Recenze
The Finals – recenze multiplayerové střílečky, která vás nechá zničit téměř vše
17. 1. 2024
|
Michal Krupička
Vyhodit dům do vzduchu je hračka
The Vanishing of Ethan Carter - recenze
2. 10. 2014
|
Pavel Dobrovský
Tři hodiny. 180 minut. Uteče to jako voda. Tedy v případě, že hrajete The Vanishing of Ethan Carter. Pak zůstanou nad klávesnicí rozklepané prsty a v duši touha vědět a hlavně vidět víc. Ve vyvolání pocitu nenaplněnosti debut studia Astronauts exceluje: naznačí smysluplný otevřený svět a rozsáhlé možnosti detektivní práce, ale pokaždé před nimi práskne dveřmi. Nenahlédnete za ně a s každým dalším bouchancem padáte vstříc simulátoru chůze. Přitom spoustu věcí dělá The Vanishing of Ethan Carter dobře, ba přímo mistrovsky.
Fast & Furious Crossroads – nová hra podle Rychle a zběsile je hrozná
25. 8. 2020
|
Patrik Hajda
Když dvě a dvě nejsou čtyři
Dungeon Siege II: Broken World rec.
8. 10. 2006
|
Redakce Games.cz
Pro někoho to bylo pokračování nepovedené diablovky. Pro jiné docela solidní klikací řežba. Ať už patříte k kterékoli sortě lidí, pozvánku do datadisku dostanou jenom opravdu namakané korby.
Tales from the Borderlands – recenze 5. epizody
26. 10. 2015
|
Miloš Bohoněk
Tales from the Borderlands se do historie zapíše hned z několika důvodů, ale kdybych měl vypíchnout jednu věc, která se mi na celé sérii strašně líbila a v jiných hrách chybí, řekl bych: intra. Závěrečná epizoda má fantastické intro, které se úplně liší od všech předchozích, neméně fantastických intro sekvencí. Autoři vás nechají čtvrt hodiny hrát, za tu dobu vás spolehlivě vcucnou do dění, stihnou rozjet něco velkého a to něco velkého vždy završí fantasticky natočeným minutovým filmečkem, který vás navnadí na zbývající hodinku a půl. Tales from the Borderlands ví, jak si získat pozornost hned od začátku.
Hotline Miami 2: Wrong Number - recenze
30. 3. 2015
|
Lukáš Grygar
Klimax, orgasmus, le petit mort. Říkejte tomu dle potřeby a představte si ho maximální, nejsytější, jednoduše takový, kdy všechno sepne v příslušném bodě vašeho těla a sestřelí jeho zbytek, prostor kolem vás se zavře na jediný atom a obratem exploduje. Ve druhém Hotline Miami má konkrétní jméno: Death Wish. Tak se jmenuje mise, kde v podkresu sbírá sílu Roller Mobster od Carpenter Brut, nejlepší track tříhodinového soundtracku. Stojím před chodbou, hlídanou dvěma mafiány. Jeden má nůž, druhý železnou trubku. Hudba stupňuje očekávání, přidá se syntezátorová linka a – TEĎ!
Dreamfall Chapters Book One: Reborn - recenze
6. 11. 2014
|
Ondřej Švára
Každý příběh má svůj začátek a konec. Tak zní literární dogma. Ale hráči všech zemí, třeste se. Ono to neplatí doslova. Některé příběhy se prostě... zastaví! A co se s nimi děje pak? Vysvětlit to má první epizoda (či kniha) Dreamfall Chapters.
Hell Let Loose - recenze drsné druhoválečné střílečky
13. 8. 2021
|
Mars Vertigo
Ani arkáda, ani realismus
Pokémon Let’s Go Pikachu & Eevee – recenze
21. 12. 2018
|
Michal Souček
Říkali jste si někdy, jaké by to bylo, hrát Pokémon Go, aniž byste se museli obtěžovat chozením dlouhých vzdáleností? Nebo jste kdysi v mládí hráli Pokémony na svém Gameboyi a chcete zavzpomínat na staré časy v novém kabátě? Pokémon Company právě pro vás představilo novou hru na Nintendo Switch: Pokémon Let’s Go Pikachu a Pokémon Let’s Go Eevee.
Unit 13 - recenze
12. 4. 2012
|
Alžběta Trojanová
Střílečka Unit 13 pochází z dílny tvůrců Zipper Interactive, kteří jsou v tomto žánru doslova ostřílenou firmou. Stejný tým má za sebou sérii SOCOM, a jestli se někdo hodí pro kapesní military nářez, jsou to rozhodně oni. Anebo ne? Pokud čekáte variaci na skvělý titul SOCOM: U.S. Navy SEALs Fireteam Bravo 2 pro PSP, který vyšel před šesti lety, asi vás moc nepotěším. Unit 13 se totiž vydává jinou cestou. Kašle na příběh, kašle na cutscény a hráče rovnou vysílá do jednotlivých misí s předem daným cílem.
