Recenze
Stronghold Crusader: Definitive Edition – recenze nostalgického obléhání
14. 7. 2025
|
Jakub Malchárek
Ohněm a mečem ve jménu Páně
God of War: Sons of Sparta – recenze veskrze průměrné metroidvanie
24. 2. 2026
|
Šárka Tmějová
Když býval Kratos ještě kluk
Pioneers of Pagonia – recenze duchovního nástupce Settlerů
9. 12. 2025
|
Michal Krupička
Jak obstál osvědčený koncept proti zubu času?
Warhammer 40,000: Speed Freeks – recenze šílených orčích závodů
29. 5. 2025
|
Aleš Smutný
Speedwaaagh v úsporném balení
Sacred 2 Remaster – recenze neumětelského remasteru zastaralé diablovky
13. 11. 2025
|
Jakub Malchárek
A já se ptám: Proč?!
Donkey Kong Bananza – recenze akční plošinovky s rozpustilým opičákem
17. 7. 2025
|
Šárka Tmějová
Banánové šílenství pro Switch 2
Farming Simulator 25 – recenze nového dílu se starými nešvary
22. 11. 2024
|
Ondřej Partl
Zemědělství ve staronovém obutí
Marathon – recenze extrakční střílečky od Bungie
23. 3. 2026
|
Jakub Malchárek
Kdo vás na Tau Ceti uslyší křičet?
Palworld – recenze survivalu se sbíráním příšer všeho druhu
23. 7. 2026
|
Michal Krupička
Jen Pokémoni se zbraněmi, nebo velká revoluce?
High on Life 2 – recenze ztřeštěné střílečky
16. 2. 2026
|
Jakub Malchárek
Humor, skateboard a zase humor
Tony Hawk's Pro Skater 3 + 4 – recenze návratu, kterému skřípou kolečka
15. 7. 2025
|
Ondřej Partl
Návrat nejlepšího skejťáka s háčkem
Nintendo Switch 2 Welcome Tour – recenze výukové procházky konzolí
12. 6. 2025
|
Jakub Malchárek
Půlden v muzeu
Tempest Rising – recenze potomka Command and Conquer
17. 4. 2025
|
Jakub Malchárek
Jízda na tanku nostalgie
LEGO Batman: Legacy of the Dark Knight – recenze oslavy netopýřího muže
28. 5. 2026
|
Šárka Tmějová
Temný rytíř z kostek našel svůj pláštík
007: First Light – recenze filmové akce s Jamesem Bondem
26. 5. 2026
|
Jakub Malchárek
Bond s hitmanovou DNA
Prototype 2 - recenze
11. 5. 2012
|
Martin Bach
Všichni stárneme. Každý si to ale uvědomí v jiném věku a při jiné příležitosti. Někomu loupne v kříži při fotbale, jinému začnou vykat děti od sousedů a další se prozradí v okamžiku, kdy sám o sobě začne tvrdit, že je v „nejlepších letech”. Někdy si ale stačí jen zahrát nějakou videohru, třeba Prototype 2.
Payday 2 - recenze
26. 8. 2013
|
Ondřej Švára
Američané jsou unikátní národ. Krom staré pravdy, že toho docela dost snědí, rádi konzumují i fenomén rozdvojování osobností. Nic prý nesmí vypadat tak, jak logika předpokládá, takže když se jde třeba krást, nesmíte vypadat jako zloděj. A protože módní policie spí asi ještě míň než ta normální, před akcí "banka" stráví Američan víc času v šatníku než nad strategickými plány. Maskování zkrátka do zámořské kultury násilného kýče patří. Je v něm kus národní historie, psychologie i tragiky a je vcelku jedno, zda se inspirujete Batmanem či Texaským masakrem a budete vypadat jak něco, co uteklo z manéže nebo chytalo puky.
Dead Rising 3 - recenze PC verze
4. 9. 2014
|
Ondřej Švára
Je-li člověk konfrontován pohromou, a buďme hned konkrétní, když čelí zombie nákaze, není radno spoléhat se na ideály humanismu. Padnou ve chvíli, kdy katastrofa přejde do stavu neodvratitelnosti a zeměpisnou mapu překreslí násilně stanovená hranice, dělící epicentrum zkázy od dosud ušetřeného okolí. Oba světy pak čekají na svou verzi zázraku. Ale přijde nějaký? O situaci, kdy jedna část světa čelí brutálnímu dopadu hnilobné morové infekce, zatímco druhá si o smrti pouze čte v novinách, sugestivně vypráví právě Dead Rising 3. Po úspěchu předchozích dobrodružství, která se odehrávala v nákupních centrech, poslal Capcom tentokrát boj proti hordám nemrtvých rovnou do ulic velkoměsta. A jak chutná masová likvidace zombies v PC verzi, která vychází téměř rok po výborném originálu z Xbox One, se dozvíte právě v této recenzi.
Sleeping Dogs - recenze
22. 8. 2012
|
Aleš Smutný
Je to paradoxní. Před rokem a něco byl True Crime Hong Kong mrtvý. Na Activision byla hra příliš drahá a vývoj se táhnul. Nyní mám v ruce výsledek životodárné léčebné kůry, kterou hra prošla s přechodem pod Square Enix, kde jí krom jiného dali i nové jméno - Sleeping Dogs. A musím říci, že kdyby hra před rokem opravdu a nezvratně zemřela, byla by to nejenom zatracená škoda, ale velká nehoráznost a ztráta pro všechny fandy žánrů, které Sleeping Dogs mixuje a dělá to způsobem, který občas nechává ústa otevřená - dokořán.
Onimusha: Way of the Sword – recenze akce z temného Japonska
31. 8. 2026
|
Jan Slavík
Strhující cesta meče
Star Wars Battlefront II – recenze
24. 11. 2017
|
Šárka Tmějová
Před dávnými časy, v jedné předaleké galaxii, existovala dokonalá vesmírná střílečka. Měla smysluplný promyšlený příběh, který byl velkolepý, trochu dojemný a zároveň tak akorát vtipný. Oslnivou grafiku, grandiózní hudební doprovod, originální a zábavnou hratelnost i úkoly. Servery byly vždy perfektně stabilní. A nikdo si tam nemusel odemykat náhodné schopnosti v bedničkách skrz mikrotransakce.
Vigor – recenze české střílečky na Nintendo Switch
30. 7. 2020
|
Pavel Makal
Postapo Norsko po česku
Warhammer 40,000: Mechanicus II – recenze temnochmurné tahovky
21. 5. 2026
|
Jakub Malchárek
Soukolí, které by potřebovalo promazat
F1 25 – recenze zase o něco lepších formulí
5. 6. 2025
|
Jakub Malchárek
V ředitelském křesle vlastního týmu
Grand Theft Auto V - recenze
18. 9. 2013
|
Václav Rybář
Pět a půl roku. Přesně tolik času uplynulo od vydání Grand Theft Auto IV. Telefony jsou chytřejší, lidi hloupější a okolní svět svou bizarností občas až nezdravě připomíná přepálenou satiru virtuálního opusu od Rockstar Games. Grand Theft Auto V tohle všechno reflektuje a znovu drží prst na tepu doby, když se dokáže všem aktuálním trendům vysmát nebo je rovnou nakopat do zadku.