TOCA Race Driver 3 CZ - mega-recenze
9/10
zdroj: Archiv

TOCA Race Driver 3 CZ - mega-recenze

Datum vydání:
24. února 2006
Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

21. 4. 2006 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Sedm her v jedné - od historie po současnost, v terénu i na silnici a s velkým počtem vozů, tratí či šampionátů. Tak lze charakterizovat tyto monstrózně pojaté závody, jež si zaslouží konečně pořádnou recenzi (české verze).

Autor: Marek Beniač
Publikováno: 21.dubna 2006
První recenze české verze hry zdroj: Archiv Verze hry: review/česká/PC
Doba recenzování: 2 týdny

Obrázek zdroj: Archiv
Po téměř dvouleté pauze vypustili Codemasters ze svých dílen už třetí pokračování populární série TOCA Race Driver (recenze jedničky a dvojky). A tentokrát si dali opravdu záležet, neboť hra obsahuje více jak sedm rozsáhlých kariérních módů. Od historie po současnost, v terénu i na silnici a s velkým množstvím vozů, tratí a šampionátů. Tak lze v kostce charakterizovat tento hutný průřez motoristickými disciplínami. Megalomansky pojatý projekt si zaslouží ipatřičně obsáhlou recenzi, která je napsána na základě více jak čtrnácti dnů strávených u české verze.

Hvězdná kariéra
Široký záběr celé hry výborně prezentuje hned první mód - Světová série. S lehkým nádechem příběhu (malá vzpomínka na minulé díly) zde opět sledujete cestu talentovaného nováčka, od prvních krůčků až na samotný vrchol, v podobě angažmá ve Formuli 1. Průvodcem se tentokrát stává postarší mechanik Rick, ve své podstatě všeuměl, který dokáže vždy poradit, jak se co nejlépe zorientovat v novém prostředí. V relativně častých animovaných sekvencích (mimochodem hodně povedených) pokaždé představí nadcházející závodní sérii, čímž posune hráče kupředu a zároveň osvětlí specifické vlastnosti toho kterého vozu, případně jezdeckého stylu. A že to bude potřeba! Zdejší příběh má totiž žánrově nejblíže k pohádce a před raketovou kariérou našeho borce by musel smeknout i Michael Schumacher.

Světová série sestává z 32 příček pomyslného žebříku, přičemž k postupu do "vyšších pater" je samozřejmě potřeba splnit určitá kritéria. Když to hodně zjednoduším, k povyskočení o jednu šprušli většinou stačí dokončit aktuální motoristickou disciplínu na stupních vítězů. Obtížnost pochopitelně pomalu vzrůstá, naštěstí na každém stupínku našeho kariérního žebříčku se nacházejí vždy dvě až tři závodní série. Hráč má tedy na výběr, jakým směrem se chce ubírat a záseky (jako u TOCA 2) proto nehrozí. Pokud si chcete hru maximálně užít, nic vám nebrání absolvovat všechny nabízené seriály nebo se vracet k těm odjetým a zlepšovat svoje výsledky. Kdo však pospíchá a nemůže se dočkat vysněného kokpitu Formule 1, vybere si jen oblíbenou kategorii a ostatní s klidem vynechá.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

 Značka: umím řídit cokoliv
Už na samotném počátku si lze například zvolit, nastartujete-li svou hvězdnou dráhu jako jezdec v okruhovém poháru vozů Renault Clio nebo raději zasednete do speciálů série Global GT Lights. Nikdo absolutně nepochybuje o vaší šikovnosti, po několika závodech proto jistě budete mávat fanouškům ze stupňů vítězů. Následuje tak posun na druhý schůdek a nová výzva - vyberete si dovádění silných čtyřkolek (Subaru Impreza a Mitsubishi Lancer) na asfaltu či šotolinovou rallye za volantem MG? Jak vidno, skoky od série k sérii jsou dosti razantní a to jsme - co se popisu týče - teprve na začátku. V dalších fázích se o slovo přihlásí také rallyecross, americké muscle cars, terénní buginy, první slabší formule (namátkou Ford a Palmer Audi), enkové GT vozy, cestovní vozy, monster trucky, historická GTčka ze 70.let a ještě starší formule (Lotus 49 s Mercedesy W25 a W196), rychlé spidery, pomalejší, ale o to masivnější závodní trucky, speciály sérií NASCAR, Indy Racing League... Uff, není toho málo a to jsem zdaleka nezmínil všechno!

