zavřít

What Remains of Edith Finch - recenze

Windows

Recenzovaná verze: Windows

Vychází na platformách: PS4, Windows, PS4 Pro

Verdikt: Emotivní zpověď rodiny stižené prokletím dala vzniknout jedné z nejpodivuhodnějších adventur herní historie. Její originalita, atmosféra a svébytná hratelnost ji povýšily na skutečné umění.

Hodnocení redakce 9/10

Jak hodnotíme

metacritic 89/100

- Recenze autor: Ondřej Švára Komentáře: 0

Kdekdo tvrdí, že má v životě pech. Ale ruku na srdce, dokud si smůla nebrousí kosu, nestojí nářky za řeč. Své o tom ví virtuální rodina Finchových, která musela umřít, aby se narodilo jedno z nejpůsobivějších dramat mezi herními adventurami. V díle What Remains of Edith Finch se vžijete do role sirotka, hledajícího útěchu nad hroby svých předků, a čeká vás netypická hratelnost s dávkou srdceryvných emocí. Škoda, že učebnicový příklad dokonalé symbiózy hry a příběhu trvá tak krátce.

Dokonalá propojení 

What Remains of Edith Finch je mimořádně sugestivní dílo, které chytne a nepustí. Zásluhou dokonalého spojení příběhu, hratelnosti a nespočtu nápaditých maličkostí slibuje od začátku do konce mimořádné zážitky. Kdy jindy se vám například stane, že se vám ruce zničehonic promění v chlupaté packy a jste, byť na chvíli, opravdovou kočkou domácí? Za svoji ojedinělost nicméně adventura ze všeho nejvíc vděčí neotřelému námětu a příběhové hrdince Edith, sběratelce tragických osudů.

Mladá sympatická dívka píše interaktivní rodokmen, ale radost z něj určitě nemá. Jeho prostřednictvím pátrá po příčině smutného prokletí vlastní rodiny, kterou v pouhých sedmnácti letech celou přežila, od pratet až po sourozence. Stojí před opuštěným rodným domem a pouští se do hledání odpovědí na krutou otázku, proč zůstala na světě sama. Silné emoce ale ještě stále nejsou tím posledním, čím tato adventura opravdu vyniká.

Pátrání po prokletí předků 

Mimořádně zajímavý je také způsob, jakým autoři spojili tesknivou myšlenku s herní mechanikou. Z vůle temného příběhu bude Edith doslova ze záhrobí vyvolávat své předky, ale zdánlivě laciný nápad se stal dokonalým základem pro novátorský způsob vyprávění děje při samotném hraní.

Příběhové myšlenky získaly podobu grafických indicií a komentovaných textů rozmetaných po celé herní mapě. Díky nim Edith jednak nepřehlédne všechny důležité informace a zároveň se podle nich snadno orientuje v mapě, především na cestě k místům, kde se duchovně setkává s jednotlivými členy rodiny a interaktivně jim vstupuje do posledních chvilek života. Za takovou herní mechaniku nezbývá než autorům ze studia Giant Sparrow zatleskat.

Psychologická hra

Na „samotu u lesa“, kde rodina Finchových kdysi bydlela, se Edith vrací po smrti své matky a je nanejvýš logické, že namísto romantiky ze známé české komedie ji čekají docela opačné dojmy. Touha rozluštit příčiny smrti jejích nejbližších navozuje atmosféru blízkou psychologickému thrilleru, naštěstí však bez laciného okultismu nebo něčeho, co by vedlo k nechtěným výkladům a jízlivému pochechtávání. Nepochopení hry opravdu nehrozí, uchovává si totiž kýženou serióznost tím, že než aby si spirituálně vymýšlela, interaktivně rekonstruuje dívčino pátrání skrze reálné vzpomínky na minulost.

Na city se tu hraje tak dovedně, že se uvnitř depresivní nálady paradoxně i zasmějete. Humor je však zpravidla střídán prudkými výbuchy zcela opačných emocí, nejčastěji soucitem a zděšením. Kupříkladu snad každým rodičem musí otřást scéna, kdy kolem ročního mimina, obklopeného roztomilými hračkami, nekontrolovaně stoupá voda ve vaně.

Scéna s nešťastně otočeným kohoutkem bez dozoru dospělých je jednou z mnoha částí praktického hraní, kdy se Edith společně s vámi vtěluje do svých předků, a prostřednictvím různých miniher s nimi prožívá posledních chvilky života. Nemluvnětem z oné scény jste tedy vy sami, a protože je to sekvence opravdu hratelná a současně z nevinných hrátek spěje k předurčené tragédii, dá se říci, že dítěti nechtěně pomáháte na smrt. Stejně jako všem dalším Editiným příbuzným, které ve vzpomínkách potkáte. S ohledem na vztah, který si k nim skrze původně nevinné a zábavné hraní budujete, končívají jednotlivé minihry opravdu hořce. Těžko ve hrách hledat srdceryvnější koncept.

