Obsahová paralela s filmovým hitem 300 tvůrcům této RTS skvěle hraje do karet. Jenže k zapsání se do historických análů, jako se to povedlo starověké Spartě, by potřebovala mnohem víc. Důvody v první recenzi.

Autor: Martin Holas
Publikováno: 17.dubna 2007

zdroj: tisková zpráva Verze hry: finální/anglická/PC
Doba recenzování: 1 týden

zdroj: tisková zpráva
Když se před dvěma lety začínaly líhnout první informace o připravované RTS z období starověké Sparty, vypadalo to díky zajímavě znějícím prvkům, mimo jiné třeba vysoké upravitelnosti jednotek nebo sběru zbraní od padlých protivníků, docela nadějně. Po zdolání plné verze je bohužel jasné, že namísto Homérovy Odysey nám tvůrci z neznámé firmy World Forge podstrčili pěkně zabalený komiks s podobnou tématikou.

• Strhující příběh?
Ve třech kampaních si užijete bojů v kůži Sparťanů, Egypťanů a nakonec i agresivních záporňáků Peršanů. V PR materiálech se můžete dočíst o příběhově provázaných misích a strhující dějové lince. Skutečnost ani nemůže být podobným plkům vzdálenější. Jistá provázanost mezi taženími tu vidět opravdu je. Ale spokojeni budete pouze, pokud nejste ještě natolik znudění, že se spokojíte se zaběhnutými prvky, jež jste prožili už tolikrát předtím.

Unesená láska, pomsta, zrada, kterou na rozdíl od ostatních aktérů prohlédnete několik misí dopředu… Ano, je to tu zase. O slabších schopnostech scénáristů svědčí už první kampaň za Sparťany, věnující se bitvě u Termopyl. V rámci tohoto tématu očividně nebyli schopni vytvoření setu deseti smysluplných map, a tak v bezmála polovině z nich budete tábořícími vojáky uvrženi do laciných povídaček o slavných činech z minulosti, abyste hned poté byli hrubě vytrženi zpět.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

• Tunelové vnímání designérů
Design samotných misí není ke vší škodě o moc lepší. Není vyloženě mizerný, to bych byl nespravedlivý, ovšem nezaujal mě. K prvnímu nešvaru patří příšerná lineárnost. Čtete správně. Sparta dokazuje, že nejen ve střílečkách je možné podobného defektu dosáhnout. Mapy ve velkém počtu případů připomínají klikatící se kaňon, neumožňující uhnout z navrhnutého směru ani o píď. Skutečně maximálně je to znát v misích bez základny, ve kterých je postup obzvláště stereotypní (asi desetkrát opakované schéma „popojdi - zneškodni pasti - pobij postávající skupinku nepřátel“).

zdroj: tisková zpráva Dalším nešvarem jsou šíleně neoriginální úkoly. Když už není cílem vybílit základnu nepřítele (a to moc často není), snaží se vás Sparta srdnatě překvapit o něco zajímavějšími kousky, povětšinou pojatými jako nepovinné podúkoly. V jedné z misí například budete trpět na nedostatek zlata. Každých pět minut směrem k vaší základně vyrazí karavana slibující doplnění tohoto drahocenného zdroje. Cílem pochopitelně je její ochrana před protivníkem. Jindy se budete muset vypořádat s proplouvající flotilou spojenců nepřítele nebo osvobodit stádo ochočených slonů.

• Multikulturní válečný zážitek
Stereotypní hratelnost je naštěstí narušena alespoň rozmanitosti tří znesvářených stran. Jádrem každé armády je pěchota, rozdělená čistě podle síly do tří druhů. Pak tu máme nějaké to zvířectvo jako koníky, případně doplněné u Egypťanů o dva hrby a Peršanů o obří uši, chobot a pár metráků nadváhy. Nesmím zapomenout ani na více druhů speciálních jednotek. Pro ilustraci disponují Peršané válečným medikem, který je schopný postavit stan léčící okolní jednotky. Nebo zručný egyptský velitel je schopen zamíchat bojištěm s pomocí kněží zasvěcených některým z božstev - dejme tomu přisluhovač Anubise poštve na cizí legie pomalu působící jedovou nákazu nebo prokletí snižující účinnost zbraní.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
O speciální schopnosti nezůstaly ochuzeny ani řadové jednotky, přestože ty jsou zásobeny spíše v menší míře a o pasivní dovednosti. Protože vše zastřešuje poměrně dobře vybalancovaný technologický strom, k těm nejlepším jako umění boje s dvěma meči se dostanete až po postavení většiny budov a vynalezení haldy slabších technologií.

