Recenze

It Takes Two – recenze nejlepšího gaučového koopu

Když dva nemohou dělat totéž, musí se domluvit

Doom Eternal: The Ancient Gods, Part One – recenze

Ještě pekelnější, ještě božštější

Someday You'll Return – recenze

Utíkat je snadné. Je o tolik lákavější najít si výmluvu a odejít, jako by se vás to netýkalo, než se složitě potýkat s trápením. Problém je, že se skoro vždycky nakonec musíte k problému postavit čelem a o co později k tomu dojde, o to to bývá horší. Právě v takové situaci je hrdina české hororové adventury Someday You’ll Return od studia CBE software. Vy v jeho kůži zjistíte, proč se do lesů okolo Cimburka rozhodně ani trochu nechtěl vracet.

Judgment – recenze

Duchovní nástupce série Yakuza se ještě ani nedostal na anglofonní trh, a už museli autoři hasit nepříjemný problém, který se objevil v březnu letošního roku. Představitel jedné ze záporných postav Pierre Taki byl totiž zadržen policií kvůli užívání kokainu a jeho postava Kjohei Hamura se tak dočkala menšího faceliftu a také nového dabéra, s nímž se Judgement právě dostavil na západní trh. V červenci se ho dočká i Japonsko, v němž byla do té doby hra stažena z prodejů. Nutno říct, že pokud jste Japonec a nestihli jste si hru pořídit před stažením z prodeje, měli jste řádný důvod prolévat slzy ve velkém. Soud nad Judgmentem začíná!

Warhammer 40,000: Mechanicus - recenze

Games Workshop rozdává licence ke svému oblíbenému universu s grácií Ježíška, v důsledku čehož se doslova a do písmene v poslední době roztrhl pytel s herními tituly s visačkou Warhammer 40,000. Z toho pochopitelně těží především menší nezávislá studia hledající cestu na výsluní hráčské přízně anebo třeba řemeslníci z francouzské dílny Cyanide Studios, autoři posledních adaptací Space Hulka. Jejich krajánci z Bulwark Studios se tedy také vydali na křížovou výpravu skrze legie cizáckého hnusu, za svatým grálem kladných recenzentských hodnocení v tahovce Warhammer 40,000: Mechanicus.

Grimmwood - recenze

Válka se jak děsivý přízrak vznáší nad krajinou a skrápí pole mrtvých těl potoky černočerných slzí. Doutnající popel značí, kde ještě nedávno stály vesnice, a v nové zemi nikoho se z lidí stávají zrůdy. Neutěšená beznaděj tlačí skupinku znavených přeživších na hranice zlověstného hvozdu. Nezbývá jim, než vkročit dovnitř. Čímž si ale nevědomky podepisují rozsudek smrti. Vítejte v Grimmwoodu.

Distrust - recenze

Málokteré studio zdůrazňuje, odkud pochází, tak vehementně jako Cheerdealers. Mrazem a větrem ošlehaní borci z ruského Novosibirsku prý nejlépe vědí, jak vypadá pravé bílé peklo a stvořili Distrust. Sněhem zavátá izometrická survival adventura se sice volně inspirovala fenomenálním hororem The Thing, nicméně zmar v arktické krajině podává dostatečně originálně, když se pod heslem: „můžete přežít, i když se zblázníte“ míchá tíseň s občasnou legrací. Na úplnou žánrovou špičku to ale bohužel nestačí. Vadí ospalá kampaň a koneckonců i příliš monotónní prostředí.

Fire Emblem Heroes - recenze

Lze převést tahovou strategii z regulérních platforem na displeje mobilních telefonů? No jéje, ještě aby ne, vždyť tahovky jsou na dotykové obrazovky jako dělané. Lze ovšem takovou tahovku převést způsobem, aby nezradila své kořeny, a aby se zároveň uživila coby free to play titul? To už je tužší oříšek. Nintendu a tvůrcům z Intelligent Systems se jej však daří rozlousknout. Fire Emblem Heroes je i přes několik kompromisů hodna svého jména, patří mezi nejpropracovanější mobilní hry dneška, a během několika hodin od svého vydání se navíc vyhoupla mezi nejziskovější aplikace App Storu.

