Výsledky hledání pro: Pro Evolution Soccer

Operation Flashpoint 1.část recenze

24. 6. 2001 | Redakce Games.cz

Válečný simulátor obyčejných vojáků Operation Flashpoint aspiruje na titul nejlepší české hry všech dob. Jaká je finální verze?

Original War - recenze

22. 3. 2001 | Redakce Games.cz

Už jen pár týdnů nás dělí od vydání hry Original War, která by se měla stát nejlepší českou strategií. Jak dopadla v naší recenzi?

Ztracený ostrov

5. 11. 2000 | Redakce Games.cz

Ztracený ostrov - recenzeAutor:FéliePublikováno: 5.listopadu 2000Česko-slovenská ...

Nascar Racing 4 - recenze

12. 3. 2001 | Redakce Games.cz

Závodní ovály nemusí být tak nudné, jak se můžou na první pohled zdát, o čemž se Vás pokusí přesvědčit autor této obsáhlé recenze.

Suicide Squad: Kill the Justice League – recenze nenápaditého zklamání

1. 2. 2024 | Jakub Malchárek

Jedna hra z mnoha

The Lord of the Rings: Return to Moria – recenze trpasličího návratu domů

13. 11. 2023 | Jan Slavík

Nepříliš slavná výprava

Sniper Elite 5 – recenze souboje odstřelovačů

25. 5. 2022 | Jakub Malchárek

Metal Gear Sniper

War Mongrels – recenze taktických jatek na východní frontě

13. 12. 2021 | Jakub Špiřík

Commandos, ale drsnější

Foreclosed – recenze

12. 8. 2021 | Jan Slavík

Kyberpunkový hrůzoděs k nedoporučení

Oddworld: Soulstorm – recenze

19. 4. 2021 | Václav Pecháček

Nemotorný návrat sympatického břídila

Curse of the Dead Gods – recenze

22. 3. 2021 | Zbyněk Povolný

Je tohle nový Hades?

Iratus: Lord of the Dead – recenze

12. 5. 2020 | Jakub Šindelář

Zástupy mrtvých pochodují a ve vzduchu je cítit pach rozkládajícího se masa. Mumie bojuje bok po boku se zombií a kostlivcem… a lidé prchají. Zbylé šiky odvážných se shlukují, aby bránily poslední zbytky svobody. Země živých už nikdy nebude jako dřív. Nekromant Iratus si ji hodlá podmanit, tvrdě a nekompromisně, jednou provždy.

Pokémon Sword & Shield – recenze

28. 11. 2019 | Miloš Bohoněk

Noví Pokémoni s podtitulem Sword & Shield rozpoutali na internetu nejednu debatu. Tak například: i když celý souboj vyhrajete s jediným pokémonem, zkušenostní body získá celá vaše šestičlenná parta. Zatímco v dřevních dobách série vyžadoval trénink slabých kusů aspoň „nakouknutí“ do bitvy na jeden tah (unikátní předmět Exp. Share tak měl cenu zlata), nyní je sdílení zkušeností napříč týmem integrální mechanikou, kterou oproti minule už ani nejde vypnout. Je to dobře, nebo špatně? Kdybyste se zeptali před 20 lety, kdy smysl mého dětského života do značné míry naplňovaly právě desítky hodin repetitivního trénování pokémonů na Game Boyi, jsem všemi jedenácti prsty proti. Dnes to ale vnímám jako zásadní vylepšení série. A není jediné…

Astral Chain – recenze

13. 9. 2019 | Patrik Hajda

Po Bayonettách a Nieru už jsem přestal pochybovat o dalších projektech studia PlatinumGames. Jejich práce se soubojovými systémy je dostala na vrchol žánru akčních her, ale Astral Chain je až překvapivým důkazem, že tvůrci si hravě poradí i s jinými typy hratelnosti. Je jich tu hned několik a jejich spojením vzniklo něco originálního, na co budu ještě dlouho vzpomínat. S příjemnou husinou.

Outer Wilds – recenze

3. 7. 2019 | Pavel Skoták

Jedna z mých nejoblíbenějších epizod kultovního seriálu Stargate: SG-1 se točí kolem O'Neilla a Teal'ca, kteří jsou uvěznění v časové smyčce. Prožívají stále dokola ten stejný den, ten stejný časový úsek, a postupně si z toho udělají estrádu, která nemá obdoby. Však co byste dělali vy v případě, že vaše činy nemají reálné důsledky, protože se všechno vrátí zpátky na původní místo a vy jedete znova? A co byste dělali, kdybyste mohli odhalit tajemství vaší rasy a světa, který dělí od zániku jen dvě desítky minut, a nikdo jiný si to neuvědomuje? Zapomeňte na Jacka Bauera, jsou tu Outer Wilds!

Fist of the North Star: Lost Paradise – recenze

1. 11. 2018 | Vilém Koubek

Kultovní osmdesátková manga Fist of the North Star již napříč lety ožila nejen v podobě anime a filmů, ale také prostřednictvím mnoha ne zrovna povedených her. Tentokrát se však dobrodružství nezdolného bojovníka poznamenaného sedmi jizvami ujalo studio, které má na svědomí sérii Yakuza, a výsledek opravdu stojí za to.

