Recenze

Capcom Digital Collection - recenze

Capcom Digital Collection je na první pohled docela výhodná kompilace osmi arkádových her vydaných (nejenom) na XBLA. Řadím se mezi lidi, kteří kompilace moc nemusí. Vždycky mi totiž přijde, že utrácím i za hry, které mě nebaví. Tohoto pocitu mě bohužel nedokázali zbavit ani lidé z Capcomu. Na DVDčku se tentokrát nachází: Super Street Fighter II Turbo HD Remix, Final Fight: Double Impact, Super Puzzle Fighter II Turbo Remix, 1942: Joint Strike, Bionic Commando Rearmed 2, Flock!, Rocketmen: Axis of Evil + přídavek Rocketmen: It Came From Uranus a Wolf of the Battlefield: Commando 3.

Pikmin 3 Deluxe – recenze

Strategie podle Nintenda

Superhot - recenze

Svět se hýbe, jen když se hýbete také. Pokud stojíte na místě, stojí i nepřátelé. Když vystřelíte, projektil zasáhne cíl až v momentě, kdy ukročíte o kus vedle. A pokud někdo pošle olovo vaším směrem, můžete se mu vyhnout natolik elegantně, že by i Neo z Matrixu závistí padal na záda. Zní to skvěle? Je to skvělé. Superhot je střílečka, ale hraje se úplně jinak než ostatní střílečky. Rychlý pohyb, reflexy a dynamickou akci nechte doma. Naopak se připravte na šnečí tempo a pečlivé plánování každého pohybu.

Bohemian Killing - recenze

Pod rouškou sladkého večera se v Paříži stala vražda. Kdo za ni bude pykat? Rozhodne soud! Avšak pozor, klasická detektivní adventura vás v Bohemian Killing nečeká. Autoři z polského studia The Moonwalls roztočili kolo nápadů a výsledkem je mimořádně originální dílo. Zahrajete si přímo za pachatele vraždy, snažícího se obalamutit soud lživou výpovědí, která vzniká samotným hraním. Tahle adventura nemá připravený scénář. Příběh kráčí tam, kam zrovna chcete, což je fantastická myšlenka. Naneštěstí to ale kvůli nešikovnému zpracování není až taková zábava, jak by se dalo čekat.

Yooka-Laylee and the Impossible Lair – recenze

Život se mění a hry s ním. Také rozverná arkáda Yooka-Laylee prošla proměnou, a to nejen kosmetickou. Ve spin-offu s podtitulem Impossible Lair opouští sandboxovou zábavu v otevřeném prostředí, ačkoliv vrátka za předloňským dílem tak úplně nezavřela. Vznikla jakási herní princezna Koloběžka s napůl lineární a napůl rozvětvenou hratelností a s grafikou na rozhraní druhého a třetího rozměru. Pobaví, i když nenadchne.

Čtenářská recenze: Call of Duty: Black Ops

Počet fanoušků Games.cz na Facebooku se zvedl o další stovku, což znamená, že vydáváme další čtenářskou recenzi, jak jsme na začátku slíbili. A pořád platí, že k tomu do budoucna přistoupíme pokaždé, když se počet našich fanoušků na Facebooku zvedne o 100. A nyní již recenze od jay.jay.13 (původní znění najdete zde).

Čtenářská recenze: Silent Hill: Shattered Memories

Počet fanoušků Games.cz na Facebooku se zvedl o další stovku, což znamená, že vydáváme další čtenářskou recenzi, jak jsme minule slíbili. A pořád platí, že k tomu do budoucna přistoupíme pokaždé, když se počet našich fanoušků na Facebooku zvedne o 100. A nyní již recenze od Nyctalopa (původní znění najdete zde).

Funko Fusion – recenze vinylové tragédie

Slavné značky nejsou všechno

Nitro Family - recenze

Bezhlavé 3D akce zažívají v poslední době obrovský boom. Po Painkillerovi se cestou vyšlapanou Serious Samem vydává i Nitro Family. Zahoďte mozky, namasírujte ruce a prokapejte si oči, jízda začíná!