Zvětšit zdroj: Archiv Nutno dodat, že Světová série je šalamounsky sestavena tak, abyste si vyzkoušeli co nejvíce, ne-li skoro všechny motoristické disciplíny. Přesto stále funguje ona možnost volby, takže komu nejde rallye, vrhne se na cestovní vozy. Kdo si věří za volantem formule, vynechá monster trucky. A koho už nudí britské závodní okruhy, zkusí třeba speciály Paříž-Dakar. Veškeré dění je mimochodem několikanásobně zrychlené co se času týče. To je ale pochopitelné, jelikož pokud bychom brali 32 schůdků v kariéře jako 32 sezón, náš nadějný mladý závodník by nastoupil do F1 s padesátkou na krku ;) Jeden "ročník" ve Formuli Ford proto sestává klidně z pouhých dvou až tří závodů.

Podobné je to i s rallye. Na hlášku o úspěšném absolvování šampionátu narazíte už po odjetí dvou rychlostních zkoušek! Je vážně legrační, když kvalifikace do závodu (není ale povinná) sestává ze tří měřených kol a vlastní závod je následně vypsán na kola dvě. Není však důvod k panice a posměškům, Světová série funguje spíše jako seznámení s hrou. Nenásilně představí většinu strojů/tratí a odemkne je pro použití v single módech (jednotlivý závod, závod na čas...) a v multiplayeru (split-screen, LAN a internet).

 Megalomanská profi kariéra
To pravé závodění je skryto až v šuplíku nadepsaném Profesionální kariéra. Po jeho otevření vám pravděpodobně spadne čelist, jelikož jste právě rozevřeli patrně nejobsáhlejší soubor šampionátů a závodních seriálů v historii PC her. Každá z motoristických disciplín, které jste tak zrychleně proletěli ve Světové sérii, je tu nyní v plnohodnotné verzi. Tím mám na mysli včetně tréninků či kvalifikací. A všechno pěkně podle specifických pravidel, od formátu kvalifikace, přes penalizace a systém vlajek, až po bodování. Codemasters se pokusili roztřídit tu pestrou směs různorodých závodů do šesti kategorií. Někdy podle typu, jindy podle zdánlivých příbuzenských vztahů. Občas to lehce skřípe, ale posuďte sami, jak se jim to povedlo - následuje kompletní výčet obsahu TOCA 3:

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Classic - název říká vše, zdejší vozy najdete povětšinou vystavené v muzeích. Škatulka obsahuje samozřejmě poháry rallye veteránů (Renault Alpine A110, Lancia Stratos a Audi Quattro), klání silných GT aut z 60. let (Corvette L88 Sunray), jejich mladších kolegů (Lancia Beta Monte Carlo a BMW M1) a amerických muscle cars, zastoupených Buickem Gran Sport a Pontiacem Firebird. Patří sem samozřejmě i vozy F1, kromě již zmíněného Lotusu 49, a stříbrných šípů W25 a W196, potěší hlavně "moderní" Williamsy z osmdesátých (FW11B) a devadesátých (FW18) let.

Zvětšit zdroj: Archiv GT - většinou vozy splňující specifikaci Gran Turismo. Na asfaltových okruzích tu zápolí stroje sérií Global GT Lights, Palmer Caterham a MG XpowerSVR. Několik pohárů se nese vyloženě v japonském duchu, to když se utkají Imprezy a Lancery (různých typů a evolucí) nebo Honda NSX proti Nisanu Fairlady. Dále zde máme ďábelsky rychlé vozy Palmer Jaguar JP1 a Ultima Can-Am. Zbytek obsahu tvoří několik GT sérií, od těch slabších (účastní se Vauxhall Monaro, TVR T400R, Mosler MT900…), přes ty silnější (Marcos Mantis, Morgan Aero 8, Noble M12GTO a Corvetty C5) až k těm úplně nej. V těch se předvádějí krasavci jako Porsche 911 Carrera, Ferrari 360 Modena a Lamborghini Diablo, z licenčních důvodů však poschovávané pod jmény Gemballa a Koenig.

