Penumbra: Black Plague - recenze
8/10
zdroj: tisková zpráva

Penumbra: Black Plague - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

16. 2. 2008 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Útroby podzemního komplexu, kde se prováděly pokusy na pacientech, slouží k uplatnění opět snad všech možných fyzikálních zákonů v adventuře míchané se survival-hororem. Čemu se za rok přiučila?

Autor: Lichtenberg
Publikováno: 16.února 2008
První česká recenze této hry zdroj: tisková zpráva Verze hry: finální/PC/anglická
Doba recenzování: pár dnů

Obrázek zdroj: tisková zpráva
Malá, novátorská adventurka s názvem Penumbra: Overture loni zamávala nejedním fandou logických her. Stála kdesi uprostřed mezi survival hororem, (děsnou) akční složkou a logickou adventurou využívající snad všech možných fyzikálních zákonů. Tak či onak, hráči tento mix slupli jako malinu a z malé nezávislé hry se přes noc stala docela silná značka. Druhý díl překvapivě kvalitního titulu se dostává na povrch téměř přesně rok po tom prvním a přináší s sebou vše, co se světu napoprvé tak líbilo.

Ach, otče, kde jsi?
Pokud si ještě vzpomínáte na první díl, možná si vybavíte základní dějovou linii s hledáním hrdinova otce. Ten odešel od své rodiny už před lety a při příležitosti úmrtí matky poslal svému synovi dopis, kde se omlouvá za své chyby a prosí jej, aby se ho nesnažil vyhledat. Náš hrdina ovšem tyto věty pochopí úplně naopak a po stopách svého otce se dostává do jakéhosi podzemního komplexu někde na vrcholu Grónska. Snad nebudu za spoilera, když prozradím, že se mu otce během prvního dílu najít nepodařilo.

Na začátku Black Plague se probudíte kdesi v temné uzavřené místnosti, odkud je jediný únik postranní šachtou. Opět se tedy s hlavním hrdinou vypravujete vstříc kdysi fungujícím komplexům, ve kterých někdo nebo něco zahubil všechny obyvatele a nyní, zdá se, si jde i pro vás. Tentokrát se jedná o uličky jakéhosi zdravotního zařízení, kde se v minulosti prováděly nějaké pokusy na pacientech. Čas od času tedy na vás vykoukne nějaká mrtvola doktora či pacienta a do vašeho postupu kecá žoviální hlas někoho, kdo to má nejspíše celé na svědomí.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Fórky tohoto vyprávěče jsou občas skutečně vtipné a mrazivě hororové. Například v situaci, kdy po komplexu sháníte zdravé oko, abyste mohli projít skenem (já vím, takhle to zní hrozně lacině...), se jedna z oněch legrácek vážně povedla. Když jsem totiž po řadě překážek skutečně získal něco, co by se dalo na dveře použít a běžel jsem směrem k nim, vyprávěč se již při cestě zběsile smál a mě vzápětí došlo proč. Nechal ony dveře i se skenem na několik vteřin zmizet a posmíval se mi, jestli jsem se náhodou neztratil.

Všechna žánrová klišé
Co mě ale mrzí, je absence nějakého většího příběhu. Dobře, hledáte svého papá kdesi v grónském podzemí, ale tak nějak předem tušíte, že jeho hledání je úplně podřadnou záležitostí a že jej na konci epizody téměř jistě nenajdete živého stát někde v chodbičce u počítačů. Mluvení s postavami je zde samozřejmě úplně vyloučeno, protože stejně jako v prvním díle se tu žádný jiný živý člověk nevyskytuje. Vy tedy postupujete dopředu, občas si přečtete poznámky některé z nynějších mrtvol a nasáváte vzduch jakési katastrofy, která se tu před lety udála. Takovýto mrtvolný příběh není velkým lákadlem, proč se do druhého dílu Penumbry jako nováček pustit.

Ani design lokací není nic extra - vyloženě vidíte, jak vše uměle vytvořeno jen pro obalení hrátek s předměty. Temné chodby, stará knihovnička, temná místnost, další temná místnost. Zkrátka nic moc. Oceňuji ale snahu autorů občas stereotypně tmavé prostředí oživit. Například šplhání po obřím lešení nebo i samotný průchod zimní krajinou je vesměs dobrým nápadem.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Obzvláštněním, oproti prvnímu dílu, je hojné používání počítačů, i následné zkoumání informací v nich. Občas si dokonce poslechnete nějaký starý audiozáznam. Povětšinou si jen počtete v datech, případně po zadání jednoduchého hesla otevřete některé ze zavřených dveří. To je, alespoň v prostřední části Black Plague, váš primární úkol. Vchodů je tu totiž zablokovaných spousta a vám je tedy jasné, že v té jediné místnosti, jenž je otevřená, musíte najít nějaké další řešení.

A zase ta fyzika...
Když jsem takto poplival příběh, musím hře obratem spravit reputaci. Hádanky jsou totiž od minula ještě peprnější a zábavnější. Na jejich řešení se navíc dá přijít i docela logickými cestami. Když vám například v cestě stojí zavřená brána s uvolněným zámkem, vezmete ze země tyč, zastrčíte jí (s pomocí enginu) do zámku a na tyč hodíte nějaký těžší předmět. Zámek se rozpadne a cesta je volná...

