zavřít

The Dark Pictures: Man of Medan - recenze hororu od tvůrců Until Dawn

Windows

Recenzovaná verze: Windows

Vychází na platformách: PS4, Windows, Xbox One, PS4 Pro, Xbox One X

Verdikt: Loď duchů, nepředvídatelný scénář a nelineární hratelnost. To je koření interaktivního hororu, ve kterém je strach umělecký zážitek.

Hodnocení redakce 8/10

Jak hodnotíme

- Recenze autor: Ondřej Švára Komentáře: 0

Když se výlet na moři změní v horor, je lepší být u toho jen jako televizní divák. Anebo jako hráč. V The Dark Pictures: Man of Medan se stanete obojím. Temná adventura spojená s interaktivním filmem pouští děs a hrůzu, kterou si navíc můžete vychutnat jak o samotě, tak v multiplayeru. Velkolepé aranžmá, neortodoxní hratelnost a nepředvídatelný scénář jsou kořením dramatu, ve kterém se budete bát často a rádi, i když se Supermassive Games možná ne poprvé.

Ševče, drž se svého kopyta

Potenciál survival hororu v aranžmá interaktivního filmu objevili Supermassive Games již před čtyřmi lety díky úspěchu Until Dawn pro PlayStation 4. Nyní se vcelku pochopitelně nepokoušejí o žádné experimenty, a přestože je Man of Medan prologem do zcela nové série hororů pod názvem The Dark Pictures Anthology, svým rukopisem pamětníky Until Dawn nemůže překvapit.

Inspirace minulostí každopádně není na škodu, neboť ji autoři spojili s prospěšnými inovacemi. Hra nabídne nový multiplayer, technicky dokonalejší kabátek a celkově pestřejší hratelnost. Nějaké ty chyby má také, ale není jich tolik, aby ji pokazily.

Tíha odpovědnosti

O zábavu se v Man of Medan, podobně jako v Until Dawn, stará kombinace cutscén a napínavého walking simulátoru a QTE. Z lesa Blackwood se veškeré dění jenom přesunulo na moře, když se parta sympatických přátel vydává na jachtě za potápěním.  Výlet se však změní v noční můru, jakmile se na obzoru objeví mnohem větší a zlověstnější plavidlo

Vlivem ne zrovna příjemných událostí se děj hry brzy přesouvá ze člunu na palubu bohem zapomenuté vojenské lodi, ve které, zdá se, straší duchové záhadně zemřelé posádky. V tísnivém labyrintu může každé zašramocení, podobně jako v Dead Space, znamenat brzké setkání s odporně znetvořeným nepřítelem.

Tísnivé zážitky vycházejí také z nelineárního scénáře, založeného na nervydrásajícím rozhodování, a stejně tak na quick time eventech, které jsou obvyklou součástí interaktivních adventur od Supermassive Games a jsou do hry vloženy tak, aby jí víceméně prospěly.

I jedním povelem z gamepadu lze odklonit děj hry novým směrem, což je technika, ve které Supermassive Games opravdu excelují a zároveň je možné i ve vcelku banálních situacích vystavit hrdiny smrtelnému nebezpečí.Nakonec bude záležet zcela na vás, jak dobrodružství dopadne a zda se přátelé na jeho konci v plném počtu pyšně poplácají po zádech. Tíha odpovědnosti v útrobách lodi postupně vzroste téměř k nevydržení.

Děj košatý jako strom

Scénář v Man of Medan je natolik rozvětvený a zároveň tak snadno ovlivnitelný, že je takřka herním ekvivalentem kinoautomatu. Tedy třeba Trampot kuchaře Svatopluka, jenže místo dobrého jídla vám spíš v krku uvízne rozechvělé srdíčko (jestli nespadne rovnou do kalhot).

Na jednu stranu dělá Man of Medan dojem nepříliš inteligentní “lekačky” se záběry na odporně znetvořená těla bývalých námořníků, zároveň ale dokáže budovat pravé “duchařské” napětí a zdůraznit svoji adventurní povahu nad akcí, jelikož proti zlu se v ní většinou nebojuje násilím, ale chytrým rozhodováním o tom, kam na lodi před bestiemi utéci, nebo se schovat.

