| Autor: Pavel Oreški Publikováno: 23.září 2006 | 
zdroj:
tisková zpráva
Verze hry: review/anglická+česká/PCDoba recenzování: 1 týden |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek • Český dabing bez servítek K dispozici jsem měl nejprve anglickou a během posledních dnů i českou verzi El Matadora. Připadá mi, že angličtí dabéři byli vybírání s větším citem, zatímco český dabing se často nehodí k dané situaci. Když drsňák na obrazovce zapištínkuje teploučkým hlasíčkem „Ty mizero, nech mě být“, je to k smíchu. V drsné atmosféře občas používaná spisovná čeština vyloženě vadí. Někdy policista po vašem boku překvapí emocionálně zabarveným hlasovým projevem, ale jsou to chvíle výjimečné. Kdyby to bylo možné, doporučil bych vám anglický dabing doplněný o české titulky. Ty mají dobrou kvalitu a zobrazují i ostřejší výrazy, které na poslech, díky úchylnému dabingu, vyznívají prapodivně. Na druhou stranu jsou Victorovy hlášky občas vtipné a tak trochu připomínají malého českého Duke Nukema (viz. video). El Matador si umí udělat legraci nejen z klasických herních klišé, ale i sám ze sebe a to je dobře. Je škoda, že je to mnohem více cítit z české verze, zdá se, že do anglické se nadsázku nepovedlo tak dobře převést.
• Běsnění ve velkém tempu 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Nepřátelé na vás vybíhají bez přestání, bez výstřelu ujdete maximálně pár kroků a hned máte na krku další problém. Plastici prostě vsadili vše na jedinou kartu a dle mého názoru se jim to vyplatilo. Ač trpí všechny ostatní složky, tak hratelnost je ryzí. Ve všech úrovních se od začátku do konce něco děje. Na začátku budete trochu překvapeni, jakou laťku autoři nasadili, ale jakmile si na jejich tempo zvyknete, už vás nic nezastaví. Úžasný je třeba útok na vilu jednoho z mafiánů nebo zběsilá honička úzkými uličkami velkého města, na jejímž konci čeká zničení posledního ohniska odporu v místním kostele. Snad jedinou slabší úrovní je výlet na plantáž koky, která se odehrává zpočátku v džungli a ta do celkového designu moc nezapadá. K pozitivnímu pocitu z akčních scén přispívají i vaši spolubojovníci, i když je nelze nijak ovládat. Je příjemné, že ačkoliv jste vlastně Rambo, na jehož bedrech leží odpovědnost za vyvraždění gangu, tak se na scéně pohybují i kámoši, kteří občas někoho trefí. 
zdroj:
tisková zpráva
Krásné jsou chvíle, kdy spolubojovníci zaměstnávají protivníky krycí palbou a vy se jim potají dostanete na kobylku z jiného směru. Téměř pořád bojujete proti přesile mafiánů. Granáty a flashbangy létají vzduchem, sudy vybuchují, kulky sviští kolem uší jako vosy v úlu a vy se v té změti pohybujete ve zpomaleném bullet-time s lehkostí labutě přistávající na hladině klidného jezera. • To ostatní Jenže akčnost je zároveň hlavní problém El Matadora. Tak jak jsem z něj já nadšen, tak z něj budou jiní naprosto znechuceni. Design úrovní je lineární, ani náznak možného alternativního řešení. Bazooka je přesně tam, kde má být, sudy jsou také připraveny na těch správných místech. Všechno dokonává časté skriptování, které je však pojato trochu jinak, než jste zvyklí... 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Po mrtvolách sbíráte zbraně, které jsou rozděleny do šesti kategorií. Pistole, automatické pistole (Uzi), samopaly (kalach), brokovnice, odstřelovací puška a velmi silné kvéry typu obří kulomet nebo zmíněný raketomet. Všechno dokonává naprostá neoriginalita. Max Payne je naklonován s takovou precizností, co se týče použití zbraní, jejich účinků, pohybů a systému zpomalení času, že se i čínští výrobci textilu diví.
Podobná je i krátkost, plně srovnatelná se slavnou předlohou. Za nějakých pět až osm hodin, dle zvolené obtížnosti, máte hotovo. Obtížnost je to jediné, co brání v ještě rychlejším dohrání, čímž nabídka hry končí (nejsou tu multiplayer ani speciální módy). Zejména úvodní ze šesti rozsáhlých úrovní je extrémně tuhá, v určitých momentech až frustrující. Na druhou stranu hraji El Matador už podruhé na vyšší obtížnost, procházím jím jako nůž máslem a stále mě baví. Rozdíl oproti normálnímu nastavení je v přesnosti členů drogového gangu, účinnosti a počtu nábojů v sebraných zbraních, což vás nutí k jejich neustálému střídání. Postup je pak mnohem taktičtější, musíte se mnohem více krýt a využívat momenty, kdy se do bojů zapojují spřátelení policisté. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v sekci screenshotů Vizuální zpracování bych označil za úžasné. Ne že by nějak extrémně převyšovalo konkurenci (nepřirozené "úkrokové" animace pohybu hlavního hrdiny působí příšerně - pozn.jd), ale uličky měst jsou nádherně vymodelované, vzdálené mrakodrapy hýří detaily, palmy se pohupují ve větru a stejně reagují stíny. Na Athlonu X2 4400+, 1 GB paměti a GeForce 6800GT 256, běží hra dobře i na nejvyšší detaily v rozlišení 1024x768 s 16x anizotropní filtrováním a HDR v nějakých 40 – 50 obrázcích za vteřinu. V půli recenzování jsem počítač upgradoval (a přišel jsem o savy, proto jsou obrázky jen z pár misí), konkrétně vyměnil desku. Předtím hra běžela sice dobře, ale s jinou integrovanou zvukovkou si příliš nerozuměla, často se zasekával zvuk. Po změně desky už běžela naprosto bez problémů, takže raději nejprve zkuste demo. Otřesná mi přišla muzika. Nejdříve jsem si myslel, že svižné techýnko hraje jenom v úrovni s klubem, ale když jsem zjistil, že tomu tak není, hned jsem hudbu vypnul. Ne že by mi vadilo techno, ale skladby jsou velmi krátké a v každé úrovni se opakuje stále jen jedna, což dost leze na mozek. Navíc se techno do Jižní Ameriky nehodí. Zvuky jsou naopak velmi dobré a parádně dokreslují bojovou atmosféru. Využití našel fyzikální model, prostředí je značně interaktivní, ale spíše v tom smyslu, aby hra vypadala lákavě, než že by byla fyzika zapojena do herních mechanismů.
Stáhněte si: Dema, Videa, Trailery, Cheaty... | ||||||
| Pavel Oreški | |
| autorovi je 25 let, hraní her se věnuje téměř patnáct let a nepohrdne jakýmkoli žánrem |
