Recenze křesla Omen od HP aneb Kterak mi židle zachránila zadnici
zdroj: HP

Recenze křesla Omen od HP aneb Kterak mi židle zachránila zadnici

18. 6. 2020 19:30 | Recenze | autor: Patrik Hajda |

Byl chladný březen, když u nás naplno propuklo šílenství spojené s virem Covid-19. V redakci jsme si v zájmu bezpečí odsouhlasili home office, který nakonec trval zhruba měsíc. Ale už po prvních pár dnech práce z domova se začínaly ozývat bolesti části těla, které dříve mlčely. Což o to, na záda trpím už nějaký ten pátek, ale jídelní dřevěná židle není to pravé ořechové (dokonce ani bukové) pro mé pozadí.

Začal jsem proto dennodenně střídat pekelnou sesli značky Ikea s postelí, gaučem a barovou židlí (pochopitelně doma, ne v baru), ale co si budeme povídat, nebyl to žádný med. Jako na zavolanou se ovšem naskytla možnost zrecenzovat herní křeslo Omen od HP Citadel, po které jsem skočil nejen proto, že bych si jinak asi kompletně oddělal zdraví, ale také proto, že nová výzva mi jistě neuškodí.

Tou výzvou bylo nechat má záda a pozadí pro jednou recenzovat za mě. Já tak měl pohodičku, zatímco části mého těla musely dumat a porovnávat. Po třech měsících uzrál čas, aby vynesly finální rozsudek.

Nechápejte mě špatně, vážně nehodlám porovnávat profesionální křeslo pro hráče s mým domácím nábytkem. Ale v práci už jsem vystřídal několik kancelářských židlí, přičemž se mi nikdy nesedělo tak pohodlně jako teď v Omenu.

Omen HP Citadel zdroj: HP

Může za to především robustnost křesla vážícího kolem 30 kilogramů. Je totiž koncipované na objemnější zadky a schopné unést až 150 kilo. Já se se svou váhou pohybuji někde pod dvěma třetinami tohoto limitu, rozhodně nejsem drobek a určitě se nedá říct, že bych byl chudý na zadní tukové polštáře.

I tak se na obrovský, dlouhý sedák vejdu a ani vlastně ani nevím o tom, že jsou zde bočnice podobné skořepinám v závodních autech. To asi abyste při akčnějším hraní nechtěně neopustili prostor křesla. Stejné bočnice má i zádová opěrka, přičemž na každé straně mám ještě několik centimetrů místa pro můj případný další růst.

Heslem křesla Omen je jednoznačně variabilita. Oceňuji zejména široké možnosti loketních opěrek, které jsou dost široké a pojmou tak i macatější (rozumějte svalnatější) ruce, a zároveň byste neměli mít problém s nalezením ideální polohy.

A to vy smyslu výšky, šířky i směřování buď dovnitř, nebo ven od křesla. Mně se během desítek vteřin podařilo najít polohu, kdy jsou obě opěrky zcela zarovnané s deskou stolu a mám tak ruce v jedné rovině, nic mě nikde natlačí. Pokud by vám přesto nestačily možnosti dostupné na jedno zatáhnutí či stisknutí čudlíku, můžete vytáhnout nářadí a opěrky zespodu mechanicky ještě víc oddálit či přiblížit jednu k druhé.

Omen HP Citadel zdroj: HP

Je pravda, že jsem zpočátku měl problém s jedním svým naučeným pohybem. Byl jsem zvyklý zapřít se oběma rukama do opěrek, zvednout tak své tělo a usadit se co nejvíc dozadu křesla po předchozím nevyhnutelném sklouznutí do ležérnější polohy.

Jenže pohyb opěrek vpřed a vzad není na takové chování připravený, není utvrzený ve své pozici žádným zámkem a jakmile jsem se o něco takového pokusil, obě opěrky se pod mojí vahou daly do pohybu směrem kupředu. Tak jsem se to odnaučil dělat… Ale nebojte, chce to opravdu hodně síly s nimi pohnout, takže při normálním sezení se vám pod rukama ani nehnou.