Nečekaně příjemně zapůsobila nezvykle velká cena a doba, která je k vynalezení některých silných hraček potřebná. V singleplayeru se to sice tolik neprojeví, protože tradičně tupá AI není schopná dlouhodobě oslabené obrany využít, ovšem proti lidskému hráči je už situace docela jiná. Otevírá se tu silná možnost rychlého rushe. Lehce můžete dojet s tím, že po čtvrt hodině máte sice vynalezeno spoustu užitečných věcí, nicméně v hořící základně, kde rabují hordy řvoucích barbarů s klacky v rukou.

zdroj: tisková zpráva
Část schopností je možné po dobrém vzoru blizzardích strategií automatizovat, proto se nemusíte neustále zabývat správou léčitelů a podobných záležitostí v týlu. Užitečné je to především u dělníků, kdy by bylo jinak neskutečně otravné pořád zbytečně klikat kvůli prkotinám jako lehce poškozená stavba nebo z nově pobitých nepřátel popadaného vybavení.

• Virtuální panenky Barbie
Jednou z bezvýhradně nejlepších vlastností Sparty je fakt, že hlavní složkou armády je skutečně voják. Tedy ne jízdní lučištník, ani bitevní loď, ani katapult, ale jen a pouze voják. Všechno ostatní je pouze neživé vybavení, kterým bez lidské složky nepohnete. V kasárnách si tak z nativně dostupného (potažmo i z bojiště posbíraného) vybavení poskládáte kombinaci, tak jak vám vyhovuje. Od toho se samozřejmě odvíjí jak použitelnost, tak i cena. Žebrák s dýkou bude stát polovinu co ten samý s šavlí, štítem a lukem jako sekundární zbraní.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
To samé platí samozřejmě i pro ostatní bojové vybavení, čímž se možné kombinace ještě násobí. Koně, slony, katapulty, beranidla, všechno se musí patřičně osadit a všechno je možné pobitím osádky uzmout ze spárů nepřítele a použít na svojí straně. Z tohoto pohledu je loďstvo zcela samostatnou kapitolou. Podle velikosti je možné každou z lodí osadit patřičným počtem pěchoty a velmi tak změnit i její využití. Bitevní křižník napěchovaný lučištníky je fajn útočnou lodí, ale běda, když se na něj zahákuje nepřátelské plavidlo s mečíři na palubě. Následuje masakr…

• Nenažranci v plné polní
zdroj: tisková zpráva Zajímavě vyřešenou věcí jsou i suroviny. Tradičně bylo zvoleno dřevo, zlato a jídlo, přičemž právě poslední z nich si zaslouží větší pozornost. Ve většině klasických strategií jste zvyklí na pevně daný populační limit v závislosti na farmách, obydlích nebo něčem podobném. Ve Spartě přímý limit neexistuje, farmy ovšem produkují jídlo, které vojsko v závislosti na jeho velikosti naopak užírá. Na vás je tedy zajistit dostatečný přísun potravin.

Výhoda oproti zaběhnutému systému populačního limitu je v tom, že se dá krátkodobě udržovat silnější armáda, než na kterou vaše ekonomická situace stačí. To pochopitelně více odpovídá skutečnosti. Pokud jídlo dojde, stále není nic ztraceno, pouze se vyhladovění negativně projeví na statistikách vašich svěřenců.

Doposud líčené herní prvky zní moc moc pěkně a v multiplayeru skutečně slušně fungují. Problém nastává až v singleplayeru. V kombinaci s pasivní AI dokáže taková maličkost jako nemožnost upgradovat výzbroj již vytrénovaných jednotek jinak než jejich zabitím a opětovným vytrénováním neuvěřitelně prznit zážitek ze hry. Dokonce není možné zbraně vyměnit ani prostým zvednutím ze země (to dokáží pouze dělníci). Výše uvedené hráče přímo nabádá, aby se neobtěžoval tréninkem slabších jednotek, ale raději půl hodiny objevoval klíčové technologie a poté hejnem ultrasilných panďuláků na jeden zátah vyčistil mapu. Nuda.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
další obrázky z této hry si prohlédněte v galerii

Multiplayerová stránka Sparty obsahuje 9 map pro 2-8 hráčů a pouze jediný mód – pochopitelně se jedná o klasický deathmatch, čili stejně chudá nabídka jako u Command & Conquer 3. Vypadá to jako funkce dodělaná na poslední chvíli, aby mohla být hra více hráčů uvedena alespoň na obalu, když už ve Spartě fakticky spíše chybí. Objektivně vzato je těch pár map navrženo poměrně dobře, bohužel vydrží na pouhých pár hodin zábavy.

zdroj: tisková zpráva Z pohledu technického zpracování nemohu hře nic moc vytýkat. Engine se celkově tváří moderně a vychytaně. Prostředí sice místy působí trochu chudě a bez života, ale bohatě to vynahrazuje různorodost a detaily jednotek, na kterých se projeví každá změna výzbroje. Zklamáním jsou pouze enginové animace mezi misemi, které nepůsobí díky nevýrazné práci s kamerou až tak bezprostředním dojmem, jak by možná bylo záhodno.

Stáhněte si: Demo, Trailery...

Související články: TEST, Novinky...

Martin Holas
autorovi je 19 let, studuje na Masarykově univerzitě v Brně; na hrách si cení originality a kvalitního příběhu, upřednostňuje dobré RPG, adventuru či strategii; rád se uchyluje do dob dávno minulých, především co se týče hudebního a filmového vkusu :-)