Autor: Pavel Oreški Publikováno: 3.června 2004 | Verze hry: anglická/finální Doba recenzování: 5 dnů |
Zbraně Zběsilost – slovo jednoduše a výstižně charakterizující celou hru Nitro Family, tedy mělo by, ale... Například zbraně. Ty základní jsou brokovnice, kulomet a raketomet. V každé ruce jedna, pálíte z obou a když dojdou náboje, Maria vám podá něco jiného a přebíjí. Základní výbavička se dá vylepšovat, což však obnáší jen zvětšení zásobníků. Dalšími hračičkami jsou granátomet, jakýsi gravitomet, laserová sniperka a ultranitrobombozbraň. Bohužel silnější arzenál se dá pouze koupit a nabídka se zvětšuje postupem ve hře, nikoliv nastřádanými kredity. Dáme-li čtyři a tři dohromady, vyjde nám sedm, plus kombo, kdy vystartuje Maria ze zad a zasype nepřátele pěkně z vrchu. A málem bych zapomněl: když se někdo dostane až k vám, ženuška mu bičem ušlehne hlavu. Osm není moc, ale stejně jsem většinu hry prošel pouze s brokovnicemi. Žádný odvaz. Nepřátelé bez mozku S nepřáteli je to podobné. Samozřejmě od nich nelze čekat inteligentní chování. Prostě se rozeběhnou proti vám a střílí, hází nebo odpalují sami sebe. Kéž by to doháněli aspoň kvantitou, ale ani to ne. Jsou tři druhy – zvířecí (prase, had, slepice, kůň …), lidské (s raketometem, molotovem, kulometem …) a mutantní (jednak bossové a pak zombie a přerostlý tlusťoch). Když si podáváte tužší chlapíky brokovnicí, po první ráně vyletí do vzduchu a když je zasáhnete znovu, vyskočí ještě výš a začíná se počítat kombo. Čím více komb, tím lépe, protože za ně získáváte peníze. Ty dostanete i za zmasakrování hloučku nepřátel nebo když jim Maria provede amputaci hlavy. Ale porovnám-li to se Serious Samem, jsou jak nepřátelé, tak zbraně o dost horší, bez jakéhokoliv nápadu nebo momentu překvapení. Je jich málo a variabilita nulová, zkrátka nuda. Seriózní rodinka Nitro Family má se Serious Samem společného více než je zdrávo. Výjimkou není ani grafický engine a proto od zpracování nečekejte žádné zázraky. Autoři z korejské firmě Delphieye Entertainment se to trochu snaží zamaskovat cel shade grafikou, tedy s nádechem komixu. Nápad to není špatný, ale bohužel jakákoliv snaha něco zlepšit je zde zadupaná zprzněným designem většiny z 15 úrovní. Všechny prostory jsou úplně zbytečně předimenzované. Hrál jsem na střední úroveň a ani v pozdějších fázích hry se na mě nehrnuli tisíce nepřátel, kteří by alespoň částečně zaplnili obrovský prostor. Nejhorší je zřejmě poušť, kde div neumřete žízní, než někam dojdete. Podobně jsou na tom i další úrovně – Bloodivostok, Vietnam, přehrada. Korunu tomu všemu dodávají kreditní karty, které jsou na „tajných místech“. Tak nějak vám dojde, kde by mohly být, ale chodit se vám pro ně nechce, protože je to hrozná dálka. další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů Zvuky jsou trapné a hudba sice řízná, ale v každé z pěti oblastí (rozdělených na menší levely), se opakuje jedna dvouminutová skladba a tudíž ji rychle vypínáte. Velké finále Asi jste si všimli, že jsem mnohokrát použil slovo nuda. A to se nesmí u hry stát, navíc jedná-li se o akční titul. Doporučit Nitro Family nelze vůbec nikomu, protože je tu hromada lepších her stejného žánru. A ani nízká cena (v USA 20 dolarů, u nás se hra naštěstí neprodává) není to, co by mohlo Nitro Family zachránit. Serious Sam, Will Rock nebo třeba Painkiller také nestojí moc a jsou tisíckrát lepší. Největší zábavu si tak s Nitro Family užiji v momentě, kdy ji odstřelím z pevného disku. Stáhněte si: Demo, Trailer, Cheaty... Související články: Novinky, Serious Sam recenze, Will Rock recenze, Painkiller recenze |
Pavel Oreški | |
autorovi je 25 let, pracuje jako grafik v celostátním deníku, píše obcas i pro Level, hraní her se venuje témer patnáct let a nepohrdne jakýmkoli žánrem (všechny clánky autora) |