Podobně nastavitelné je i celé křeslo, které se samozřejmě dá výškově polohovat a nabízí možnost sklopení zádové části do hodně slušného úhlu 135 stupňů, což se hodí spíš ke kratšímu šlofíku. Kdo máte rádi houpání, nebude vám zde chybět, já naopak upřednostňuji zafixování do jedné neměnné polohy, a protože jich opět není málo, každý si jistě najde tu svou.

Přestože křeslo používám už tři měsíce pět dní v týdnu osm hodin denně, ještě se neobjevily žádné známky jakéhokoliv poškození. Mohou za to samozřejmě kvalitní materiály, které navíc nezpůsobují pocení. Po celém dni, když se konečně zvednu z velmi pohodlného křesla, nemám propocená záda ani zadek, což by jinak bylo velice nepříjemné a samozřejmě by tím trpěla i celá tahle mastodontí hračka.

Omen HP Citadel zdroj: HP

O podpěru zad se stará velmi příjemný polštář přichycený na své místo s pomocí pružných popruhů. I ten si můžete napolohovat tak, aby vám posez byl co nejpříjemnější a rozhodně ho nedoporučuji nepoužívat, protože bez něj se z křesla stává mnohem méně pohodlná, hluboká skořápka.

A konečně se dostáváme k hlavové části a také jediné skutečné výtce k celému „zážitku“. Robustní hlavový polštářek je totiž na rozdíl od zbylých dílů velice striktní ve své polohovatelnosti. Původně má jen jednu pozici, která ale není plně kompatibilní s mým vzpřímeným nastavením a mou výškou (je na židli přichycený skrze horní otvory, které vážně nenabízejí variabilitu, viz obrázek níže).

V takovou chvíli mám polštářek pod krkem, což skutečně není pohodlné. Jakmile se ale během pracovního dne trochu sesunu, což se stane hodně rychle a při hraní je to prakticky nevyhnutelné, polštářek perfektně zapadne na své místo na krku, a hlava si tak pohodlně hoví. A co si budeme povídat, Omen je křeslo pro hráče, ne kancelářské krysy, takže je dost dobře možné, že se s mým problémem nikdy nesetkáte.

Celkem vzato mohu prohlásit, že si sedím jako král. Záda mě od vstupu křesla do mého života už nebolí, zadek si nemůže vůbec na nic stěžovat. Křeslo je opravdu robustní, což má podíl nejen na samotném pohodlí, ale také na dobrém pocitu z jeho bytelnosti.

Omen HP Citadel zdroj: HP

Člověk prostě nemusí mít strach při nějakém (klidně hrubším) zacházení a díky obrovským kolečkům je i „ježdění“ v křesle pohodlné, jsou tak akorát utažená, aby se křeslo samo nehýbalo při každém vašem pohybu, ale zároveň aby poslouchala, když po nich něco chcete.

Když bych se měl vrátit na úplný začátek svého zacházení s křeslem, tak jeho sestavení zvládne úplně každý, je to jen pár šroubů a dílů zasazených do sebe (druhý živý pomocník se samozřejmě hodí). Jen si dobře rozmyslete, kde takové křeslo postavíte, protože stěhovat ho (z domácí „karantény“ do kanceláře) je namáhavý proces (a narvat něco tak gigantického do jedničkové Fabie RS je samo o sobě obrovským úspěchem).

Neřeknu vám, zda si křeslo Omen od HP Citadel zaslouží 9 nebo 10 z deseti, ale pokud stejně jako já denně trávíte hodiny před počítačem ať hraním, nebo prací, s tímhle společníkem vážně nesednete vedle. Na jeho pohodlí si zvyknete prakticky okamžitě, už první usazení se neobejde bez „Wow!“ (ozkoušeno na mnoha překvapených jedincích).

Nebudou vás z něj bolet záda, nebude se vám ustavičně potit zadek, což jsou snad ty nejdůležitější hodnoty v životě hráče. I pokud máte korpulentnější postavu, měli byste cítit pohodlí. Jak se ale v takto obrovském křesle bude cítit někdo hubenější, bohužel neposoudím…

Nejnovější články