Oproti jedničce přibyly i zábavné hrátky s proudem. V jedné místnosti musíte vyvolat pořádný požár, aby se vám otevřel nouzový východ. Otevřete tedy přihrádku s elektrickým proudem, poškodíte jí, před ní opatrně umístíte sud s benzínem a rozsvítíte světlo. Elektrika se zkratuje a jiskry tak zapálí benzín. Těmito hádankami je prostě i druhý díl Penumbry jedinečný.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Většinu logiky ale ve hře vyplňují hádanky lehce odlišnějšího typu. Pro ty, kdo nehráli první Penumbru nebo některé z dem, se dají nejlépe vysvětlit srovnáním k Half-Life 2. Pamatujete si přeci, když jste coby Gordon Freeman museli někam naházet bedny, aby se něco zatížilo a otevřela se vám cesta? Tak tady je to naprosto stejné. S lehkými věcmi můžete házet, těžší jen nadzvedávat a kolosy mezi předměty jen pomalu poposunovat. Nahromaděním těchto předmětů k sobě si navíc můžete vytvořit „schody“, po kterých se dostanete do normálně nedostupných míst.

Ovládání zůstalo parádní - nebezpečné posunování předmětů je tedy hladké a přirozené. Levým tlačítkem na myši objekt zvedáte, přesunujete a překládáte na zem. Neubyla ani možnost předmětem pořádně silně mrsknout. A zatímco posledně se tato funkce používala spíše jako útočné kombo na různou havěť, tentokrát házení předmětů pomáhá i k řešení úkolů. Několikrát se třeba střetnete se zavřenou skříní se skleněnými tabulkami. K otevření tedy nemusíte hledat klíč, ale stačí popadnout třeba kámen a hodit jej do skla.

 Dnes nebojujeme!
recenzi prvního dílu jsem si stěžoval na opravdu bídné zpracování akčních soubojů. Tenkrát se bojovalo koštětem, sekerkou a kladívkem s vlky. Člověk se téměř modlil, aby na dalšího takového vlka nenarazil. A nikoliv proto, že by se jeho hrůzného zjevu bál. Již v novinkách tvůrci rozmrzelému davu slibovali, že tentokrát od soubojů upustí a Black Plague skutečně je hororem bez zvířat, i bez potrhlého máchání improvizovanými zbraněmi bez předem jistého výsledku.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Ačkoliv se už nepřátelé nemlátí, neznamená to, že hlavního hrdinu občas někdo nepronásleduje. Šílený vyprávěč na vás občas pošle oživlou mrtvolu a vy tedy musíte zdrhat někam, kde je bezpečno. Ideální je při těchto příležitostech aktivního zombíka někde zamknout. Někdy stačí nepříteli utéct za nejbližší dveře a za chvíli se sám vypaří. I když toto zdrhání stále není ideální akční složkou, je rozhodně mnohem příjemnější než ona FPS "vymoženost" z prvního dílu. Díky tedy aspoň za to.

Na infarktových situacích naštěstí autoři nešetřili a momentů, kdy se máte tzv. na objednávku vyděsit, je tu stále mnoho. Stát se totiž může takřka cokoliv a díky vynikajícímu ozvučení vás vyděsí například i zhasnutí světla či zkrat elektrického proudu, což je ve většině podobných hororů bráno jen jako vedlejší efekt. Vzhledem k absenci bojových scén si tak o to více vychutnáte jakýkoliv šelest z chodeb.

 Dokonalý horor?
Faceliftem prošla hlavně grafická stránka Penumbry a mohu říct, že jedině k lepšímu. Všechny ty blur efekty, odlesky světel a další detaily vybrušují už tak dosti hutnou atmosféru, není jim co vytknout. Na videa a renderované snímečky zapomeňte – Penumbra se celá odehrává ve first-person pohledu a vše má tedy hráč ve svých rukou.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
další obrázky z této hry v galerii

Zmínit přesto musím trochu vyšší hardwarové nároky než posledně. V manuálu sice stojí informace o (pouhém) CPU 1.5 GHz, 512 MB RAM a grafikách lepších než Radeon 8500 a GeForce 3, ale i na mnohem výkonnějším počítači byly některé scény neúplně dobře optimalizované a hra se tak začala docela nesmyslně sekat. To je asi jedinou vadou na kráse pěkné grafiky, která za ten rok vývoje skutečně udělala krok směrem kupředu.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Penumbra: Black Plague je přesně taková, jakou jsem jí čekal. Můžete si ji koupit na oficiálních stránkách za příznivou cenu (necelé čtyři stovky). Update - CD Projekt nám dal vědět, že tuto hru vydá v češtině (zatím se nerozhodl, jestli s titulky či dabingem) přibližně v květnu.


zdroj: Archiv


trailer 2 - stažitelná verze (10 MB, high-res)

zdroj: Archiv


video z hraní

Stáhněte si: Demo, Videa

Související články: Penumbra: Overture recenze, Novinky

 
Lichtenberg
autorovi je 17 let, studuje ekonomickou školu v Jindřichově Hradci a hraje závodně lední hokej, přispívá i do SCORE, z žánrů má nejraději adventury a hry se silným příběhem.







 
 
Lichtenberg
Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

Verdikt:

Zábava s pohybováním předmětů a řešení logických hádanek zůstala na vysoké úrovni. Atmosféra strachu je hustá jako tropický deštný prales a samotný fakt, že se autoři vyhnuli akčním pasážím, je pro hráče jedničky vysloveně příjemná. Škoda jen, že tu není nějaký velkolepější příběh.

Nejnovější články