Ground Control: Dark Conspiracy
31. 1. 2001
|
Redakce Games.cz
Bylo jen otázkou času, kdy se jedna z nejlepších real-time 3D strategií loňska Ground Control dočká datadisku - Dark Conspiracy.
Trials Evolution - recenze
18. 5. 2012
|
Václav Rybář
Na platformové souboje jsme zvyklí u AAA titulů. Modří závidí Forzu a Halo, zelení zas Uncharted nebo Metal Gear Solid. Jenom občas se ale stane předmětem závisti hra z nižšího ranku, resp. z nabídky PSN a XBL. Právě série Trials patří k těm, co rozpoutávají rozsáhlé diskusní nářky ve stylu "proč jsem si nepořídil X360". Kdepak, tohle není pokus o rozpoutání dalšího kola konzolových válek - jen připomínka toho, že geniálně jednoduchý fyzikální koncept, prezentovaný nezničitelný panáčkem na motorce, se právě dočkal zbrusu nové a dost možná nejlepší inkarnace.
Alien Rage - recenze
6. 10. 2013
|
Ondřej Švára
Mnohé budgetové hry se tváří navenek stejně. Skoro byste řekli, že nejde snadno poznat rozdíl mezi dobrou a špatnou budgetovkou. Ale ono to jde. Řekněme, že sympatičtější projekt vypadá amatérsky jenom proto, že na víc nebylo a spousta nápadů se prostě nedočkala jemného dopilovávání (Afterfall: Insanity). A ten druhý? Ten smrdí amatéřinou, protože sami autoři byli amatéři. Projekt jim přerostl přes hlavu a vykolejil, jedna hlava nevěděla, co dělá druhá (zvlášť když se "týmuje" přes Skype). To se pak na svět velice snadno dostane paskvil, ze kterého na obrazovku létají problémy jako hrášky z lusky. Alien Rage má bohužel blíže k tomu druhému typu her. Těch, které dobývají mainstream motykou a poslepu.
Hard West 2 – recenze temného westernového RPG
23. 8. 2022
|
Pavel Skoták
Tahový horor na Divokém západě
Transistor - recenze
26. 5. 2014
|
Vilém Koubek
Moudré knihy tvrdí, že základní vlastností tranzistorů je schopnost zesilovat. Co když ale tranzistor není součástka, kterou můžete vydolovat z trosek starého rádia, nýbrž velký a těžký meč schopný pohlcovat duše? A proč je zrovna on původcem jména nové hry od studia, které se do našich myslí nesmazatelně zapsalo přes úžasný Bastion? Dokázali vývojáři ze Supergiant Games překročit svůj stín, nebo se měli spokojit s tím, že svět už je díky nim lepší, a nepokoušet zbytečně osud?
Tiny & Big: Grandpa’s Leftovers - recenze
5. 7. 2012
|
Ondřej Švára
Nikoliv máslo, ale zapařené slipy je třeba míti na hlavě, abyste v herní adventuře dostali vděčnou roli hlupáka a pazgřivce. V té od Black Pants Studios je nosí poťouchlík jménem Big. A slipy naražené do čela mu dodávají magické schopnosti, s nimiž ovládá neznámou obětní pyramidu v neznámé poušti uvnitř neznámé země.
Call of Juarez: The Cartel - recenze
26. 7. 2011
|
Václav Rybář
Call of Juarez série prošla s novým dílem zásadní plastikou. Není to ale takové to napravování povislých víček nebo nenápadná botoxová řachanda do čela. Naopak se dá říct, že vizuálně hra vypadá o fous nebo dva hůř než její předchůdce. Překopávalo se však hlavně zevnitř, ostatně sousloví „moderní western“ hovoří samo za sebe. A věřte, že na papíře to ještě zní mnohem lépe než ve skutečnosti.
Hráli jsme spoustu her pro PlayStation VR2. Tyhle by neměly ujít vaší pozornosti
24. 2. 2023
|
Pavel Makal
Malé i velké zážitky ve virtuální realitě
GoldenEye 007 - recenze
28. 11. 2010
|
Jiří Škrampal
Agent s povolením zabíjet se vrací v remaku jedné z nejznámějších konzolových FPS. Stejně jako kdysi nabízí velkolepou výpravu, obrovský arzenál i našlápnutý multiplayer s podporou split-screenu. Od dob Nintenda 64 se ale hodně změnilo. Budou staré ingredience v dnešní době stačit na vydatný hlavní chod?
8-bit Armies - recenze RTS ve stylu Command & Conquer
2. 6. 2016
|
Ladislav Loukota
Tak dlouho se chodilo s RTS žánrem pro vodu, až se většině známých sérií ucho utrhlo. StarCraft funguje, ale hlavně díky progamerům, za Command & Conquer se (snad dočasně) zavřely vody a vzdor vakuu na trhu se nezdá, že by po staré gardě měl kdo převzít štafetu. Jako záchranář proto přichází studio Petroglyph, složené z veteránů Westwoodu, které má na triku povedenou strategii Star Wars: Empire at War, méně povedenou Universe at War a třeba i nevýraznou Grey Goo. Klesající křivku kvality svých her se ale studiu podařilo zastavit a prostřednictvím akční RTS 8-bit Armies ukazuje, že žánr má hráčům co nabídnout.
