Recenze
Recenze křesla Omen od HP aneb Kterak mi židle zachránila zadnici
18. 6. 2020
|
Patrik Hajda
Půlky si zaslouží pohodlí
New Super Mario Bros. U Deluxe - recenze
9. 1. 2019
|
Adam Homola
V herní branži není snad žádná větší jistota než Mario. Jeho nejnovější velká Odysea vyšla předloni a byla takřka perfektní. Nintendo teď sáhlo do nepříliš dávné minulosti a vytáhlo z klobouku 2D Maria z roku 2012, který tehdy vyšel na Wii U, byl skvělý a díky svému nestárnoucímu designu je skvělý pořád. Pod krkolomným názvem New Super Mario Bros. U Deluxe se totiž skrývá velmi elegantní plošinovka s reálným potenciálem zabavit prakticky každého, kdo se nechá.
Okami HD - recenze
29. 12. 2017
|
Vincent Olejník
Právě letos je tomu 10 let co Okami poprvé vyšla v Evropě (a Austrálii), ačkoliv v Japonsku a Spojených státech se hra prodávala již o rok dříve. Okami se velmi rychle stala miláčkem kritiků, ale bohužel ani nadšené recenze hře nepomohly k oslnivým prodejům. Můžeme spekulovat, zda na vině mohlo být mimo jiné rozhodnutí vydat hru na PlayStation 2, i přesto, že PlayStation 3 již klepal na dveře. Naštěstí Capcom nenechal tento klenot zapadnout, a od svého vydání se Okami dočkala resuscitace hned několikrát. Tentokrát v rámci titulu Okami HD.
Your Shape: Fitness Evolved 2013 - recenze
3. 2. 2013
|
Alina Holušová
Fitness hry jsou v kurzu už nějaký pátek. Před čtyřmi lety se Nintendo radovalo z kladných ohlasů, které ve světě posbíralo s titulem Wii Fit a speciální balanční podložkou. Ke dnešnímu dni se prodaly miliony kopií. Obdobně pak na tom byla, co do popularity, i další verze Wii Fit Plus. Vcelku pozitivního přijetí se před třemi lety dočkal i titul Your Shape, k němuž Ubisoft v případě PC verze přibalil i pohyb snímající kameru. Hra sice nedokázala plnohodnotně využít potenciál fitnessu, zato bavila technickou stránkou věci, přesností kamery a absencí jakýchkoli dalších ovladačů.
Orcs Must Die! 2 - recenze
4. 9. 2012
|
Jakub Kovář
Když před necelým rokem vyšel vynikající mix akční hry a tower defense strategie jménem Orcs Must Die!, rozhodně jsem nešetřil chválou a hlavně si užíval perfektní zábavy. Druhý díl jsem si proto nesměl nechat ujít.
Mouse: P.I. for Hire – recenze animákové střílečky
7. 5. 2026
|
Michal Krupička
Město temné jako inkoust, kde myši nikdy nespí
Pioneers of Pagonia – recenze duchovního nástupce Settlerů
9. 12. 2025
|
Michal Krupička
Jak obstál osvědčený koncept proti zubu času?
Tormented Souls 2 – recenze hororové nostalgie
24. 11. 2025
|
Michal Krupička
Návrat statické kamery
Warhammer 40,000: Speed Freeks – recenze šílených orčích závodů
29. 5. 2025
|
Aleš Smutný
Speedwaaagh v úsporném balení
Like a Dragon: Pirate Yakuza in Hawaii – recenze šílené pirátské akce
21. 2. 2025
|
Aleš Smutný
Žraloci, šimpanzi, tygříci a kočičky
Dying Light 2: Bloody Ties – recenze DLC, které si klidně můžete nechat ujít
24. 11. 2022
|
Pavel Makal
Tenhle návrat nebyl potřeba
Starship Troopers: Terran Command – recenze strategického masakrování Arachnidů
16. 6. 2022
|
Jakub Malchárek
Mrtvý brouk je dobrý brouk
Surviving the Aftermath – recenze budovatelského survivalu
30. 5. 2022
|
Pavel Skoták
Vítejte na zdevastované Zemi
Ghostrunner – recenze nemilosrdného kyberpunku
14. 12. 2020
|
Patrik Hajda
Wake the fuck up, Ghostrunner
Werewolf: The Apocalypse – Heart of the Forest – recenze vlkodlačího příběhu
18. 11. 2020
|
Zbyněk Povolný
Gamebook v herní podobě
Sakura Wars – recenze
1. 5. 2020
|
Pavel Skoták
Zkusme si na chvíli představit, že by slučování ministerstev překročilo hranice průmyslu a dopravy a spojila se, dejme tomu, ministerstva obrany a kultury. O zábavu by se tak lidem starali vojáci i jiným způsobem než prostřednictvím vtipů o Pandurech a hráli by kupříkladu ochotnické divadlo. Tím bychom se mohli přiblížit k Sakura Wars, jejichž hlavní část se odehrává v prostředí tokijského divadla, kde sídlí speciální vojenská jednotka známá jako Flower Division.
Tank Mechanic Simulator – recenze simulace, která se bojí hloubky
3. 3. 2020
|
Patrik Hajda
Duše člověka, který žije druhou světovou a jejími bojovými stroji, si ve hrách musí libovat. Free-to-play hry jako World of Tanks a War Thunder mu umožňují řídit desítky ikonických i méně známých tanků, případně jich ovládá několik najednou v různých strategiích. Ještě nikdy ovšem nemohl být válečným bestiím tak blízko jako v Tank Mechanic Simulatoru. Ale zatímco obdivovatel obrněné techniky ve mně taje blahem, můj vnitřní milovník simulací se docela nudí.
