Dlouhých sedmnáct let jsme čekali na pokračování 3D metroidvanie Metroid Prime 4: Beyond. Vytouženému spin-offu dělal předvoj předloňský Metroid Prime Remastered, který sebejistě demonstroval, jak nadčasové jsou herní mechanismy, a že i přes své stáří mají co říci i dnes. To samé platí bez výhrad i pro Beyond, byť se nedokážu ubránit bolestivému bodnutí zklamání, že po takové době těch novinek přece jen mohlo být více.
Cíl: Viewros
Ikonická hrdinka ve žluto-červené zbroji Samus Aran se vlivem působení mimozemského artefaktu ocitá na planetě Viewros a postupně se před vámi v písečných dunách plných dravců a nepřátelských konstruktů rozkrývá pohnutý osud psychicky nadané vyhynulé rasy. Jak je v sérii zvykem, tajemství pozůstatků záhadné civilizace budete odhalovat primárně skenováním rozličných environmentálních předmětů, což samo o sobě patří mezi scenáristické přednosti Beyond.
Obrovské množství částí scenérie, nepřátel, ale i mechanismů lze prozkoumat a dozvědět se něco víc jednak o historii planety a původu agresivních tvorů, ale taky jako berličku při pátrání po cestě vpřed. Velmi bych nicméně ocenil, kdyby skenování probíhalo rychleji.
zdroj:
Nintendo
zdroj:
Nintendo
Objektů je skutečně mnoho a několikrát jsem se nachytal, že při vstupu do nové místnosti si jen frustrovaně povzdechnu, protože mě čekají desítky sekund zdlouhavého držení levého triggeru, abych se dozvěděl drobky příběhu tu o zamrzlé laboratoři a hrůzných pokusech na agresivních příšerách, jinde zase o nefunkční výhni ve vyhaslé sopce.
Jako v každé správné metroidvanii se vám cesta vpřed a různé nepovinné odbočky a zákoutí budou otevírat postupně podle toho, jak Samus rozšiřuje svůj arzenál elementálního střeliva a pohybových schopností.
Proměnou v kouli se protáhnete větracími šachtami a úzkými prostory. Mrazivá střela zase zchladí tekoucí lávu v neškodný kus kamene. Nebudu prozrazovat, jaké nové fígle se Samus v Metroid Prime 4 naučí, nicméně velkou novinkou je schopnost přivolat si futuristický motocykl, který si odemknete poměrně brzo na začátku hry... a za mě je to taky největší nedomyšlený kámen úrazu.
Pouští na dvou kolech
Pětice velkých tematických lokací, do kterých se budete pravidelně vracet s novými schopnostmi v pátrání po další cestě k vytouženému upgradu, je totiž spojeno otevřenou pouští, kde se budete prohánět na motorce.
Musím ale konstatovat, že zbytečnější implementaci otevřeného světa jsem ve hře dlouho neviděl. Duny občas ukrývají svatyni s nepovinným vylepšením nebo rozšíření zásobníků střeliva. Mnohem častěji ale naprosto zbytečně prodlužují už tak poměrně otravný backtracking.
zdroj:
Nintendo
Dokázal bych si představit, že by Metroid Prime 4 šel ve stopách Breath of the Wild. Hrstka svatyní totiž ukrývá kratičké, ale zajímavé hádanky. Kdyby jich bylo násobně více, parádně by to modernizovalo hratelnost a obhájilo existenci jinak sterilní pouště, ve které je nejčastější kratochvílí při jízdě prorážení a sbírání zelených krystalů.
Hlavně kvůli prázdnému světu dostává ránu na solar i tempo hry, a ve výsledku i těch zhruba 13 hodin, které mi dohrání a vysbírání skoro všech upgradů nakonec trvalo, mělo hluchých míst zkrátka příliš. Zatímco velké uzavřené lokace jsou parádní ukázkou skvělého designu úrovní, centrální poušť působí jako vata, kterou do hry někdo přidal na poslední chvíli.
zdroj:
Nintendo
zdroj:
Nintendo
Platí to i o motorce samotné, protože mimo zdlouhavé přesuny napříč písky najde uplatnění jen v maličkém procentu hry. Velká promarněná příležitost. Kdyby Metroid Prime 4: Beyond byl lineárnější (jak jen lineární metroidvanie můžete být), třeba jako první Prime, celá hra by působila mnohem ucelenějším a pevně svázaným dojmem.
Je to velká škoda hlavně proto, jak velká péče a cit pro detail je věnovaný hlavním lokacím. Mou oblíbenou je už výše zmíněná zamrzlá laboratoř, kde procházíte zamrzlými koridory a pátráte po vypnutém generátoru. Jakmile zdroj nahodíte, probudí se k životu i spící stroje, osvětlení a hlavně topení. Cesta zpátky postupně tajícími chodbami pak působí skoro jako úplně jiné místo a takovou velkou změnou si projde téměř každá z lokací.