Oval – sem spadají všechny vozy, které umí zatáčet snad jen doleva ;) Ano, řeč je samozřejmě o sériích Indy Racing League a NASCAR. Za druhou jmenovanou asociaci dokonce závodí hned dvojice zástupců - Dodge Charger a truck Chevrolet Silverado. Na ovály se vydávají znovu i "svalovci" Buick a Pontiac, tentokrát však asfalt a beton střídá bláto a písek. K závodům patřícím do kategorie "dirt race" přihodili Codemasters ještě takzvané Sprintcars. Název je pro našince možná zavádějící, ale jsou to ty malé terénní buginy, s obrovským přítlačným křídlem na střeše.

Touring Cars - cestovní vozy, aneb návrat série ToCA ke kořenům. Najdete tu poháry Renaultů Clio (i v ostré verzi V6 Sport), Hondy Type-R, jakožto i klání "australských" vozů Ford Falcon a Holden Commodore, v šampionátech spadajících pod značku V8 SuperCars. K protinožcům máme hodně daleko, mnohem radši proto přivítáte německé mistrovství cestovních vozů, známé jako DTM. Posledním obyvatelem šuplíku se štítkem Touring Cars je (světe div se) americký SuperTruck Strana, malý-velký to příbuzný evropských okruhových tahačů.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Off-Road
- předposlední regulérní motoristická kategorie. Logicky zahrnuje všechny malé "bezejmenné" buginy, jejich větší sestry z kategorie Baja (a také upravený VW Brouk) nebo třeba obří monster trucky. Dál tu máme rallyecross s Renaultem Clio, s Imprezou a s Lancerem, stejně jako klasickou rallye na britských erzetách. Závodí se v šestnáctistovce MG, ale i v produkčních vozech Subaru a Mitsubishi. Fandové pouštního maratónu Paříž-Dakar jistě rádi otestují speciály Mitsubishi Pajero a Volkswagen Touareg, byť to nebude na afrických pistách, ale spíš na stadiónu, ve stylu francouzského prologu.

Open Wheel - čtyři kola bez kapotáže, co víc chcete vědět? Tato kategorie sdružuje, vše co nemá blatníky - od klasické motokáry až po formulové vozy. Jmenovitě to jsou Formule Ford, Formule 1000, Formule BMW-ADAC, Formule Palmer Audi a Formule 3. Abych nezapomněl, ještě jsou tu nějaké další formule, tentokrát od Franka Williamse. Ta nejnovější (s motorem BMW) nese označení FW27, ty dvě další (podstatně slavnější) už byly zmíněny výše. Mistři volantu Nigel Mansell a Nelson Piquet zapůjčili FW11B, Damon Hill pak FW18.

 Něco malého navíc
Zvětšit zdroj: Archiv To ale pořád není všechno! Kromě "regulérních" sedmi kariér (Světová série spolu s Profesionální kariérou), které samy o sobě vydrží na hodiny a hodiny hraní, nabízí hra ještě několik dalších bonusových šampionátů. Avšak pozor, rozhodně se nejedná jen o něco malého navrch, co by pouze uměle natáhlo herní dobu. Naopak, jde o celkem zajímavou a poměrně logickou alternativu k zaběhnutým závodním sériím. Někoho z designérů totiž napadlo zamíchat lehce osudím a „vytáhnout" známé šampionáty na tratě, které k nim v reálu vůbec nepatří.

Co byste například řekli na australské V8 SuperCars na evropských okruzích? Nebo naopak na z velké části evropské série (DTM, GT, formule...) přesunuté na tratě do Austrálie či Ameriky? V rámci "co kdyby" je také dovoleno vyzkoušet si, jak se chová Pajero Dakar na rallye erzetě, případně na rallyecrossové trati. Asi vůbec nejzajímavější jsou v tomhle ohledu ale Formule 1. Možná i díky faktu, že na PC jsme naposledy mohli závodit v F1 Challenge 99-02, jsem byl hodně nadšený z Grand Prix, které Codemasters virtuálně uspořádali na okruzích jako Adelaide, Zandvoort, Donington Park, Brands Hatch či Laguna Seca. Kde jinde tohle uvidíte?