Vedeni za ruku

Protože scénář směřuje k tragickým rozuzlením nevyhnutelně, dala by se hratelnost označit za „poloautomatickou“. Veškerá činnost je korigována skriptovanými sekvencemi, a tak jeli-li zrovna potřeba někam doskákat po střeše či větvích stromu, nelze spadnout, protože vám to animace pohybu nedovolí. Spadnete, až když to hra sama bude chtít. Do značné míry jste tedy rukojmím scénáristů a lhostejno, jestli zrovna procházíte domem a jeho okolím, nebo zrovna rekonstruujete minulost rodiny. Má to ale svůj dobrý důvod.

What Remains of Edith Finch je natolik podřízena příběhu, že ji lze označit za moderní interaktivní film, ale i takovou ji snadno pochopíte a přijmete „na milost“. Je to virtuální zpověď, které díky neotřelým nápadům a dechberoucí atmosféře budete chtít naslouchat. A hrát ji bez ohledu na formu či obsah. Navíc, přese všechna omezení, nabízí tak jako tak velmi zajímavé herní rozptýlení.

Nápady se jen hrnou

Díky poutavému vyprávění, které dává různým situacím hlubší rozměr, než se na první pohled zdá, vyzkoušíte si ve hře s chutí činnosti, které by v jiných hrách nejspíš neobstály. Například pouštění draka, dovádění na houpačce, kempování či dokonce rutinní práce v sardinkárně. To vše (a mnohem víc) jsou minihry ze základů herní kampaně, sázející na nevšední myšlenku nebo hrátky s technologií. Přímo husarským kouskem je „putování“ nejmenovaného člena rodiny ve scéně, která postupně mění zobrazení z klasické topdown perspektivy k izometrické až trojrozměrné. Grafickými hrátkami autoři mistrně oživili jinak banální hříčku, ve které vlastně nic podstatného neučiníte.

Na hru je vůbec pěkný pohled. Autoři využili sílu pokročilé technologie Unreal Engine a stvořili mimořádně detailní skvět se skvěle rozpohybovanou přírodou a perfektně vymodelovaným interiérem domu. Ten, díky bohatému inventáři a skvělému nasvětlení, působí velice realisticky, byť byl zvenčí záměrně vytvořen tak, aby vzbudil strach a odpovídal představám spíše Alfreda Hitchcocka než normální rodiny. Myslím, že obrázky ze hry hovoří za vše.

Zklamání z nedostatku

What Remains of Edith Finch vás bravurně přenese do osudů jednotlivých postav příběhu a časových realit. Když se Edith „vtělí“ třeba do své tragicky zesnulé pratety v době, kdy jí bylo sotva deset let, a nechá ji na sebe promluvit dětským hlasem, najednou hra rozjímá nad životem smrtí jako žádná jiná. K dokonalosti jí vlastně chybí jediné – větší délka.

Mimořádně promyšlená adventura má rozsah celovečerního filmu, což je na hru málo. Na druhou stranu funguje jako koncentrát zážitků, po jehož rozředění by přeci jen mohla přijít o značnou část svého kouzla. Možná tedy končí v pravý čas, i když nad brzkým závěrem si stejně povzdechnete.

Naštěstí nic jiného a podstatného skvělé zážitky ve hře nekazí. Zamrzí snad jen chybějící deník pro přehlednější zápis poznatků a pomalejší pohyb hlavní postavy, ale nejde o potíže s velkým vlivem na celkové dojmy. I s drobnými kontroverzemi dokáže být What Remains of Edith Finch jednou z nejzajímavějších a nejemotivnějších her posledních let. Je výjimečným dílem, na které se opravdu nezapomíná. Nápady se v ní spojily v takřka dokonale vybroušený herní diamant. 

Tagy: adventura příběhová

Zdroje: vlastní

Novinky na Alza.cz

Poslední komentáře

celkem 0

Český herní web, který se soustředí na hry pro PC, PS4, Xbox One, Xbox 360, PlayStation 3, Wii, 3DS, DS, PS Vita, iPhone a iPad. Pro všechny platformy nabízíme recenze, preview, videorecenze i pravidelné novinky. Na Games.cz najdete i podcasty, rozsáhlou databázi her a speciály k očekávaným hrám ze sérií jako Call of Duty, World of Warcraft, The Elder Scrolls, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, Battlefield nebo FIFA.