A Golden Wake - recenze
Obsah ohýbaný ve prospěch audiovizuálního pozlátka, které sice ohromuje, ale také je mnohdy na hře jediným zajímavým prvkem. Jde o častý jev u nejedné indie záležitosti a řekněme si pravdu, někdy už je toho pixel artu a umělecké stylizace opravdu moc. Není to ovšem případ studia Wadjet Eye, které si na rozpixelovaných adventurách udělalo jméno ještě dávno předtím, než to bylo takzvaně cool. Navíc tento silný vizuální rukopis umí použít ke skutečnému provázání formy a obsahu tak, jako nikdo jiný. Adventura A Golden Wake je toho nejlepším důkazem.
Alien: Isolation - recenze
Alien: Isolation dlouho provázel mrak pochybností. S přenášením slavného protagonisty filmové série Vetřelec do her to nebylo totiž nikdy nijak valné. Britští stratégové z Creative Assembly navíc nepřebírali rodinné stříbro vědecko-fantastických filmů s důvěryhodným osvědčením. Jejich série Total War sice dlouhodobě dosahuje na špičku strategického žánru a do značné míry ho definují, thrillerová hra však vyžaduje zcela jiné nástroje než diplomacii mezi impérii a šoupání vojsky po mapě světa. Jak to tedy s vetřelcem dopadlo?
Middle-earth: Shadow of Mordor - recenze
Víte, co je neuvěřitelné? Že jsme se doteď nedočkali špičkového RPG ze světa Pána prstenů. Rozumějte, bavíme se o jednom z nejmilovanějších fantasy námětů ve sluneční soustavě, který si přímo říká o fortelné singleplayerové dobrodružství s masivním světem, rozličnými frakcemi a rozmáchlým příběhem. A ono pořád nic. Middle-earth: Shadow of Mordor má však k vysněné hře zatím nejblíže. Namísto tradičních RPG se přitom inspiruje vražednou sérií Assassin’s Creed, přičemž slovo „inspiruje“ znamená spíše „vykrádá“.
Endless Legend - recenze originální strategie
Představit si svět, ve kterém neplatí skoro žádná pravidla, a vše ku prospěchu věci překračuje stanovené meze, není nic obtížného. Stačí zavřít oči a nechat si něco zdát. Mnohem těžší je ale podle snů vyrábět počítačové hry. Například tahové strategie, které by byly zábavné, ale nikoliv povrchní, a také jasně pochopitelné, a přitom jim nescházely široké herní možnosti. Endless Legend je v tomto ohledu skoro ideálním dílem a splňuje definici herního snu, na jaký se dlouho čekalo. Pravidla překračuje s grácií a navíc si vymýšlí svá vlastní. V dobrém slova smyslu jsme hráli princeznu Koloběžku - Endless Legend je tahovka, ale přitom s realtimovými prvky, a zároveň komplexní budovatelský simulátor, kterému však přes veškerou složitost nechybí charisma, smysl pro detail a osobité kouzlo. Hledáte-li svéráznou alternativu k Civilization, tady je.
The Vanishing of Ethan Carter - recenze
Tři hodiny. 180 minut. Uteče to jako voda. Tedy v případě, že hrajete The Vanishing of Ethan Carter. Pak zůstanou nad klávesnicí rozklepané prsty a v duši touha vědět a hlavně vidět víc. Ve vyvolání pocitu nenaplněnosti debut studia Astronauts exceluje: naznačí smysluplný otevřený svět a rozsáhlé možnosti detektivní práce, ale pokaždé před nimi práskne dveřmi. Nenahlédnete za ně a s každým dalším bouchancem padáte vstříc simulátoru chůze. Přitom spoustu věcí dělá The Vanishing of Ethan Carter dobře, ba přímo mistrovsky.
Shadowgate - recenze
Nostalgie je sázka na jistotu. Obzvláště když chcete vydat novou verzi svého času (1987) dobře hodnocené a všeobecně populární adventury Shadowgate. Nabízí se proto otázky, zda se nejedná o možná až vypočítavě snadný úkol, případně jestli se dá na oživení klasické hry pro současnou generaci vůbec něco pokazit. A hned si také na obě dvě otázky odpovíme.
