Recenze
Split Fiction – recenze vrcholu kooperativní zábavy
4. 3. 2025
|
Redakce Games.cz
Rozděleni obrazovkou, spojeni zážitkem
Florence – recenze
22. 1. 2019
|
Jan Hrdlička
Jistěže se ti Florence bude líbit, milý čtenáři, jak by také ne? Pokud v sobě nosíš alespoň kousek člověka, a to určitě nosíš, je to docela nevyhnutelné. Nejde ani tak o hru, věcně vzato tu toho příliš k provádění nenalezneš. Spíše se jedná o zážitek. Zážitek, který ví, že chce být krásný a tklivý, a na tom přeci není nic špatného, jen se takhle jednou zasnít a jednoduše prožívat.
Westworld – recenze
3. 8. 2018
|
Jan Hrdlička
O Westworld, mobilní strategii ze stejnojmenného světa, je skutečně složité vytvořit si vlastní, a především celistvý obrázek. Jak naložit se hrou, která vyrůstá z úspěchu Fallout Shelter? Není to asi zcela přesný popis, daleko od pravdy ovšem také nemá. Westworld do kapsy tu vystupuje jako pouhá nápodoba, tu potěší množstvím originality a tu zase klouže ke stereotypu.
Kona - recenze
20. 4. 2017
|
Pavel Válek
Kanada, to není jen země plná milých lidí a javorového sirupu. Velkou část země tvoří nebezpečná příroda, kde každý krok může být ten poslední, a málokdo by se do těchto míst dobrovolně vydal beze zbraně. Podobné myšlenky má i detektiv Carl Faubert, který je na cestě do malé vesnice právě na severu Kanady. Nejede si sem ale odpočinout, pozval si jej významný podnikatel, kterému neznámí vandalové poničili majetek, a on cítí, že by se mu hodil bodyguard. Po cestě však do Carla málem nabourá protijedoucí auto, a navíc jej zastihne bouře, která celé okolí zahalí pod sněhovou pokrývku. Vskutku ideální první pracovní den.
Blade & Bones - recenze
19. 1. 2017
|
Pavel Skoták
Určitě znáte hry, ve kterých musíte jít až na krev ve snaze úspěšně projít level nebo porazit bosse. V případě akčních her je takovým zářným příkladem série Dark Souls, která stála nervy a získala si srdce nejednoho ostříleného hráče. Není proto divu, že Blade & Bones vzhlíží (přiznaně) ke svému idolu a doufá, že bude jako on.
Tharsis - recenze
31. 1. 2016
|
Pavel Dobrovský
Minulý týden jsme zabili kapitána a snědli ho. Pak vypukl požár v nemocničním modulu. Po cestě za opravou dostal mechanik zásah sluneční erupcí ve skleníku. Velínem prosvištěl roj mikrometeoritů, takže se nemůžeme po večerech dívat na Gravitaci. Lékař zablokovaný ve strojovně nezvládl narovnat zlomenou komunikační anténu. Specialista má depresi. Všechno špatně? Ano. Anebo jinak: Všechno jde k čertu. Neustále.
Lost Judgment – recenze vynikajícího bratříčka Yakuzy
20. 9. 2021
|
Pavel Skoták
Návrat japonského soukromého očka
Star Renegades – recenze tahového RPG v časové smyčce
5. 10. 2020
|
Jakub Kovář
Žijte. Bojujte. Zemřete. A žijte znovu
Recenze křesla Omen od HP aneb Kterak mi židle zachránila zadnici
18. 6. 2020
|
Patrik Hajda
Půlky si zaslouží pohodlí
New Super Mario Bros. U Deluxe - recenze
9. 1. 2019
|
Adam Homola
V herní branži není snad žádná větší jistota než Mario. Jeho nejnovější velká Odysea vyšla předloni a byla takřka perfektní. Nintendo teď sáhlo do nepříliš dávné minulosti a vytáhlo z klobouku 2D Maria z roku 2012, který tehdy vyšel na Wii U, byl skvělý a díky svému nestárnoucímu designu je skvělý pořád. Pod krkolomným názvem New Super Mario Bros. U Deluxe se totiž skrývá velmi elegantní plošinovka s reálným potenciálem zabavit prakticky každého, kdo se nechá.
