| Autor: František Fuka Publikováno: 12.ledna 2006 |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Protože každá zbraň funguje na odlišném principu a některé jsou vícefunkční (dají se např. použít jako obrana proti jiným zbraním), má se hráč co učit a přijde ke slovu hodně taktizování (protože v průběhu hry vidíte, kde jsou vzhledem k vám ostatní závodníci a jakou zbraň právě sebrali). • Smyky jsou dobré Snad ještě důležitější je tlačítko R, po jehož stisknutí vaše auto udělá maličký skok. Nejde ani tak o ten skok, ale o skutečnost, že pokud při stisknutí R stisknete také ovládací kříž doleva nebo doprava, vaše auto se dostane do smyku. Projet zatáčku smykem chce trochu cviku, ale nese to s sebou výhody. Pokud se vám navíc podaří v průběhu smyku dvakrát zmáčknout oba směry na ovladači (střídavě), vašemu autu začnou od kol létat oranžové jiskry a po uvolnění tlačítka R získáte na chvilku turbo zdarma. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Může vám to připadat jako zbytečnost a vaše první pokusy o turbosmyk dopadnou jistě katastrofálně. Ale po pár hodinách hraní zjistíte, o jak důležitou taktiku se jedná. Skuteční profesionálové se pak poznají podle toho, že turbosmykem projíždějí většinu tratě, včetně rovinek, což je skutečně tak obtížné, jak to zní (v podstatě celý závod jedete jiným směrem, než kam zrovna ukazuje čumák vašeho auta). • Spousta možností Další taktizování spočívá v tom, že MarioKart DS obsahuje přes 10 pilotů (známých Nintendo postaviček) a přes 30 různých vozidel! Každá kombinace pilot/vozidlo má své plusy a mínusy, které před startem vidíte na přehledném grafu, což vydatně přispívá k prodloužení hry. Nejde jen o to, že auta mají různou akceleraci a maximální rychlost, ale také různé vlastnosti ve smyku nebo větší štěstí při náhodném losování zbraní. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Kromě normálního závodění jsou k dispozici také dvě "bojové" hry, probíhající ve speciálních arénách. Jedna spočívá v tom, že si navzájem propichujete balónky (které dofukujete tím, že foukáte do mikrofonu Nintenda DS!) na čas, ve druhé si kradete hvězdičky. Přiznám se, že jsem je příliš nehrál, protože mi s počítačovými protihráči nepřipadaly tak zábavné, jako klasické závody. Čímž se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu: • Multiplayer! Zábava všech dílů MarioKartu vždy spočívala především v multiplayeru a nejinak je tomu u této reinkarnace. Bezdrátově spolu může soupeřit až osm hráčů (odzkoušeno v pěti lidech asi hodinu, obrovská zábava!), a to nejen v klasickém závodě, ale i v obou bitevních disciplinách. Závodit můžete dokonce i v případě, že pouze jeden z hráčů vlastní kopii hry. Hráči bez hry pak ale mají na výběr jen jedno vozidlo s jedním řidičem a závodit se dá jen na čtvrtině tratí. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
MarioKart DS je také první hrou, která využívá WFC hotspoty, tj. můžete ji hrát proti lidem z jiných konců světa, pokud jste vy i oni v dosahu WiFi hotspotu - ať už je to nějaká veřejná internetová kavárna, soukromá WiFi síť (připojená k internetu) nebo speciální USB dongle od Nintenda. V mém případě proběhla konfigurace naprosto hladce a za pár desítek sekund už jsem skrze své domácí WiFi závodil s lidmi z Německa a Japonska. • Stručně, jasně, jednoduše Je potřeba upozornit, že Nintendo se maximálně snažilo, aby online hra byla co nejjednodušší a nejintuitivnější. Není tudíž možné zobrazovat si nějaké žebříčky, statistiky nebo s někým chatovat - pouze zvolíte, s kým chcete závodit: "Worldwide" (náhodní soupeři odkudkoliv), "Regional" (náhodní soupeři z vašehou kouta světa), "Rivals" (náhodní soupeři, kteří jsou přibližně stejně dobří jako vy) a "Friends". "Friends" je nejzajímavější mód, protože vám umožňuje závodit pouze s těmi soupeři, se kterými už jste bezdrátově hráli "tváří v tvář" (nikoliv přes internet). Mezi své přátele můžete zařadit i člověka, kterého jste osobně nikdy neviděli, ale je to složitější - musíte si (např. e-mailem) vyměnit speciální "Friend Codes", který vám hra vygeneruje. Přes internet můžete pouze závodit (nikoliv hrát bojové hry), a to v maximálním počtu čtyř hráčů. Pořád je to ale obrovsky zábavné a překvapivě hratelné, i když jsem úmyslně přetěžoval svůj domácí router (auta protivníků pak trochu více "poskakovala", ale pořád jsem neměl pocit, že bych byl nějak výrazně zvýhodněn nebo znevýhodněn). K dispozici máte prostřednictvím svého DS jen ty nejzákladnější online statistiky. Pokud chcete vidět víc, musíte se zaregistrovat na webu Nintenda. A pokud se chcete odlišit od ostatních hráčů, můžete si na své auto pomocí jednoduchého editoru nakreslit libovolné logo (např. státní znak nebo kosočtverec). 