Unravel - recenze

Také máte někdy pocit, že už hry nedokážou strhnout jako dřív? Že zážitkům, které vás naprosto nekriticky přibily do křesla a nenechaly vás vydechnout, už definitivně odzvonilo? Všechno je na nic, už jsme moc staří a tak dále? Tato hořkosladká sebelítost ovšem dostala pořádný políček od šikovných Švédů ze studia Coldwood Interactive, kteří servírují fantastickou plošinovku Unravel, co nechytne za srdce jen úplné roboty.

Warhammer: The End Times - Vermintide - recenze

Na černočerné obloze zlověstně plane chaotitový měsíc Morrslieb a jeho nazelenalý svit zvěstuje zkázu. Zhoubu, která postihne město Ubersreik, protože právě tam dojde k invazi skavenů, obyvatel podzemních tunelů, vražedné rasy krysích mutantů vzešlých z chaotitu. Skaveni věří, že vláda nad celým světem na povrchu je předurčena právě jim. Na vás a třech dalších hrdinech bude, abyste jim to v kooperativní akci Warhammer: The End Times - Vermintide rozmluvili.

Batman: Arkham Knight - recenze PS4 verze

Batman se vrací a s ním po čtyřleté pauze i studio Rocksteady, tedy původní tvůrci novodobé ságy o netopýřím muži. A zatímco si majitelé osobních počítačů musí na bezproblémový port ještě nějakou dobu počkat (info v tomto článku), konzolová verze komiksové akční adventury funguje naštěstí bezchybně. Takže nasadit helmu, obléci netopýří brnění (to bez bradavek) a nezapomeňte si na věšáku klíčky od Batmobilu. Je na čase vrátit se do Gothamu!

Cities: Skylines - recenze

To bylo ještě tenkrát za komára, kdy s prvním SimCity pronikl do herního světa nový žánr (simulátor plánování, stavění a řízení města) a půlce světa málem pukla hlava z poznání, že hry umí spojit edukaci a zábavu. Až do roku 2003, kdy vyšlo SimCity 4, bylo možno mluvit o monopolu značky. Jenže pak přišla doba temna PC hraní a další SimCity se dostavilo zpět na místo činu až o deset let později - sociální, online, sešněrované v zájmu "specializace měst", po krk utopené v Originu, juchající, blikající a chválící hráče za každé kliknutí jako správný skinner box. Přitom Maxisu stačilo udělat to, co zvládli tvůrci Cities: Skylines - postavit hru na základech, na nichž žánr prosperoval dobrých 15 let. A je to opravdu otázka filozofie herní, nikoliv technické. Cities má totiž funkčně blíž k novému SimCity, zatímco nabízí podobný zážitek z hraní, jako dodnes milované tituly v maxisovské sérii.

Red Orchestra 2: Heroes of Stalingrad - recenze

Red Orchestra 2: Heroes of Stalingrad je milník v historii multiplayerových stříleček. Ovšem pozor, chce to nadhled a silnou dávku optimismu. Kdybych měl zrak krtka a odmítal vidět do budoucnosti, smetl bych tuhle nedodělanou hru ze stolu, jako smradlavou rybu. Momentálně je rozervána tornádem chyb a komunita zuří. Má proč. Jenomže oproti jiným zabugovaným hrám je u Rudého orchestru zřetelné, že má poctivé jádro a až bude napumpovaná desítkami patchů, zaslouží si ještě o stupeň vyšší hodnocení, než jaké jsem ji nyní dal. Zde jsou pádné argumenty.

Destruction Simulator - recenze

Asi nejsme jediní, koho baví v hrách ničit a bořit. Přesně na takovou notu hraje simulátor demolice. Domrcasíte se k hnusné zdi zralé na zboření, spustí se sbíječka a kus odpadne. Jak dlouho to zabaví?

