Recenze

Shadow of Destiny - recenze

Smrt má většina lidí spojenou s koncem, smutkem a rozloučením. Japonská adventura Shadow of Destiny původem z konzolí však dokazuje, že cestování v čase může být i začátkem něčeho úplně nového.

Combat Mission 2 - recenze

Zatímco v Čechách se teprve nyní objevil první díl Combat Mission, jinde vychází už druhé pokračování této originální válečné strategie z prostředí rusko-německé fronty se spoustou drobných vylepšení.

Medieval: Total War - recenze

Spojení tahové a real-time strategie s tisícemi jednotek na bojišti se už jednou osvědčilo ve hře Shogun: Total War a nyní přichází pokračování Medieval zasazené do prostředí středověké Evropy.

Project Earth: Starmageddon - recenze

Pokud patříte mezi fandy vesmírných strategií, pak by vaší pozornosti neměla uniknout hra Project Earth: Starmageddon, která vzala to nejlepší z Homeworldu a navíc přináší i několik vylepšení.

Gorasul: Legacy of the Dragon - recenze

Žánr RPG nyní zažívá nebývalý rozkvět, po Wizardry 8 je dalším přírůstkem do rodiny těchto her dračí příběh s názvem Gorasul, který spadá mezi jasné klony Baldurs Gate - je to dobře nebo špatně?

Throne of Darkness - recenze

Nevydařených kopií Diabla jsme tu už měli nepočítaně, ale Throne of Darkness z prostředí japonských samurajů má šanci na úspěch.

Red Faction - recenze

O Red Faction se mluví jako o možném nástupci Half-Life díky Geo-Mod enginu. Jak dopadla plná verze hry, se dozvíte v této exkluzivní recenzi.

Echelon - recenze

Rádi byste si zalétali a slova hardcore simulátor vás děsí? A chcete se trošku kochat grafikou? Zkuste futuristickou střílečku Echelon.

Panzer General III

Panzer General III: Scorched Earth - recenzeAutor:LeonPublikováno: 11.října 2000 ...

Homeworld: Cataclysm

Homeworld: Cataclysm - recenzeAutor:BergyPublikováno: 15.září 2000• Vzpomínka na...

Combat Mission: Beyond Overlord

Combat Mission: Beyond Overlord - recenzeAutor: BergyPublikováno: 25.července 2000Po...

Gamedec – recenze RPG z kyberpunkové Varšavy

Nestřílejte. Diskutujte a dedukujte!

Alder’s Blood – recenze

Nezabíjejte boha. Zabít boha je pěkně blbý nápad. Nietzsche to udělal, a co se mu stalo? Umřel. Stejně jako umírají všichni kacíři a bezvěrci, kterým se ve strategii Alder’s Blood poštěstilo zavraždit svého otce a stvořitele, protože z posvátné krve se rodí monstra s jediným cílem. Celkem podobným tomu, jaký kdysi měla Potopa světa.

Neo Cab – recenze

Vítejte v Los Ojos. Ve městě, kde nic není nemožné. Technologie už promlouvají do každého aspektu lidského života a těžko si lze představit existenci bez nich. Auta tu řídí umělá inteligence. Můžete vidět, jak se ostatní cítí. Můžete, co se vám jen zamane. Ale jak brzy zjistíte, nic není zadarmo.

Conan Unconquered – recenze

Conan Unconquered pochází z rukou vývojářů studia Petroglyph, jehož zakládající členové za sebou mají například legendární Command and Conquer nebo Star Wars: Empire at War. K nim se jako vydavatel přidal Funcom, který je mimo jiné známý svými hrami právě ze světa Conana. Pokud tedy spojíme tyto 2 ingredience, vychází nám vůbec první realtime strategie z univerza bájného barbara.