Společný zážitek

Opravdové zlo má ve hře spíše nehmatatelný charakter a setkání s paranormálnem učiní atmosféru na lodi dramatičtější, než by se zprvu mohlo zdát. Zjevovat se bude v iluzích, které hrdiny může přivést až na pokraj šílenství či smrti. Vysvobodit je může de facto jen příkladná spolupráce, přičemž velkou novinkou oproti Until Dawn je možnost spolupracovat online, anebo vedle sebe na společném gauči.

V síťovém či lokálním multiplayeru přebírají živí hráči role ostatních hrdinů na scéně, což dává okusit atmosféru hry z docela jiné perspektivy. Pokud jde o lokální režim, hra v pravidelných časových úsecích přehazuje mezi nimi vůdčí roli, a tak zatímco jeden aktivně tvoří děj, druhý jeho počínání napjatě sleduje.

Střídavé hraní vychází vstříc současné Let´s play kultuře a dostává grády zejména v pokročilých fázích kampaně, kdy jde postavám o život již takřka na každém rohu a řada rozhodnutí nebo quick time eventů mívá fatální následky. Pozorovat souseda, jak se hystericky snaží vymanit z kravaty éterické mumie, to se vám v kině nebo v běžné hře nepoštěstí.


Hovory H

Střídavý styl hraní je poněkud zranitelný. Zkrátka, musíte předat ovladač, když vás k tomu hra vyzve, ale kdo nepodvádí, užije si přesně takovou atmosféru, jakou se autoři snažili vytvořit. Ať už zvolíte společné či samotářské hraní, hra vás každopádně obohatí o typický filmově-interaktivní zážitek, jehož součástí jsou košaté dialogy mezi postavami a četná dilemata, díky kterým lze ovlivňovat směřování celé kampaně.

Rozhovory uvnitř party probíhají nejčastěji v rámci interaktivních cutscén, které hra často zastavuje a nabízí možnost nějakou akcí, nebo myšlenkou ovlivnit děj. Některá rozhodnutí mohou být zcela zásadní. Například, když se pokusíte dvěma rozdílnými způsoby odemknout místnost, která se spolu s jinou postavou nebezpečné zaplavuje vodou. Selžete-li, pravděpodobně se parťák utopí a pokračovat se bude bez něj, což zamrzí tím víc,  oč osobnější vztah si k němu vytvoříte.

Parta hic

Jelikož se hra prezentuje jako filmově laděné drama, jsou vzájemné vztahy hrdinů nezbytné k dokonalému pohlcení atmosférou. Hra je buduje tak, že si do detailu  zapisuje, jak spolu postavy vycházejí a jaké mají názory na různé situace. Síť vztahů může dokonce skončit malým flirtem, či naopak nepříjemnou rozepře.

Jak se postava cítí, poznáte nejen z popisu jejích aktuálních emocí v osobnostním profilu, ale také z technicky špičkově vymodelovaných výrazů obličeje a mimiky. Grafice hry vystavěné na technologii Unreal Engine 4 a s velmi povedeným motion capture není co vytknout. Zvláště lesklé povrchy, například zavlhlé oči, vykresluje mocný engine již takřka k nerozeznání od skutečnosti.

Nálada uvnitř týmu je pro vývoj kampaně bezesporu důležitá, klíčovou roli však sehrává spíše zmíněný systém rozhodování a minihry. Některé z nich jsou opravdu povedené, jiné méně. K nejlepším patří bezesporu takové quick time eventy, při kterých se hrdinové skrývají před čmuchajícími nepřáteli.

