Recenze
Sine Mora - recenze
7. 5. 2012
|
Lucie Jiříková
Tvůrci z Grasshopper Manufacture mají sklony k uměleckému zpracování svých her. Naposledy to předvedli v akční adventuře Shadow of the Damned a nyní v těchto tendencích pokračují i v titulu Sine Mora. Jelikož se jedná o 2D střílečku viděnou z boku, čekal by to asi jen málokdo. Přesto musím říct, že Sine Mora je prostě krásná. Chlubí se však i jinými přednostmi.
Cannon Fodder 3 - recenze
29. 3. 2012
|
Karel Drda
Sázka na nostalgii. Snaha oslovit starší hráče, kteří se slzou v oku přispěchají k titulu s pocitem, že se jim dostane hodně zábavy a velké porce bezskrupulózní akce - tohle asi na flipchart napsali pěkně pod sebe vývojáři, když se vrhli do vývoje Cannon Fodder 3.
Sonic Colours - recenze
21. 12. 2010
|
Jan Vitík
Modrá renesance. Tak by se dal označit rok 2010 v podání Sonica. Ikonická postava videoherního světa patřila v poslední dekádě spíš na vzpomínkové párty retro maniaků a na výrazný zářez v moderní éře čekala marně. Jenže letos se mraky rozestoupily a modré ježaté slunce se opět ukázalo. Začalo to dvěma vcelku povedenými tituly Sonic & SEGA All-Stars Racing (recenze) a Sonic the Hedgehog 4 - Episode 1. A jako potvrzení vzestupného trendu přichází Sonic Colours na Wii, který boduje na všech úrovních.
Stronghold 2 - premiérová mega-recenze
2. 5. 2005
|
Redakce Games.cz
Studený vítr se prohání po hradbách a bičuje unavené vojáky kapkami deště. Pokud brzy nedorazí posily, Vikingové nemilosrdně vyvraždí vesničany... Pojďte prožít virtuální středověk ve výjimečné strategii Stronghold 2!
Larry: Magna Cum Laude - recenze
14. 11. 2004
|
Redakce Games.cz
Larry Lovage není žádný slušňák a jeho dobrodružství rozhodně nepatří do rukou dětem. Právě naopak! Jde totiž o adventuru erotickou, se spoustou nahotinek, alkoholem, vulgární mluvou a hlavně sexuálními scénami.
Panzer Campaigns: Kharkov 42
22. 1. 2001
|
Redakce Games.cz
Třetí díl série Panzer Campaigns je opět určen pouze hard-core příznivcům žánru válečných tahových strategií.
SWAT 4: Stetchkov Syndicate - recenze
6. 6. 2006
|
Redakce Games.cz
Poslední rukojmí zachráněn a poslední bandita spoután nebo odstřelen. Odkládáme přilbu i neprůstřelnou vestu a jdeme se s vámi podělit o poznatky z boje proti chlápkům s ruským přízvukem v tomto datadisku.
V8 Challenge - recenze
5. 6. 2002
|
Redakce Games.cz
Podobně jako jsou v Americe populární závody Nascar, v Austrálii letí série V8 s okruhovými závody osmiválcových vozů Ford a Holden, které si vzala za námět hra V8 Challenge od tamní divize EA Sports.
Nexagon: Deathmatch - recenze
17. 8. 2003
|
Redakce Games.cz
Ve 44. století lidstvo dosáhlo takového stupně vývoje, že neexistuje kriminalita. Všichni se ale nudí a proto vznikla televizní show, v jejíchž arénách skupinky odsouzenců takticky bojují o svobodu.
Guilty Gear X - recenze
17. 1. 2002
|
Redakce Games.cz
S bojovkami typu Street Fighter byla na PC vždy potíž a v plné míře se jim mohli odávat pouze majitelé konzolí. Ale to je minulost, protože přichází velké překvapení v podobě hry Guilty Gear X.
Styx: Master of Shadows - recenze
15. 10. 2014
|
Lucie Jiříková
Cyanide Games je poněkud zvláštní společnost, která vytváří hry ze všech možných žánrů, často i velmi okrajových. Pestrost s sebou ovšem přináší i roztříštěnost, proto je dopředu obtížné odhadnout, co hry od Cyanide vlastně nabídnou. Třeba RPG Of Orcs and Men (na vývoji se podílelo ještě studio Spiders) netradičně kombinovalo akčně pojaté souboje se zadáváním příkazů, což vypadalo lákavě na papíře, ale v praxi to nefungovalo a frustrovalo. Cyanide se tedy chytili za nos, vzali Styxe, jednoho z hrdinů Of Orcs and Men a postavili jej do role ústřední postavy žánrově klasické stealth akce. A do značné míry se jim sázka na klasiku vyplatila.
