Recenze

Tower of Guns - recenze

Představte si, že slavíte třeba pětadvacetiny (kde jsou ty časy) a s plícemi plnými nastřádaného kyslíku se nahnete nad dort... což bude to poslední, co v životě uděláte. Prstenec svíček se sfouknout nenechá a naopak sborově do vás vypálí salvu bomb. Inhaluj, krasotinko... Že plácám?

MotoGP 20 – recenze

Italské studio Milestone zvládá najednou vyvíjet dvě série offroadových motorek, MXGP a Monster Energy Supercross, a dvě série silničních motorek, Ride a MotoGP. Většinu z nich dodává každý rok v lehce obměněném stavu a dá se říct, že se s každým dalším dílem zlepšují. Platí to i o letošním MotoGP 20, ale evoluce je natolik střídmá, že by se tvůrci měli zamyslet nad kadencí vydávání svých her.

Shenmue 3 – recenze

Tvrdohlavost, neúnavnost a bezmezná touha dosáhnout svého cíle. Tyto povahové rysy nejsou vlastní jen hlavnímu hrdinovi série Shenmue, horkokrevnému mladíkovi jménem Ryo Hazuki. To samé totiž můžeme bezezbytku tvrdit i o tvůrci této ságy. Ju Suzuki si prostě nechtěl připustit, že by jeho magnum opus skončil cliffhangerem na konci druhého dílu, který vyšel v roce 2001. O neuvěřitelných osmnáct let později nám proto servíruje Shenmue 3 cílenou především na skalní fanoušky série. Ruku na srdce, kdokoliv jiný asi bude mít pocit, že otevřel nějakou bizarní časovou kapsli…

Warp - recenze

První hra, která vyšla v rámci Microsoftí indie akce „House party“ není sice Portal, ale při jejím hraní si častokrát uvědomíte, že ač si tyto dva titulu nejsou zase tak podobné, mají toho spoustu společného. Stejně jako Chel z Portalu, je i Zero, roztomilý malý marťan, jen testovacím subjektem, který se snaží dostat ze spletitého laboratorního komplexu, v němž jej proti jeho vůli drží vědci, co na něj omylem narazili při průzkumu jeskyně.

Turning Point: Fall of Liberty - recenze

Co by se stalo, kdyby Winston Churchil nepromluvil do událostí 2. světové války? Němci by získali převahu a v roce 1953 by vzducholoděmi provedli zdrcující invazi do New Yorku. Proč u bodu obratu raději osobně nebýt?

Ghost Recon: Desert Siege - recenze

Pokud je potkáte v boji, jste okamžitě mrtví. Tak zní reklamní slogan taktické akce Ghost Recon, jejíž datadisk vás zavede do vyprahlé africké pouště, ale nás zajímalo, zda-li se nějak zlepšila hratelnost.

Borderlands 4 – recenze návratu zakladatele looter shooterů

Míň humoru, víc střelby a hromada zábavy

Ancestors Legacy - recenze

Je osmého června, léta Páně 793. Na kamennou podlahu dopadá zkrvavené bezvládné tělo, jehož ruka stále křečovitě svírá útlou modlitební knížku, a to i přesto, že mnichova lebka byla právě rozetnutá vedví těžkým úderem obouruční sekery. Opatství Lindisfarne v Northumbrii bylo právě zákeřně a nemilosrdně znesvěceno krvelačným nájezdem loupeživých pohanů ze severu. Bohatství jednoho z nejsvětějších míst Anglie bylo naprosto vypleněno a smočeno krví řádových bratří. Doba vikinských nájezdů právě započala.

Immortals of Aveum – recenze kouzelnické řežby

Není to špatné, ale mohlo to být lepší

Dead Island 2 – recenze zombie řežby v HellA

Mladí a neklidní? Krásní a nechutní!

Best of iPad - Infinity Blade, Real Racing 2 HD, Fruit Ninja HD

Jelikož se z iOS hraček pomalu ale jistě stala plnohodnotná herní zařízení, rozhodli jsme se pro vás připravit pravidelnou rubriku, v níž pokaždé shrneme několik námi vybraných a zajímavých titulů. Všechny budeme recenzovat na momentálně nejvýkonnějším jablečném přístroji iPad 2 tak, abychom měli jistotu, že hry otestujeme na 100%.

Life is Strange - recenze první epizody

Mé první kroky v Life is Strange by se daly označit za rozpačité – ujímám se role mladé, z našeho pohledu čerstvě plnoleté dívenky Max, studentky fotografie na prestižní střední škole v jejím rodném městě, Arcadia Bay. Max se do města přestěhovala po pěti letech života v Seattlu, kde žila v odloučení od dětské kamarádky Chloe. Palčivé otázky, zda se kamarádka změnila a jejich dříve tolik blízké přátelství může vůbec fungovat, nezůstanou nezodpovězeny dlouho.

ShootMania Storm - recenze

Představte si multiplayerovou hru, v níž dokáže zvítězit začátečník i proti ostřílenému matadorovi. Hru neovlivnitelnou mikroplatbami, levelováním či upravováním zbraní a schopností. Naivní myšlenka? Ne tak docela. Minimálně lidé z Nadea si dovolí nesouhlasit a svůj pohled na věc podpoří několikaletými zkušenosti s TrackManií, jejíž jednoduchý systém závodění celosvětově uchvátil několik miliónů hráčů. Proč to tedy nezkusit ještě jednou, tentokrát v žánru multiplayerových stříleček?