Rytmickým mačkání tlačítka jako v hudební arkádě můžete například rozhodnout o tom, zda dojde ke skandálnímu odhalení a děj se posune alternativním směrem. To proto, že zatímco jedna z postav nechtěně upoutá pozornost, druhá z místa zmizí a jejich osudy se na čas rozdělí. Obecně hra často a ráda odpoutává postavy od sebe a tím pádem dělí i jejich příběhy do izolovaných epizod. Vlastně po většinu herní doby operuje původně pětičlenná skupina jednotlivě, maximálně po dvojicích, díky čemuž se společný děj následně skládá z odlišných perspektiv v čase i prostoru.

Útroby potemnělé lodi, to je hotový labyrint, a po absolvování několika mini-epizod si uvědomíte, že s některými postavami vlastně procházíte tytéž lokace, ale v naprosto jiných souvislostech. Touto vypravěčskou metodou hra přikládá pod kotel nelinearitě, a to nejen ve scénáři, ale i v samotném level designu, který je zatraktivněn alternativními cestami k cíli. To ještě více podporuje špičkovou znovuhratelnost, kterou si hra nese již z podstaty rozvětveného scénáře.

Jeden krok vpřed a dva zpátky

Man of Medan je krásná, nervy drásající a nepředvídatelná hra, nikoliv však bezchybná. Kupříkladu si budete déle zvykat na její specifické ovládání. Jelikož se Supermassive Games dlouhodobě orientují na hry pro PlayStation, nese konzolový rukopis nezbytně i každá hra, která čas od času nezapomene na počítačové hráče.

Man of Medan není výjimkou, a proto se dobře ovládá jen konzolovým gamepadem. I tak s ním ale učiníte spoustu nesmyslných akcí nebo pohybů, za což svým dílem může také zvláštní grafická perspektiva.

Dění na obrazovce je zobrazováno nezávisle na pohybu postav, v podstatě ve stylu záběrů z průmyslových kamer, umístěných do různých pozic a úhlů. Jestliže to minule nevadilo v lese, ve stísněných interiérech lodi je je občas problém. Střídavé záběry vám nejednou zamotají hlavu tak, že postavu pošlete úplně jiným než zamýšleným směrem.

The Dark Pictures: Man of Medan

Vzhledem k tomu, že Man of Medan je něco mezi Záhadou Blair Witch a Dobrodružstvím Poseidonu, nemusí její jinak velkolepý příběh občas dávat smysl a upřímně řečeno, budete si pamatovat i několik poněkud úsměvných nebo rovnou trapných momentů. Například, když hystericky utíkající dvojice nemůže setřást vlažně kráčejícího záporáka. Nebo, když se hra s vámi rozhodne zatočit i po úplné banalitě, například spustí quick time event tak nečekaně, že na něj nelze včas zareagovat, anebo je tak obtížný, že jej nelze rozumným způsobem pokořit.

Ač spousta herních situací umožňuje jejich svobodné řešení, některé vypadají, jako by v nich byl nezdar povinný. Naštěstí nejde o tak častý problém, aby tím hra přišla o soudnost a zábavu. The Dark Pictures: Man of Medan je další hrou, která smazává rozdíl mezi filmovým a herním zážitkem. Je to neortodoxní, ale povedený horor z "lodě duchů", dávkovaný rovnou do žíly. Na výstřední styl vyprávění, místy krkolomné ovládání a hrstku tragikomických scén je třeba si zvyknout. Pak zábava dorazí sama.

Tagy: horor příběhová

Zdroje: Vlastní

Novinky na CZC.CZ

Související videa

Poslední komentáře

celkem 0

Český herní web, který se soustředí na hry pro PC, PlayStation 4, Xbox One, Xbox 360, PlayStation 3, Nintendo Siwtch, 3DS, DS, PS Vita, Android a iOS. Pro všechny platformy nabízíme recenze, preview, videorecenze i pravidelné novinky. Na Games.cz najdete i pravidelné testy a novinky z oblasti hardwaru, podcasty, rozsáhlou databázi her a speciály k očekávaným hrám ze sérií jako Kingdom Come: Deliverance, Red Dead Redemption, Call of Duty, The Elder Scrolls, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, Battlefield, nebo FIFA.