The Surge - recenze
Hry typu Dark Souls mě vždy fascinovaly. Zatímco v jiných titulech představuje frustrace nepěknou vlastnost, která změní váš pohled na danou hru k horšímu, v případě akčních RPG je obtížnost vlastně důvod, proč je mnozí hrají. Touha zažít frustraci při neustálém prohrávání v náročných soubojích, má zkrátka něco do sebe. A byť je Dark Souls právoplatný král svého žánru, zamiloval jsem si i jeho dva roky starou „kopii“ Lords of the Fallen, kterou spoluvyvíjeli i tvůrci z německého studia Deck13 Interactive. A když se pak objevila zpráva, že stejný tým pracuje na akčním RPG se sci-fi tematikou, vítězoslavně jsem zvedl ruce a pronesl hlasité „WOW“. Teď už jen zbývá otázka, zda se The Surge povedlo naplnit má očekávání. A odpověď? Minimálně v několika bodech zní rozhodně ano. Je tu ale jedno velké ALE.
Blackwood Crossing - recenze
Dětská fantazie je mocná čarodějka. V adventuře Blackwood Crossing nechá z vlaku vyrůst strom až do nebe a lidem nasadí zvířecí hlavy. Hra vás láká pomocí divotvorného a zároveň melancholického příběhu o rodinných problémech, který sám o sobě patří k absolutní žánrové špičce. Nedoprovodila ho však adekvátní hratelnost. Špičkový scénář kontrastuje s nevýraznou herní mechanikou a neuvěřitelně krátkou herní dobou. Blackwood Crossing obstojí jen jako malé umělecké cvičení.
The Sexy Brutale – recenze extravagantní detektivky
V rouše dekadentního kabaretu přináší The Sexy Brutale svěží hrátky s časem a logikou. Skryti za karnevalovou maskou zachráníte spoustu lidí před jistou smrtí, a ještě si užijete skvělý večírek. Snad až na počáteční lehké zmatkování nemá detektivní adventura slabiny. Je originální, stylová a dlouho vydrží. Tak vypadá hra, na kterou si vzpomenete i po letech.
Scanner Sombre - recenze
Poté, co šikovné ručičky ve studiu Introversion Software dokončily brilantní simulátor věznice Prison Architect (po několika letech v předběžném přístupu), vyhlíželi jsme napjatě oznámení jejich nového titulu. Před rokem nás ale tvůrci opravdu překvapili, když na herním veletrhu EGX Rezzed představili hned dva prototypy – Wrong Wire a Scanner Sombre. Právě Scanner Sombre se na akci setkal s velkým ohlasem a po roce ve vývoji se do něj můžeme pustit i my.
Realpolitiks – recenze
Nebylo toho málo, co strategie Realpolitiks papírově nabízela – vše od simulace uprchlické krize až po kolonizaci Jupitera slibovalo unikátní možnost pohrát si na mapě dnešního a budoucího světa. Titul inspirovaný strategiemi od Paradoxu, jako je Europa Universalis, Crusader Kings nebo Hearts of Iron, se zároveň odhodlal postavit prokletí strategií z moderního světa. Podařilo se mu prorazit tam, kde neuspěli mnozí jiní, nebo je odsouzen skončit na smetišti dějin?
Pinstripe - recenze
Pokud hledáte přemýšlivou plošinovku s trochou poetiky, Pinstripe je trefa do černého. Táta se v ní žene za unesenou dcerou, což má zajímavý podtext, a díky bonusovému hernímu módu vlastně i pokračování. Na druhou stranu tvůrci nezaměnitelným prvkům hry leccos obětovali. Pinstripe je především velmi krátká a její arkádové prvky průměrné. Kompromisy vyplynuly především ze skromných tvůrčích podmínek.
What Remains of Edith Finch - recenze
Kdekdo tvrdí, že má v životě pech. Ale ruku na srdce, dokud si smůla nebrousí kosu, nestojí nářky za řeč. Své o tom ví virtuální rodina Finchových, která musela umřít, aby se narodilo jedno z nejpůsobivějších dramat mezi herními adventurami. V díle What Remains of Edith Finch se vžijete do role sirotka, hledajícího útěchu nad hroby svých předků, a čeká vás netypická hratelnost s dávkou srdceryvných emocí. Škoda, že učebnicový příklad dokonalé symbiózy hry a příběhu trvá tak krátce.
