Znovu a lépe

Finále původní hry mohlo mít pro nejednoho virtuálního kopáče hořkou příchuť. Nadějná metroidvania arkáda s nelineárním průzkumem podzemí a zdokonalováním postavy skončila příliš brzy na to, aby ze sebe nabídla víc než jen malý předkrm. O to lépe ale nyní prodává svůj potenciál druhý díl. Ten se chlubí robustnější herní mechanikou, delší hrací dobou, rozsáhlejším prostředím a koneckonců i pohlednějším grafickým kabátkem, ve kterém ještě více vynikne příjemná směs westernu a steampunku.

Dvojka je ukázkové herní pokračování. Od ještě příznivějšího hodnocení ji dělí vlastně jen nevyhnutelná neoriginalita. Původnímu dobrodružství se totiž chtě nechtě podobá. Autoři z Image & Form nesáhli po výrazných změnách, které mezitím investovali do tahovky SteamWorld Heist, a tak se síla obnovené arkády skrývá v detailech. Ale to se dalo čekat a nemohu za to hru pranýřovat.

zdroj: tisková zpráva

Dorota na stopě Rustymu

Ironií je, že nejslabším článkem novinky to jediné, co je nové úplně - příběhová zápletka. Vypráví o hornické slečně Dorothy, svého času obchodnici s nerostným bohatstvím, které jí nosil hrdinný horník Rusty. Po něm se ale v závěru první epizody slehlo samo peklo a Dorotka se vydává po jeho stopách, přičemž musí zjistit, co v oblasti způsobuje zvláštní a pravidelné zemětřesení.

Jednoduchá zápletka nestojí za pozornost, ale na druhou stranu i přes evidentní návaznost aspoň netřeba znát uplynulé události. Děj zkrátka není podstatný, a tak do nové hry snadno vklouznou jak hráči s krátkou pamětí, tak i úplní nováčci. To je de facto opět splněné přání. Scénář hry především slouží jako povinné pojítko s herní kampaní, která je nyní obohacená o spoustu zábavnějších, líbivějších detailů.

Ve víru příjemné rozmanitosti

Dorota nyní vstupuje do mnohem pestřejšího světa, než jaký pamatuje. Mimo jiné to znamená, že v nové těžební stanici na planetě stylizované do Divokého západu potká více podivuhodných postaviček, které jí nabídnou více příležitostí a pomůcek, s nimiž efektivně prozkoumá podzemí. Svět pod jejíma nohama, o který jde ve hře především, nepřehlédnutelně narostl a stal se podobně rozmanitým jako takřka nedostižné prostředí v Hollow Knight.

Příběhové úkoly vás postupně zavedou do výrazně stylizovaných hornických děl, kobek, lávových doupat, kyselých močálů i technicistního světa robotů, kteří jsou nejen hrůzní na pohled, ale dokáží postavu pěkně prohnat. To je pěkná vlastnost hry, když umí s výměnou prostředí proměňovat také herní tempo. Užijete si tedy vše, od strategičtěji pomalých oblastí s drobnými puzzly až po divoké arkádové sprinty.

Prostředí, ve kterém Dorota kutá a kutá, až najde správnou cestu k úkolu, nebo drahé kamení k prodeji, slibuje svými rozměry přibližně dvojnásobnou herní zábavu oproti minulému dílu. To je zásadní zlepšení, které hru vysílá z tematického podzemí až do herních nebes. Hráč se přitom díky metroidvania stylu hry může opět svobodně rozhodovat, zda dá zrovna přednost cílevědomému plnění příběhových questů, anebo hnidopišskému sběru bonusů. V prvním případě si užije koncentrovanější změnu kulis, v tom druhém další silnou stránku hry, totiž zdokonalování postavy.

Stále dokonalejší rubač

Díky metroidvania stylu hry není zakázáno pohybovat se v podzemí doslova nazdařbůh, třeba se v něm i ztratit a potkat kromě permoníků v podobě roztodivných oblud také žíly bohaté na nerostné bohatství. To se jako minule nosí v batohu na povrch a slouží coby platidlo při nákupu zábavných bonusů a vylepšení.

zdroj: Archiv

Dorothy, podobně jako svého času Rusty, riskuje v podzemí život nejen proto, aby vyřešila příběhovou zápletku, ale aby na povrch vynosila vše, co má nějakou hodnotu a koupila si za to trochu štěstí. Třeba dokonalejší krumpáč a vrták, silnější lampu, větší ruksak, hbitější botky, podrobnější mapu… Počet bonusů, se kterými děvče dole lépe, rychleji a bezpečněji putuje od štoly ke štole opravdu příjemně narostl.

Každou pomůcku lze nyní ještě dále vylepšovat prostřednictvím speciální měny, kterou hornice hledá v podzemí v podobě vzácných ozubených koleček. Ty zakoupeným pomůckám dodají správný šmrnc, třeba odpalovacím bombám více síly, stejně jako kupříkladu jetpacku, aby příliš brzy nepadal a byla s ním dole opravdu švanda.

Všeho víc

Péče o tělo a výzbroj je mnohem podrobnější a bohatší než dřív a již se může stát de facto smyslem celého hraní, protože možnosti zdokonalování jsou jednak zdánlivě nekonečné, a jednak jsou skvěle odstupňované úměrně vydělaným penězům a nasbíraným zkušenostem. Prakticky se nelze zlepšit bez boje proti poměrně dotěrným nepřátelům a bez trpělivého průzkumu nebezpečného prostředí, kde je Dorota takřka vždy krok od smrti. Motivační systém je díky tomu oproti minulosti mnohem trvanlivější a je s ním neporovnatelně větší legrace.

SteamWorld Dig 2 je po všech stránkách dokonalejší než čtyři roky starý originál. Platí to také o grafickém zpracování, které při zachování hardwarové nenáročnosti zbohatlo o propracovanější detaily a animace. V přímém porovnání vypadá novinka dospěleji, jako by byli autoři na cestě za třetím rozměrem, přinejmenším tím falešným s podporou vícevrstevného pozadí. Povedla se také hudba, která trefně vystihuje každou dílčí lokaci, byť se jednotlivé songy poměrně brzy opakují.

Nový díl již dobře známé arkády prakticky nemohl dopadnout lépe. Autoři vyslyšeli všechny stížnosti a odstranili problémy, které stíhaly původní vydání. SteamWorld Dig 2 je proto větší, hezčí a bohatší než její předchůdkyně, což je opravdu asi vše, co bylo možné od ní očekávat. Více originality si snad autoři schovají na další pokračování, které, jak opět naznačuje otevřený závěr, jednou určitě přijde.