Tales of the Neon Sea – recenze
27. 5. 2019
|
Pavel Skoták
Pokud se u nás řekne kouzelné spojení „asijská hra“, asi si většina z nás vybaví některou z japonských herních sérií, které mají ve světě obecně dobré jméno. Asijský herní trh ovšem neobnáší ani zdaleka jen oblíbené Japonsko, ale najdete zde také Jižní Koreu, rychle rostoucí Tchaj-wan anebo Čínu. Právě z té k nám přes Kickstarter doputovala poutavá point-and-click adventura Tales of the Neon Sea.
WWE 2K19 – recenze
18. 10. 2018
|
Lucie Jiříková
Herní série WWE si po převzetí společností 2K Games v roce 2013 udržuje svůj zajetý standard. Kvalit WWE SmackDown! vs. Raw sice podle mého názoru nedosahuje (ačkoliv přiznávám, že tady může hrát roli i jistá dávka nostalgie), ale každoročně přináší velmi kvalitní zpracování toho vůbec nejbrutálnějšího videoherního zápasení, které ve skutečnosti vlastně ani zápasením není. To je docela obdivuhodné, protože tato hra nemá žádnou přímou konkurenci (nejbližším příbuzným je asi UFC, ale ta je o poznání jinde), a tak vývojáře v podstatě nic netlačí, aby ji vylepšovali.
Achtung! Cthulhu Tactics – recenze
15. 10. 2018
|
Patrik Hajda
Další variace na XCOM v poměrně krátké době a další zklamání pramenící z nedotaženosti. Achtung! Cthulhu Tactics má zajímavé nápady, ale jaksi na nich zapomněla vystavět zbylou hru. Jádro je zábavné, ale bez podpůrných systémů hratelnosti se po pár misích začnete nudit. Nejde o vyloženě špatnou hru, jen by ji to víc slušelo na mobilní platformě.
Mugsters – recenze
31. 7. 2018
|
Ondřej Švára
Tak zase jednou nepřátelé z vesmíru zotročili Zemi a vám nezbývá než ji zachránit v akční puzzlovce Mugsters. Podivuhodná směs starého GTAčka a Commandera Keena ohromí sandboxovou zábavou, za jejíž návykovost ručí vydavatelé ze zkušeného Teamu 17 (Worms). Zamrzí ovšem trhliny v umělé inteligenci a ovládání, kvůli kterým se jinak nápaditá arkáda ne vždy příjemně hraje.
Unravel Two - recenze kooperativní logické hopsačky
20. 6. 2018
|
Adam Homola
Z Unravel si nepamatuju skoro nic. Roztomilá a povedená plošinovka s panáčkem z příze, víc ze mě nedostanete. A už teď tuším, že z dvojky mi v hlavě zůstane to stejné plus coop. Jen na ni nebudu vzpomínat tak rád jako na první díl. Unravel Two bylo jedním z těch příjemných a ihned vydaných překvapení letošní E3, jenže podobně milé zjevení jako v případě jedničky se bohužel nekoná.
Dishonored: Death of the Outsider - recenze
29. 9. 2017
|
Šárka Tmějová
Císařovna je mrtvá, ať žije císařovna! Zatímco Emily Kaldwin se se svým otcem vrací do Dunwallu, aby právoplatně usedla na svůj znovunabytý trůn, kapitánka lodi Dreadful Wale Meagan Foster má jiné starosti. Kromě toho, že má tajnou identitu v podobě Billie Lurk, pravé ruky protřelého zabijáka Dauda, ji čeká nelehký úkol. Jak název hry předjímá – musí zabít Outsidera. Co je vlastně zač tenhle rádoby tajemný chlápek s černýma očima, který vede filosofické řeči a rozdává vyvoleným obyvatelům císařství magické schopnosti? A je možné doopravdy zničit božskou entitu, která přebývá v mystickém světě, kam smí jen snící a umírající?
Syndrome - recenze
14. 10. 2016
|
Ondřej Švára
Kvalitních survival hororů není nikdy dost. Bohužel, zrovna Syndrome jejich řady nerozšíří. Což o to, děsit umí mistrovsky, jenomže na všech frontách. Temnou atmosféru na prokleté vesmírné lodi kazí špatné technické zpracování, odpudivý level design a mizerná AI. Hledáte-li alternativu k Dead Space, System Shock či Soma, berte dílo od studia Camel 101 s velkou opatrností.
Agatha Christie: The ABC Murders - recenze
28. 3. 2016
|
Ondřej Švára
Vraždit se dá i podle abecedy. Ukázala to Agatha Christie v jedné ze svých nejlepších detektivek s názvem The ABC Murders, která se dočkala videoherního zpracování. Adventura od Artefacts a Microids však úplně nezazářila. Stát se legendárním Herculem Poirotem je sice velká čest, nicméně hra zklame linearitou a stereotypem. Belgičanovo charisma naštěstí zůstalo neotřeseno.
Super Mario 3D World + Bowser’s Fury – recenze
10. 2. 2021
|
Adam Homola
Pokud máte Switch, měli byste mít i tuhle hru