Akce s nintendím kořením
Když si nebudete lámat hlavu s environmentálními hádankami a snahou vybavit si, kde byly ty které dveře uzamčené elektrickým zámkem, k jejchmž otevření jste právě dostali vhodný upgrade, čeká vás velmi příjemná střílečka. Je dobré podotknout, že sklerotikům v orientaci pomohou jednak vlastní značky na mapě, a taky fakt, že se některé nepřístupné lokace do plánu samy zaznačí.
zdroj:
Nintendo
Musím navíc ocenit přítomnost automatického zaměřování skrz levý trigger. Podržením se zamknete na nepřítele a drobnou korekcí analogu pak snáze trefujete třeba jeho slabá místa. Je to mechanismus natolik praktický, že vlastně není důvod zkoušet Beyond hrát v režimu myši, což zatím požád považuji spíš za takový křečovitý experiment. Drobné Joy-Cony se takto jednak špatně drží a kvůli nutnosti mačkat i čelní tlačítka je toto ovládací schéma beztak méně přesné než tradiční míření s uzamčením na protivníka. Zkrátka gimmick, který dle mého širší uplatnění ve hře nenajde.
Vrcholem akce jsou pak jednoznačně četné souboje s bossy. Retro Studios tady předvádí perfektně vybroušenou a léty osvědčenou hratelnost a staví vám do cesty celou řadu rozličných příšer s unikátními mechanismy. I na normální obtížnost mi občas trvalo několik pokusů přijít na to, jak monstrum udolat a efektivně se vyhýbat jeho útokům. Nezastře se vliv Nintenda a tradiční míření na slabá místa nebo všelijaké přeskakování nebo uhýbání útočným vzorcům a plošným útokům.
Výstavní skříň Switche 2
Bossové jdou pak ruku v ruce s naprosto fenomenálním výrazným soundtrackem, který se mi do uší zapsal mezi to nejlepší, co jsem letos ve hrách slyšel. Operní popěvky s fantastickým sci-fi podkresem synťáků a zkreslených kytar jsou tak unikátní a natolik „metroidí“, že jen těžko snesou srovnání. Možná se nebudou líbit každému, ale rozhodně z každého souboje s bossem a filmečku vyčarovaly památný zážitek, u kterého mě až mrzelo, že musí skončit.
Poklonu musím vysmeknout taky tomu, jak Metroid Prime 4: Beyond vypadá a běží. Sci-fi stylizace mimozemské civilizace a prostředí je bezchybná. Dokáže ve vás vyčarovat upřímnou zvědavost a chuť pátrat po jejich tajemstvích.
Samus dostává krásnou futuristickou zbroj v červené a černé, překvapila mě taky realistická mimika a detailní tváře postav, na které narazíte, a třeba i špičkové ztvárnění materiálů včetně drobných detailů. Navíc máte skutečně pocit, že hrajete za živou postavu v exoskeletu a ne jen za „chodící zbraň“ – ať už při plynulých změnách pohledu z první do třetí osoby nebo při krátkých záblescích Samusina obličeje v ostré záři výbuchů. Jsou to sice drobné detaily, které ale mají na vtažení do hry blahodárný účinek.
Svoji jedinečnou atmosféru mají díky zvolené stylizaci, barevné paletě a hudebnímu podkresu i jednotlivé velké lokace, od tropické džungle po masivní sběrače blesků futuristické elektrárny. Hra na Switchi 2 běží bez jediného záškubu, pádu či bugu. Po stránce výkonu zkrátka bezchybná, jak bývá u Nintenda zvykem.
Stařík proti novému talentu
Jako celek jsem si Metroid Prime 4: Beyond užil a oceňuju, jak řemeslně precizní a chytlavé pokračování je. Stejným dechem je ale nutné dodat, obzvláště v roce, kdy vyšel třeba vymodlený Silksong, že někdejší průkopník a vedoucí žánru metroidvanií trochu usnul na vavřínech.
Novinek je pomálu a ta nejzásadnější v podobě motorky a otevřeného světa naopak působí jako krok zpátky. Nepovinné upgrady, které jsou odměnou za prozkoumávání prostředí, pak nejčastěji ukrývají rozšíření zásobníků, takže moc k záletům mimo přímočaré upalování po příběhové lince neponoukají... Je mi upřímně celkem jedno, jestli mám 150, nebo 170 raket. Když si vzpomenu, jak dokázal za průzkum odměňovat třeba právě Silksong, vychází ze souboje Beyond jako zpráskaný pes.
Backtracking, který je v žánru skoro nutností, by se mi kousal mnohem chutněji, kdyby nebyl uměle natahován bezduchým popojížděním na motorce v poušti. Se hrou jako celkem jsem ale ve výsledku spokojen... hlavně díky parádnímu soundtracku a environmmentálnímu vyprávění, který takhle umí jen Metroid Prime. Nejspíš bych ji ale nedoporučil jako první před Metroid Prime Remastered a ve výsledku vlastně ani před Silksongem. A vlastně ani ne jako nutnou hru, bez které se na Switchi hned neobejdete.