Okami HD - recenze
29. 12. 2017
|
Vincent Olejník
Právě letos je tomu 10 let co Okami poprvé vyšla v Evropě (a Austrálii), ačkoliv v Japonsku a Spojených státech se hra prodávala již o rok dříve. Okami se velmi rychle stala miláčkem kritiků, ale bohužel ani nadšené recenze hře nepomohly k oslnivým prodejům. Můžeme spekulovat, zda na vině mohlo být mimo jiné rozhodnutí vydat hru na PlayStation 2, i přesto, že PlayStation 3 již klepal na dveře. Naštěstí Capcom nenechal tento klenot zapadnout, a od svého vydání se Okami dočkala resuscitace hned několikrát. Tentokrát v rámci titulu Okami HD.
Graven – recenze duchovního pokračovatele Hexen
25. 1. 2024
|
Jakub Malchárek
Svižný fantasy boomer shooter
A Plague Tale: Requiem – recenze středověkého krysího dobrodružství
17. 10. 2022
|
Alžběta Trojanová
Kde i nejkrásnější jablko je prohnilé...
Starship Troopers: Terran Command – recenze strategického masakrování Arachnidů
16. 6. 2022
|
Jakub Malchárek
Mrtvý brouk je dobrý brouk
Surviving the Aftermath – recenze budovatelského survivalu
30. 5. 2022
|
Pavel Skoták
Vítejte na zdevastované Zemi
Ghostrunner – recenze nemilosrdného kyberpunku
14. 12. 2020
|
Patrik Hajda
Wake the fuck up, Ghostrunner
Werewolf: The Apocalypse – Heart of the Forest – recenze vlkodlačího příběhu
18. 11. 2020
|
Zbyněk Povolný
Gamebook v herní podobě
Sakura Wars – recenze
1. 5. 2020
|
Pavel Skoták
Zkusme si na chvíli představit, že by slučování ministerstev překročilo hranice průmyslu a dopravy a spojila se, dejme tomu, ministerstva obrany a kultury. O zábavu by se tak lidem starali vojáci i jiným způsobem než prostřednictvím vtipů o Pandurech a hráli by kupříkladu ochotnické divadlo. Tím bychom se mohli přiblížit k Sakura Wars, jejichž hlavní část se odehrává v prostředí tokijského divadla, kde sídlí speciální vojenská jednotka známá jako Flower Division.
Tank Mechanic Simulator – recenze simulace, která se bojí hloubky
3. 3. 2020
|
Patrik Hajda
Duše člověka, který žije druhou světovou a jejími bojovými stroji, si ve hrách musí libovat. Free-to-play hry jako World of Tanks a War Thunder mu umožňují řídit desítky ikonických i méně známých tanků, případně jich ovládá několik najednou v různých strategiích. Ještě nikdy ovšem nemohl být válečným bestiím tak blízko jako v Tank Mechanic Simulatoru. Ale zatímco obdivovatel obrněné techniky ve mně taje blahem, můj vnitřní milovník simulací se docela nudí.
Tales of the Neon Sea – recenze
27. 5. 2019
|
Pavel Skoták
Pokud se u nás řekne kouzelné spojení „asijská hra“, asi si většina z nás vybaví některou z japonských herních sérií, které mají ve světě obecně dobré jméno. Asijský herní trh ovšem neobnáší ani zdaleka jen oblíbené Japonsko, ale najdete zde také Jižní Koreu, rychle rostoucí Tchaj-wan anebo Čínu. Právě z té k nám přes Kickstarter doputovala poutavá point-and-click adventura Tales of the Neon Sea.
