Recenze
Imperator: Rome – recenze
6. 5. 2019
|
Václav Pecháček
Co se vám vybaví, když se řekne „Římská říše“? Vsadil bych se, že neporazitelné legie, orlí standarty se slavnými písmenky S.P.Q.R., pak možná ještě posedlost mramorováním a spousta chlápků v tógách s vavřínovými věnci na pleši. To je ale příliš povrchní pohled. Skutečným srdcem Říma byla jeho ekonomika, legislativa, zahraniční i domácí politika. Jeho stabilitu určovala sociální mobilita a demografické trendy. Ze všech těchhle cizích slov by se takový Total War: Rome II celý orosil hrůzou, ale Imperator: Rome se jich nebojí.
Tekken 6 - recenze
21. 1. 2010
|
Redakce Games.cz
Dřívější král žánru bojovek je zase zpátky. Má šanci dostat se na trůn, který mu kdysi patřil? Nebo platí, že starého psa novým kouskům nenaučíš?
Tales from the Borderlands – recenze 5. epizody
26. 10. 2015
|
Miloš Bohoněk
Tales from the Borderlands se do historie zapíše hned z několika důvodů, ale kdybych měl vypíchnout jednu věc, která se mi na celé sérii strašně líbila a v jiných hrách chybí, řekl bych: intra. Závěrečná epizoda má fantastické intro, které se úplně liší od všech předchozích, neméně fantastických intro sekvencí. Autoři vás nechají čtvrt hodiny hrát, za tu dobu vás spolehlivě vcucnou do dění, stihnou rozjet něco velkého a to něco velkého vždy završí fantasticky natočeným minutovým filmečkem, který vás navnadí na zbývající hodinku a půl. Tales from the Borderlands ví, jak si získat pozornost hned od začátku.
Game of Thrones - recenze 2. epizody
7. 2. 2015
|
Miloš Bohoněk
„Sakra, na tohle jsem úplně zapomněl. Tak já radši skočím do menu a rozjedu to znova i za cenu deseti minut nepřeskočitelných dialogů…“ Nějak obdobně jsem se cítil, když jsem v kůži Rodrika Forrestera reagoval na požadavky Lorda Whitehilla, jen aby mi bylo záhy připomenuto, že v kůži Ethana Forrestera jsem minule slíbil něco jiného. Jenže jak po mně někdo může chtít, abych si pamatoval vše z minula, když ono „minule“ bylo už před dvěma měsíci, a úvodní video připomínající děj první epizody bylo trestuhodně skoupé? Zkrátka a dobře, jedním z největších problémů videoherní Hry o trůny od Telltale není obsah, ale forma.
Jump Force – recenze
18. 3. 2019
|
Jan Slavík
Máte-li rádi japonskou komiksovou tvorbu, pravděpodobně vám není zcela cizí jméno Weekly Shonen Jump. Jde o časopis mající oprávněný status otaku Bible, jehož stránky se staly rodištěm celé řady nejznámějších anime/manga sérií vůbec. Nejedná se navíc o žádného mladíka – první výtisk spatřil světlo světa už v roce 1968, což nám po složité matematické operaci napoví, že se loni slavily kulatiny. A jako lehce opožděný dárek přichází bojovka Jump Force od studia Spike Chunsoft pod vydavatelskou taktovkou Bandai Namco.
Rolando: Royal Edition – recenze
25. 6. 2019
|
Jan Hrdlička
Pamatujete na dobu deset let zpátky? Všecko se tehdy zdálo o malounko snazší, první iPhone stále působil docela jako zjevení a my obdivovali i to, že kam člověk nahne telefon, tam přesně zapadne kulička. Anebo s jakým mistrovstvím se dali vystřelovat rozlícení ptáčci z praku. Tehdy jsme hráli ledasco. Až na Rolando. Barevná plošinovka, dílem ovládaná prsty, dílem náklony, připomínka něčeho, s čím pak zametly nové žánry a nové způsoby hraní, u nás jaksi zapadla. A proto je její znovu vydaná královská edice něčím zvláštním. Připomínkou doby, kdy jednomu vše připadalo hravé, vše radostné a neokoukané. A jindy se zase spojení s minulostí už přeci jen zpřetrhalo a návrat je to takový do jisté míry hořkosladký.