Karateka - recenze

Když o hře napíšu, že by ji šlo dohrát se zavázanýma očima, obvykle tím neskládám kompliment výzvě, kterou nabízí. Karateku jsem přitom nedokázal dohrát ani s očima dokořán, respektive dohrát ji v nejlepším možném z konců: vítězstvím pravé lásky.

The Bureau: XCOM Declassified - recenze

E3 2010. Za zavřenými dveřmi mi tehdejší producent Martin Slater ukazuje first-person střílečku s prostým názvem XCOM. Ačkoliv už tehdy byl titul prezentován jako dítě 2K Marin („Od autorů BioShock 2“), Martinův oceánský přízvuk je hlasitou připomínkou toho, že původní koncept vznikl na pracovišti 2K Australia. Počítal s pohledem z vlastních očí, fotografováním, výzkumem technologií na základně… a také s vydáním v roce 2011.

Ghostrunner 2 – recenze skvělé kyberpunkové řežby

Blesková akce, co chytne a nepustí

Marvel Ultimate Alliance 2 - recenze

Do komiksu v rubačce, v níž se kvarteto superhrdinů probíjí k cíli svého poslání skrze pozoruhodně interaktivní lokace a za pomoci mimořádných schopností.

Indiana Jones and the Great Circle – recenze

Fedora, kožená bunda a bič

Oddmar – recenze

Upozornění na úvod. Následující odstavce obsahují řadu aluzí a srovnání s Mariem, Raymanem či Donkey Kongem, tedy nejzásadnějšími představiteli žánru dnešních plošinovek. Vikinská skákačka Oddmar by totiž chtěla být tím, čím oni. Po všech stránkách vyladěným dobrodružstvím, a to ještě do kapsy. Nu, základy zvládla perfektně, ne neprávem to jsou ale v konečném důsledku bezkloubí hrdinové a opičáci, kteří si u hráčů udrží nejsilnější pozici.

Kid Icarus Uprising - recenze

Když Nintendo na E3 v roce 2010 odhalilo 3DS a vyvalilo herní line-up, pravděpodobně vás v něm uchvátily tituly jako Metal Gear Solid, Resident Evil, Star Fox, Mario Kart a jiné. Nejspíš jen těm největším nostalgikům uvízl v hlavě Kid Icarus Uprising bez ohledu na to, že to byla snad první hra, která se rozběhla na obrazovce tehdy nového handheldu. Třetí díl série, která začala už někdy v roce 1987 a mezi jejímž druhým a třetím dílem uplynulo dvacet let, nedávno konečně udeřil na regály obchodů a už po prvních minutách strávených s ním vám dá jasně najevo, že pokud jste ho kdysi přehlíželi, dělali jste zatraceně velkou chybu.

Freedom Force - recenze

Jásejte, osvoboditelé dorazili! Komiksoví superhrdinové z Freedom Force přišli právě včas, aby zachránili New York před zkázou v taktické strategii s RPG prvky od tvůrců System Shocku.

Yoshi's Woolly World - recenze

Bavlnky, barvičky, parádní zábava a roztomilý dinosaurus či, podle některých, zrůda s nádorem na zádech, vyberte si. Tak nějak se dá charakterizovat bavlnková plošinovka Yoshi's Woolly World, která kráčí ve šlépějích Kirby's Epic Yarn. Operuje navíc s tradičními mechanismy, typickými pro hry s Yoshim, takže zásadní je zde nejen skákání, ale také házení s vajíčky, které Yoshi dělá ze svých nepřátel. Vedle toho nabízí lehce rozšířenou transformaci v jiné bavlnkové tvary a tlačí na pilu v otázce průběžného obměňování hratelnostních formulek.