Pathway - recenze

Sám švihácký archeolog tu sice chybí, ale jinak je dobrodružství pod taktovkou rogue-lite tahové strategie Pathway od studia Robotality jak vystřižené z Indiana Jonese. Všechny kulisy jsou na místě: Blízký východ a Afrika, pluky nacistů, tajemné artefakty, ještě tajemnější kultisté, hrozně moc prastarých chrámů a samozřejmě skvadra jaksepatří tvrďáckých hrdinů.

Dance of Death: Du Lac & Fey – recenze

Cesta do adventurního pekla je dlážděná dobrými úmysly. Dance of Death: Du Lac & Fey chce být poctou žánru point-and-click adventur a na první pohled má i všechno potřebné ke splnění vytyčeného cíle – roztomilou stylizaci, vynikající zasazení, neotřelý příběh i zkušené dabéry, nad jejichž přízvuky anglofilní srdce jen plesá. Pohled se ale nerovná zahrání, jestli mi rozumíte.

Yakuza Kiwami 2 - recenze

Takovou úrodu, jakou zažívají hráči japonské série her Yakuza, by ocenili v současné době snad všichni. Jak na běžícím pásu totiž vycházejí nové nebo předělané hry ze světa japonské mafie a jedna vedle druhé dělají sérii skvělé jméno. A tak zatímco svět čeká na novou značku tvůrců série, na níž prý pracují, je hráčům předložen alespoň remake druhého dílu - Yakuza Kiwami 2. A jde o remake s velkým R.

Mulaka – recenze

“That is not Zel… that game”. Tak se jmenuje achievement, který získáte v momentě, kdy se pokusíte rozflákat velkou hliněnou nádobu s vidinou toho, že by z ní mohl vypadnout nějaký ten penízek. Hliněné nádoby se však v Mulace rozbíjet nedají a žádné rupie z nich také nepadají. Jinak tu ale těch podobností se Zeldou najdete vskutku požehnaně. A tak je fér, že když už autoři kopírují, aspoň to skrz vtipný achievement i přiznávají.

Way of the Red - recenze

Znáte pohádku O Ptáku Ohniváku, planoucím opeřenci s rudým peřím? Možná vám ji připomene plošinovka Way of the Red. Úspěšně boří žánrové stereotypy tím, že vám v arkádových mapách nasadí křídla. Sází také na variabilní soubojový systém s přesným ovládáním. Zamrzí ovšem nezdařená retro stylizace, tragická umělá inteligence a krátká herní doba. Way of the Red nakonec nedolétla až na samotný vrchol herní zábavy. 

Arma Mobile Ops - recenze

Když chcete dělat mobilní hru na motivy autentické vojenské střílečky jako Arma, můžete pracovat s řadou žánrů. Jeden však můžete vyloučit hned zkraje: nepůjde o vojenskou střílečku s co nejrealističtějším pojetím. To by na mobilech a tabletech prostě nefungovalo. Můžete tak udělat třeba tahovou strategii, jak už to české studio Bohemia Interactive zkusilo v roce 2013 s Arma Tactics. Anebo můžete udělat další free-to-play variaci na Clash of Clans, jak to Bohemka zkouší nyní s Arma Mobile Ops.

Battleborn - recenze

Není to MOBA, ani střílečka. Není to Borderlands, ale ani League of Legends, a už vůbec to není spása Gearboxu. Co to je? Kočkopes s názvem Battleborn, který tak trošku dělá všechno, ale nic z toho pořádně. Tvůrci z Gearbox si tentokrát opravdu ukousli příliš velké sousto a na trh uvádí obsahově chudou hru, která fušuje do řemesla tak trošku Titanfallu, tak trošku úspěšným MOBA hrám, a leccos si půjčuje i z Team Fortress. Nic z toho ale skutečně neumí alespoň vzdáleně na podobné úrovni, jako její předlohy.

STALKER - mega-recenze české verze

Nejočekávanější. Nejatmosféričtější. Nejdéle vyvíjená. Na poměry FPS nejrozlehlejší. Do nejatraktivnějšího prostředí zasazená... Těmito a podobnými přívlastky se pyšní tato hra. Je doopravdy až tak skvělá?