The Dark Pictures: Man of Medan - recenze hororu od tvůrců Until Dawn

Když se výlet na moři změní v horor, je lepší být u toho jen jako televizní divák. Anebo jako hráč. V The Dark Pictures: Man of Medan se stanete obojím. Temná adventura spojená s interaktivním filmem pouští děs a hrůzu, kterou si navíc můžete vychutnat jak o samotě, tak v multiplayeru. Velkolepé aranžmá, neortodoxní hratelnost a nepředvídatelný scénář jsou kořením dramatu, ve kterém se budete bát často a rádi, i když se Supermassive Games možná ne poprvé.

Rune: Hals of Valhalla - recenze

Ryze multiplayerová mutace vikingské hry Rune nese název Halls of Valhalla a orientuje se především na souboje na blízko.

Sherlock Holmes: Crimes & Punishments - recenze

Sherlock Holmes toho ve hrách zažil už spoustu, zejména pod taktovkou studia Frogwares, které pro detektiva a hráče vymýšlí nová dobrodružství již přes deset let. Pod jeho taktovkou anglický gentleman s bystrým úsudkem a specifickým smyslem pro humor zatočil třeba s nejmazanějším zlodějem na světě (Sherlock Holmes vs Arséne Lupin), dopadl sadistického zabijáka (Sherlock Holmes vs Jack the Ripper) a naposledy se očistil z křivého obvinění, které ho mohlo stát kariéru i samotný život. I přes záplavu nejrůznějších dobrodružství jsme ale se Sherlockem přesto něco nezažili - volnost při sbírání důkazů a usvědčování viníka. Frogwares přesně tento styl vyšetřování v souvislosti s dílem Sherlock Holmes: Crimes & Punishments (v ČR také Zločin a trest) slibovali a světe div se, nakonec svůj slib z velké části splnili, což lze ve videoherním průmyslu považovat za malý zázrak.

Unmechanical - recenze

Vrcholem bambuláctví pro mě byla vždycky čepička s vrtulkou a asi není náhoda, že ji nejčastěji nosili chudáci medvědi ze sovětských cirkusů nebo Vlkovi kreslení kamarádi z "Jen počkej, zajíci". Tedy ti s nižším inteligenčním kvocientem. Hrůza mě proto kousla do levé hýždě, když jsem zjistil, že mým společníkem v ambiciózní nezávislé plošinovce Unmechanical bude něco, čemu z hlavy trčí větrník. Ostatně z ničeho jiného ani nemohl. Ten drobeček neměl ruce ani nohy, byl to létající lebkoun. Hrůza.

Quantum Conundrum - recenze

Jmenujete-li se Kim Swift, každý správný geek by se vás měl pokoušet sbalit nebo vás aspoň pozvat na dort. Znamená to totiž, že se z vaší hlavy (spolu)zrodila myšlenka Narbacular Drop, potažmo Portalu, která dala vzniknout naprosto úžasné sérii. Na druhé straně z toho ale také vyplývá, že se na vaši další hru nebude nikdo dívat nezaujatě - právě naopak. Od Quantum Conundrum se čekalo mnoho, nebo možná ještě víc. Podařilo se hře navázat na kvality Portalu?

Dark Sector - exkluzivní recenze

Vládní agent je v ohrožení života na území zamořeném hordami zmutovaných bestií. Lidská DNA pomalu podléhá agresorovi v ponuré akci, která je i díky třem rotujícím břitům něčím víc než jen lacinou kopií Gears of War.

Valhalla Hills - recenze

Nerad píchám špendlíkem do nafouknuté bubliny hned ze začátku, ale je třeba říct, že navzdory počátečnímu dojmu Valhalla Hills není nový a jinak pojmenovaný díl Settlers. Snaží se, má nakročeno správným směrem, hře nechybí ani roztomilost, ale prostě to tam není. Přitom na Valhalla Hills pracuje několik tvůrců původních Settlers her, kteří na svůj mastrštyk z dob minulých navazují, ale je to návaznost asi taková, jakou v devětadevadesátém vykouzlil George Lucas. Skrytá Hrozba není pro obecné publikum špatná, ale pro fanoušky původní trilogie Star Wars to není ono. Pokud tedy patříte k opravdu zapáleným fanouškům The Settlers, specifické kouzlo oblíbené série ve Valhalla Hills neobjevíte. Neznamená to však, že by šlo o špatnou nebo průměrnou hru, naopak.

Albino Lullaby - recenze 1. epizody

Nejhorší noční můry jsou ty, které se vracejí. Také nové hororové adventury Albino Lullaby se kvůli jejímu epizodickému vydávání jen tak nezbavíme. V jejím případě se však lze na každý návrat docela těšit. Prvotina studia Ape Law skvěle balancuje na pomezí psychologického hororu a grotesky, přičemž selhává jen v dílčích akčních částech. Ukázalo se totiž, že s terorem je zábavnější bojovat duchovně než silou.

Sanctum - recenze zajímavé akční strategie

Některé hry mají vlastní duši. Nejsou jen prázdným nástrojem zábavy, který vám sdělí, co máte dělat, nebo jaké máte podmínky a úkoly. Jejich duši tvoří příběhy, osudy postav nebo prazvláštní světy existující paralelně s těmi skutečnými. Sanctum je variace na klasický tower defense hraná z vlastního pohledu a v lecčems to je hra zajímavá, která by svou duši měla mít. Nabízí jedinečný svět i monstra a strká vás do role obránců jakéhosi energetického jádra.

Nox

Nox - recenzeAutor: ACEPublikováno: 29.února 2000 •Má smysl čekat?Ráno ...

Xuan Yuan Sword 7 – recenze

Trápení v Číně