Hired Guns: New Jagged Edge - recenze
3. 3. 2009
|
Redakce Games.cz
Taktických tahovek není zrovna přehršel. Tato se nijak netají kopírováním legendární Jagged Alliance a staví hráče do role velitele týmu žoldáků, kteří mají nastolit pořádek v exotické africké zemičce.
Thick as Thieves – recenze nové plíživé kooperace od Warrena Spectora
22. 5. 2026
|
Michal Krupička
Jednohubka od krále plížení
Starship Troopers: Ultimate Bug War – recenze retro střílečky ze světa Hvězdné pěchoty
31. 3. 2026
|
Michal Krupička
Propaganda, která vás narukovat nedonutí
World of Goo 2 – recenze logické hry se slizem
16. 5. 2025
|
Patrik Hajda
Legendární logická pecka s novými nápady
Injustice 2 - recenze
8. 6. 2017
|
Václav Rybář
Filmoví superhrdinové před přibližně deseti lety uchvátili popkulturní prostor a jejich popularita naznačuje, že ho jen tak neopustí. Marvelovské celovečeráky se staly synonymem pro blockbuster a jejich úhlavní sok, DC Comics, jen horko těžko dobývá v tomhle derby ztracené pozice – navzdory tradici svých hrdinů v čele s Batmanem a Supermanem. U Wonder Woman, která právě přichází do kin, je situace o něco lepší, ale Marvel přesto vede v propracovanosti a dosahu svého filmového multiverza o několik délek. Ve světě videoher se ovšem role obrací. A je to především díky sérii bojovek Injustice od studia NetherRealm. Sérii, která si v tomhle žánru sebevědomě vyšlapala svou vlastní cestičku.
Ultimate Marvel vs. Capcom 3 (PSV) - recenze
22. 3. 2012
|
Petr Poláček
V našich končinách se majitelé handheldu PS Vita pravděpodobně více zajímají a těší hlavně na kapesní verzi Mortal Kombat, než že by nějak zvlášť hltali informace a videa o Ultimate Marvel vs. Capcom 3. A přitom je to velká škoda, protože tento port konzolovky z minulého roku patří aktuálně k tomu nejlepšímu, co lze vlastně na PSV hrát. Menší zájem je však logický vzhledem k tomu, že Mortal Kombat, Street Fighter či Soul Calibur hry tu mají přeci jenom delší tradici a obecně spadají mezi klasické bojovky. A klasiku, tu máme my Češi rádi, nejenom k obědu :)
Day Watch - recenze
4. 6. 2007
|
Redakce Games.cz
Atraktivní konflikt magicky nadaných bojovníků Světla a Temnoty pokračuje v herním světě, stejně jako Lukjaněnkova filmovo-knižní trilogie. Tentokráte si můžeme vyzkoušet, jaký je život člena Denní hlídky.
Tony Hawk Underground 2 - recenze
25. 10. 2004
|
Redakce Games.cz
Místo Tonyho Hawka jiný skejťák Bam Margera, vedle klasických úkolů hlavně vandalismus ve světových metropolích a navrch osvědčené mapy i vychytávky z minulých dílů - to vše definuje hru Underground 2.
O.R.B. - recenze
8. 12. 2002
|
Redakce Games.cz
Kdysi dávno došlo k pádu impéria, které ovládalo galaxii a to znamenalo zánik celé civilizace. To je v kostce příběh vesmírné strategie O.R.B. inspirované Homeworldem. V čem je lepší než Hegemonia?
