Launche konzolí zpravidla provází jeden nepříjemný problém – nedostatek her. V nové generaci to bude do značné míry řešit zpětná kompatibilita, ale ta není samospásná, přeci jen všichni vyhlížíme ty nové, nablýskané a dedikované tituly, které naplno prověří schopnosti nových hraček.
I proto by vás při brouzdání Microsoft Storem mohla zaujmout zdánlivě velmi lákavá nabídka Bright Memory, která za 229 korun hýří termíny, jako je „bleskurychlá akce“, „široká nabídka schopností“ nebo „efektní komba“. Cílem následujícího textu je přesvědčit vás, abyste si za ty peníze raději koupili oběd nebo načančané frappuccino v nejmenovaném kavárenském řetězci. A ještě vám zbude.
Možná si ještě vzpomenete na květnovou akci Inside Xbox, kde vás svým vizuálem a zběsilostí mohla zaujmout akce Bright Memory: Infinite. Tu v současné době chystá jednočlenné čínské studio FYQD a měla by vyjít někdy v příštím roce. Už dnes si ale můžete na mobilech, na PC a teď i na nové generaci Xboxu vyzkoušet jakési placené demo, které nabízí zhruba hodinu hraní a předvádí základní možnosti hratelnosti.
Juchů, konečně next-gen hra!
Testování Xboxu Series X se až dosud omezovalo na tituly z minulé generace, které v lepším případě dostaly update pro next-gen, v tom horším šlo o ty stejné verze, které si lze zahrát na Xboxu One X. I proto byla možnost okusit Bright Memory coby jednu z prvních vlaštovek, jež mohou předvést sílu nové konzole bez limitů té staré, velmi lákavá. To, co se po kratičké instalaci objevilo na mojí obrazovce, ale bohužel nenaplnilo mé tužby a do značné míry ani nadšené přísliby z článků o PC verzi.
První šok přišel hned v hlavním menu, které se potýkalo s naprosto neuvěřitelným screen tearingem. Hlavní nabídka se ovládá za pomoci klasického kurzoru, což měl být první náznak toho, že tady nemáme tu čest se zcela běžnou konzolovou hrou, nicméně Destiny, No Man’s Sky nebo moderní Assassin’s Creedy tento styl vyznávají také, nechal jsem to tedy ještě být.
Definitivní hřebíček do rakve mé natěšenosti ovšem zarazilo zobrazení nabídky grafických nastavení. To totiž vůbec nebere v potaz, že hru hrajete na konzoli – svou podobou přesně kopíruje PC verzi hry, i na Xboxu tak máte možnost zapínat VSync (který tedy řeší onen screen tearing), nastavovat úroveň vyhlazování, filtrování a všech těch veličin, na které jsou PC hráči zvyklí, ale na konzolích je z principu řešit nechcete – spoléháte se na to, že vývojář dodá hru v té nejlepší možné kvalitě v rámci konkrétního zařízení. Chápu, že někdo by naopak mohl podobnou nabídku vidět jako výhodu, z mého pohledu jde ale o rozhodnutí, které jde přímo proti základní filozofii konzolí.
Jak už jsem zmínil, Bright Memory je dílem jednoho člověka, což v řadě případů může vyústit v uctivé pokývání hlavou (vzpomeňme třeba na Lucase Popea), v případě této hry je ale zřejmé, že efektní akční střílečka, která chce mimo jiné zaujmout vycizelovaným vizuálem, je na jednoho vývojáře přeci jen velkým soustem. Nechápejte mě špatně, v tomto kontextu se stále jedná o úctyhodný kus, jen ho zkrátka nad rámec uznalého zamručení nechcete moc hrát.
Kameny úrazu
Bright Memory ani náhodou nevypadá tak, jak trailer vykresluje chystaný Infinite, a pokud má autor skutečně takové ambice, držím mu palce, protože zatím není ani v polovině cesty. Celkový dojem z vizuálního pojetí je nesmírně nevyvážený: Ve hře se objevují efekty, s nimiž by si minulá generace patrně neporadila, ale střídají je jiné, které vypadají naprosto primitivně. Animace postav i mýtické zvěře jsou naprosto základní, postrádají dynamiku, totéž platí i pro samotné modely, které mají sice textury ve vysokém rozlišení, ale krásy pobraly pramálo.
zdroj: Inside Xbox
V základu se o Bright Memory dá hovořit jako o méně zábavném klonu Shadow Warriora. Hlavní hrdinka Sheila je agentkou organizace Supernatural Science Research Organization a snaží se zabránit teroristické organizaci v… Nu, asi ve zničení světa, což jsem si přečetl v synopsi na Microsoft Store, protože hra sama není ve vyprávění příběhu příliš nápomocná.
