Among The Sleep - recenze
6/10
zdroj: Archiv

Among The Sleep - recenze

Datum vydání:
29. května 2014
Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

6. 7. 2014 17:30 | Recenze | autor: Ondřej Švára |

Když čáp ztratí čepičku, hádají děti její barvičku a celé to skončí velkou legrací. Jakmile však mladý člověk místo čepice přijde o rodinnou pohodu, vyvstává před ním mnoho závažných otazníků. Zejména když jsou mu teprve dva roky a středobodem jeho světa je krom plyšového médi pouze matka, často se měnící z pečlivé ochránkyně v hrozivého... bubáka. 

O rodinných problémech, viděných dětskýma očima, vypráví prvotina norského studia Krillbite zvaná Among the Sleep. Jde o hru velmi netypického ražení. Některé nápady vás opravdu nadchnou a jiné zase, jakoby naoplátku, donutí k přesvědčení, že dodržování tradic má taky smysl.

Nová puzzle adventura s prvky hororu každopádně nenechá nikoho chladným. Do Among the Sleep se buď člověk cituplně zamiluje, nebo se mu vysměje a zavrhne ho. Rozhodně se však na ni nezapomíná.

Do hlubin juniorovy duše

Patrně nikdo nedokáže pravdivě vylíčit, jak vnímal svůj domov a rodinu, když odrostl prvním dupačkám. A jak mu muselo být, když tatínek křičel na maminku a maminka křičela na tatínka, když se každý rozešel do svých nových domovů, když začal být z pečlivé matky-ochránkyně podezřele často cítit džin a pro milovaného potomka najednou nebyla slova lásky a útěchy.

Malé dítě nemá paměť na to, aby do ní mohlo spolehlivě ukládat vše, co potřebuje a později o tom vyprávělo. Among the Sleep se ale tomuto problému skvěle vyhýbá. Dětství si tvůrci sami vyrobili, a aniž bych chtěl prozradit pointu díla, naznačím, že rodič, který více či méně podlehne alkoholismu, bývá v očích svých batolat vnímán jako děsivé monstrum, co ožije vždy, když slunce zajde za obzor. A právě v té chvíli začne být Among the Sleep nejzajímavější.

Éterično a realita 

Among the Sleep je o zlých dětských snech plynoucích z rodinného rozkolu a z matčiny špatné psychické kondice. Tyto noční můry se zhmotňují ve fantasy prostředí smíchaném z reálných i éterických obrazů a také z překroucené reality, kdy se chvíli pohybujete jako by mimo čas i prostor a chvíli zas stojíte třeba uprostřed úplně normálního, i když docela temného lesa.

V těle dvouletého dítěte si zkrátka sáhnete až na dno psychických sil, respektive na neprobádaná místa lidské duše a podniknete výlet podivuhodnou zemí, která je z ní vyrobena. Pomocí úkolů a puzzlů poskládáte vzpomínky na svou herní mámu, spojíte astrálno s realitou, a i když to zní jako otřepaná floskule, možná tím najdete i cestu k sobě samému.

zdroj: Archiv

Na vratkých nohou jako kdysi 

Ovšem pravdou je, že přes veškerý myšlenkový přesah jsou ve hře nejintenzivnější hned ty první a nejpřímočařejší dojmy, které vůbec není netřeba lovit v hádankách. Spolehlivě vás nadchne už samotná perspektiva dětských očí.

Among the Sleep přináší coby virtuální realita, hraná skutečně v těle dítěte, velmi silné zážitky. Z pohledu juniorových očí se třeba ve šťastných chvílích ládujete narozeninovým dortem a dostáváte závrať při nošení přes maminčino rameno. A hlavně - při položení na zem vám zdá všechno najednou tak nedosažitelně vysoko!

Z perspektivy mláděte je cokoliv velké dobrodružství. Třeba šplhat po šuplících nebo si povídat s oživlými hračkami kolem sebe. V sedmdesáticentimetrovém tělíčku s rukama jako paličky člověk zkrátka velmi snadno objeví své dávno zapomenuté já a neubrání se ani legračním otázkám. „Tak tahle jsem tenkrát lezl?,“ pomyslel jsem si třeba, ačkoliv už skoro třicet let žiji ve stavu převážně vertikálním.

Do skříně pohádek 

Among the Sleep bezvadně uplatňuje sílu herního média, schopného zobrazit nezobrazitelné (to jsou ony divoké sny) a simulovat neopakovatelné, čímž se rozumí kolíbat se v těle malého cvrčka. Dá se říct, že tam, kde už by si třeba kniha nebo filmové plátno nevěděly rady, tam hra teprve začíná kralovat.

Opravdový příběh se ale začne odvíjet až mimo dětský pokoj. V jedné skříni (jak typické) se otevře podivuhodná cesta k maminčině duši a společně s narozeninovým medvídkem (jakýmsi živým pasem) vstoupíte do světa ošklivých pohádek a zotročených pověstí.