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Mezi věci, které se jen tak nevidí, patří i dva - teď už vážně úplně poslední - bonusové herní módy. Tím prvním je Palmer MotorSport Sensation, jakási závodnická škola Jonathana Palmera, pořádaná v britském Bedfordu. Od cestovních aut, přes spidery až po formule se v ní naučíte, jak správně ovládat vůz a volit vhodnou stopu na trati. Druhý mód má prostý název Honda a točí se kolem automobilky... Honda. Nabídne pohárové závody modelu Civic (verze 2005 a 2006), NSX, Type-R, S2000 a maličkého sporťáku Ariel Atom. Třešničkou navrch je pak terénní čtyřkolka TRX 250 (prostě quad bike) a zahradní traktůrek, prostě sekačka na trávu ;)

 Možná přijede i Mika Hakkinen?
Vcelku zajímavě vyřešili Codemasters otázku licencí. Zdaleka ne u všech zúčastněných závodních sérií jsou totiž držiteli oficiálních práv. Jak jen z toho ven? Co třeba trochu mlžit? Ano, to by šlo, to je osvědčená strategie - a opravdu, zafungovala i tentokrát. Tam, kde licence chybí, narafičili tvůrci smyšlené startovní pole, eventuálně lehce pozměněné názvy aut. Kdo však konkrétní sérii nezná, ani mu to nepřijde. O profláknutých GTčkách už víte, jezdí tu Diablo i Modena, jen jsou vedeny pod svou "tuning značkou" a řídí je imaginární borci. Totéž seriál NASCAR, zde pojmenovaný jako Dodge Super Speedway Tour.

Zvětšit zdroj: Archiv

Na druhé straně, valná většina soutěží a pohárů je oficiálních. Třeba Indy Racing League, když už jsme u těch oválů. Tam je licence v té správné kapse, tudíž vás klidně předjede Franchitti, Kanaan nebo Herta. Zcela autentické je také mistrovství V8 SuperCars, ale ruku na srdce, je tu někdo, kdo zrovna tenhle šampionát sleduje? Jo DTM, to už je jiná káva. Díky návštěvám na brněnském okruhu má u nás fanoušků víc než dost a nová TOCA ho též předvádí v plné parádě. Takže vrátím-li se k otázce z nadpisu, Mika Hakkinen přijede a vezme s sebou i Jeana Alesiho, Heinze-Haralda Frentzena či Mattiase Ekstroma. A mimochodem, podívají se i na Masarykův okruh.

 Tratí...
... je dohromady víc jak čtyřicet a díky širokému záběru hry jsou situovány do dvanácti zemí světa. Tisková zpráva se chlubí 250 kilometry asfaltu, betonu, bláta a šotoliny, jakožto i věrným přenesením všech okruhů za pomoci GPS. Díky variabilitě mnohých závodišť (většinou lze závodit na krátké i dlouhé verzi okruhu) se ale konečná číslovka vyšplhá skoro ke stovce! Normálně bych napsal něco ve smyslu, že tohle na PC není moc obvyklé, jenže nedávno nám redakcí projel podobně vybavený World Racing 2, že. V porovnání s ním nabízí ovšem TOCA 3 závodiště skutečná a reálná, až pár výjimek (vesměs pro rallye a závody bugin).

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

A kam se vlastně podíváte? Kromě tratí, nad kterými jsem se v textu už rozplýval a klasik jako Hockenheim, Nurburgring, Spa-Francorchamps nebo Silverstone, stojí za vypíchnutí třeba Norisring, Oschersleben, herně zatím ne moc viděná díla Hermana Tilkeho (Bahrain, Shanghai, Istanbul), Philip Island a můj oblíbený Surfers Paradise.

 Fyzikální model a poškození
Třetí Race Driver byl znovu vybaven podtitulem Ultimate Racing Simulator. Musím ovšem dodat, že jde o poněkud zavádějící sdělení, jelikož nová TOCA má samozřejmě do simulátoru hodně daleko. Na druhou stranu, fyzikální model má nesporné kvality a hráči arkád (ala Need for Speed) by mohli být počátečními neúspěchy lehce deprimováni. Ve hře například vůbec nejsou implementováni tradiční pomocníci typu nezničitelnost, kontrola trakce či obdoba ABS. Jediným usnadněním je automatická převodovka a počítačem ovládaná spojka. Pokud začnete jezdit na klávesnici, je třeba si dát pozor na výjezdy ze zatáček. Stačí trochu víc plynu a skončíte v hodinách. Totéž platí také pro starty, k plynulému rozjezdu není digitální ovladač ideální a u citlivějších strojů (kupříkladu formule) bude asi problém i zatáčení.