Okolnosti vás zavedou na létající ostrov kdesi nad Severním pólem, kde se budete kromě po zuby ozbrojených nepřátel muset utkat i s množstvím mýtických monster a zvířat. Na ploše zhruba jedné hodiny vás čeká skákání za pomoci přitahovací kotvičky, jedna logická hádanka a dva souboje s bossy a mezí tím vším pak hejna protivníků, které můžete drvit pistolí, samopalem, poloautomatickou puškou nebo futuristickou katanou.
Vaše střílecí/sekací snažení je hodnoceno klasickým asijským způsobem pomocí písmen až k ranku SSS (kdo dosáhne jen SS, je nácek a měl by se stydět) a následně odměňováno zkušenostními body. Těmi si pak můžete odemykat nové schopnosti, jako je třeba zmrazení času, případně mocný úder mečem, jenž dokáže vyhodit ve zpomaleném čase nepřátele do vzduchu, kde je můžete pěkně postřílet a posekat.
Zkoumání ze všech stran
Nabídka protivníků zahrnuje jak klasické panáky ověšené samopaly, tak třeba lvy s rudě zářícíma očima, netopýry, podivné ptačí muže nebo zombie s meči. V boji máte k dispozici úskoky skrz dashování, jichž budete hojně využívat, abyste Sheilu udrželi naživu. Je to relativně křehké děvče.
Zmiňované dva bossfighty ukáží velkou sílu tohoto mechanismu. Oba velcí soupeři jsou natolik pomalí, že budete vždy několik kroků před nimi a než se k vám stačí doplahočit, budou mít další tři zásobníky v kebuli a vy budete na druhém konci arény.
zdroj: Vlastní
Možná jsem ke hře skutečně až příliš příkrý, ale jak už jsem zmínil, tento text vás má varovat před investicí v momentě, kdy si donesete domů novou konzoli a začnete řešit, co na ní hrát. V zájmu investigativního rozboru jsem se nakonec rozhodl investovat dohromady necelých 300 korun za mobilní a následně i PC verzi.
Zatímco na mobilech (testováno na iPhone XS Max) se jedná graficky o velmi zajímavý počin, na Steamu toto glorifikované demo spadá přesně do ranku tisícovek levných bezejmenných záležitostí, jakých můžete mít lusknutím prstu za pár korun přehršel a opravdu to jediné, čím jsou zajímavé, je ten skloňovaný fakt o samotinkém vývojáři, který zvládl vytvořit funkční, pohledným Unreal Enginem poháněnou střílečku.
Dobrou zprávou je, že xboxová verze vypadá a hýbe se prakticky totožně jako ta steamová, kterou jsem hrál taktéž na maximální nastavení ve 4K. Hodinkou obsahu prosvištíte snadno a k dalšímu spuštění vás nemotivuje zhola nic. Dostanete sice alternativní oblečky pro hrdinku, ale ty si prohlédnete maximálně v krátkých cutscénách a ruku na srdce, stejně není o co stát. Sheila nedostala do vínku prakticky žádnou mimiku, ústa postav nemají lip sync a celé to zkrátka působí velmi levně, protože to také levné je. Nic proti tomu, jen to nechci hrát na své nablýskané nové konzoli.
Meče a samopaly mají i jinde
Je to konzole, která mimochodem nabízí službu jménem Game Pass, takže víte co? Zapomeňte na ten oběd nebo frappuccino. Zaplaťte si radši na měsíc předplatné Microsoftu, protože v něm mimo jiné najdete i zmiňovaného Shadow Warriora 2, který sice nemá nálepku podpory Series X a S a pár let po vydání už vás asi vizuálně neohromí, nabízí ale hromadu zábavné akce na spousty hodin.
Pokud by Bright Memory fungovalo jako bezplatný teaser na hru, která má vyjít v příštím roce, neřekl bych ani popel. S cenovkou, jakkoli nízkou, se ale pro mě jedná o velké NE. Přeji Zengovi Šančengovi, aby se mu kompletní projekt s podtitulem Infinite vydařil a doufám, že se nakonec bude jednat o povedenou indie hru, za kterou rád zaplatím. Vám ostatním radím počkat.