MarioKart DS - recenze

Série MarioKart je videoherní stálicí už mnoho let, ale vzhledem k exkluzivitě Nintenda si u nás nikdy nezískala takovou popularitu. Nicméně jde o "ultimativní roztomilou závodní sérii" - čím exceluje poslední verze pro DS?

The Legend of Zelda: Ocarina of Time 3D - recenze

Pokud se o nějaké hře na Nintendo 3DS dá bez přehánění říct, že si kvůli ní nemalé množství lidí koupilo samotný handheld, pak je to The Legend of Zelda: Ocarina of Time 3D. A to i přes fakt, že se vlastně jedná o remake více než deset let staré hry. Kult Zeldy se v tomto případě spojil s vydatnou porcí nostalgie, která je navíc podepřená až neuvěřitelným hodnocením na Metacritic, které se zastavilo na devadesáti devíti ze sta. Z vlastní zkušenosti ale vím, že některé hry není radno vykopávat z nostalgického hrobu. Ne zřídka se mi totiž potvrzuje, že zkreslené vzpomínky jsou lepší jak hra samotná. Je to i případ znovuzrozené Zeldy?

Starlink: Battle for Atlas – recenze

Ubisoft se svou nejnovější hrou Starlink: Battle for Atlas pustil do nejistých vod. A to ne kvůli poměrně osvědčené hratelnosti spadající do žánru space opery, ale kvůli propojení digitálního světa s fyzickými figurkami. Už kolikrát jsme byli svědky neúspěšných fúzí, a i v tomto případě si ještě na definitivní verdikt musíme počkat. Nicméně když se na hru koukám dnešním okem, musím smeknout přilbici svého skafandru. Ono se to vážně povedlo.

Rocket League - recenze

Když jeden z diskutujících pod gamesplayem prohlásil, že Rocket League je nejlepší fotbalová hra, trošku jsem se pousmál a čekal vášnivou diskuzi. V zásadě jde ale o prohlášení pravdivé. Malá autíčka, honící se za vybuchujícím míčem totiž tuto definici splňují - navíc parádně. Pobaví nejen ty sportovněji založené, ale svou nenáročnou povahou dostanou i odpůrce sportu, kteří by jinak na fotbalovou hru nikdy nesáhli. Někteří si možná při pohledu na Rocket League vzpomenou na pořad Top Gear a fotbalový zápas s Toyotou Aygo. Ano, tohle je to samé, akorát že tady mají pomyslné Toyoty navíc v kufru rakety.

Deliver At All Costs – recenze šílené akční arkády

Když hromada zbytečností zabije zábavu

PilotWings Resort - recenze

Existují herní série, které nemají jiný účel, než doprovodit novou konzoli na trh. Z toho žijí a na tom zakládají svoji popularitu, která často není zanedbatelná, ačkoli by se o její oprávněnosti s ohledem na obsah her dalo diskutovat. Patří mezi ně třeba závodní série Ridge Racer, nebo právě značka PilotWings, která sice vynechala launch Gamecube i Wii, ale zahájení prodeje 3DS už si ujít nenechala. A po tak dlouhé absenci se překvapivě představuje ve slušné formě, které nechybí málo, aby překročila obvyklý stín launchových her, jež nezřídka působí jako hratelná technologická dema, respektive hratelné demonstrace výkonu a možností nového hardwaru.

Kirby's Epic Yarn - recenze nápadité plošinovky

Když se Řehoř Kirby jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v jakousi nestvůrnou bavlnku. Kafka takto otevírá svoji povídku, Nintendo podobně otevírá Kirby's Epic Yarn, v pořadí již desátý titul se starým známým hrdinou Kirbym v hlavní roli. Při pohledu na obrázky ze hry se v první chvíli možná zděsíte a pohrdavě usmějete. „Přeci něco takového nebudu hrát, to je pro děti,“ běží leckomu v hlavě. Věřte, že by to byla chyba, obrovská, protože v tomto případě stojí za to odhodit předsudky, zapomenout na svůj „dospělý“ věk a ponořit se do fantaskního světa plného nápadité zábavy.