Dark Souls II: Scholar of the First Sin - recenze
26. 4. 2015
|
Václav Pecháček
Dark Souls II je oprávněně velmi populární titul, ale kdyby někdo náhodou nevěděl, o co jde: jedná se o oficiální vědecky testovanou simulaci masochismu. Je doporučovaná fanatickými sektáři namísto devítiocasé kočky, když se chcete potrestat za své hříchy. Poskytuje také efektivní způsob, jak se zbavit starého gamepadu – je garantováno, že s ním minimálně třikrát za hodinu třísknete o zem.
Phantom Doctrine - recenze
21. 8. 2018
|
Pavel Dobrovský
Největší výzva pro tvůrce her? Sladění všech systémů tak, aby ani jeden neoslaboval hratelnost nebo naopak nevytlačoval ostatní na okraj pozornosti. Na poli tahových strategií v tomto směru zvítězily třeba Invisible, Inc. nebo XCOM. Špiónská Phantom Doctrine od studia CreativeForge (tahovka s kovboji a démony Hard West) cílí na tu samou metu perfektní tahové hratelnosti. Na jednu stranu chce oslovit fanoušky XCOM posunováním figurek po bitevním poli a taktizováním na mapě světa, na straně druhé chce bábovičky studia Firaxis rozmetat. Využívá k tomu řadu dodatečných systémů a nápadů, které dělají z tahové studené války něco podivného - hybrida extrémně zábavné a nudné hratelnosti.
Space Hulk: Deathwing - recenze
12. 1. 2017
|
Ondřej Švára
Temný svět Warhammer 40,000 ožil v rozporuplné střílečce Space Hulk: Deathwing. Atraktivní směs singleplayerové kampaně a kooperativního multiplayeru se v ní nepotkala s dokonalým zpracováním. Hru srážejí technické chyby a špatná tvůrčí rozhodnutí. Připravte se na frustrující jatka s katastrofálním soubojovým systémem. Špatné dojmy částečně napravují příjemné RPG prvky a efektní prostředí.
Street Fighter V - recenze
10. 3. 2016
|
Václav Rybář
Předem bych rád varoval, že následující recenze je plná rozporů a vnitřních soubojů. Street Fighter V je totiž po letech strávených v nejrůznějších variantách čtyřky jednoznačným posunem kupředu, co se týče herní mechaniky, vyvážení postav a dynamiky soubojů. Dokonce lze říct, že se Capcomu povedlo najít lék na řadu klíčových bolístek a vytunit Street Fightera tak, aby se líbil jak rekreačnímu button masherovi, tak profíkům, co počítají každý frame a v duelech spoléhají víc na taktiku než bezhlavé kombování. Na druhou stranu je pětka hrou nedodělanou, v mnoha ohledech rozbitou a poskládanou tak nějak narychlo. Je to mimořádně nešťastné, protože tohle vykročení do vzrušujícího nového světa elitní držkové není prezentované jako beta nebo early access, ale jako plnohodnotná hra.
Undertale – recenze
3. 1. 2016
|
Ladislav Loukota
Nepovažuji se za přehnané negativního člověka. Když jsem ale usedl k JRPG s názvem Undertale (homepage, Steam, Wiki), které mi Petr přihrál se slovy "je to strašlivá hipísárna, ale všichni jsou z toho na větvi", měl jsem chuť dštít síru o přeceňování indie výplodů a sebezahleděnost mnoha jejich tvůrců. Můj ortel nad mišmašem těch největších klišé žánru, kombinovaných s veskrze pochybným zpracováním, se zdál být jasný. Jako mnohokrát dříve, i Undertale od vývojáře Tobyho Foxe je ale ztělesněním přísloví o nutnosti dvakrát měřit a jednou řezat.