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Singleplayer nechybí Tvůrci MarioKart DS se ale snažili dát hráči co nejvíce zábavy, i když nechce nebo nemůže hrát proti živým soupeřům. Při normálních závodech s CPU protivníky (poháry po čtyřech tratích) můžete postupně otevřít 32 různých tratí, každou ve čtyřech výkonnostních kategoriích (které mají vliv na to, jakým způsobem musíte jet a jak dobře jedou soupeři)! Polovina jich je nová, druhá polovina jsou "remixy" různých tratí z předchozích dílů MarioKartu pro SNES, Gameboy a Gamecube. Kromě toho můžete proti CPU protivníkům hrát bitevní "Shine Runners" i "Balloon Battle", závodit "Time Trials" (sám na trati, pilovat nejlepší čas proti svému vlastnímu stínu) a konečně se pokusit vyhrát přes 50 misí, ve kterých musíte s předdefinovaným autem a jezdcem plnit speciální úkoly jako "projeď 10 branek v daném pořadí pozpátku", "seber 30 penízků, ale nenech se chytit duchem", "znič pět beden, které se pohybují" a spoustu dalších. Než ve všech získáte maximální trojhvězdičkové hodnocení, zabere vám to opravdu mnoho dní nepřetržitého hraní. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Zvuk a grafika V současné době pořád ještě nemám úplně jasno v tom, co vlastně hardware Nintenda DS v praxi dokáže, takže nevím, jestli by vizuální podoba mohla být ještě lepší. Grafika MarioKartu DS je co do technické dokonalosti na úrovni někde mezi Playstationem 1 a Nintendem 64. Polygonů není mnoho, textury jsou často viditelně hranaté, ale to vše je dle mého názoru více než vyváženo skutečností, že grafika je za všech okolností (i při online hře) naprosto plynulá a ani na zlomek sekundy se nezadrhne - to pokládám u závodní hry za nejdůležitější. Zatímco hra probíhá na horní obrazovce, na dolní si můžete dotykem přepínat mezi radarem na krátkou vzdálenost a velkou mapou celé tratě. Obzvlášť radar je velmi praktický, protože vám pomůže odhalit různé skryté zkratky (téměř každá trať nějakou má) a musíte se na něj spolehnout, když nic nevidíte (jedna ze zbraní je sépie, která vám svým inkoustem dočasně zaneřádí hlavní obrazovku). 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Co se týče hudby, každá trať má svou melodii. Některé jsou velmi chytlavé a budete si je po chvíli pobroukávat. Jen asi dvě nebo tři jsou vyloženě otravné. Zvukové efekty jsou patřičně roztomilé (různé vískání, chechtání a skřehotání postaviček), ale přitom velmi užitečné - po pár hodinách hry poznáte jen po sluchu, která zbraň byla právě odpálena a dokonce i kdo ji odpálil! • Závěr 
zdroj:
tisková zpráva
MarioKart DS je příkladem toho, jak hodně se dá dokázat s hardwarem, který je znatelně slabší, než v dnešních tradičních domácích konzolích. Tvůrci hry se dostatečně dlouho věnovali vylaďování každého aspektu hry, takže ve výsledku všechno krásně sedí dohromady a nic není navíc. Dokonce se odvážím tvrdit, že mě MarioKart DS po měsíci hry (kdy zdaleka nemám odemknuty všechny bonusy) baví více než kterýkoliv díl série WipeOut. Nezbytná koupě!Verdikt: 94% - Pravděpodobně nejlepší hra, která dosud pro Nintendo DS v Evropě vyšla (dokonce i pokud by se ignorovaly její multiplayer módy)! Samozřejmě, že se nemůže co do grafiky srovnávat s nejlepšími závodními hrami pro Playstation 2 nebo Xbox, ale co do zábavnosti se jim přinejmenším vyrovná. Související články: NintenDogs recenze, Another Code / Pac-Pix recenze, Nintendo DS recenze, Recenze čtyř her pro DS - Super Mario 64, WarioWare Touched!, Project Rub a Spider-Man 2 |
| František Fuka | |
| autor začínal s hrami ještě v době, kdy "mít počítačovou hru" znamenalo "naprogramovat si ji", přesto si i dnes rád sedne ke konzoli; více u něj doma na www.fuxoft.cz |
