Guardians of the Galaxy - recenze 4. epizody
Recenze třetí epizody Guardians of the Galaxy od Telltale začala kritikou technické stránky, avšak nakonec smířlivě uznala, že „nejde o nic, kvůli čemu byste herně-seriálové Strážce Galaxie nemohli dohrát.“ Kdo by to byl čekal, recenze čtvrté epizody nemůže začít jinak. Nyní však s dodatkem, že kvůli bugu ji skutečně dohrát nelze. Hra totiž v jeden moment cca 15 minut před koncem prostě zamrzne. Pravda, bavíme se jen o PC verzi (konzolové jsou OK), a když jsem hru zkoušel na jiném stroji s jiným grafickým nastavením (detaily zde na fóru), cíle jsem se nakonec dobral. To každopádně nemění nic na tom, že Telltale zkrátka selhávají.
South Park: The Fractured But Whole - recenze
První díl novodobé adaptace seriálu Městečko South Park příjemně překvapil. Smršť bohulibě nechutných vtípků a břitké ironie očekával nejspíš každý, ale pod vším tím blitím, krkáním a kaděním se také ještě ukrývala řemeslně velmi kvalitní hra. Podařilo se tvůrcům v pokračování The Fractured But Whole udržet tu samou laťku? Nebo se přes ni snad ještě s ladností neslyšného pšouku dokázali přenést?
SteamWorld Dig 2 - recenze
Malou neřestí videoher, a samozřejmě nejen jich, jsou nekončící příběhy. Člověk má pocit, že zachraňuje svět nadarmo, když v závěru jednoho dobrodružství ihned vzklíčí semínko druhého. Stalo se to i v hornické arkádě SteamWorld Dig, jejíž druhý díl začíná přesně tam, kde se původní jaksi neuzavřel. Laciný oslí můstek ale naštěstí nevznikl nadarmo. Návrat pod zemi plnou monster a drahokamů je totiž ve všech ohledech příjemnější než minule.
Echo - recenze
Ze stázového spánku se probouzí hrdinka En a touží oživit duši někoho, kdo neměl umřít. Podniká proto záchrannou misi na podivuhodnou planetu ve skvěle odvyprávěné sci-fi adventuře, kterou zdobí netradiční hratelnost. Umělá inteligence se v ní učí od samotného hráče! Některé nápady ale potřebují uzrát a Echo si vybralo daň projektu, který je spíš než zábavnou hrou pouhá sonda do neprobádaných končin herního designu. Byla čest tuhle hru hrát, ale nikoliv slast.
Dishonored: Death of the Outsider - recenze
Císařovna je mrtvá, ať žije císařovna! Zatímco Emily Kaldwin se se svým otcem vrací do Dunwallu, aby právoplatně usedla na svůj znovunabytý trůn, kapitánka lodi Dreadful Wale Meagan Foster má jiné starosti. Kromě toho, že má tajnou identitu v podobě Billie Lurk, pravé ruky protřelého zabijáka Dauda, ji čeká nelehký úkol. Jak název hry předjímá – musí zabít Outsidera. Co je vlastně zač tenhle rádoby tajemný chlápek s černýma očima, který vede filosofické řeči a rozdává vyvoleným obyvatelům císařství magické schopnosti? A je možné doopravdy zničit božskou entitu, která přebývá v mystickém světě, kam smí jen snící a umírající?
Last Day of June - recenze
Byla – nebyla osada u rybníka. V ní více krav než lidí, panenský klid a za okny chladnoucí koláče. Jednoho dne však pohádkovou idylu zničila tragédie. Vypráví o tom adventura Last Day of June, když si všímá, jak jediná událost dokáže člověku obrátit život naruby. Atmosféra silná jako pravá brazilská káva ukrývá i zrnko překvapivě dobré hratelnosti, se kterou se hra chytře zbavuje okovů interaktivního filmu. Nebýt křečovitě vyumělkovaného vzhledu a skromnějšího obsahu, bylo by hodnocení ještě vyšší.