Fe - recenze
14. 3. 2018
|
Lucie Jiříková
Bohulibý projekt EA Originals po neskutečně krásné plošinovce Unravel vdechl život další charismatické skákačce, tentokrát s názvem Fe. Oba tituly se od sebe významně liší, ale najdete v nich i mnohé společné body. Tak například hlavním hrdinou je neidentifikovatelná příšerka s velkýma ušima, která je tak roztomilá, že byste ji chvílemi samou láskou sežrali.
The Solus Project - recenze
14. 7. 2016
|
Jan Vrobel
V poslední době mám pocit, že pokud herní komunita nějakou indie záležitost označí na Steamu mixem hodnocení za "velmi pozitivní", znamená to ve skutečnosti spíš, že se daný kousek dá tak nějak hrát, než aby představoval skutečnou kvalitu. Co se týče "survival" titulu The Solus Project (uvozovky si vysvětlíme později), neměl jsem malá očekávání. Zejména z toho důvodu, že za touto atmosférickou multižánrovkou stojí vedle českého studia Grip Digital primárně švédský tým Teotl Studios, autoři mé oblíbené mystické puzzle hříčky The Ball.
Nobody Wants to Die – recenze detektivky, která mohla být o tolik lepší
14. 8. 2024
|
Aleš Smutný
Detektivka možná, hra...?
Ratchet and Clank: Quest for Booty - rec.
28. 9. 2008
|
Redakce Games.cz
Herní nadstavba loňského Tools of Destruction navazuje na předchozí eskapády dvou charismatických hrdinů a jejich plošinovkovitého křepčení s pár novinkami.
Hearthstone: Goblins vs Gnomes - recenze
17. 1. 2015
|
Jana Kilianová
Blizzard si dal s prvním datadiskem pro Hearthstone: Heroes of Warcraft na čas. Zaběhnutý ekosystém sice trochu rozčeřil s kampaní Curse of Naxxramas, opravdový posun v metagame měl ale teprve přijít, což se také stalo. Začátkem prosince tvůrci vyrukovali s novým karetním setem Goblins vs Gnomes a vytvořili tak podklad pro nové změny jak ve sféře občasného „casual“ hraní, tak na soutěžní scéně.
Agents of Mayhem - recenze
21. 8. 2017
|
Pavel Skoták
Elitní týmy, zachraňující svět před nepřeberným množstvím padouchů, jsou snad starší než lidstvo samo. Jenže, vymyslet novou týmovku, vytvořit dostatek zajímavých postav, zasadit je do fungujících reálií, to není žádná legrace. Není proto divu, že vycházet z jiné úspěšné série se může jevit jako skvělý nápad pro začátek. Agents of Mayhem se rozhodli odštěpit od Saints Row a vyzvat na zákulisní souboj jeden velice podobný tým.
Pandora's Tower - recenze
30. 5. 2012
|
Jakub Kovář
Japonská RPG na Wii mají v poslední době několik styčných ploch: zajímavý příběh, atypický soubojový systém a většinou i nepříjemnou nutnost neustále procházet stejné lokace za účelem získání vyššího levelu a tím i větší šance na likvidaci dalších nepřátel. Pandora’s Tower v tomto ohledu není výjimkou, ale naštěstí dělá vhodné kompromisy směrem k tomu, aby vás brzy neotrávila a vy jste se naopak solidně bavili.
Might and Magic: Heroes VI - recenze
14. 10. 2011
|
Karel Drda
Psát recenze na hry, které se úspěšně jednou za čas rozmnoží do dalších pokračování a opírají se o velmi silnou komunitu věrných fanoušků, není zrovna vděčný úkol. Nalijme si čistého vína, přátelé. Co čekáte od nového dílu Might and Magic Heroes VI? Pokud zní odpověď, že se těšíte na výrazný krok kupředu a revoluční změny, pak jste asi spadli z višně.
Midnight Suns – recenze megalomanské Marvelovky od tvůrců XCOMu
2. 12. 2022
|
Patrik Hajda
Překvapivě obrovská a upovídaná hra