Warhammer 40 000: Dawn of War III - recenze
Ve zšeřelém pekle Acheronu práskají výstřely bolterů, zní výkřiky orků a do voxů směřovaná hlášení postupujících Adeptus Astartes. S neotřesitelným odhodláním se elita Impéria kryje za překážky a postupuje vpřed. Tam, kde jeden padne v nepřesné leč zuřivé palbě zelené hordy, nahradí jeho místo s lakonickým konstatováním jeden z bratrů, protože „oni nebudou znáti strachu“. I když se ztráta každého jednotlivce projeví na bojeschopnosti kapituly, mariňáci postupují… No, a přesně takový třetí díl Dawn of War není.
Prey - recenze
Proč je vesmír černý? Představte si, že by astronauti během sovětsko-amerických kosmických závodů nenašli jenom vzduchoprázdno a finále by nebyla procházka po bledém měsíčním povrchu. Místo toho by došlo k objevu, který by nás přinutil se na černočerný prostor mezi hvězdami dívat s úplně jiným respektem a strachem. V temnotě se skrývá rasa Typhon. Nezná city, koncept utrpení je jí cizí. Budete její kořistí. Budete Prey.
Take On Mars - recenze
Potřebujete navrátit důvěru v lidstvo? Pusťte si záznam přistání sondy Curiosity na Marsu. Pět let staré video má pořád svou sílu, mimo jiné i proto, že jde stále o neuvěřitelný úspěch – úspěch, ve kterém se sbíhá tolik lidských kvalit od inženýrského důvtipu po čirou vášeň pro dobývání vesmíru a posouvání hranic možného. Přistát na Marsu s rekordně těžkým robotickým vozidlem byl úkol na hranici našich technologických možností, a když k Zemi dorazily telemetrické údaje, potvrzující jeho splnění, v řídícím středisku propukla bezbřehá radost.
Hearthlands - recenze
Zatímco světem stále ještě rezonuje neskutečný úspěch Cities: Skylines, na scéně se objevila další nadějná budovatelská strategie. Jmenuje se Hearthlands, vzhledem k netradičnímu pojetí z ní nebude na větvi každý, ale své fanoušky si zaručeně najde.
Outlast 2 - recenze
Po třech letech čekání, loňské demoverzi a půlročním odkladu konečně vyšlo pokračování překvapivě kvalitní hororovky z prostředí ústavu pro choromyslné. Daří se Outlast 2 děsit hráče natolik, že budou muset několik dalších dní spát s rozsvíceným světlem? V zásadě ano, ale ne způsobem, který by se dal označit za bez výhrad uspokojující, bohužel.
Quern - recenze
Adventura Quern - Undying Thoughts ukrývá krásu v těžkostech. Jejím leitmotivem jsou náročné puzzly, které ovšem díky stmelující myšlence a hloubavé atmosféře vytvářejí pozoruhodné dílo schopné dokonale odtrhnout člověka od reality. Dobrodružství z tajuplného ostrova, kde se zastavil čas a neplatí přírodní zákony, patří k těm, které nevznikly pouze kvůli rébusům samotným, ale jsou dokonalé v každém ohledu. Logika se zasnoubila s uměním.
Expeditions: Viking - recenze
Prakticky přesně čtyři roky nazpátek vydalo dánské studio Logic Artists povedený titul Expeditions: Conquistador, který nabídl příjemné spojení prvků z klasických RPG a tahových strategií, uvozené bouřlivou kolonizací Severní Ameriky. Tentokrát se v pokračování s podtitulem Viking podíváte několik století před výše zmíněné kolonizování do dob, kdy severním mořím vládli Vikingové. A v kůži jednoho takového svalovce si projdete strastiplnou cestu za spravedlností.
