Autor: Semi Ennaffa Publikováno: 29.dubna 2007 |
![]() ![]() ![]() TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek Úvodní dojmy První pocity ze hry byly dosti rozporuplné, protože proti sobě stojí na jedné straně úžasná grafika prostředí hry a na druhé straně pouze průměrné animace, což pochopitelně kazí celkový dojem. Navíc hra klade zbytečně vysoké nároky na hardware a hned zpočátku na nás vybafla s několika dosti zásadními bugy v grafice. Ty se nám podařilo po prostudování diskuzního fóra Vanguardu odstranit, ale fakt, že jsme je museli řešit hned na začátku, v nás začal vzbuzovat pochybnosti o správném datu vypuštění hry. Naštěstí jsou opravy těchto chyb vcelku rychlé a lze je s trochou dobré vůle zkousnout, navíc v době čtení těchto řádků už nejspíš budou minulostí. Ani uživatelské rozhraní není zrovna přívětivě provedené a při vzpomínce na rozhraní WoW se člověk jen pousměje. Pravda, i Warcraftu trvalo nějaký ten pátek, než k němu dospěl, ale to na věci nic nemění. Ve finále tedy nešlo o bůhvíjak dobrý začátek. Questy a dungeony Každé správné RPG je založené na questování, tedy plnění úkolů a z nich plynoucího získávání nejen bonusů, ale i informací o historii okolního světa. Vanguard: Saga of Heroes není výjimkou a od začátku vás zásobuje solidním množstvím úkolů, za které jste řádně odměňováni. Tak jako u ostatních MMO titulů spočívá drtivá většina úkolů na jednoduchých principech: nutnosti někoho zabít, ochránit nebo něco přinést. Je na tvůrcích, aby tomu všemu dodali patřičné ozvláštnění a přitažlivost - v tomto případě sice přišli s několika novými prvky, ale nějakou zásadní změnu jsme nezaznamenali. Za dobu našeho (byť velmi náruživého a dostatečně dlouhého) hraní jsme sice mohli projít sotva desetinu všech questů, ale i z toho si člověk může udělat vlastní úsudek o zbytku. ![]() ![]() ![]() Dalším nezbytným předpokladem pro úspěch RPG jsou dobré kulisy, tedy dungeony, krajina a města. Ve Vanguardu jsou dungeony skutečně ukázkové. Nádherně rozlehlé a hluboké, plné temných zákoutí, což je pravý opak toho, co nabízejí instancované zóny ve WoW. Města jsou také pohledná, byť nikoliv tak komplexně propracovaná jako třeba v EverQuestu 2. Zatím jsme se nedostali do pozdějších fází na úrovni velkých raidů, takže v tomto ohledu můžeme jen hádat - vzhledem ke zkušenostem vývojového týmu to ale určitě budou pořádné výzvy. Vývoj postavy Vaše postava je od samého začátku vybavena pasivními dovednostmi, které se používáním například určitého druhu zbraní zvyšují. Na tom by nebylo nic zvláštního, pokud by vše nebylo propracované a provázané do posledního detailu. Proto je třeba i volba zbraní poměrně zásadní záležitost. Statistik je všude plno a chvíli vám trvá, než zjistíte, jak to vše funguje, a to i když nejste v oboru zrovna zelenáči. Bojový systém Vanguardu ničím nepřekvapil a je poměrně jednoduchý: vyberete cíl, zaútočíte a poté už jen sesíláte různé druhy útoků a kouzel. Některé útoky a kouzla dokáží spustit řetězovou reakci, na kterou navazují další kroky (další útok či kouzlo). U těchto akcí musíte reagovat v určitém časovém intervalu, jinak vaše šance na jejich použití zmizí. Novinkou je možnost zaměřit se zároveň na dva cíle – na první cíl sesíláte útočná kouzla nebo do něj prostě mydlíte, co to dá, a druhý cíl chráníte nebo na něj sesíláte kouzla podpůrná. Zní to docela logicky, funguje to skvěle a docela se divíme, že to už dávno někoho nenapadlo. Smrt vaší postavy není až tak bezbolestná jako v jiných hrách. Pokud si třeba předměty speciálně neupravíte (po úpravě s nimi nemůžete dále obchodovat), tak o ně dočasně přijdete spolu s částí svých zkušeností. Vše můžete získat zpět tak, že se kvapem vrátíte ke svému hrobečku a věci si vyberete nebo vás nějaká dobrá duše oživí. Jinak řečeno, umírat ve Vanguardu není nic příjemného, což je ale na druhou stranu docela pozitivní pro atmosféru hry. Pokud jde o úrovně, jejich získávání není procházkou růžovou zahradou, čili jde všechno pěkně pomalu a na rychlé levelování raději zapomeňte. ![]() ![]() ![]() Dalším možným směrem vývoje vaší postavy je diplomacie řešená naprosto originálním způsobem. Stejně jako my byste určitě dlouho přemýšleli nad tím, jak do hry vnést nějakým způsobem hádku nebo logickou diskusi s NPC. Sigil na to šli mistrovsky či od lesa a vytvořili hru ve hře, kdy se soupeři hrajete karetní hru ne nepodobnou Magic the Gathering. Rozdíl tkví v tom, že jednotlivé karty představují vaše reakce, popřípadě připomínky a gesta. Za což dostáváte body, a když vaše skóre jako první dosáhne nuly, stáváte se vítězi. Na začátku hry si postavíte set z pěti karet, které si vyberete ze svého decku. Nové karty získáváte za vítězství nad soupeři a plněním questů. Ve chvíli, kdy hra začíná, máte určitý počet bodů stejně jako váš soupeř. Vyhrajete-li kolo, odečtete si bod (jste o krok blíže konci rozepře), ale skóre vašeho soupeře zůstává stejné. Vykládané karty mají různou sílu argumentů (pravý horní roh) a svou cenu, kterou zaplatíte za vyložení. Jsou čtyři druhy sad karet rozlišených barvou a k jejich vyvolání potřebujete „manu“ dané barvy. Ta je zobrazena jako tečky právě čtyř barev. Podle síly karet pak přebíráte „iniciativu“ rozpravy, což vidíte zobrazeno na stupnici vpravo. Pokud skončí kolo a iniciativa je na vaší straně, můžete si odečíst bod. Vyhrává řečník, který první dosáhne nuly a má tak vlastně poslední slovo. Pokud vás ani diplomacie neuspokojí, pak se nabízí opravdu široká paleta řemeslných povolání. I v tomto případě je celý systém dotažený téměř k dokonalost a bez jakýchkoliv pochyb je nejpropracovanější ve srovnání se všemi ostatními MMO na trhu. Zapomeňte na nudné sbírání předmětů a následnou monotónní, otrockou práci. Ve Vanguardu postupujete u každého povolání přesně jako ve skutečnosti, a když se vám něco při výrobě nepovede, máte šanci to opravit. Podobně jako u diplomacie i tady hrajete takovou menší hru ve hře, takže se nudit nebudete (i když se vám někdy hraní asi trochu protáhne). Vyrábět můžete nejen zbraně, ale třeba i lodě. Ve Vanguardu je ostatně spousta způsobů jak se dopravovat po rozlehlé krajině, od zmíněných lodí přes koně až k leteckým dopravním prostředkům. Koně jsou v dopravě na nižším žebříčku, takže je (samozřejmě ty slabší) můžete získat už na deváté úrovni. ![]() ![]() ![]() další obrázky z této hry si prohlédněte v galerii Závěr ![]() Tento článek původně vyšel v časopisu ![]() Související články: Novinky... |
Semi Ennaffa | |
autor časopisu SCORE |