| Autor: Second Publikováno: 10.února 2003 |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Zápletka není nijak sofistikovaná a scénáristům její vymyšlení zabralo asi tak pět minut. Píše se roku 2401, místo děje - vesmírná stanice obydlená tajemnou rasou TimeSplitterů. Tyto potvůrky chtějí od života jen pár věcí: klid, mír a vyhubení lidské rasy. To se jim pochopitelně nesmí dovolit. Na stanici tedy přilétá skupina elitních vojáků s úkolem zničit vše, co zde najdou. Jenže se jim to nedaří. Ba co víc, proti přesile mimozemšťanů nemají nejmenší šanci. Přesto se dvěma z nich podařilo dostat se do samého srdce stanice, kde TimeSplitteři ukrývají svou nejmocnější zbraň - časový portál jako vystřižený z Hvězdné brány. Než jej ale stačí zničit, zákeřní padouši popadnou devět krystalů sloužících k ovládání portálu a zanesou je do devíti míst a časů. Vaším úkolem je pochopitelně všechny získat a s jejich pomocí krvelačné TimeSplittery zničit. • Střelec od Matky boží 
zdroj:
tisková zpráva
Myslíte si, že tvůrci příběhu dostali svůj tučný honorář prakticky za nic? Nebojte se, nikoho neošidili. Všechny své nápady si totiž nechali až pro samotné mise, které díky nim hýří originalitou a vtipem (ostatně jako oba zbývající herní módy). Jednou se podíváte na ruskou vojenskou základnu, kde probíhají tajné pokusy s neznámou látkou, pak do aztéckých zřícenin, do gangstery prolezlého Chicaga nebo do pařížského chrámu u Matky Boží, kde se setkáte s Quasimodem jako vystřiženým z Dumasova románu. S jedním malým rozdílem - francouzského klasika nenapadlo dát zvoníkovi do rukou brokovnici. Nechybí ani typicky bondovská mise se šíleným padouchem, záchranou na poslední chvíli a deaktivací destrukčního systému, nebo osvobození spolubojovnice z westernového vězení za pomoci soudku se střelným prachem.Různorodost singleplayeru (či kooperativního multiplayeru, jak chcete) však jde mnohem dále. Každou ze zdejších částí totiž budete muset projít trošku jiným způsobem. Škála je zde opravdu široká - od zběsilého střílení do všeho živého až po nenápadné sledování hackerky do laboratorního centra, kdy se musíte vyhýbat bezpečnostním kamerám a dokud neproniknete dovnitř, tak se i vyvarovat veškeré střelby. Budete zachraňovat nevinné panny, eskortovat informátora do bezpečí, hasit oheň a v úkrytu sledovat, jak se dvě znepřátelené mimozemské rasy navzájem vraždí. Co mise, to neotřelý nápad a ještě neotřelejší zpracování. • Tři úrovně pekla Mohlo by se zdát, že deset misí je na singleplayerovou kampaň málo, zvlášť když je na nejnižší obtížnost dokončíte během pár hodin. Jenže ono jich je svým způsobem třikrát více. Volba obtížnosti je zde totiž řešena trošku jinak, než ve většině her -jednotlivé stupně se od sebe neliší pouze množstvím nepřátel a počtem vašich životů, nýbrž především svým rozsahem. Na Easy si projdete jen poměrně malou část lokace a až při volbě Hard se podíváte i do těch nejzapadlejších koutů a splníte všechny úkoly. A pište si, že to už bude zatraceně těžké. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Chcete příklad? Vezměme si třeba první misi, odehrávající se na sibiřské vojenské základně. Na nejlehčí obtížnost nenápadně pobijete vojáky v ubikacích, zničíte radar, prostřílíte se přehradou, projdete do druhé části základny, v podzemí seberete časový krystal, ustřelíte hlavy pár zombíkům a tradá do portálu, který vás přenese do další lokace. Jenže když jste při volbě obtížnosti velkorysejší, musíte kromě dalších vedlejších úkolů za dříve zamčenými dveřmi spustit proud, dostat se k výtahu, vyjet na vrchol přehrady, zničit helikoptéru a až poté můžete proskočit do jiného místa a času. Herní doba zhruba čtyřikrát delší - a to nepočítáme neustálé návraty k některému z mála checkpiontů poté, co jste skončili v boji o přežití jako druzí. • I nepovinné se vyplatí 