Tunnel Rats - recenze

Vietnamské peklo plné temných tunelů se spoustou pastí předznamenává atmosféru tak hustou, že by se dala krájet. To by ale nesmělo figurovat jméno Uwe Boll.

Hour of Victory - recenze PC verze

Zkouší podruhé zaujmout fanoušky válečných stříleček, tentokrát PCčkáře. Poučili se vývojáři a proměnili titul nominovaný na nejhorší xboxovou hru roku aspoň v průměrnou akci?

Made Man - recenze

Kolikrát už jste sledovali vzestup k moci s bouchačkou v ruce a očima připíchnutýma na zádech hlavního hrdiny? V Silverback Studios si myslí, že i na dvacátý pokus lze v žánru najít neuvyžité skulinky.

The Stalin Subway - recenze české verze

Z obalu koukají důstojníci z moduritu a vznosné řečičky, jako by vypadly z projevu komunistických pohlavárů. Ale koho by nelákalo nahlédnout do útrob moskevského metra v době, kdy Rusku vládl samotný Stalin?

Zoo Tycoon 2 - recenze

Šéfem vlastnoručně vybudované zoologické zahrady se opět stanete v druhém pokračování bestselleru Zoo Tycoon, které oproti prvnímu dílu přináší samé změny k lepšímu včetně 3D pohledu na zvířecí miláčky.

Rebels: Prison Escape - recenze

Toto léto se s počítačovými hrami na téma útěků z nejrůznějších věznic roztrhl pytel a po The Great Escape tu máme real-time strategii, která rozvíjí původní koncept Commandos o další herní prvky.

Enigma: Rising Tide - recenze

Online titulů vzniká poslední dobou čím dál více, ale takticko-akční námořní simulace je pouze Enigma zasazená do fiktivního konfliktu z konce čtyřicátých let. Čím osloví hráče v singleplayerové kampani?

Necromania: Trap of Darkness - recenze

Necromania je akčně taktická fantasy hra z domácích luhů a hájů, která vás rozhodně nenechá v klidu. Jen se obávám, že prostředky, kterými se bude o vaši přízeň ucházet, jsou přinejmenším zvláštní...

Dino Crisis 2 - recenze

Žánr hororových akčních adventur kdysi definovaly série Alone in the Dark nebo Resident Evil, ale druhý díl Dino Crisis převedený na PC z konzolí přichází s pozměněným konceptem a také hordami dinosaurů.

RIM: Battle Planets - recenze

Po letech vývoje dokončila německá firma TriNoDe svou hru RIM: Battle Planets, která přináší osvěžující novinky jako postupné ničení jednotek nebo kombinaci prvků z tahových a real-time strategií.

Car Tycoon - recenze

Další tycoon hra? Nebylo tu již všechno? Na přesycený trh strategických simulací nastupuje Car Tycoon, v němž si mimojiné vyzkoušíte denní chleba "šikovných" automechaniků z AAA Auto Praha ;)

The Rage - recenze

Heslem "starou klasiku do nového kabátu" si razí cestu na naše monitory budgetová hra The Rage, která je pouliční mlátičkou připomínající skvělý Double Dragon, ale v kompletním 3D prostředí.

Boards & Blades 2

Boards & Blades 2 - recenzeAutor:iNoePublikováno: 15.prosince 2000• Konkurence Tony...

Hotline Miami 2: Wrong Number - recenze

Klimax, orgasmus, le petit mort. Říkejte tomu dle potřeby a představte si ho maximální, nejsytější, jednoduše takový, kdy všechno sepne v příslušném bodě vašeho těla a sestřelí jeho zbytek, prostor kolem vás se zavře na jediný atom a obratem exploduje. Ve druhém Hotline Miami má konkrétní jméno: Death Wish. Tak se jmenuje mise, kde v podkresu sbírá sílu Roller Mobster od Carpenter Brut, nejlepší track tříhodinového soundtracku. Stojím před chodbou, hlídanou dvěma mafiány. Jeden má nůž, druhý železnou trubku. Hudba stupňuje očekávání, přidá se syntezátorová linka a – TEĎ!