zavřít

Space Hulk: Deathwing - recenze

Windows

Recenzovaná verze: Windows

Vychází na platformách: Windows

Verdikt: Space Hulk: Deathwing je akce s parádní atmosférou a designem, která autenticky vrací na scénu svět Warhammer 40,000. To je ale její jediné opravdové pozitivum. Vše ostatní se utápí v problémech. Technicky je hra na úrovni betaverze a zábavu v ní kazí nevydařená akční mechanika.

Hodnocení redakce 5/10

Jak hodnotíme

metacritic 58/100

- Recenze autor: Ondřej Švára Komentáře: 0

Temný svět Warhammer 40,000 ožil v rozporuplné střílečce Space Hulk: Deathwing. Atraktivní směs singleplayerové kampaně a kooperativního multiplayeru se v ní nepotkala s dokonalým zpracováním. Hru srážejí technické chyby a špatná tvůrčí rozhodnutí. Připravte se na frustrující jatka s katastrofálním soubojovým systémem. Špatné dojmy částečně napravují příjemné RPG prvky a efektní prostředí.

Skvělé sci-fi kulisy

Space Hulk: Deathwing je po všech stránkách nedokonalé dílo, i když se záblesky potenciálu. Slavné jméno mu kvalitu nezaručilo, nicméně dodalo alespoň příjemný lesk. Díky perfektní práci level designérů a grafiků ožil svět Warhammeru ve velkém stylu. Gotikou střižená architektura, špetka magie a některé středověce vyhlížející zbraně ostře kontrastují s všudypřítomnou ultramoderní vojenskou technologií, s níž člověk, už jako kyborg, téměř dokonale splynul. V dechberoucích kulisách vznikla jedna z nejautentičtějších adaptací slavné sci-fi předlohy.

Dokonalému prostředí sekunduje i fajnová zápletka. Fanoušky nasytí a neznalým příliš nezamotá hlavu. Tvůrci ze Streum On Studio vyprávějí o válce „lidstva“ proti „vetřelcům“. Konkrétně o střetu jednotky Deathwing mariňáků z kapituly Dark Angels s tyranidskými Genestealery. Spíš než na složité reálie si ale hra potrpí na dokonalou polarizaci znesvářených stran. Zatímco z terminátorů vyzařuje chrabrost a disciplína, hordy uslintaných potvor jsou jako zvířata se vzteklinou. Tomu snad porozumí každý. Nevíte-li, co je to Warhammer 40,000 a Space Hulk, hraní vám to nepokazí.

Dobré mapy, ale chaotická akce 

Výprava na vysoké úrovni se přenáší do povedené struktury misí. Mapy jsou tak akorát kompaktní, aby udržely slušné herní tempo, a zároveň dostatečně velkorysé, aby hru neproměnily v anachronickou koridorovku. Fakt, že se v nich kombinují velké areály s těsnými chodbami, zavdává příjemně variabilní hratelnosti. Těšte se na klaustrofobické potyčky s jednotlivci i na epické boje proti ohromným vlnám nepřátel. Singleplayerové kampani se nedá upřít moderní a nápadité zpracování.

Průběžná změna herního stylu příjemně oddaluje stereotyp. Navíc, když se v hale velké jako hangár pro vzducholodě rozeběhnou vaším směrem desítky bestií, příjemně z toho mrazí. Ambiciózní koncept se však autorům poněkud vymkl z rukou. Boj s nepřáteli je překvapivě atraktivní jen v teoretické rovině. V praxi naopak končívá v katastrofálních zmatcích. Jakmile se začne bojovat, veškeré nadšení mizí pod hordou těl, která se vás ani tak nesnaží zabít, jako spíš ušlapat.

Space Hulk: Deathwing kombinuje střelbu s bojem na blízko, ale právě těsný kontakt s nepřáteli se zvrhává v hysterická jatka, na která nebudete připraveni ani vy, ani umělá inteligence. V obrovských hejnech se na vás povalí přehnaný počet nemyslících bestií, z nichž každá se může doslova přerazit, aby vás „kousla“ jako první. Akce v důsledku toho připomíná oplodňovací závod spermií, z něhož se ale rodí obrovská herní blamáž. Obklíčeni hordami masa a oslepeni rudou či jinak poskvrněnou obrazovkou začnete Space Hulk: Deathwing tiše nenávidět.