Rez Infinite - recenze PC verze
Rez Infinite je arkáda, jakou si nespletete. Možná snad jen s loňskou verzí téže hry pro PlayStation 4, s devět let starou HD verzí pro Xbox 360 nebo s originálem z roku 2001 pro Dreamcast a PlayStation 2. Unikátní herní zážitek nese rukopis designéra Tecuji Mizugučiho, který je blázen do tanečních rytmů a alternativní grafiky, a podle toho také moderní Rez Infinite zní a vypadá. Je to hra, ve které audiovizuální zážitky znovu předčily hratelnost, což je velký trumf, ale zároveň i malé prokletí.
Guardians of the Galaxy - recenze 3. epizody
Už dávno není „in“ stěžovat si na engine, který pohání adventury od Telltale, protože tenhle engine byl naposledy „in“ v dobách The Walking Dead. Jedna věc je ovšem grafická zastaralost a druhá zase funkčnost. Když už hry od Telltale vypadají nemoderně (a někdy i vysloveně šeredně), měly by se aspoň bezproblémově hýbat. Vždyť je to stále ta samá technologie, s níž autoři pracují už mnoho let. Za tu dobu musí být vyladěná, ne? Kéž by. Kéž by nebyl každý druhý střih doprovázen seknutým obrazem…
Uncharted: The Lost Legacy - recenze
Indiana Jones v sukních, nejočekávanější exkluzivita brzkého podzimu nebo jen marketingovými řečičkami nafouknuté DLC? Pojďte s námi zjistit, jestli i nejnovější Uncharted skrývá nějaký poklad.
Tacoma - recenze
Pomalu, ale jistě nám přibývají nezávislé hry, které nejsou tvůrčími prvotinami. Vznikají ve studiích, která už zažila úspěchy, nebo se aspoň poučila z chyb, což budí důvěru. Je opravdu příjemné vědět, co čekat také od her z alternativní branže, a sci-fi adventura Tacoma není výjimkou. Autoři úspěšné příběhovky Gone Home nezklamali a podruhé rozčeřili žánrové vody fascinujícím uměleckým dílem.
Hellblade: Senua’s Sacrifice - recenze
Obličej natřený bojovými barvami, v očích hněv a odhodlání, před sebou hrdinská výprava. Nenechte se ale zmást. Senua, protagonistka řežby od studia Ninja Theory, dává válečnou modří najevo nejen vůli zabíjet, ale také se za ní nejspíš snaží skrýt svou temnotu a zapudit šeptající démony. Marně. Hellblade je totiž řádně psychotická akce, ve které si nikdy nebudete jistí, jestli vám po krku jde opravdová hrozba, nebo plody pokroucené mysli hlavní postavy.
Walden, a game - recenze simulátoru filozofova života
Studio Game Innovation Lab se zhostilo vznešeného úkolu představit životní dílo amerického filozofa Henryho Davida Thoreaua, knihu Walden aneb Život v lesích, pomocí interaktivního vyprávění v survival adventuře Walden. Malý tým vývojářů se do tohoto projektu pustil již před deseti lety a na hře je to dobře vidět. Bohužel, ne v dobrém slova smyslu.
Zafehouse Diaries 2 - recenze
První díl Zafehouse Diaries vyšel již před pěti lety (nenechte se zmást, na Steam se hra dostala až rok po vydání) a okouzlil hráče zajímavě minimalistickým pojetím zombie apokalypsy. Vývojáři ze studia Screwfly nedávno přišli s pokračováním, které se, ruku na srdce, na trailerech jevilo velice podobně svému předchůdci. Tvůrci ale také slibovali nové systémy vztahů mezi postavami, více možností a bohatší obsah, který zaručí rozmanitější a trvanlivější zábavu. Povedlo se jim dostát svým závazkům?