Sherlock Holmes: Crimes & Punishments - recenze
Sherlock Holmes toho ve hrách zažil už spoustu, zejména pod taktovkou studia Frogwares, které pro detektiva a hráče vymýšlí nová dobrodružství již přes deset let. Pod jeho taktovkou anglický gentleman s bystrým úsudkem a specifickým smyslem pro humor zatočil třeba s nejmazanějším zlodějem na světě (Sherlock Holmes vs Arséne Lupin), dopadl sadistického zabijáka (Sherlock Holmes vs Jack the Ripper) a naposledy se očistil z křivého obvinění, které ho mohlo stát kariéru i samotný život. I přes záplavu nejrůznějších dobrodružství jsme ale se Sherlockem přesto něco nezažili - volnost při sbírání důkazů a usvědčování viníka. Frogwares přesně tento styl vyšetřování v souvislosti s dílem Sherlock Holmes: Crimes & Punishments (v ČR také Zločin a trest) slibovali a světe div se, nakonec svůj slib z velké části splnili, což lze ve videoherním průmyslu považovat za malý zázrak.
Age of Wonders III: Golden Realms - recenze
Milosrdně na ni zapomenout a pak ji znovu objevit. To je zřejmě nejlepší způsob, jak si dokonale užít strategii Age of Wonders III. Nyní je navíc k opětovnému setkání výborná příležitost. S aktuálním datadiskem Golden Realms hra po půl roce od vydaní nabízí nebývale mnoho novinek. Strategický zážitek je tak ještě intenzivnější a na vlnách obsahových změn se budete cítit jako herně znovuzrození. Golden Realms je, co do přínosu nové herní náplně, její prezentace a začlenění do původní kostry, ukázkovou prací. Na metu dokonalosti AoW v kombinaci s datadiskem nedosahuje jen kvůli ovládání a ignoraci starých chyb. A i když nejsou nijak zásadní, podruhé si na ně člověk opravdu nerad zvyká.
Hero of Many - recenze
Děje se to pořád. Po úspěchu mobilní verze hra vyjde na PC či konzolích (nebo naopak), aby vývojáři maximálně vytěžili aktuální zájem o hru. Kvůli rozdílným požadavkům jednotlivých platforem ale konverze často neudělá díru do světa, fanoušky zklame a tvůrcům stav konta zrovna moc nezvedne. Naštěstí to neplatí pro PC verzi Hero of Many od českého studia Trickster Arts.
Train Fever - recenze
Máte horečku? A jediným lékem jsou vláčky? Proč ne! Nově vydaná strategie Train Fever nabízí nejenom vlaky, ale začleňuje i silniční dopravu a navíc se nebojí přiznat, že se snaží přenést legendární a nestárnoucí Transport Tycoon do nového tisíciletí. A upřímně, kdo tuhle letitou klasiku někdy hrál, musel se alespoň jednou zamyslet nad tím, proč vlastně zatím nevzniknul pořádný nástupce. Jak těžké to vlastně může být?
Schrödinger’s Cat: Raiders Of The Lost Quark - recenze
Schrödingerově kočce táhne na osmdesát a pořád se nedá říct, jestli je živá, nebo mrtvá. Možná obojí! Pakliže té úvaze vůbec nerozumíte, nevadí. Pro hraní inovativních plošinovek naštěstí nemusíte znát historii, ani pokročilou fyziku. Stačí vědět, že číča z legendárního experimentu propůjčila jméno hře, která se do herní historie zapsala málem tak významným písmem, jako sama „Schrödingerka“ do vědy.
Five Nights at Freddy's - recenze
Představivost je mocná čarodějka. Když ji máte, můžete si vysnít hrady a zámky a dostat se alespoň na pár minut denně ze svrabu každodenního stereotypu. Stejně tak ale kvůli bujné fantazii a představivosti můžete prožít muka, která by jiní nezakusili. Míra, s níž si užijete hororovou hru Five Nights at Freddy’s, závisí právě na míře vaší představivosti. V jádru jde totiž o tak jednoduchou hru, že by ji svou sofistikovaností strčili do kapy i fotbaloví hooligans.
Crimsonland - recenze
Školní lavice vám opět žerou velkou porci volného času a rádi byste proto hráli na noteboocích, zatímco se špičkujete se spolužáky? Případně si potřebujete v práci dát pauzu, ale na pracovním notebooku nic nového nerozběhnete? Crimsonland by vám mohl v obou případech pomoct. Jde o dostatečně bezhlavou hru a ve více lidech je rozhodně i zábavná.
Halfway - recenze
Změna k horšímu je tradičním hybatelem sci-fi žánru. Nejeden příběh začíná tím, že se kdysi mírumilovný svět promění v rizikovou zónu a logika i bezpečnost odjedou na dovolenou. Když se všechno bláznivě otočí a svačiny začnou požírat své strávníky, tak je zle. I v taktické akci Halfway bojuje hrdina proti světu, který už není jako dřív. Není přátelský, ani normální a náš nešťastný přeživší z kolonizátorské lodi Goliáš musí bojovat nejen proti hordám zmutovaných vojáků, ale také se svou vlastní myslí, která byla nesportovně vygumována, aby nasazování světa na staré koleje bylo mnohem, mnohem obtížnější.