Akce často sklouzává pod hranici nekontrolovatelnosti. Když hrdina ztratí přehled a v šíleném davu se bije čímkoliv, co je zrovna po ruce, vzniká trapná parodie na Painkillera. Andělský hromotluk, jakkoliv neporazitelně se jeví, je tváří v tvář hromadě bezhlavě útočících potvor bezradný. Nejenže nic nevidí, ale kvůli pomalému a nemotornému pohybu se nedokáže z epicentra boje ani účinně stáhnout.

Špatné dojmy částečně napravuje střelba. Ze Storm Bolteru, kulometů, plazmových děl a dalších typických warhammerovských zbraní se spravedlnost rozdává o něco účinněji. I tak je ale poměrně obtížné držet si potvory od těla a neuvíznout ve zmatcích. Genestealeři dokáží využít každé příležitosti, aby vám opět naskákali na záda. Kritické jsou zejména chvíle, kdy je potřeba měnit zásobníky, nebo když zbraně vinou mechanické únavy vypoví službu.

Zajímavé RPG prvky 

Hrdina je v kontaktním boji zralý na ručník. Když se ale neválčí na blízko, vrací se mu část sebevědomí. Akční hratelnost je totiž vyšperkovaná mnoha zajímavými detaily, zejména týmovou hratelností, která mírně koriguje nesmyslné běsnění. Nebýt nešikovného udělování rozkazů, byla by spolupráce s ostatními terminátory docela příjemná. Pod nohy se sice pletou a občas se nechají i rozstřílet kulometnými hnízdy, na oplátku však dokáží efektivně útočit a léčit. Navíc se dobře orientují v prostoru a dokáží hrdinu vyvést z míst, kde si neví rady.

Týmová spolupráce je vyšperkována soustavným budováním zkušeností. Body za splněné mise lze investovat do nových dovedností hlavního hrdiny i jeho partnerů. V rámci celého týmu lze přerozdělovat i získané zbraně, díky čemuž se naskýtá šance sestavit opravdu vyladěné mužstvo, kde se členové vzájemně doplňují a každý bojuje trochu jiným stylem. Upravovat postavy a jejich výbavu lze přímo v misích díky teleportaci do „upravovací“ místnosti. Často vám tento únik z reality zachrání krk, neboť se při něm všichni válečníci automaticky vyléčí.

Sdílené zklamání 

Teoreticky nejlepší zážitky měla hra nabídnout v kooperativním multiplayeru pro čtyři hráče, ale nestalo se tak. V misích, kde živí parťáci nahrazují počítačové sice odpadají problémy, plynoucí z přirozené nedokonalosti umělé inteligence, ale naneštěstí má multiplayer i po aplikaci prvních patchů velké technické problémy. Spolehlivě hra umí jenom hledat servery. Připojovat se k nim už je sázka do loterie. A když už vás systém do hry milosrdně pozve, kdykoliv vás zase může vyhodit.

Nestabilní multiplayer je důsledkem celkově špatného technického stavu hry. Souží ji mnoho obtíží, zejména rozkolísané snímkování obrazu, náhodné pády do systému, dlouhé načítání obsahu a také bugy, ovlivňující dokonce i průběh jednotlivých misí. Hra občas odmítá posunout děj kupředu jenom proto, že si nevšimne splněných questů.

Space Hulk: Deathwing je hra, která nevyužila svůj potenciál. Technicky snad jednou bude díky mnoha záplatám v pořádku, ale těžko říct, zda se stane i zábavnou. Na to má až příliš kontroverzní soubojový systém, od kterého se bohužel vše odvíjí. Deathwing se nehraje nijak zvlášť příjemně a dobrý level design či zajímavé detaily to sotva vyváží. 

Tagy: akční Warhammer 40,000

Zdroje: vlastní

Kupte na Alza.cz

Poslední komentáře

celkem 0

Český herní web, který se soustředí na hry pro PC, PS4, Xbox One, Xbox 360, PlayStation 3, Wii, 3DS, DS, PS Vita, iPhone a iPad. Pro všechny platformy nabízíme recenze, preview, videorecenze i pravidelné novinky. Na Games.cz najdete i podcasty, rozsáhlou databázi her a speciály k očekávaným hrám ze sérií jako Call of Duty, World of Warcraft, The Elder Scrolls, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, Battlefield nebo FIFA.