Old Man's Journey - recenze
Když vám prozradím, že Old Man's Journey vypráví příběh starce, který jednoho dne popadne svůj batoh a vydá se na cestu krajinou, v lepším případě si řeknete, co je to probůh za hru. V tom horším mi začnete spílat, co si to vymýšlím za blbé vtipy. Když ale přihodím, že tvůrci ze studia Broken Rules (Secrets of Rætikon) přivedli tuhle premisu k životu s pomocí fantastického výtvarného umění, přihodili dojemné vyprávění a celé to zabalili do výborného kapesního vydání, možná že leckdo z vás zpozorní.
No70: Eye of Basir - recenze
Atmosférických adventur, které chytnou a nepustí, není nikdy dost. Bohužel, zrovna No70: Eye of Basir k nim nepatří. Je smutným důkazem, že z teoreticky spolehlivých žánrových ingrediencí nemusí sama od sebe vzejít kvalitní hra. Lehce podprůměrné dílo od tureckého studia Oldmoustache Gameworks trápí jalový příběh, špatná technická kondice a krátká herní doba.
The Long Journey Home - recenze
The Long Journey Home vám na první pohled dost možná vyrazí dech. Jen považte, v procedurálně generovaném vesmíru brázdíte se svou lodí jednu sluneční soustavu za druhou, přistáváte na pestrých planetách s odlišnými atmosférami, těžíte zdroje, poznáváte desítky mimozemských civilizací a činíte složitá rozhodnutí. A to vše je zabalené do rogue-like stylu. V podstatě hra připomíná No Man’s Sky ve 2D, která by ale měla dopadnout lépe. Jaký je však výsledek? Když se do hry ponoříte, zjistíte, že realita neodpovídá představám.
Get Even - recenze
Lidé mají k hraní her rozdílné motivace. Když pomineme fakt, že by se nejspíše daly sjednotit do nadřazené množiny „relaxace, zábava, odreagování“, můžeme narazit na hromadu motivací specifických. Někdo ve hrách hledá hutný příběh, jiný strhující akci a napětí, pořádné dobrodružství, nebo co já vím, třeba setkání s roztomilými růžovými králíčky. Sama bych se zařadila hned do několika skupin, nejraději se však při hraní her bojím. A tak jsem po trošku zpackané Friday the 13th netrpělivě vyhlížela právě Get Even, která se v prvé řadě tvářila jako horor. Výsledek ale nabízí poněkud jiný zážitek.
Guardians of the Galaxy - recenze 2. epizody
Tvůrci z Telltale jsou nepoučitelní. Už roky vydávají hry epizodického formátu, už roky jim hráči spílají, že dvouměsíční pauzy mezi epizodami nejsou dobré, a už roky na tom vývojáři nic nemění. Platí to i o jejich nejnovější sérii, která čerpá z marvelovských Strážců Galaxie. První epizody jsme se dočkali v polovině dubna, druhá vyšla na začátku června, téměř o dva měsíce později. Když ji tedy člověk spustí, pomalu už ani neví, co se minule událo. To je přesný opak toho, co by se v éře „binge watchingu“ (sledování několika epizod libovolného seriálu naráz) mělo dít.
Rime - recenze
Vyprávět ve hrách příběh beze slov je velké umění. Tok myšlenek se musí dokonale vlévat do obrazu, zvuku, atmosféry a odpovídající herní mechaniky. Jakmile selže jediný detail, selže i celek, protože ho hráč nepochopí. Logická adventura Rime (Steam, PS Store) naštěstí pronikla až takřka k soutoku geniality a smíchala skvělou hratelnost s úžasnou atmosférou. Přestože hra není zcela originální, ani technicky skvěle vyladěná, strávíte v ní krásné chvíle.
The Legend of Heroes: Trails in the Sky the 3rd - recenze
Po deseti letech se hráči mimo Japonsko dočkali vydání závěrečného dílu JRPG trilogie Trails in the Sky z legendární série The Legend of Heroes, která si svými příběhy získává srdce fanoušků po celém světě od roku 1989. Třetí díl se oproti svému předchůdci chlubí několika drobnými úpravami soubojového systému, ale především uzavírá neuvěřitelně hutný příběh z království Liberl.
