| Autor: Martin Blatný Publikováno: 20.srpna 2005 | Verze hry: anglická/finální Doba recenzování: 1 měsíc |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek Pokud si Will of Steel zaslouží za něco pochvalu, pak je to bezesporu grafika. Precizně vymodelované jednotky se pohybují ve slušném 3D prostředí (které by ale mohlo být ještě o něco členitější, pestřejší a bohatší na detaily). Vše je doprovázeno pěknými efekty střelby, výbuchů, deště, blesků atd. Jednotky vrhají realistické stíny, mají adekvátní velikost, jsou slušně rozanimovány. Hra podporuje pokročilé technologické možnosti, jako je bump-mapping či T&L. Hudba ani ozvučení naproti tomu nevybočuje z průměru – neurazí, ale ani nepřekvapí a nijak zvlášť nezaujme. 
zdroj:
tisková zpráva
Grafické zpracování je bohužel vykoupeno velkou HW náročností. Použitý engine navíc není příliš dobře optimalizovaný, takže ani se slušně výkonným počítačem a nastavením středních detailů neběží hra příliš plynule. Minimální udávaná HW konfigurace zní: procesor 1 GHz, 256 MB RAM a 32 MB grafická karta. I při nízkých detailech je hra až neuvěřitelně „líná“ – prodlevy při označování jednotek či vydávání povelů nebo trhaný posun a otáčení mapy způsobují velmi nepříjemný pocit při hraní. K vylepšení nepřispívá ani poněkud kostrbaté ovládání a celkově nevydařené uživatelské rozhraní.• Jako sebevražední atentátníci Největší slabinou Will of Steel je ovšem umělá inteligence. Jak vlastní, tak nepřátelské jednotky jsou naprosto dementní, zasekávají se jak o budovy, stromy a terénní nerovnosti, tak i o sebe navzájem. Pokud pošlete jednotku složenou z několika vozidel napříč mapou, je vcelku jisté, že některá vozidla na místo určení vůbec nedorazí, jiná se vydají velkou oklikou, takže v době, kdy k cíli dorazí, je oslabený zbytek jednotky dávno zničen. V základním režimu si navíc jednotky při přesunu nevšímají nepřátelské palby, minových polí ani dalších nebezpečí. Zcela chybí možnost určování trasy pomocí way-pointů. Nepřátelské jednotky útočí nekoordinovaně a po malých částech a odražení útoku je tak snadnou záležitostí (pokud se ovšem vaše jednotky někde nezaseknou či nezatoulají). 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů Ve světle těchto skutečností ani nemusí hráče mrzet, že je k dispozici pouze 16 misí, které trpělivému hráči vydrží tak na dva dny. Není zde tedy podporován multiplayer, mezi herními volbami nenaleznete žádný skirmish mód či náhodně generované mapy, přiložen není ani editor misí. Nutno říci, že je to rozumný přístup, neboť si nedokážu představit, že by se našel hráč, který by po přetrpění všech 16 misí chtěl ve hraní pokračovat. • Ovládání hlasem Zajímavým zpestřením je možnost částečného ovládání hry hlasem. V manuálu je popsáno velké množství příkazů, které by měla hra podporovat. Úspěšnost rozeznání povelů je celkem vysoká, takže hráčům, kteří rádi experimentují, nic nebrání hlasem označovat jednotky či vydávat jim pokyny. Je k tomu potřeba samozřejmě také aspoň trochu slušná anglická výslovnost, jinak hra příkaz nerozezná nebo vybere jiný povel, než měl hráč na mysli. Rozeznané povely se ještě musí potvrdit stisknutím mezerníku. 
zdroj:
tisková zpráva
Celkově se jedná o zajímavé zpestření, které ale nemá příliš praktický význam, neboť ovládání myší či klávesovými zkratkami je výrazně rychlejší. Doporučena je samozřejmě náhlavní souprava (sluchátka + mikrofon), v USA se dokonce náhlavní souprava dodává v balení s hrouStáhněte si: Demo, Videa, Trailer, Cheaty... Související články: Dojmy z dema, Novinky |
| Martin Blatný | |
| autorovi je 36 let, pracuje jako programátor-analytik, má v oblibě především logické hry a budovatelské strategie, ale nepohrdne výbornou hrou jakéhokoliv žánru |
