Recenze
Darkest Dungeon - recenze
26. 1. 2016
|
Václav Pecháček
Darkest Dungeon se tak dlouho toulala temnými krajinami early accessu, že si mnozí z nás možná ani neuvědomili, že teprve teď vychází její plná verze. Vývojáři tak měli spoustu času hru vylepšovat, měnit, upravovat a dodělávat na základě zpětné vazby od hráčů. Rozhodně bylo proč, protože se jedná o ambiciózní hru, ve které se tvůrci rozhodli simulovat prozkoumávání hlubokých tmavých kobek a slují se vším, co k tomu patří.
LittleBigPlanet 2: Cross-Controller Pack - recenze
19. 1. 2013
|
Petr Prošek
Arkádová série LittleBigPlanet patří k těm exkluzivním titulům, kvůli kterým by hráčům doma neměla chybět herní konzole od Sony, ať už jde o mateřskou PlayStation 3 nebo handheldy PSP a PlayStation Vita. Hadroví panáčci se nadobro usadili v miliónech hráčských srdcí, ze kterých je po letech jen tak někdo nedostane.
ZombiU - recenze
13. 12. 2012
|
Pavel Dobrovský
Víte, jakým sportem žijí obyvatelé Londýna? Kriketem. Se zombíky. Tělo při něm musíte držet mírně nakloněné dopředu, pálku svírat oběma rukama, pořádně se rozmáchnout přes rameno a švihnout co největší silou do míst, kde má zombie hlavu. V případě úspěšného úderu se zvedá skóre o jeden bod, jinak následuje smrt.
Laysara: Summit Kingdom – recenze originální budovatelské strategie
4. 3. 2026
|
Patrik Hajda
Omezení na všech svazích
Lords of the Fallen - recenze
4. 11. 2014
|
Pavel Dobrovský
Už je to tu zase. Nepřítel má pět metrů na výšku a je oblečený do tolika vrstev ocele, že není vůbec vidět. Snad i spodní prádlo má z titanu. V ruce hybridní kladivo, které jakýsi šílenec překoval na kosu. Je třikrát větší než já, zatímco já jsem, ke svému vlastnímu překvapení, nahý. V ruce mám dýky a jako komár poletuji kolem a píchám do hory ocele, dokud nepadne. Scéna se odehrává na hřbitově, ani není zapotřebí kopat hrob. Tolikrát jako před tím si říkám: nebudu Lords of the Fallen srovnávat s Dark Souls. Ale není to možné.
Capcom Digital Collection - recenze
10. 5. 2012
|
Lucie Jiříková
Capcom Digital Collection je na první pohled docela výhodná kompilace osmi arkádových her vydaných (nejenom) na XBLA. Řadím se mezi lidi, kteří kompilace moc nemusí. Vždycky mi totiž přijde, že utrácím i za hry, které mě nebaví. Tohoto pocitu mě bohužel nedokázali zbavit ani lidé z Capcomu. Na DVDčku se tentokrát nachází: Super Street Fighter II Turbo HD Remix, Final Fight: Double Impact, Super Puzzle Fighter II Turbo Remix, 1942: Joint Strike, Bionic Commando Rearmed 2, Flock!, Rocketmen: Axis of Evil + přídavek Rocketmen: It Came From Uranus a Wolf of the Battlefield: Commando 3.
Pirates of Black Cove - recenze
26. 8. 2011
|
Tomáš Jung
Piráti to nemají ve svém životě jednoduché. Často přijdou v boji o nohu a s tou dřevěnou se pak boří do písků pláží. Hák místo ruky není také žádná výhoda, může si na něm sice pověsit maso do udírny, ale při stírání paluby má velkou spotřebu hadrů, které trhá ostrou špičkou háku.
Vampire Survivors – recenze jednoho z největších překvapení roku
8. 12. 2022
|
Redakce Games.cz
Jak to může být tak dobré?!
Vampire: The Masquerade – Swansong – recenze
31. 5. 2022
|
Pavel Skoták
Upírům to zase jednou nevyšlo
The Waylanders – recenze nešťastného RPG ze staré školy
16. 2. 2022
|
Jakub Špiřík
Nové Neverwinter Nights ani Dragon Age tady nehledejte
Nobody Saves the World – recenze
31. 1. 2022
|
Pavel Skoták
Staňte se kouzelníkem, šermířem, vajíčkem...
