Recenze

Avernum 2: Crystal Souls - recenze

Herní studio Spiderweb Software, tvořené manželskou dvojicí Jeff Vogel a Mariann Krizsanová, vypouští do světa RPG hry toho nejčistšího ražení již dvacet let. Není tedy překvapením, že ani Avernum 2: Crystal Souls, předělávka původního Avernum 2 (což byl pro změnu remake klasiky Exile II), z fungujících kolejí nevybočuje. Jeff Vogel hráčům servíruje tradiční výpravné dobrodružství, ve kterém budete plnit úkoly, běhat s batohy harampádí zpátky do města, zachraňovat nebohé rolníky a nadávat na příliš mocné nepřátele, když se vydáte někam, kde ještě nemáte co dělat. Jednoduše nejde o nic, co by člověka překvapilo - propracovanou satiru palčivých environmentálních problémů mezi řádky a bourání čtvrté zdi nečekejte.

Star Wars: Battlefront 2 - mega-recenze

U narychlo upečených pokračování se vyplácí být dopředu skeptikem, ale strhující multiplayerové bitvy na planetách z filmové Epizody III vás přesvědčí o tom, že se jedná o nejúspěšnější Star Wars hru zcela právem.

Metroid: Samus Returns - recenze

Fez. Dust. Axiom Verge. VVVVVV. Ori and the Blind Forest. A mnohé další perly… Co mají společného? Patří do jednoho menšího subžánru, jemuž říkáme metroidvania. Slovo je to jak z jiné planety, ale to, co za sebou skrývá, zřejmě již znáte z vlastní zkušenosti. Základem je vždy rozsáhlý 2D svět propojený spoustou chodbiček, které díky novým schopnostem postupně odemykáte, přičemž kdykoli se můžete kamkoli vrátit. Za poslední roky se díky nezávislé scéně staly metroidvanie velmi populárními, což je ovšem poměrně paradoxní. Samotný zakladatel tohoto žánru, série Metroid, je totiž už pěkných pár let u ledu (dělejme, že neslavná odbočka Federation Force radši ani neexistuje). To se teď konečně mění. A stojí to za to.

Crash Bandicoot N. Sane Trilogy – recenze

Nintendo má Maria, Sega Sonica a Sony Crashe Bandicoota. Svého času ikonického vačnatce, který válel na PSX, jen aby pak vývojáři nejen ze studia Naughty Dog rozmělnili kvalitně rozjetou sérii mezi řadu zbytečných pokračování a spin-offů včetně Team Racing, Bash, Twinsanity, Mutant Island a další kousky. Před těmito pokusy ale vyšla výborná jednička, neméně povedená dvojka a docela fajn trojka. Podle mého názoru jsou první tři hry z celé série nejlepší, a právě ty dostali fanoušci na zlatém podnose v rámci Crash Bandicoot N. Sane Trilogy pro PS4.

Bridge It - recenze

Drenáž, traverza, pilíř a nosný oblouk. To všechno jsou pojmy ze slovníčku stavitele mostů, které zužitkujete v logické hře Bridge It, jež navazuje na sérii Pontifex a je sponzorovaná výrobcem grafických čipů NVIDIA.

SW: GB Clone Campaigns - recenze

Současně s uvedením filmové druhé epizody Hvězdných válek do kin se objevil i datadisk Clone Campaigns, který obohacuje real-time strategii Galactic Battlegrounds o dvě nové kampaně.

Tom Clancy H.A.W.X. - PC recenze

Z univerza slavného spisovatele tentokrát přilétá arkádová letecká hra, která je díky použití reálných lokací světa takovým Google Earth ze vzduchu.

Age of Empires III: Definitive Edition – recenze

Je to dobré, ale zahrajte si radši dvojku

Red Faction: Armageddon - recenze

Víte, že dnes je lukrativnější domy bourat nežli stavět? Důkazy nám o tom dennodenně dává městská samospráva, když dohazuje spřáteleným demoličním firmám, nebo rovnou městským technickým službám, předražené zakázky. Tak třeba čtyřdenní demolice třech slepených malých domků z počátku dvacátého století stojí v malém okresním městě čtyři miliony korun. A to se ještě starosta chlubí, že cenu usmlouval z původních deseti. A když se ho zeptáte, kolik by stálo zbourat starou školu na náměstí, bez okolků vyplácne kulatou sumu čtyřiceti milionů. To je byznys.

