Chtělo by se mi říct, že Games Workshop v poslední době rozdává licenci na Warhammer a přidružená univerza jak na běžícím pásu. Pravdou ale je, že to dělá už takřka deset let a jestli něco pro tuhle praktiku platí, je to fakt, že na každou skvělou hru připadá pět přinejlepším průměrných. A jak jste si už jistě všimli u hodnocení Warhammer 40,000: Speed Freeks, tohle není případ skvělé hry.
Přitom klíčové ingredience tu jsou – dobré zasazení, dobrý nápad a cit pro uchopení zdrojové látky. Jakkoliv to může znít podivně v kontextu multiplayerové střílečky, v níž jezdíte s orčími vozidly a masakrujete jiné orky. Jenže se tu sešlo i několik okolností, které hře podkopávají kolečka s nemilosrdnou účinností a jedna z nich nejspíš bude stát hru její digitální život úplně.
zdroj:
Caged Element
Titul byl původně koncipován jako free-to-play hra s mikrotransakcemi, což jí mělo usnadnit získávání hráčů. Tak ostatně i vstoupila do předběžného přístupu, ovšem kvůli spoustě bugů začala skomírat co do počtu aktivních hráčů a těsně před svým vydáním v plné verzi prakticky nebylo možné si zahrát, aniž by se člověk smířil se zápasem plným botů. Nicméně hry se před vydáním ujal nový vydavatel z Wired Productions, odstranil mikrotransakce a hru vydal na Steamu s cenovkou 20 eur, kterou ještě v době psaní recenze snížil na 16 eur.
Na jednu stranu se pod novým vedením vychytala spousta bugů a poměrně agresivně nastavené mikrotransakce naštěstí zmizely. Na druhou ovšem jen a pouze multiplayerová střílečka vyžaduje dostatek hráčů, aby obsadila jednotlivé zápasy, které ideálně mají probíhat v týmech 8 na 8, a to bez ohledu na to, který ze dvou (!) módů hrajete. A hráči, ti prostě moc nejsou. Což je věc, před kterou vás musím varovat především. Ať už jsou kvality hry jakékoliv, i kdyby vám styl téhle řežby nakrásně sednul víc než mně, Damoklův meč v podobě počtu hráčů nad Speed Freeks bude viset pořád.
Je tu někdo?
První týden po vydání se počet lidí ve hře pohybuje v dané chvíli vždy mezi 40 až 60 hráči. To je málo, žalostně málo. Navíc budou tato čísla ještě klesat, protože Speed Freeks nejsou hrou, která by vynikala nějakou herní variabilitou nebo hloubkou systémů a prostě se po čase omrzí. Myslím, že další krok bude snížení cenovky ještě na polovinu, ale prostě nevěstím titulu dlouhou životnost.
Aktuálně tak najdete dva, přinejlepším tři plné servery z celého světa, a pokud jsou úplně plné, budete refreshovat, zda se neuvolnilo někde místo. Velmi oldschool, pamatuji, jak jsem totéž dělal u Battlefieldu 1942 a vracet se do těchto dob nechci.
zdroj:
Caged Element
zdroj:
Caged Element
Druhou oldschool záležitostí je hostování her u hráčů. Tvůrci tak šetří náklady na provoz serverů, nicméně samotný systém je tak jednoduchý, že v případě, kdy hostující hráč odejde, hra se nepřehostuje k jinému, ale prostě se ukončí. Což je naprosto iritující, tuplem když se vám to stane u delšího (příliš dlouhého) Kill Konvoy. Na jednu stranu si řeknete, že to je hra jen za 20 eur, ale na druhou je to koníček, u kterého trávíte svůj čas a ten má stejnou hodnotu jak tady, tak i u skvělého tříáčkového titulu. Můžete to vyřešit hraním s boty, ale to se dostáváme k jinému problému – není to tak zábavná a propracovaná hra, abyste ji museli hrát proti umělé inteligenci…
Veškerý čas trávíte za volantem některého z devíti ikonických orčích (nebo i grotích) vozidel, které hráči tabletop Warhammeru 40,000 určitě budou znát. Vždy jste v maximálně osmičlenném týmu (pokud si nedáte kochací mód Free Roam) a cíl se mění podle jednoho ze dvou režimů.