Murderous Pursuits - recenze

7. 6. 2018 | Ondřej Švára

Být či nebýt! To je, oč běží v multiplayerové „hře na vraha“ Murderous Pursuits. Být lovcem, anebo kořistí, dost často však také obojím. Nová adaptace „asasínského“ vraždění v sobě ukrývá lákavou stealth akci, prosycenou adrenalinem útočníků a krví jejich obětí. K zahození není ani viktoriánská vzducholoď a styl, s jakým se díky ní vznesete do oblak. Bohužel, až tak vysoko nemíří hra svojí kvalitou. Povedený koncept kazí skromným obsahem, nulovou péčí o hráče a lajdáckým zpracováním. A přesto nejde šmahem odsoudit, protože své kouzlo má.

Symmetry - recenze

2. 4. 2018 | Ondřej Švára

Hrami na přežití jsme se zřejmě ještě nepřesytili, a proto se o naši přízeň uchází Symmetry, další dvourozměrná adventura se survival prvky. Avšak na špičku žánru s This War of Mine v čele se dívá z uctivé vzdálenosti. Osudy trosečníků na podivné planetě v křížku se „signály z neznáma“ zůstanou člověku lhostejné, neboť dílko od polského studia Sleepless Clinic nenabídne příliš mnoho zajímavého obsahu, motivace ani emocí. Hratelnost ve stylu pokus-omyl a zmatený sci-fi příběh nakonec vyšumí do ztracena jako nedopitá minerálka.

Subnautica - recenze

26. 2. 2018 | Mars Vertigo

Obří vesmírné plavidlo končí po zásahu energetickou zbraní neznámého původu ve vlnách oceánské planety. Vy, jako jeden z mála členů posádky, se zachraňujete v únikové kapsli. Ta se s lehkým poškozením usazuje na oceánské hladině, na dohled doutnajícího vraku Aurory, vaší bývalé mateřské lodi. Připravte se na svůj příběh o přežití či smrti ve skvělé Subnautice.

Black Mirror - recenze

1. 12. 2017 | Ondřej Švára

Nové, ale ne zrovna skvělé zážitky přináší adventura Black Mirror, která volně navazuje na trilogii her s českými kořeny, známých v tuzemsku jako Posel smrti. Kromě nekonečného leitmotivu kletby nad starobylým rodem Gordonů už nemá s původní ságou nic společného a ironicky řečeno, je jejím opravdu černým zrcadlem. Je totiž krátká, plná cutscén a také chyb. Fanoušci původní série ji proklejí asi podobně, jako temné síly kdysi Gordony.

Mario & Luigi: Superstar Saga + Bowser's Minions - recenze

13. 10. 2017 | Miloš Bohoněk

Mario, to zdaleka není jen běhání zleva doprava a hopsání na palice hloupých goombů. Mario, to je i závodění v motokárách, sportování na Olympiádách, bojování v rinzích, taktizování s šílenými králíky od Ubisoftu… no a sem tam i nějaké to RPGčkování. Jinými slovy, snad až na krvavé střílečky (a kozí simulátory) vyzkoušel Mario už všechny žánry. A většinou se mu tam i dařilo. Nejnovější RPG s krkolomně dlouhatánským názvem Mario & Luigi: Superstar Saga + Bowser's Minions naštěstí není výjimkou.

The Long Dark - recenze

24. 8. 2017 | Ondřej Švára

Zima, hlad, bolest a strach. To jsou poznávací znaky epizodické adventury The Long Dark, ve které nutno přežít v severokanadské divočině. Příběh člověka, který se po leteckém neštěstí stává trosečníkem v zemi vlků a omrzlin, doprovázejí fantastické survival prvky, i když za cenu slabší příběhové kampaně. První dva díly ze slíbené pětidílné ságy přinášejí dechberoucí zážitky jen díky skvěle zpracovanému boji o život.

Tokyo 42 - recenze

31. 5. 2017 | Jan Slavík

Kdyby vám někdo nabídl pilulku nesmrtelnosti, nebylo by moc o čem přemýšlet, že? Horizonty se otevírají, přichází záplava nepřeberných možností, konec základního lidského strachu. Ve futuristické japonské metropoli je podobný medikament opravdu k mání, ale samozřejmě nic není, jaké se na první pohled zdá být. Nevšední a lehce kyberpunková akce Tokyo 42 (www.tokyo42.com) vám o tom povypráví.

Sébastien Loeb Rally EVO - recenze

5. 2. 2016 | Ondřej Švára

Rallye simulátory se nečekaně nadechly k renesanci vlastního žánru. Jen co se usadil prach po DiRT Rally a WRC 5, vyjela vstříc rychlým šikanám a nebezpečným horizontům Sébastien Loeb Rally EVO. V nebývalé konkurenci vypustili tvůrci z Milestone do světa agilního štírka, který možná neoslní vizáží a technickou dokonalostí, ale svět rychlých kol napodobuje věrně a překvapí osobním poutem k mistru volantu, jehož jméno nese. Italská novinka není dokonalá, ale DiRT slušně šlape na paty.

Dragon Age: Inquisition - recenze

17. 11. 2014 | Aleš Smutný

Sedím a dumám, Tedy, sedí a dumá moje postava na inkvizičním trůnu, zda zajatce, jehož totožnost z logických důvodů neprozradím, popravit, omilostnit či vytěžit jeho schopnosti. A přestože jde o pořádného parchanta, byla by ho možná škoda. Ať se ale rozhodnu jakkoliv, vím, že někoho potěším, jiného naštvu a rozhodnutí mě asi časem kousne do mé inkviziční zadnice. Dragon Age: Inquisition si v podobných volbách libuje a návdavkem přihazuje megalomansky pojatý herní svět.

Recenze