Diablo III: Reaper of Souls Ultimate Evil Edition - recenze

Mé první setkání s Diablo III se odehrálo teprve před několika dny a neslo se v poněkud rozpačitém duchu. Přece jen, když si představíte moloch jako Blizzard, do kterého tečou milióny dolarů každý den díky stále populárnímu World of Warcraft, očekáváte, že nástupce legendární série akčních RPG vás krátce po vložení disku do mechaniky zanechá sedět v němém úžasu s dokořán otevřenými ústy a extatickou slinou v koutku. Jenže Diablo III ne. Pořád mám v paměti slova Karla Drdy, když mi do telefonu popisoval původní PC verzi: „Jako je to fakt dobrý, ale…“

Age of Mythology: Extended Edition - recenze

Lag. Málokdy lze hru vystihnout jedním jediným slovem, ale zrovna v případě Age of Mythology: Extended Edition není co řešit. Neodehrál jsem v ní jediný plynulý multiplayerový zápas. Sek-sek-sek. Po čase se z toho stal už takový předválečný rituál. Do chatu někdo napíše „lag?“, ostatní přikývnou, smutně konstatují, že jde o běžnou věc a se zaťatými zuby rozjedou budování svých impérií. Tahle předělávka nefunguje dobře, ale přeci jen mluvíme o jedné z nejlepších realtime strategií vůbec…

Iron Danger – recenze unikátního taktického RPG

Her, v nichž můžete vracet čas, je plus minus nekonečno, ale žádná z nich není jako Iron Danger. Tahle realtimová, ale zároveň tahová, sólově kooperační RPG strategie se vymyká přirovnání. Nejbližší, co mě z vlastní zkušenosti napadá, je hudební program Audacity, jen místo tracků mixujete úskoky, výpady a kouzla – a výsledkem je symfonie zabíjení. Zní to divně, hraje se to skvěle.

Age of Empires: Definitive Edition – recenze

Vývojáře Age of Empires: Definitive Edition rozhodně nemůžete obvinit z toho, že svůj remaster dvacet let staré strategické legendy odflákli. Od základu předělaná grafika, opětovně nahraný soundtrack i částečná modernizace mechanik jejich snahu jasně dokazují. Jenže bohužel narazili na jeden zásadní problém. Nostalgická část mozku nám našeptává, že před dávnými lety byly hry lepší než dnes. Je to hloupost. Hry byly většinou horší, a remaster prvního dílu Age of Empires je toho názorným příkladem.

Sonic Heroes - recenze

Byly časy, kdy si děti myslely, že je ježek modrý, nosí červené tenisky a běhá rychleji než gepard. Sonic zdatně konkuroval Mickey Mousemu v bitvě o nejoblíbenější kreslenou postavu. Navrátí mu tato plošinovka slávu?

Mortal Kombat X - recenze PC verze

Mortal Kombat a Street Fighter II. Nerozlučná dvojice rivalů, se kterými jsem kdysi dávno zažíval nejhezčí herní léta. Ano, už je to dobré dvě dekády, ale když je vám nějakých dvanáct, třináct, prožíváte videohry tzv. na plný pecky, máte celou armádu kamarádů, kteří jsou ochotní si ohoblovat ukazováčky mlácením do klávesnice a občas vám přijde jako dobrý nápad věnovat trénování fatalit celý víkend. Ani jedna ze zmíněných sérií si bohužel neudržela kvality svých nejslavnějších dílů, ale obě se dokázaly revitalizovat. Street Fighter svým čtvrtým a Mortal Kombat devátým dílem vstoupily napůl do nového rozměru (v obou případech se jednalo o tzv. 2.5D mlátičky), ale především konečně oslovily novou generaci. A zatímco Street Fighter dál spí na vavřínech čtyřky a jejích nekonečných upgradů, Mortal Kombat se po čtyřech letech rozhodnul udělat další krok kupředu s dílem označeným římskou desítkou.