Gang Beasts – recenze proslulé mlátičky na Switchi
24. 1. 2022
|
Jakub Malchárek
Bez přátel ani ránu
The Forgotten City – recenze skvělé expedice do starého Říma
15. 10. 2021
|
Alžběta Trojanová
Herní rok časových smyček
Spellcaster University – recenze skvělého simulátoru školy čar a kouzel
1. 7. 2021
|
Pavel Skoták
Harry Potter na obří želvě
Bright Memory – recenze glorifikované demoverze na novém Xboxu
10. 11. 2020
|
Pavel Makal
Dema by měla být zadarmo
Slay the Spire – recenze
30. 1. 2019
|
Patrik Hajda
Existuje opravdu mnoho karetních her, existuje docela dost dobrých karetních her, ale najde se jen pár vyloženě skvělých karetních her. Do které kategorie se řadí Slay the Spire, už víte díky číselnému hodnocení. A aby byla karetní hra hodnocená takto vysokým číslem, nepotřebuje k tomu ani tunu nového obsahu padajícího z placených boosterů, ani multiplayer.
Tower of Time - recenze fantasy RPG
7. 5. 2018
|
Jan Slavík
Svět, do kterého tvůrci z nezávislého studia Event Horizon zasadili svou chytlavou směs RPG a real-time strategie Tower of Time, býval na stejných kolejích jako ten náš. Jeho fantasy rasy žily v osvíceneckém souznění a kvetoucí průmyslová revoluce přinášela první plody v podobě parních motorů a létajících strojů. Pak ale přišla magie.
L.A. Noire - recenze remasterované verze
22. 12. 2017
|
Jan Olejník
Policista Cole Phelps se vrací v lehce remasterovaném vydání L.A. Noire. Tato neobyčejná detektivní adventura s neo-noirovou atmosférou si odbyla premiéru před šesti lety na minulé generaci konzolí, kde nám představila Los Angeles čtyřicátých let minulého století. Město pokroku, příležitostí, filmových hvězd. Zároveň i město s odvrácenou tváří, kde mimo dosah barevných neonů dochází denně k menším i větším zločinům. Zkrátka, váš rajón.
Spintires: MudRunner - recenze
6. 11. 2017
|
Ondřej Švára
Jezdit se dá se vším a všude. Stačí povolit uzdu fantazii a odvaze a zabořit auto třeba až po světla do bahna. Jak potom ven, to už napoví Spintires: MudRunner, volné pokračování dosti neobvyklé terénní arkády s poctivým jízdním modelem, chlapáckou atmosférou, ale bohužel i nedořešenými problémy. Především se hra nezbavila roztodivného uživatelského rozhraní a hrůzné práce s kamerou. Poněkud alibisticky také spoléhá na uživatelský obsah. Díky své nezaměnitelnosti si ale vděčné fanoušky znovu najde.
The Great Whale Road - recenze
11. 4. 2017
|
Pavel Skoták
Třetí díl The Banner Saga sice zabodoval na Kickstarteru, ale na jeho vydání si fanoušci i podporovatelé ještě řadu měsíců počkají. Nezbývá tedy než se poohlédnout po nejrůznějších klonech, které se chlubí kreslenou grafikou, příjemným hudbou, silným příběhem a tahovými souboji. Přispět svou troškou do mlýna se rozhodli autoři ze Sunburned Games, kteří se do rozbouřených vod pustili s titulem The Great Whale Road (homepage).
Nier: Automata - recenze
21. 3. 2017
|
Vilém Koubek
Když videoherní studio zkrachujete, nemusí to nutně znamenat, že jste si svůj pád zasloužilo špatnými hrami. Stačí vzpomenout na Troika Games a jejich skvost Vampire: The Masquerade – Bloodlines nebo na japonské studio Cavia, které má na svědomí polozapomenutý, a ne zcela vybroušený klenot Nier. Obě studia šla ke dnu, i když vyprodukovala kvalitní tituly. Japoncům v čele s hlavním designérem a scenáristou Taro Yokoem však naštěstí ani krach nevzal chuť pokračovat v sérii, a když je Square Enix seznámila s Platinum Games, vznikla tvrdohlavá a experimentální Automata.
Steep - recenze
16. 12. 2016
|
Adam Homola
Sám vlastně nevím, kdy jsem naposledy sjel nějaký český svah. A mé virtuální já na tom není o mnoho lépe. SSX, Supreme Snowboarding a další podobné tituly už mají nejlepší léta za sebou - Ubisoft tak měl s novinkou Steep volné pole působnosti. Přesto mezi slepé tvůrci vypustili jen jednookého způsobem, jakým babička pouští na Moravě slepice. „Kšáá,“ řekl Guillemot, když pouštěl Steep bez větší marketingové podpory na trh a šel raději řešit důležitější věci. A zatímco se Guillemot musí nervózně rozhlížet kolem sebe, Steep se může bez problémů rozjet plnou rychlostí. Ve své kategorii nemá žádnou konkurenci, a byť je jednooký, vidí nejnovější titul studia Ubisoft Annecy velmi dobře.