Broken Sword: The Serpent's Curse - recenze druhé části
24. 4. 2014
|
Daniel Kremser
Recenze první části nového díla Charlese Cecila se nesla ve znamení hlasitého žehrání nad zpátečnickým designem a obsahovou chudobou. Druhá část bohužel snaživě pokračuje ve stopách předchozího pokusu – nejenom, že dělá neohrabané kroky, ale přidává nové přešlapy a definitivně tak za jediný a pravý Broken Sword určuje první hru z roku 1996.
Mario & Luigi: Dream Team - recenze
30. 8. 2013
|
Pavel Dobrovský
Ať už se Mario objeví v jakékoliv hře, vždy je jasné, že bude zachraňovat princeznu Peach ze špinavých pracek Bowsera, a že to bude na dlouhé lokte. Výjimkou není ani RPGčko Mario & Luigi: Dream Team, ve kterém Bowsera doplňuje netopýří král a celá hra trvá desítky, čtete správně, desítky hodin.
Scarygirl - recenze
22. 2. 2012
|
Aleš Smutný
Plošinovka z XBLA, to je prostě hazard. Můžete skončit s něčím originálním, ale i s něčím klišovitým. Anebo s něčím originálním, nudným a klišovitým, ale přesto zábavným. Scarygirl rozhodně patří do skupiny příběhově originálních a obsahově... nu, tady je to složitější. Nicméně, pokud by se dávala chvála jen za zpracování stylu a příběhu, byla by to jasná favoritka na ta nejvyšší ocenění.
Mario Kart 7 - recenze
16. 1. 2012
|
Jan Vitík
Je to jeden z charakteristický rysů Nintenda, který jedna skupina nenávidí a druhá miluje. Každé vydání nového hardwaru s sebou přináší vlnu nových dílů profláknutých sérií. Můžete si o nich myslet, co chcete, ale je těžké se ubránit faktu, že kvalitu a vysokou míru zábavy se daří udržovat v mnoha z nich. Mario Kart patří ke stálicím již od doby Super Mario Kart z devadesátého druhého. Její hratelnost se za ta léta téměř nezměnila a jistým znovuzrozením pro ni byl příchod prvního handheldu DS. Nyní by měla pomoci třetím rozměrem obdařenému 3DS, které zatím žádným extra dlouhatánským seznamem skvělých her neoplývá.
Tintinova dobrodružství - recenze
20. 11. 2011
|
Martin Bach
Když spojí své síly dva uznávaní filmaři novodobé filmové historie a natočí film podle legendárního belgického komiksu o mladém novináři a jeho psovi, nemůže to snad ani dopadnout špatně. A špatně to také nedopadlo - filmová Tintinova dobrodružství jsou příjemným rodinným bijákem, který se líbí dětem i jejich rodičům. A když ke jménům Stevena Spielberga a Petera Jacksona přidáme ještě vývojáře z Ubisoftu Montpellier, lze snadno pochopit naděje, které mnozí hráči vkládali i do herní adaptace. Vždyť od doby, kdy se právě spolupráce Petera Jacksona a francouzských vývojářů zhmotnila v solidním filmově-herním kombu jménem King Kong, jsme mnoho radosti ze spojování Hollywoodu a herní branže nezažili. Herní Tintin navíc vypadal na videích tak dobře, že o něm i Dan Vávra v jednom ze starších Fight Clubů prohlásil, že jde o nejlépe vypadající hru letošní E3... A to mluvíme o člověku, kterému se nelíbí Skyrim ;)
Invictus: The Shadow of Olympus
14. 4. 2000
|
Redakce Games.cz
Invictus: In The Shadow Of Olympus - recenzeAutor: Chaos & DepiPublikováno: 14.dubna...
Loco Mania - recenze české verze
27. 3. 2006
|
Redakce Games.cz
Povolání vlakového dispečera není žádný med, zvlášť když každou chvíli hrozí kolaps dopravního systému. Jak mu předcházet a zajistit plynulý provoz na kolejích vás naučí český logický rychlík Loco Mania od 7FX.
