Autor: Mart Publikováno: 29.září 2009 |
![]() ![]() ![]() oficiální obrázky od výrobce Pokroková interakce Třebaže vás hra protáhne jak interiéry, tak exteriéry, vždy půjde o hodně lineární putování, odehrávající se nota bene na velmi malém prostoru. V případě interiérů navíc poněkud sterilním a leckdy se i opakujícím, což spolu s nepochopitelně častou nemožností usměrňovat kamerový pohled na dění, na nějž je v tomto případě nahlíženo šikmo shůry, nepřispívá k dvakrát dobrému pocitu. Renomé však do značné míry napravuje mimořádná herní interakce. Samozřejmostí jsou klasické spínače či různé panely pro aktivování a rozbití. Objekty, které lze někam cíleně odtáhnout či posunout. A hlavně skutečnost, že většinu prvků z okolního prostředí lze efektně zničit, přičemž takový výbuch muničního skladu či automobilu může mít vliv na množstevní rozpoložení blízko stojících nepřátel. Příjemnou nadstavbou ke zmíněné destrukci jsou pak fragmenty, jako kolo od vozu, které lze následně ještě sebrat ze země a zahodit, nejlépe do houfu nepřátel. ![]() ![]() ![]() Nedílnou součástí herní interakce jsou vaši oponenti, kterých je skutečně nebývalé množství. Jakkoliv se jedná, v rámci toho kterého herního úseku, o identické typy vojáků. Což jde ruku v ruce s opakujícími se úkoly ke splnění, kde musíte většinou někoho porazit nebo něco zničit. Nicméně vždycky přijde vhod aktivace několika komb, zejména tedy v případě nutné anihilace každé další vlny nepřátel, snažících se vám zabránit ve splnění vašeho poslání. Byla-li předtím řeč o týmu, vězte, že během hraní si můžete zvolit jenom jednoho hrdinu ze čtyřčlenné squadry, s rychlou volbou některého jiného skrze směrový kříž, přičemž o chování vašich parťáků se postará počítač. Někdy mu to jde lépe od procesoru, jindy zase hůře. Na druhou stranu ani vaši oponenti nejsou zrovna výkvětem rekrutujícím se z prestižních Vysokých škol. Co jim ale chybí na intelektu, dohánějí ve svém počtu. U bossů se zase, tradičně, počítá s jejich mimořádnou výdrží. Bojování s RPG konturami S postupujícím herním časem získáváte zkušenosti, které můžete přetransformovat do vylepšení pasivních či aktivních schopností vašich hrdinů. Popravdě, není jich mnoho a nezřídka se jedná o to samé, jenom s jiným názvem. Nyní mám na mysli jinak pojmenované schopnosti a dispozice různých hrdinů, za kterými se ovšem skrývá zcela identické posílení útoku na blízko či na dálku. Dílčí rozdíly tu samozřejmě jsou, někteří se mohou ladně pohybovat nad zemí jako Storm či Ice Man, jiní - jako Thing nebo Hulk, bez potíží uzvednou velké auto pro jeho následné "přeparkování", apod. ![]() ![]() ![]() Je ale velká škoda, že to tady tvůrci nepojali více takticky a namísto generického bojování s opakujícími se tlačítkovými komby nevsadily na propracovanější herní rámec, který se přímo nabízí. Asi těžko dnes čekat něco na způsob klasického Baldurs Gate, ale rozhodně by nebylo od věci, kdyby se tu mohly více uplatnit právě ony dílčí rozdíly mezi postavami, upřednostňujícími boj tváří v tvář či spíše na dálku. Třeba skrze možnost nadefinování jejich chování a aktivit. Zdejší hraní nabízí ve výsledku de facto jenom několik málo herních postupů. Uvedené zahrnuje i jinak příjemnou možnost provázání speciálních vlastností super hrdinů pro aktivování jakési fúze, s jejíž pomocí dokážete nebývale rychle vyčistit prostor od potíží, či eventuálně silnému bossovi pořádně rozhodit jeho nepěknou ofinu. Tudíž nepřekvapí omezení, jež jsou s tímhle nesmírně destruktivním aktem spojená. Samozřejmě, jsou tu i aspekty, které mohou výrazněji vylepšit vaše renomé, jako je urychlení dobíjení speciálního ukazatele (reprezentujícího vytrvalost), s jehož pomocí lze následně aktivovat skutečně brutální atak. Je pamatováno i na blok či docela efektní úhybné manévry. Přesto přese všechno jde o hodně mělký koncept, který je minimálně o krok pozadu i za prvním dílem. ![]() ![]() ![]() Kriticky lze nahlížet I na fakt, že se v obraze občas dočista ztrácíte a dvoutlačítková komba ze sebe následně sypete takříkajíc automaticky, jako nějaký robot při rutinních kuchyňských pracech, s konečným rozhodnutím padni, komu padni. Leckdy jsem tak ani nezaregistroval, že ten, kdo tu zrovna padnul na krovky, byl můj oblíbený Wolverine (v neoblíbeném kostýmu), jehož unikátní schopnost regenerace z něj však činí neuvěřitelně výkonný stroj na zabíjení. Hraní je díky neustálému a občas nepřehlednému bojování po brzké době neuvěřitelně monotónní, jakkoliv s postupujícími hodinami střetnete silnější a schopnější oponenty. Čímž chci říct, že se přeci jenom dostavuje nutnost trochu odlišného přístupu k věci, i když tento má svou největší důležitost až u bossů, co mohou mít v kapse svého super obleku nachystané nejedno nepříjemné překvapení. Marvel Ultimate Alliance 2 sice má nepřehlédnutelné RPG obrysy, ale pro jejich dotažení by to tady chtělo mít nějaký sofistikovanější soubojový rámec, větší svobodu pro vaše konání - ne, několik zajímavých dialogů mezi zúčastněnými postavami v hlavním stanu tohle rozhodně nezachrání - a nějaké další herní vyžití. Možnost opakování misí a eventuální nacházení bonusových věcí mezi to rozhodně nelze započítat. ![]() ![]() ![]() další obrázky v galerii Bonus pro fandy komiksů Je jisté, že přes mou tvrdou kritiku udělá tahle hra radost všem fanouškům komiksových děl od Marvela. Nejenom přítomností velké spousty dobře známých, jakož i těch méně známých hrdinů (ve druhém případě pro hráče, kterým tohle univerzum nedělá v knihovně věrnou společnost), ale také připomenutím jejich biografie, tematickým kvízem, přehlídkou půvabných artworků, kvalitním namluvením a příběhovou prezentací s připomenutím již zhlédnutých sekvencí. ![]() Stáhněte si: Trailery, Videa... Související články: Novinky, Recenze prvního dílu |
Mart | |