zdroj:
tisková zpráva
Zvláště na vyšší obtížnost najdete v misích mnoho úkolů, bez jejichž dokončení se přechod do další části obejde. V Chicagu nemusíte ničit sudy s whiskou, stejně jako vás na Divokém západě nikdo nenutí strhávat ze stěn plakáty. Když si ale dáte tu práci, odměna vás nemine - budete pak mít v arkádových ligách více postav, zpřístupněných módů a podobně. Bonusy za sekundární úkoly nejsou jediným ozvláštněním singleplayerové kampaně. Na vašem časovém terminálu, který jinak slouží ke snadnější navigaci prostředím, vyhýbání se kamerám a nalezení krystalu či portálu, si můžete vyvolat minihru - pochopitelně až ve chvíli, kdy ji najdete. Sice není příliš pravděpodobné, že by si voják uprostřed bojové vřavy začal hrát na svém palmtopu klasického Hada, ale proč ne?Jedinou větší nevýhodou módu Story tak zůstává nepříliš vysoká inteligence protivníků. Ano, když vás vidí, tak se chovají adekvátně situaci, dokonce metají kotouly, ukrývají se za rohem a když jim dochází zdraví, tak utíkají do bezpečí. Ale jsou hluší jak poleno. Jsou-li otočení zády k vám, můžete klidně střílet do výbušných sudů a ani si vás nevšimnou a v klidu dál v rohu pokuřují, jako by se nechumelilo. Je to sice jen drobnost, ale zbytečně to kazí jinak dokonalou atmosféru. • A hurá do dalšího kola 
zdroj:
tisková zpráva
Druhým herním módem TimeSplitters 2 jsou arkádové ligy. Ty jsou vlastně tradičním multiplayerem, na jaký narazíte v každé podobné hře. Jenže s jedním rozdílem: nikde nemáte tak široký výběr, jako zde. K dispozici máte přes 100 různých postav se specifickými vlastnostmi (rychlost, počet životů, přesnost střelby) a nepřeberné množství arén - ze singleplayerové kampaně i speciálně vytvořených. A spoustu módů. Zapomeňte na deathmatch (i když i ten zde najdete) a zkuste si boje, ve kterých vám přibývá energie podle toho, kolik nepřátel zabijete, nebo třeba pobíjení zombií na čas. Jsou zde nepřeberné variace na CTF, Last Man Standing a všechny ostatní klasické módy, zde jsou ale pojaty poměrně netradičně. Vaše výkony se průběžně zaznamenávají do obsáhlých statistik a za dobré výkony si odemykáte nové postavy, lokace a styly her. Jako obyčejně.Hrát můžete buď sami proti botům, nebo v již odemčených sekcích proti živým protivníkům. Při propojení přes i-link jich může být až 16, ve split-screenu na jedné konzoli mohou hrát až čtyři lidé. A kdyby vám bylo i to málo, máte možnost si v položce Custom namíchat ligu s arénami, boty, zbraněmi a úkoly dle vlastního přání. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
Foto: Free Radical Desings
• Pomstychtivý umrlec Poslední částí hry TimeSplitters 2 je Challenge, což je série hezky vypečených úkolů. Příhodně dokreslují komiksovou atmosféru celé hry - na takové šílenosti prostě v žádném jiném titulu nenarazíte. V roli malého opičáka probíháte aztéckými ruinami a sbíráte banány poházené po okolí. Pěstí urážíte hlavy vlnám útočících zombíků. Jako rozzlobený kostlivec rozbíjíte granátometem zdobená okna chrámu u Matky Boží, abyste se pomstili vlezlému hrbatému zvoníkovi. A tak dále. Vaším cílem je buď splnit zadaný úkol v časovém limitu, nebo přežít co nejdéle