Earth 2160 - recenze
10. 10. 2005
|
Redakce Games.cz
Ačkoli byla Země v roce 2150 zcela zničena, její původní obyvatelé se zachránili a zkouší štěstí v okolním vesmíru. Prakticky z ničeho vybudovali základny, vymysleli nové technologie a vše spěje k dalšímu zdrcujícímu konfliktu...
Leadfoot - recenze
12. 7. 2001
|
Redakce Games.cz
Baví Vás sledovat supervýkonná monstra narážející do sebe na klikaté trati se skoky uvnitř stadiónu? Pak zkuste Leadfoot.
Giants: Citizen Kabuto
28. 12. 2000
|
Redakce Games.cz
Giants: Citizen Kabuto - recenzeAutor:XentarPublikováno: 28.prosince 2000 Copak je to...
Black Geyser: Couriers of Darkness – recenze retro izometrického RPG
30. 3. 2022
|
Jakub Malchárek
Jdi po očích, Boo!
Syberia: The World Before – recenze poslední hry Benoîta Sokala
16. 3. 2022
|
Patrik Hajda
Počtvrté mezi automatony
It Takes Two – recenze nejlepšího gaučového koopu
31. 3. 2021
|
Šárka Tmějová
Když dva nemohou dělat totéž, musí se domluvit
Nioh Collection – recenze dvojitého návratu do feudálního Japonska
6. 2. 2021
|
Pavel Makal
Kompletní souhrn japonského RPG
Dragon Quest XI: Echoes of an Elusive Age – recenze definitivní edice
15. 1. 2021
|
Zbyněk Povolný
Japonské RPG pro nováčky i veterány
Rebel Galaxy Outlaw – recenze
17. 9. 2019
|
Mars Vertigo
Juno Markev je potížistka par excellence – ti z vás, co hráli původní Rebel Galaxy, ví moc dobře, o čem mluvím. V prequelu Outlaw se vžíváte do její pixelové kůže krátce poté, co jí téměř fatálně nevychází pokus pomstít vraždu svého muže, se kterým se chystala stáhnout do ústraní po bouřlivých časech bukanýrských. Ovšem jak už bývá při takovém řemeslu zvykem, když se k němu člověk obrátí zády, zákonitě musí přijít trest.
Warhammer 40,000: Mechanicus - recenze
7. 1. 2019
|
Mars Vertigo
Games Workshop rozdává licence ke svému oblíbenému universu s grácií Ježíška, v důsledku čehož se doslova a do písmene v poslední době roztrhl pytel s herními tituly s visačkou Warhammer 40,000. Z toho pochopitelně těží především menší nezávislá studia hledající cestu na výsluní hráčské přízně anebo třeba řemeslníci z francouzské dílny Cyanide Studios, autoři posledních adaptací Space Hulka. Jejich krajánci z Bulwark Studios se tedy také vydali na křížovou výpravu skrze legie cizáckého hnusu, za svatým grálem kladných recenzentských hodnocení v tahovce Warhammer 40,000: Mechanicus.
Hellblade: Senua’s Sacrifice - recenze
10. 8. 2017
|
Jan Slavík
Obličej natřený bojovými barvami, v očích hněv a odhodlání, před sebou hrdinská výprava. Nenechte se ale zmást. Senua, protagonistka řežby od studia Ninja Theory, dává válečnou modří najevo nejen vůli zabíjet, ale také se za ní nejspíš snaží skrýt svou temnotu a zapudit šeptající démony. Marně. Hellblade je totiž řádně psychotická akce, ve které si nikdy nebudete jistí, jestli vám po krku jde opravdová hrozba, nebo plody pokroucené mysli hlavní postavy.
Shadow Warrior 2 - recenze
18. 10. 2016
|
Jan Slavík
Čistokrevné akce z pohledu první osoby bývaly žánrem, od kterého jste s určitou jistotou mohli očekávat posouvání designových i technologických hranic. Podařilo se to hrám jako Doom, Quake, Unreal či oběma dílům Half-Life. V posledních letech je však počet vycházejících nepřikrášlených řežeb minimální. Proto se nešlo ubránit jistému smutku, když vyšlo najevo, že druhý díl hry od polského studia Flying Wild Hog, která v roce 2013 zasáhla fanoušky tradičních FPS jako blesk z čistého nebe, svou žánrovou vyhraněnost opouští. Stížnosti nicméně nejsou namístě - Shadow Warrior 2 už sice není čistokrevná střílečka, ale hra je to stále skvělá.