Bludné představy 

Vlivem poničené psychiky svého svěřence se na své cestě střetáváte se znásilněnými zlými představami. Nálada alternativní reality se dá popsat na mnoha detailech. Představte si například, že z dálky přívětivá pitoreskní chaloupka, jako by vystřižená z pohádky o trpaslících, vypadá zevnitř spíš jako brloh rodiny Peacockovy. Poházené hračky kolem není neradno sbírat, protože mají kruhy pod očima a víc děsí než konejší. Takhle asi opravdu vidí svět dítě, které se bojí!

Přenesení hry do zorného pole vyděšeného mláděte vyšlo na jedničku. A stejně tak i prezentace světa, který svou éteričností a falešnou pohádkovostí připomíná Myst křížený se Záhadou Blair Witch. Design a atmosféra bohužel tvoří pouhou jednu polovinu Among the Sleep. Druhá je reprezentována hratelností, ze které se vyklubala slabina celého díla. Noři ze své ódy na dětské sny neodkázali vytvořit hru skutečně zábavnou.

zdroj: Archiv

Kolébavou chůzí k rychlému konci 

Dětská perspektiva do Among the Sleep totiž přinesla řadu neřešitelných problémů a zábavu proto sráží recidiva z nutných a zároveň nekoncepčních kompromisů. Především se museli autoři poprat s faktem, že dvouleté dítě obvykle nemá žádnou fyzickou sílu ani mentální zdatnost, přitom ve hře musí provádět věci, na které by mnohdy nestačil ani dospělý - prolézá šachtami, skládá puzzly, utíká před monstry a točí rumpálem studny.

Krillbite ale zůstali ve svých řešeních vždy někde v půli. Správně třeba předpokládali, že malé dítě neumí plavat a „game over“ tedy nastane v jakékoliv strouze. V kontrastu s tím ale herní mládě bez odřenin padá ze stromů.

Kvůli tomu, že se tvůrci jednou snažili vyhovět zákonům reality a podruhé je přehlíželi, stal se z Among the Sleep po herní stránce absurdní projekt s řadou designérských přehmatů. Je skoro až nefér je všechny vyjmenovávat, proto snad připomenu jen ten největší: zatímco v běžném životě normální dítě uzvedne sotva lahvičku s mlékem, ve hře tahá bedny a klády.

Řadu problémů přitom autoři mohli elegantně obejít tím, že by juniorovi věnovali sadu speciálních vlastností. Ve fantaskním prostředí by proti takovému nápadu nejspíš nikdo neprotestoval. Krillbite se však RPG prvků ani nedotkli, a tak je jejich mládě kabrňák i slaboch bez jakékoliv chytré snahy to omluvit.

Kdo se bojí, ať klidně hraje 

Rozpor ohledně dětských schopností ale nakonec není to jediné, co Among the Sleep kazí renomé. Hra bojuje i se základním konceptem hororové adventury. Ve skutečnosti po hráči nechce nic jiného, než aby jen zoufale pomalu (v pohybu se dítě opravdu nepochlapilo) procházel lineárním prostředím, které jako výplod dětské fantazie musí dospělého spíše rozesmát. Strach z toho, co přijde, na vás dolehne opravdu jen místy, spíše až v pozdější fázi děje, kdy je mládě pronásledováno nepřátelskou bestií.

Celkově tedy Among the Sleep jako horor opravdu nepůsobí, k čemuž přispívá i velice nízko nastavená obtížnost. Úkoly typu „sesbírej v okolí sošky několik soviček, abys mohl vlézt na lávku“ těžko prověří váš myšlenkový potenciál a já netroufám si hádat, pro koho je Among the Sleep vlastně určená.

Děti myšlenku rodinné krize jen těžko pochopí a pokud se přeci jen dobelhají až do vyhrocené části příběhu, od monitoru utečou. Z dospělého hráče naoplátku příliš brzy vyčpí nadšení z úvodních nápadů a pak už se bude jen prát s pomalým pohybem herní postavy a nemotivujícími úkoly.

Among the Sleep jako komerční prvotina autorského studia rozhodně zaslouží pochvalu pro svůj námět a atmosféru. Nicméně v mnoha ohledech, jak už bylo na začátku řečeno, je tato hra velmi netypická, za což ji mnohokrát pokáráte. Ostatně, když už jsme u toho porušování dobrých zvyků, která jiná hra by si dovolila skončit po dvou hodinách?

Verdikt:

Jako sonda do duše nemluvněte funguje Among the Sleep skvěle. Bohužel, dětská nevyzrálost postihla hlavně herní stránku, protože tento „baby horor“ sužuje příliš mnoho nepříjemných kompromisů.

Nejnovější články