Diablo III - recenze konzolové verze

Mít slabost pro konspirační teorie, myslel bych si, že Blizzard to svým nejvěrnějším hack’n’slash fanouškům udělal snad schválně, jen aby je znova popíchl. Když Diablo III vypustilo studio před rokem na domácí PC platformu (viz recenze PC verze), prodalo se sice během prvního dne kolem čtyř milionů kopií, ale pověsti jedné z nejúspěšnějších PC her historie předcházela pověst jedné z nejkontroverznějších. I prostý singleplayer vyžadoval neustálé připojení k internetu, „občas“ vyskočil Error 37, zmizel LAN, přibyl požadavek registrace na Battle.net, legendární předměty padaly jednou za uherský rok a v neposlední řadě tu byla rozporuplná aukční síň s reálnými penězi.

Viking: Battle for Asgard - recenze

Bohové jsou zase šílení. Tedy ti, které na severu uctívali fousatí mořeplavci. Nejudatnější z vikingských bojovníků Skarin má nyní na svých bedrech nejen osud lidí, ale i osud samotného sídla bohů - Asgardu.

Top Spin 4 - recenze

Ze všech zemí světa se právě v té naší čekalo na nový Top Spin možná úplně nejvíce. Ne že bychom byli národ zapálených tenisových fanoušků nebo snad — nedejbože — zapálených nadrženců. Důvod je čistě patriotistický, protože právě čtvrtý člen oblíbené tenisové série se rodil v České republice, v pražských studiích 2K Czech. Jak proběhl porod? A je dítě v pořádku? Nebojte se, čtěte dál a vše podstatné se dozvíte.

Darksiders III - recenze

Takhle dlouhé intro je jako stvořené pro ztrátu pozornosti. Tuhle cimrmanovskou parafrázi jsem si říkal několikrát během asi tříminutového úvodu vedeného neuvěřitelně monotónním hlasem, který se snaží zasvětit hráče do Darksiders III. Pokud si dáte tu trpělivost a budete správně rozeznávat jednotlivá slova ztracená v absurdně hlubokém hlase, dozvíte se něco málo o čtyřech jezdcích Apokalypsy, vedoucí úloze Charred Council a především o velice netrpělivé jezdkyni Fury, se kterou se pustíte do záchrany lidstva.

Codename: Panzers CZ - recenze

Dlouho očekávaná 3D real-time strategie od tvůrců hry S.W.I.N.E. je konečně tady a to rovnou v lokalizované verzi od Cenegy. Dokázali Panzers naplnit své vysoké ambice a pokořili veškerou konkurenci z druhé světové?

American Conquest: Divided Nation - rec.

Americká občanská válka se ve své době stala nejhorším ozbrojeným konfliktem na tomto území a tyhle slavné bitvy či tažení generálů, jejichž jména vešla do dějin USA, můžete prožít v nástupci RTS od tvůrců Cossacks.

Age of Wonders: Shadow Magic recenze

Po krachu firmy 3DO stojící za Heroes of Might & Magic mohou fanoušci tahových fantasy strategií oslavovat nového krále - Age of Wonders: Shadow Magic - který posouvá tuto herní sérii k dokonalosti.

Halcyon 6: Starbase Commander – recenze

Žijeme v úžasné době! Po dekádách plánování jsou virtuální helmy konečně dostupnou realitou, davy lidí po ulicích honí Pokémony a šest lidí z Massive Damage, Inc. vytvořilo hru, o níž sním od roku 1998 – kosmickou variaci na staré díly. Mé nadšení proto bude v recenzi Halcyon 6, mixu strategie, RPG a startrekovského sci-fi, evidentní. Splněné sny ale vždycky trochu zavání nočními můrami. Co se tedy v Halcyon 6 vyvedlo, a co už méně?