Fear Equation - recenze
24. 2. 2016
|
Ondřej Švára
Strach, nejistota ale také ohromná vůle žít charakterizují neobyčejnou jízdu vlakem ve hře Fear Equation. Cestovatelská strategie okořeněná survival hororem ohromí originalitou, komplikovaností, depresivní atmosférou a houževnatým bojem neohroženého mašinfíry proti paranormálním jevům. Takřka dokonalý strategický kus „kazí“ snad jen vysoká obtížnost.
Reprisal Universe - recenze
12. 10. 2014
|
Lucie Jiříková
Zatímco sledujeme postupný vývoj hry Godus od zakladatele žánru Petera Molyneuxe, za zády se nám nenápadně urodil mnohem skromnější, ale žánrově věrný kousek. Jmenuje se Reprisal Universe, a přestože není dokonalý, jistou porci zábavy nabízí a hráči jej docení už jen kvůli suchu v oblasti „božských“ her, které v posledních letech panuje.
Dragon Age: The Veilguard – recenze dlouho očekávaného pokračování fantasy RPG
8. 11. 2024
|
Šárka Tmějová
Staré BioWare v novém?
Call of Duty: Black Ops 6 – recenze nového dílu největší akční série
29. 10. 2024
|
Michal Krupička
Když je kampaň delší a multiplayer akčnější
Beyond Eyes - recenze "simulace" nevidomé dívky
22. 8. 2015
|
Ondřej Švára
Nevidět svět kolem sebe a přece žít - právě takové poselství sděluje světu adventura Beyond Eyes. Dílo pohybující se na pomezí videohry, komorního umění a sociálního projektu se snaží originální formou upozornit na věčnou tmu, ve které se ocitají nevidomí. Nikoliv však tmu životní, pouze smyslovou - hra prezentuje, že i s naprostou ztrátou zraku lze žít zajímavý, ba dokonce dobrodružný život. Jenomže zatímco nevidomí hře upřímně zatleskají, samotní hráči z ní asi nadšeni nebudou. Poučení a zábava se v ní totiž tak úplně nepotkaly.
Pikmin 3 - recenze
14. 8. 2013
|
Jan Olejník
Pamatuje si někdo herní sérii Pikmin? Snad ano. Překvapivý hit, který navzdory své poněkud infantilní prezentaci uchvátil davy hráčů bez ohledu na věk, si odbyl svoji premiéru už v roce 2001 na konzoli Nintendo Gamecube a o tři roky později ho následovalo neméně úspěšné pokračování. Rychloposunem v časoprostoru se dostáváme do roku 2013, kdy nový Pikmin s pořadovým číslem tři přistává na Nintendo Wii U. Je právě Pikmin 3 hra, kterou tahle konzole s poměrně slabým portfoliem kvalitních her potřebuje jako sůl? A nebude to sůl nasypaná do otevřené rány?
Decisive Campaigns: Case Blue - recenze
26. 1. 2013
|
Tomáš Jung
O Decisive Campaigns: Case Blue lze napsat, že slouží jako studijní pomůcka. Za tohle tvrzení uvedené na Games.cz, který se zabývá hlavně zábavou, bych asi zasloužil lámání v kole. Většinu normálních hráčů, virtuálních střelců a drakobijců, to zaručeně odradí od dalšího čtení. Jenomže vy čtete tuhle recenzi protože jste jiní, přemýšliví, hloubaví a máte zájem se nechat provést změtí podivně vyhlížejících čtverečků pohybujících se po strohé mapě, protože tušíte, že tohle by mohla být nejen dobrá strategie, ale také zábavné poznávání historie. Nejste daleko od pravdy, však to dokázal již předchozí díl.
Minecraft - recenze X360 verze
24. 5. 2012
|
Lucie Jiříková
Dovedete si představit LEGO ve virtuálním světě? Pokud ano, máte v hlavě hrubý náčrt Minecraftu. Je to jako nekonečná stavebnice. Kostičky jsou všude, kam se jen podíváte. Jsou z nich mraky, rostliny a dokonce i zvířata. Na první pohled se titul z dílen (nezávislého) studia Mojang může zdát zaostalý, ale v několika následujících vteřinách hráče přesvědčí o staré pravdě - v jednoduchosti je síla.