí je pak přesunout k městu a vyléčit. K tomuto procesu stačí, aby přežil byť jen jediný člen jednotky. Pokud v boji zahynou všichni, je nutné jednotku znovu vycvičit. Je jasné, že proces léčení značně usnadňuje obranu měst – jednotky umístěné v jeho blízkosti se i v průběhu boje pomalu doléčují. Zónu „vlivu“ lze jednoduše zobrazit jak na minimapě, tak i na herní mapě. Protože kohanští hrdinové jsou nesmrtelní, nepřijdete o ně ani po totálním zničení celé jednotky. Hrdina pouze přijde o veškeré zkušenosti, které v předchozích bojích nabyl, je však opět k dispozici pro nově vycvičené jednotky. Většinou je však výhodnější si hrdiny hlídat a při velkém zranění je raději stáhnou z boje a doléčit. Hrdinové jsou vesměs silnější než anonymní kapitánové či ostatní vojáci a většinou disponují nějakou speciální vlastností, avšak jejich význam však není tak přehnaně zvýrazněn jako například u Warcraftu 3. Dalo by se říct, že i v tomto ohledu je hra dobře vyvážená – hrdinové nespasí svět, nicméně díky své síle, speciálním schopnostem a nabytým zkušenostem jsou potřebnější než obyčejní vojáci a vyplatí se hýčkat si je. Slušivý kabátek Asi nejvýraznější změnou oproti předchozím dílům série Kohan je přechod do 3D. Grafické zpracování se opravdu vyvedlo, jednotky i budovy jsou nádherně vykreslené a herní prostředí je prostě fascinující. Zelené pláně, pusté pouště či zasněžené hory jsou doplněny výborně provedenými efekty (déšť, sníh, bouře atd.), voda se vlní a po zemi se prohánějí stáda zvířat. Herní plocha je poměrně členitá, přičemž terén má nezanedbatelný vliv na chování jednotek (bonusy při útoku z lesa, delší dohled z kopce atd.). další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů Hudební a zvuková složka dopadla také na výbornou – hrdinové jsou skvěle nadabování, zvukové efekty a monumentální hudební skladby pak dokonale zvýrazňují perfektní atmosféru. Vše se navíc svižně hýbe i při průměrném HW vybavení a větším počtu jednotek na mapě. Technické zpracování je prostě skvělé a nemusím na něj šetřit superlativy. Drobné vady na kráse v klidu přenesete přes srdce nebo zjistíte, že chybějící funkce (jako například nemožnost otáčet kamerou) ani nevyužijete. Ovládání padne do ruky Na interface hry je znát, že prošlo dlouhým vývojem a že si s ním někdo dal dost práce. Vše je maximálně jednoduché a přehledné, ovládání „padne do ruky“ a během hry jej ani nebudete vnímat, což je pro ovládání vždy známkou nejvyšší kvality. Umělá inteligence jak vlastních, tak cizích jednotek je poměrně slušná, navíc spousta úkonů je zautomatizována nebo zjednodušena. Jeden příklad za všechny: pokud pošlete své jednotky do útoku na nepřátelské město, dorazí vaše síly k opevnění, prorazí jej, zničí obranné jednotky města, přilehlé budovy a nakonec i městské centrum. Pokud po cestě narazí na nepřátelské síly, dají se s nimi do boje, nicméně po jeho skončení pokračují ve svém úkolu. Škoda jen, že bojující jednotky nelze z boje odvolat dříve, než jej vyhrají nebo jsou samy tak zdecimovány, že z boje automaticky ustoupí. Stáhněte si: Demo, Trailer Související články: Novinky, Kohan: Immortal Sovereigns recenze (4/2001) | ||
Martin Blatný | |
autorovi je 36 let, pracuje jako programátor-analytik, má v oblibě především logické hry a budovatelské strategie, ale nepohrdne výbornou hrou jakéhokoliv žánru |