The Sims 4 - recenze
Nedávno jsem na stránkách zahraničního webu viděla titulek: „Tvůrci The Sims 4 varují, že pokud se hra nebude prodávat, pátý díl nevyjde“. K Sims 4 jsem si proto podvědomě připsala obrovský vykřičník, který tam zůstal i potom, co se hra v Anglii vydrápala na první místo v žebříčku prodejnosti. Co jiného by taky mělo prodávat miliony kopií než právě značka The Sims, která kdysi (2000) dala vzniknout úplně novému žánru simulátorů lidského života, jemuž po celých 14 let vévodí?
Space Run: Fast and safe delivery - recenze
Přepravovat napříč vesmírem zásilky není žádná sranda. Nevěříte? Zeptejte se vesmírného „poslíčka“ Bucka Manna, potvrdí vám to. Taková údržba lodě, její obrana a zároveň snaha nejen dodržet termíny, ale také předehnat konkurenci dokáže zaměstnat i opravdu schopného pilota. Hlavně ale vydá na výbornou tower defense hru!
Super Time Force Ultra - recenze
Ve dvou se to lépe táhne, a když je lidí ještě víc, problémy jako by přestaly existovat. Stejně to funguje i v Super Time Force Ultra. S touto akční arkádou ale získává pojem kooperace zcela nový herní smysl. Zpočátku se na systém hry jen těžko zvyká. Občas je hra příliš divoká, příliš šílená, někdo by se dokonce nebál použít slovo nestandardní! První dojmy jsou proto vskutku neopakovatelné. Například postav je ve hře jako na orloji a rozhodně je z čeho vybírat. A k tomu jste ještě pány času! Super Time Force Ultra je z určitého úhlu pohledu šíleně komplikovaná. Naštěstí i složitost může mít své světlé stránky. Ty jsou zde rozhodně v převaze a inovace je zde rozhodně pozitivním prvkem.
Dead Rising 3 - recenze PC verze
Je-li člověk konfrontován pohromou, a buďme hned konkrétní, když čelí zombie nákaze, není radno spoléhat se na ideály humanismu. Padnou ve chvíli, kdy katastrofa přejde do stavu neodvratitelnosti a zeměpisnou mapu překreslí násilně stanovená hranice, dělící epicentrum zkázy od dosud ušetřeného okolí. Oba světy pak čekají na svou verzi zázraku. Ale přijde nějaký? O situaci, kdy jedna část světa čelí brutálnímu dopadu hnilobné morové infekce, zatímco druhá si o smrti pouze čte v novinách, sugestivně vypráví právě Dead Rising 3. Po úspěchu předchozích dobrodružství, která se odehrávala v nákupních centrech, poslal Capcom tentokrát boj proti hordám nemrtvých rovnou do ulic velkoměsta. A jak chutná masová likvidace zombies v PC verzi, která vychází téměř rok po výborném originálu z Xbox One, se dozvíte právě v této recenzi.
OlliOlli - recenze skejťácké arkády
Pořádnou skejťáckou hru aby jeden hledal s lupou v ruce. Zvlášť na počítačích. Série Tony Hawk’s Pro Skater (dále jen THPS) se od dob American Wasteland (2005) přestěhovala na konzole, odkud se na PC podívala zatím jenom v HD remaku prvního dílu THPS v roce 2012. Nejnovější Shred Session míří pouze na mobilní platformu a navíc už spadá do jiného žánru. Proto nezbývá nic jiného, než čekat na lepší časy. Nebo snad ne? Zkušenější skateboardisté možná odtušili, že název hry OlliOlli by mohl být odvozeninou termínu „ollie“, který označuje skejťácký trik, při němž jezdec se svým prknem vyskočí do vzduchu bez pomoci rukou. A samozřejmě mají pravdu. OlliOlli je skejťácka hra, na kterou jsme dlouho čekali.
Blocks That Matter – recenze
Už velikán Igor Timko si všiml, že se kvalita mnohých uměleckých děl projeví až s odstupem času. Krátké herní cykly naštěstí dávají šanci napáchanou historickou křivdu napravit v případě autorů puzzle hopsačky Blocks That Matter (homepage s demoverzí zde). Od vydání hry sice uplynuly už tři roky a pár dnů, titul za tu dobu však ani o fous nezestárl. A je to o to důležitější, že vývojáři téhle návykové záležitosti ze Swing Swing Submarine se v mezičase vyprofilovali jako jedno ze zajímavých nezávislých studií.