Fallout: New Vegas - recenze (PC)
21. 10. 2010
|
Dan Vávra
Fallout! Legenda, jejíž první dva díly se nesmazatelně zapsaly do herní historie a srdcí mnoha fanoušků jako jedna z nejlepších herních sérií, jaká kdy byla stvořena. Fallout! Série, která šla ke dnu spolu s krachujícím vydavatelem. Fallout! Hra, která byla před dvěma lety znovuzrozena v dílnách jednoho z nejprestižnějších vývojářů RPG a trhala prodejní rekordy. Ovšem bez účasti kohokoliv z původních tvůrců. Fallout: New Vegas! Ztracený syn, který se navrátil zpět do náruče otce. Nebo alespoň jeho synů. Možná tak trochu adoptovaných...
Outlast - recenze
10. 9. 2013
|
Vilém Koubek
Skupinka zkušených a z velkých studií vytroušených vývojářů se rozhodla začít pracovat na novém projektu, nazvat ho hororem, a aby na sebe upoutala pozornost, rovnou o něm prohlásila, že bude tím nejděsivějším, co jste kdy hráli. Podobných výkřiků do prázdna už tu bylo tolik, že se na ně dokáže chytit snad jen absolutní naivka.
AquaNox 2: Revelation - recenze
9. 8. 2003
|
Redakce Games.cz
Pokračování podmořské střílečky AquaNox od německých Massive Development s sebou mělo přinést silný příběh, řadu novinek a potenciálních trháků. Jak to ale dopadlo ve skutečnosti?
Forged of Blood – recenze
4. 9. 2019
|
Jakub Šindelář
Je to tady. Poslední bitva krále Aureliana Caenicana bude brzy dobojována. Král již ví, že jeho obrana nevydrží dlouho. Byl zrazen. V hradu dohořívají poslední plameny a on se brání několikanásobné převaze. Snad ale vydrží dostatečně dlouho, aby jeho dva synové stihli utéci a pokračovali tak v královské linii. „Buďte sbohem, moji synové. Nechť vás provází odvaha a síla!“ Dobrodružství Forged of Blood začíná.
Pokémon GO - recenze
10. 8. 2016
|
Jan Hrdlička
Hned ze začátku je třeba si vyjasnit jednu věc – Pokémon GO není revoluce. Tedy, odmyslíme-li si menší převrat, který tento fenomén způsobil na sociálních sítích, a v pokrytí v masmédiích. Po stránce herní se nicméně jedná o hodně standardní titul. Možnosti rozšířené reality tvůrci hry ze studia Niantic nevyužívají žádným zázračným způsobem, a pokud jde o hratelnost, ta oproti klasickým Pokémonům nabízí značně omezené vyžití. Kouzlo aplikace, které propadly miliony uživatelů, spočívá v něčem jiném. Konkrétně ve způsobu, jakým vám Pokémon GO umožňuje prožít všechna ta úžasná minidobrodružství pokémoních trenérů na vlastní kůži.
The Conduit - recenze
25. 8. 2009
|
Redakce Games.cz
Stříleček viděných z vlastních očí je na Wii jako šafránu, přestože k nim ovladač Wiimote přímo vybízí. Tím však výčet superlativ u této hry končí.
Miner Wars 2081 - recenze
10. 12. 2012
|
Ondřej Švára
Jestli se vyplní jedna katastrofická vize česko-slovenských herních vývojářů o budoucnosti vesmíru, tak jsme v pytli. Tedy lépe řečeno jsme na prach či nějaké nerostné bohatství. Podle autorů vesmírné akce Miner Wars 2081 to totiž jednadvacáté století nezvládne a vlivem nepovedených pokusů lidstvo doslova popraví solární systém. Slunce zmutuje, planety puknou do miliard kamenitých úlomků a místo životodárných paprsků zaťuká ráno na vaše okno už jen sousedova pravá hýždě.
L.A. Noire - recenze
24. 5. 2011
|
Václav Rybář
I v noci se Los Angeles čtyřicátých let topí v záři neonů, které objímají bulváry, ale nedosáhnou do temných uliček. Válkou nedotčená metropole se nadechuje k tomu, aby Hitlerem zkoušenou Evropu zaplavila pokleslou zábavou. Sama však musí žehlit vrásky na domácím hřišti, protože zločin nikdy nespí. A proto jste tu vy - bývalý voják Cole Phelps, kterému policejní uniforma připadá tím nejsmysluplnějším ohozem poté, co shodil frčky nasbírané v zákopech.