Obrázek zdroj: Archiv

Krutý dokáže být rovněž model poškození. Časté přejíždění obrubníků má za následek rozsvícenou kontrolku odpružení a podepíše se na zhoršené ovladatelnosti. Sleduje se i stav pneumatik (jezdíte rádi smykem?), převodovky (opatrně s tím řazením) nebo kondice a teplota motoru (kontrolujte ten otáčkoměr). Nevyplatí se ani agresivní jízda a kontakt s protivníky. Ano, jsou závody, u kterých se s tím tak nějak počítá jako rallyecross, popřípadě DTM. Tam se plechy a plasty deformují (ne moc realisticky – spíš v předdefinovaných krocích), přitom na kondici aut to většinou nemá fatální následky. Pak ale přesednete do některé z formulí a začne boj o holý život. Stačí jen lehce škrtnout spoilerem o jezdce před vámi a přijdete o přední křídlo a přítlak. Při drsnějších soubojích ale není problém utrhnout kolo i se závěsem! Kdo tu říkal, že Race Driver 3 je arkáda?

Výše popsané legrácky mimochodem platí pro mírnější(!) režim hry. Zkušenější řidiči si kromě volby obtížnosti (normal, hard a manuální, pěkně v procentech) mohou za pomoci třech přepínačů navolit ještě realističtější fyziku. První dva, označené „řízení“ a „poškození“ jsou jasné – NĚJAK vše posunou blíže realitě. Nikde ve hře, ani v manuálu, se bohužel nepíše co přesně se změní, každopádně po jejich aktivaci už se bez volantu s pedály neobejdete a smysl začne mít i nastavování vozu v garáži a telemetrie! Nad třetím spínačem jsem si dlouho lámal hlavu, český překlad „lapač štěrku“ v review-verzi opravdu nedával moc smysl. K vysvětlení nakonec pomohl přímo CD Projekt a originální anglický výraz „gravel traps“. S touhle volbou zkrátka začne plnit svou funkci kačírek kolem trati a opustíte-li asfalt, budete rádi, když se vám podaří vůz vyhrabat. Jinak ale byla lokalizace bezchybná a překladatelé si zaslouží pochvalu.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

 Bezohlední soupeři...
Solidního vylepšení se dočkala umělá inteligence počítačem ovládaných aut. Oponenti zjevně dostali do vínku několik profilů, už se tedy nejezdí vláček „pěkně v řadě za sebou“, ale mnozí volí odlišnou stopu a k vidění jsou i předjížděcí manévry. Počítač také často dokáže jakoby zazmatkovat a nedobrzdí nebo to naopak přežene při práci s plynem. To jsou ty dobré zprávy. Bohužel TOCA 3 se nedokázala zbavit některých neduhů z minulosti. Tak předně, AI se mnohdy zbytečně bojí a zpomaluje už daleko před zatáčkou. Jindy se zase brzdová světla rozsvěcují ve chvílích, kdy absolutně není důvod. Kdo zná předchozí díly, ví o čem mluvím – umělá inteligence někdy nepochopitelně přibrzdí klidně i na oválu, v klopené zatáčce.

Podobné excesy nejsou ničím výjimečným a snad každá trať a každý okruh má takové „místečko strachu“. Bojácní počítačoví řidiči však nejednou ukáží svou druhou tvář a tou je naopak přehnaná agresivita. Chápu, nemají očička a nevidí, co se kolem nich děje, přesto by měli svými čidly a senzory kontrolovat nejbližší okolí a trochu vnímat. To jim ale vůbec nejde a spíše se chovají, jakoby na trati byli sami. Kdybych si měl dělat čárky, kolikrát mě někdo zezadu popostrčil, vytlačil z trati nebo vážně poškodil můj vůz, musel bych si na to po vzoru pana Hujera zavést speciální sešit. Když se startovní pole trochu roztrhá, je situace lepší, ale časté hromadné karamboly chvíli po startu vyžadují automaticky cestu do menu a restart.

