Kultovní strategie Stronghold nabízela na přelomu milénia skvělou alternativu ke kralujícím Age of Empires. Více se nořila do téru realismu, nabízela komplexnější výrobní řetězce, detailní budování opevnění a středověkou romantiku.
Stronghold Crusader vyšlo rok po svém předchůdci jako pokračování známého, kdy údolí a mokřiny Anglie vystřídaly pouště Blízkého východu a rytíře arabské národy vzdorující křížovým výpravám. Stronghold Crusader je dodnes extrémně populární realtimová strategie, která se v roce 2012 dočkala i HD verze a teď si ji můžeme zahrát v plnohodnotném remasteru Definitive Edition. Otázka za milión ukřižovaných bezvěrců ale zní: stojí za to se vracet? Není tato pevnost jen pozlacený skanzen, který se pod novým nátěrem drolí?
Nová fasáda na hradbách
Právě nová fasáda je na Stronghold Crusader: Definitive Edition na první dobrou patrná. Nové 2D sprity jednotek a budov, zdi mají náznak plastiky, stromy jsou košatější, budovy plné nových detailů, i krávy vržené z trebuchetu mají vysoké rozlišení! Všechno se více hýbe, leskne, přitom si zachovává správný nostalgický vizuál. Graficky vypadá hra jedním slovem parádně! Detailnější jsou i přepracované animace, jenže tady se dostáváme k prvnímu „ale“.
zdroj:
FireFly Studios
zdroj:
FireFly Studios
Zatímco jednotky i budovy jsou ostřejší a barevnější, kdy rozhodně neuráží ani na největší přiblížení, pohyb armád pořád vypadá nehezky. Kolizní modely takřka neexistují, takže při přesunu stejných jednotek se do sebe prostě „nasunou“ a vznikne něco, co spíše než epické válečné tažení připomíná grafický glitch. Není to žádná tragédie, ale čekal bych víc, zvlášť když je modernizace jedním z nových taháků nové edice.
Zrestaurovaná byla také hudba a dabing. Trubky, bubny, flétny, loutny – všechno krásně ladí s atmosférou a skvěle atmosféricky podtrhuje hraní. Samozřejmě ikonické hlášky jako „Wood needed!“ a „The granary is empty, m’lord“ zůstaly. Co ale úplně nefunguje, je mix zvukových efektů. Hlášky znatelně přehluší hudbu a naopak, když všechno utichne, jsou některé efekty až směšně umělé. Hráčům s citlivým uchem to může vadit.
Stejně tak citelně chybí některá vylepšení kvality – formace, útočný pohyb nebo třeba lepší a intuitivnější správa ekonomiky. Kromě palcátu a ohně se totiž musíte starat o to, aby vaši poddaní měli co jíst, aby bylo dost kamene na budování impozantních hradeb a hlavně, aby se do pokladnice sypaly zlaťáky.
Stronghold Crusader pořád skvěle balancuje mezi budovatelskou a válečnou strategií. Je dost komplexní, aby expanze ekonomiky byla zábavná v době míru a přitom nezahltila, když je nutné je soustředit na dobývání. Staráte se, abyste z kravích farem měli dostatek sýra do sýpky a kůží pro zbrojíře. Aby voli z kamenolomu převáželi kvádry na hradby, aby mečíři měli dostatek prutů z železných dolů a vy mohli z drnohryzů verbovat rytíře.
Balancovat, kolik, čeho a kam postavit, aby přísun surovin a výrobků odpovídal vaší potřebě, je zábava jako před lety a upřímně je to právě ekonomická stránka Strongholdu, která mě vždy bavila více než ta bojová.
Částečně to je dáno tím, že hra klouže po povrchu realismu. Je super, že maňas s naostřeným klackem nezbourá kamenné zdi jako v Age of Empires. O poznání méně super je, že se všichni přesouvají rychlostí žebráka stiženého leprou a syfilidou. Než se paňáca v plátovce někam dobelhá, stihnu si uvařit a vypít tři kafe. Když si zase zvýšíte rychlost hry, mají tendenci se rozutíkat všude možně nebo stát na místě a nechat se ostřelovat nepřátelskými lučištníky.
Možná mě válčení ve Strongholdu moc nebaví taky proto, že v roce 2025 opět a zase musím nadávat na pathfinding, který si dělá, co chce. Moc mi nesedí ani struktura vojenských misí, které se vlečou jak týden do výplaty a v prostojích mezi útoky se nic moc neděje. Vojenství ve Stronghold Crusader: Definitive Edition zkrátka není moje oblíbená kratochvíle.
Na druhé straně fanoušci dostanou přesně to, co důvěrně znají a na co jsou zvyklí. Pro nováčky jen slova varování, že na některém cimbuří těchto hradeb se zub času podepsal výrazněji než na jiných.
Oázy, města i pouště
Remaster je obsahem naditý k prasknutí a v tom taky spočívá jeho největší přidaná hodnota. Dalo by se argumentovat, že kvůli menšímu počtu jednotek nebo jen malých rozdílech v jednotlivých národech jsou si jednotlivé scénáře velmi podobné. Na druhé straně, pokud Stronghold milujete, s definitivní edicí crusaderů si vystačíte na desítky hodin.
Vedle původní kampaně, šarvátek, historických scénářů a sandboxu dostáváme taky kooperativní scénáře a 32 map v režimu Písky času. V nich soupeříte, často se zajímavým rozestavěním tvrzí a větším množstvím protivníků na mapě, o vítězství na čas. Nové scénáře jsou obtížnější a počítají s tím, že hru znáte. Nové mapy jsou povedené, pestré a často představují opravdovou výzvu, tady palec nahoru. A kdo by se nechtěl jednotlivými scénáři poctivě propracovávat, může si je v nastavení rovnou všechny odemknout.
Přibyli i noví vladaři, respektive profily umělé inteligence, kdy každá hraje trochu jinak. Opět další koření do spousty šarvátek, které vás jen tak neomrzí, pokud vás samotná herní smyčka opravdu baví. Navíc jak lordi, tak mapy mají v budoucnu ještě přibývat. Lidem s obsesivní poruchou se nejspíš zvedne žaludek z toho, jak AI staví hradby, ale užijete svoji porci „rusherů“, „boomerů“ (neplést s baby boomers) a „želv“. Proti každému pak funguje trochu jiná taktika a jiný styl hraní, což dělá i z už odehraných šarvátek střetnutí, která si klidně můžete dát znovu.
zdroj: FireFly Studios
Kolem a kolem je Stronghold Crusader: Definitive Edition poctivým remasterem, který zároveň zachovává ducha kultovní strategie. Je to více archeologická studie než rekonstrukce. Opucování zašlého klenotu s pár detaily navíc, které hodně sází na nostalgii. Drobná vylepšení potěší, stejně jako nové mise. Pokud ale čekáte moderní RTS s hlubokou ekonomikou, dynamickou AI a vytříbenou hratelností, poohlédněte se jinde. Stronghold Crusader: Definitive Edition udělá radost převážně lidem, kteří si původní hru zamilovali, nováčci budou s některými jejími koncepty zápasit a považovat je v dnešní době za zastaralé.