a nasbírat co nejvíce bodů. Podle toho, jaký výkon podáte, bude nakonec i vaše odměna. A protože tento mód nese název „Challenge“ (výzva), nebude to nic jednoduchého. Často i zisk bronzové sošky - tedy splnění výzvy bez dalších bonusů - vypadá na první pohled nemožně. A i na ten druhý. Na rozdíl od poměrně benevolentních podmínek v arkádové lize zde dosáhnou na zlatou trofej jen ti nejschopnější. Jenže jednomu to nedá, aby se o to nepokusil. Kdo říkal, že nedokážu pobít dvě stě zombií holýma rukama? Hurá na věc. • Láska na první pohled 
zdroj:
tisková zpráva
Je na čase říci si také konečně pár slov nejen o tom, jak se TimeSplitters 2 hrají, ale i jak vypadají. Lokace jsou poměrně rozsáhlé a bohaté na detaily, a ačkoliv jsou lineární a nemáte tak moc možností zabloudit, jsou dostatečně členité na to, aby vás bavily i v multiplayeru. Postavy mají humorný komiksový nádech, což hře dává její nezaměnitelný punc, a hudební doprovod přesně odpovídá danému místu a hlavně době, do níž je mise zasazena. Středověká Paříž i mafiánské Chicago jsou prostě nepřekonatelné. Ovládání je překvapivě velice snadné a po chvíli vám ani nepřijde, že nesedíte u klávesnice a myši, nýbrž že v rukách svíráte DualShock. Pohyb i zaměřování jsou velice intuitivní, při zapnutém zaměřovacím módu vám nedělá problémy ani střelba na větší vzdálenosti. Je zde jen jedno slabé místo, kterému se však pravděpodobně nešlo vyhnout: rychlé vyměňování zbraní. Pokaždé musíte probírat jednu po druhé, než se dostanete k té, po níž náš ukazováček touží. Máte-li jen tři (zbraně, ne ukazováčky), není to samozřejmě žádný problém. Jakmile jich ale s sebou táhnete osm, může to být poněkud nepříjemné - zvlášť když začnete listovat na špatnou stranu. Ale samozřejmě, je to jen detail. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Se... sek... sekáme se Horší to je s optimalizací enginu. Jakmile se děje něco náročnějšího na výpočty - třeba když na vás útočí velký počet hořících zombií nebo hrajete multiplayer ve split-screenu - začne se hra ošklivě zadrhávat. To by se u uzavřené architektury konzolí nemělo stávat, protože tvůrci si mohou předem přesně ozkoušet, co si mohou dovolit a co ne. Zde neplatí žádné „ale na našem hardwaru s novými ovladači to funguje“. Pokud bychom si mohli pomoci alespoň snížením detailů v nastavení hry, bylo by to v pořádku. Ale takhle... Nebuďme však hnidopiši. TimeSplitters 2 jsou po všech ostatních stránkách výborný titul, jemuž snadno propadnete a horko těžko se od něj budete odtrhávat. Herní doba je zhruba 50-60 hodin, i když hodně záleží na vašich schopnostech a na tom, zda se spokojíte s dokončením všech misí, lig a úkolů, nebo jestli toužíte po získání všech bonusů včetně skrytých platinových trofejí. 
zdroj:
tisková zpráva
Ale i potom, co pobíráte úplně všechno, vám má hra co nabídnout: je zde totiž velice komplexní editor vlastních misí. Práce s ním sice není zrovna jednoduchá, ale vezmeme-li v potaz, co všechno s ním můžeme dělat, není důvod ke stížnostem. A co že s ním můžeme dělat? Naprosto všechno. Vámi vytvořené mise jsou od těch ve hře prakticky k nerozeznání. Jen škoda, že zatím neexistuje technologie, která by umožnila zveřejňovat tyto amatérské mapy na internetu. Životnost titulu by se tak prodloužila prakticky do nekonečna. Nebo alespoň do doby, kdy přijde třetí díl této série. Bude mít ale smysl si jej pořizovat, když jsou TimeSplitters 2 tak skvělí?Stáhněte si: Trailery a screensaver, Cheaty |
| Second připravil: jd |