WWE 2K19 – recenze
18. 10. 2018
|
Lucie Jiříková
Herní série WWE si po převzetí společností 2K Games v roce 2013 udržuje svůj zajetý standard. Kvalit WWE SmackDown! vs. Raw sice podle mého názoru nedosahuje (ačkoliv přiznávám, že tady může hrát roli i jistá dávka nostalgie), ale každoročně přináší velmi kvalitní zpracování toho vůbec nejbrutálnějšího videoherního zápasení, které ve skutečnosti vlastně ani zápasením není. To je docela obdivuhodné, protože tato hra nemá žádnou přímou konkurenci (nejbližším příbuzným je asi UFC, ale ta je o poznání jinde), a tak vývojáře v podstatě nic netlačí, aby ji vylepšovali.
Achtung! Cthulhu Tactics – recenze
15. 10. 2018
|
Patrik Hajda
Další variace na XCOM v poměrně krátké době a další zklamání pramenící z nedotaženosti. Achtung! Cthulhu Tactics má zajímavé nápady, ale jaksi na nich zapomněla vystavět zbylou hru. Jádro je zábavné, ale bez podpůrných systémů hratelnosti se po pár misích začnete nudit. Nejde o vyloženě špatnou hru, jen by ji to víc slušelo na mobilní platformě.
Mugsters – recenze
31. 7. 2018
|
Ondřej Švára
Tak zase jednou nepřátelé z vesmíru zotročili Zemi a vám nezbývá než ji zachránit v akční puzzlovce Mugsters. Podivuhodná směs starého GTAčka a Commandera Keena ohromí sandboxovou zábavou, za jejíž návykovost ručí vydavatelé ze zkušeného Teamu 17 (Worms). Zamrzí ovšem trhliny v umělé inteligenci a ovládání, kvůli kterým se jinak nápaditá arkáda ne vždy příjemně hraje.
Unravel Two - recenze kooperativní logické hopsačky
20. 6. 2018
|
Adam Homola
Z Unravel si nepamatuju skoro nic. Roztomilá a povedená plošinovka s panáčkem z příze, víc ze mě nedostanete. A už teď tuším, že z dvojky mi v hlavě zůstane to stejné plus coop. Jen na ni nebudu vzpomínat tak rád jako na první díl. Unravel Two bylo jedním z těch příjemných a ihned vydaných překvapení letošní E3, jenže podobně milé zjevení jako v případě jedničky se bohužel nekoná.
Dishonored: Death of the Outsider - recenze
29. 9. 2017
|
Šárka Tmějová
Císařovna je mrtvá, ať žije císařovna! Zatímco Emily Kaldwin se se svým otcem vrací do Dunwallu, aby právoplatně usedla na svůj znovunabytý trůn, kapitánka lodi Dreadful Wale Meagan Foster má jiné starosti. Kromě toho, že má tajnou identitu v podobě Billie Lurk, pravé ruky protřelého zabijáka Dauda, ji čeká nelehký úkol. Jak název hry předjímá – musí zabít Outsidera. Co je vlastně zač tenhle rádoby tajemný chlápek s černýma očima, který vede filosofické řeči a rozdává vyvoleným obyvatelům císařství magické schopnosti? A je možné doopravdy zničit božskou entitu, která přebývá v mystickém světě, kam smí jen snící a umírající?
Syndrome - recenze
14. 10. 2016
|
Ondřej Švára
Kvalitních survival hororů není nikdy dost. Bohužel, zrovna Syndrome jejich řady nerozšíří. Což o to, děsit umí mistrovsky, jenomže na všech frontách. Temnou atmosféru na prokleté vesmírné lodi kazí špatné technické zpracování, odpudivý level design a mizerná AI. Hledáte-li alternativu k Dead Space, System Shock či Soma, berte dílo od studia Camel 101 s velkou opatrností.