Sniper: Ghost Warrior 3 - recenze
Existují hry, které se snaží nabídnout nové žánry, jejich neotřelé kombinace nebo alespoň svěží pohledy na již zpracovanou tematiku. Jiné projekty zase kráčí prošlapanou stezkou, ale soustředí se na řemeslnou kvalitu zážitku. A nakonec tu máme počiny, které do jedné beztvaré hmoty bez rozmyslu či hlubšího záměru slepují hrst populárních prvků, a doufají, že si je kvůli tomu někdo koupí. Tuhle hru si přeci musíte pořídit, vždyť má otevřený svět! Patří k nim bohužel i Sniper: Ghost Warrior 3.
Guardians of the Galaxy - recenze 1. epizody
Nejsou to Avengers, nemají mezi sebou žádného Batmana, ani Supermana, přesto se dnes těší nevídané popularitě. Při tom ještě před pár lety o Strážcích Galaxie věděli jen fanoušci Marvelu. Jenže pak do kin vtrhnul film, stal se jedním z nejvýdělečnějších snímků roku 2014, a hláškující sci-fi parta sarkastických antihrdinů si zajistila bohatou budoucnost. Druhý díl dorazí na stříbrná plátna příští týden a ještě předtím vyšla první epizoda stejnojmenné hry od Telltale Games, známé továrny na komiksové adventury.
Vikings: Wolves of Midgard - recenze
„Diablo mezi Vikingy. Proč ne,“ říkal jsem si, když jsem spouštěl Vikings: Wolves of Midgard. Kdyby hry uměly mluvit, tahle Slovenka od studia Games Farm by mě nejspíš okamžitě opravila s tím, že Diablo III, Grim Dawn, Path of Exile a další podobné hry sice možná na první pohled připomíná, ale ve skutečnosti s nimi má společného pramálo, protože její vzdálenou sestřenicí je spíš Gauntlet. Jenže hry mluvit neumí, a tak jsem k tomuhle zjištění musel dospět na vlastní pěst.
Syberia 3 - recenze
Ach jo. Třikrát ach jo! Syberia patří do rodiny nezapomenutelných point and click adventur. Neobyčejné dobrodružství s lehce verneovskou atmosférou představilo sympatickou americkou právničku Kate Walker a uhranulo hráče nádhernou grafikou, dojemným příběhem i zábavnými hádankami. Když ale nyní, 13 let po druhém dílu, vyšla trojka, nelze se při hraní zbavit pocitu, že se jedná spíš o uniklou betaverzi, ne o finální verzi finální.
Rain World - recenze
Nádherný svět se zasněnou, ale tíživou náladou. Pouť roztomilého zvířátka nebezpečnou krajinou a jeho zoufalá snaha o přežití. Organické prostředí, které na něj reaguje, plné nečekaně komplexních herních prvků. Taková je survival plošinovka Rain World v kostce. I v případě, že už se vám při zaslechnutí slova "survival" zvedá žaludek, neměli byste ji šmahem odsoudit, protože pod nic moc neříkajícím žánrovým vymezením se skrývá hra, jakou jsme už dlouho nehráli.
Thimbleweed Park - recenze
Slyšeli jste o studiu MMucasFlem Games? Já vím, že ne. Přitom na něj v adventuře Thimbleweed Park narážíte na každém rohu. MMucasFlem sem, MMucasFlem tam. Maskuje legendárního producenta point and click adventur od Lucasfilm Games, kde prožil programátor Ron Gilbert nejlepší roky své kariéry. Před nějakými třiceti lety vymyslel adventury jako Maniac Mansion a The Secret of Monkey Island, v jejichž stopách Thimbleweed Park důsledně kráčí. Gilbert přitom více jak 20 let žádnou adventuru neudělal. Namísto toho konzultoval cizí tituly (Penny Arcade Adventures) a příležitostně udělal hru jako Deathspank nebo The Cave. Nikdy nešlo o čistokrevné „klikací“ adventury. K tomuto žánru se vrací teprve nyní. Dobrá zpráva hned na začátek: nehledě na přestávku Gilbert svým adventuristům stále rozumí dokonale.