Popravdě, módů by tu mělo být víc, naprosto zjevně chybí free-for-all, který by do atmosféry ukrutné řežby sednul jak ork do kokpitu. Je ale vlastně dobře, že jsou režimy jen dva, protože by se titěrná hráčská základna ještě víc štěpila. Vlastně jste nakonec rádi, když se dostanete na plný server a hostitel tam vydrží třeba hodinu, takže v klidu hrajete.
Brutalistní závody
Prvním z módů je Deff Rally, kde se kombinuje likvidace nepřátel se závody. Bodíky sbíráte buď ničením nepřátelských vozidel, anebo projížděním checkpointy v rámci relativně malé arény. Někteří hráči se plně pustí do masakrování za zvuku stylových orčích pokřiků a burácení motorů, jiní (jako já) si vezmou svou věrnou Shokkjump Dragstu, která je rychlá, umí chvíli svištět Warpem a… je prostě rychlá. Moc toho s ní nezastřelíte, ale pokud chcete uhánět po mapě jako šílení, Dragsta je na to skvělá.
Ve chvíli, kdy tým nasbírá dost bodů, objeví se cílová rovinka a vy se do ní všichni, za neustálého střílení a pokřikování „Waaagh!“ a „Ere we go!“, vydáte. Bodové ohodnocení za projíždění checkpointů by mělo být větší, ale tady se stejně nikdo s velkým balancováním pravidel netrápí a vlastně to k chaotické destrukci tak trochu patří.
Druhý mód se jmenuje Kill Konvoy. Oba týmy v něm musí hlídat svůj obrovský kráčející kolos (Stompu) a zároveň se snažit s pomocí bomb ničit nepřátelský.
Kill Konvoy je na papíře mnohem atraktivnější, ale ve svém provedení nakonec spíše ten nudnější režim. Mapy jsou příliš otevřené, v poslední fázi je těžké manévrovat, abyste se nedostali do palebného pole nepřátelské Stompy a hlavně je čas na splnění úkolu moc dlouhý. Když máte špatný tým, jen se modlíte, aby nepřítel konečně doběhnul do cíle a vy se mohli bez výčitek pustit do dalšího pokusu.
Na druhou stranu tady ale plně fungují jednotlivé třídy vozidel, především healer nebo má oblíbená těžkotonážní grotí pozemní pevnost. Navíc je Kill Konvoy taktičtější… a právě proto víc trpíte, když vaši soudruhové postrádají byť maličkou snahu o koordinaci. „Orkové,“ můžete si říct, ale ona to není moc zábava.
A… to je všechno?
Problém je v tom, že samotná akce není moc dobrá. Je chaotická a chvíli vás okouzlí vším tím bordelem, který se kolem vás děje, ano. Ale po chvíli si uvědomíte, že toho vlastně moc neděláte, a hlavně se moc nemůžete zlepšovat. Jednotlivé zbraně se od sebe liší především kadencí a poškozením, občas hraje roli i omezená výseč, kam mohou střílet. Bohužel chybí jakýkoliv model poškození, a tak dokud mají vozidla životy, jezdí, a pak konec a respawn. Poškození chybí i v kolizích s jinými vozy nebo překážkami a záhy máte silný pocit, že ovládáte plastovou hračku.
zdroj:
Caged Element
Chvíli mne bavilo měnit vozidla a opravdu si v nabídce najdete nějakého oblíbence, jehož styl vám sedne. Pak si ale uvědomíte, že to zas tak velkou roli nehraje a životnost grotího tanku i bossí trojkolky je víceméně podobná. Nepomáhá ani fakt, že by ve hře mělo být dvanáct map, ale mám pocit, že hraju jenom Krump Canyon a Big Erupta, což se prostě omrzí.
Navíc občas hra nesmyslně háže chyby při připojování. Jeden den mi u serveru ze západní Evropy tvrdila, že mám nejlepší ping, aby mě následně odmítala pustit dál kvůli špatnému připojení. A když vám pak zbyde jen server v Oceánii, není to optimální.
zdroj: Plaion
Warhammer 40,000: Speed Freeks nevypadají dobře, nehrají se nijak úžasně a nenabízí ani moc obsahu nebo jeho variabilitu. Je to nenáročná, chaotická řežba, která sází na nízkou cenovku, kvůli které jí toho lidi hodně odpustí. Ani to ovšem nevyřeší aktuální problém s malým počtem hráčů, který se bude nejspíš do budoucna ještě zhoršovat. Vrhněte se do Speedwaaaghu jen na vlastní nebezpečí.