 ... a pomatení komisaři
Zvětšit zdroj: Archiv Vcelku tragicky působí i neviditelní traťoví komisaři. Po kolizích, jenž jsou (jak doufám vyplynulo z předchozích řádků) mnohdy nezaviněné, udělují přísná napomenutí. Dobrá, potíž ale je, že už za dva praporky „dej si pozor“ následuje černá vlajka a penalizace 20 vteřin, znamenající konec nadějí na dobré umístění. Ještě že stejný metr uplatňují také na auta řízená počítačem.

Jako absolutně nezvládnutou však musím hodnotit výstrahu o zkrácení tratě, černou noční můru snad všech mých kvalifikací. Někdy stačí jen přejet trochu jinak obrubník a hra okamžitě zastaví časomíru. Kdybych propálil rovně šikanu, tak nic neřeknu. Vyložený výsměch je ovšem pravý opak této situace. Nedobrzdím-li do zatáčky a lehce z trati vyjedu (čímž si trať vlastně prodloužím), komisaři to absolutně neberou a stejně dostanu penaltu. Prostě vše, co je asfalt, je dobré (a čas se počítá), dotknou-li se kola kačírku či trávy, okamžitě jste za podvodníka.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
Zvětšit zdroj: Archiv 15 dalších vytípaných obrázků z hraní jsme přidali do sekce screenshotů

 Zpracování
Technickou stránku věci asi není zapotřebí moc rozebírat, koho nová TOCA zajímá, jistě otestoval alespoň jedno ze tří dem. Grafika je (nejen na mé obstarožní GeForce 4Ti) každopádně slabší, vzhledem k obrázkům v galerii, kterými nás Codemasters zásobovali. Absolutně nepochybuji o tom, že jde o in-game screenshoty z Race Drivera, ovšem patrně ze čtvrtého dílu ;) Trojka vypadá prakticky úplně stejně jako dva roky starý druhý díl, liší se jen v drobnostech. Odlesky vypadají hezky, stíny od pletiva, vrhané při vysoké rychlosti na kapotu vozu, vypadají taky hezky, ale co je to platné, když na rádoby oblých blatnících zřetelně rozeznáváte jednotlivé polygony.

Marná sláva, postarší DirectX8 engine už moc neoslňuje. U aut musíme přimhouřit oko, tím spíš, že většiny šampionátů se účastní dvacetičlenné startovní pole. Na rok 2006 působí dost odfláknutě okolí trati, kde se kromě tribun a budov (případně stromů) nenachází už vůbec nic. Na několika místech jen postávají za svodidly diváci, respektive jejich statická dvourozměrná náhražka, vystřižená z lepenky. Pozitivem je relativní hardwarová nenáročnost, vždyť minimální grafická karta je GeForce 4Ti. Zahrají si tedy opravdu všichni, s upgrady můžete ještě počkat.

Zvětšit zdroj: Archiv Malé (a tentokrát docela významné) plus si zasluhuje přítomnost zpětných zrcátek. Dokonce si lze vybrat, zobrazí-li se nereálně na vrchu obrazovky nebo mají-li pracovat ta virtuální, ve voze. Tak tomu říkám pokrok, to věčné ohlížení působilo trapně. Zachován zůstal též trojrozměrný kokpit, s náznakem palubní desky (děkujeme) a pochvalu posílám i ke zvukařům. Nepředpokládám, že všechna auta znějí naprosto autenticky, ale tady se útočí především na pocity. A hlasité motory, spolu s „vžum“ efekty a echem na stísněných tratích rozhodně zafungovaly.

Stáhněte si: Dema, Videa, Cheaty...

Související články: Dojmy z dema, Novinky, TOCA Race Driver 2 recenze, TOCA Race Driver recenze

Marek Beniač
autorovi je 27 let, dříve psal pro GamePort, pracuje v IT, nejraději má hry sportovní a závodní, případně akce všeho druhu, ostatní žánry ale též vyloženě nezavrhuje






 
 
Marek Beniač

Verdikt:

TOCA Race Driver 3 jasně boduje díky obsahu. Tolik vozů, tratí, šampionátů… to se bude těžko překonávat. Potěší také slušný fyzikální model, který se přesně trefil mezi šílenou arkádu a seriózní simulátor. Celkový dojem (a radost ze závodění) kazí jen bezohledná umělá inteligence a pomatení traťoví komisaři.

Nejnovější články