RoboCop: Rogue City – recenze skvělého osmdesátkového béčka
9/10
zdroj: Foto: Se svolením Teyon

RoboCop: Rogue City – recenze skvělého osmdesátkového béčka

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

31. 10. 2023 18:00 | Recenze | autor: Jakub Malchárek |

Co byste čekali od hry podle osmdesátkového akčňáku RoboCop? Hlavně asi přímočarou akci a nějakou tu politickou satiru o zlotřilých megakorporacích a úpadku společnosti. Přesně s tímto očekáváním jsem se už před několika týdny pouštěl do demoverze RoboCop: Rogue City. Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistil, že hra toho nabídne mnohem více. Teď, po dohrání plné verze můžu s radostí prohlásit, že Rogue City dělá pro značku RoboCop to, co znamená Alien: Isolation pro Vetřelce.

Napůl člověk, napůl stroj

Hra se odehrává mezi druhým a třetím filmem. Ulice retrofuturistického Detroitu zaplavuje návyková droga Nuke, gangy se perou územní nadvládu, zkorumpovaní politici slibují a uplácejí výměnou za hlasy ve volbách. Megakorporace Omni Consumer Products navíc hodlá starý Detroit srovnat se zemí, nehledě na osud obyvatel, aby na jeho troskách vystavěl moderní a utopické Delta City.

V tomhle chaosu a úpadku se sbor policejního oddělení Detroit-západ snaží dělat svoji práci a udržovat ve svých okrscích právo a pořádek. Pokuty za parkování se nerozdají samy a zločinci si za katr taky nesednou bez cavyků. Ve městě navíc úřaduje Nováček –⁠ tajemný gangster, který začíná de facto ovládat celé podsvětí.  

zdroj: Nacon

Uniformovaní policisté mají ale naštěstí tajnou zbraň: RoboCopa. Kyborg s perfektním smyslem pro pořádek a neomylnou muškou hodlá zločineckou špínu dostat za mříže. Živou, či mrtvou.

Budou potíže

Rogue City je v prvé řadě fantastická adaptace, která neomylně pracuje se zdrojovým materiálem a ukazuje, že polské studio Teyon se nejprve rozhodlo RoboCopovi porozumět a až poté podle něj navrhnout hru. Každý detail, dialog, Robovy pohyby, reklamní poutače a tóny soundtracku jsou milostný dopis kultovnímu akčňáku z konce 80. let. Bez RoboCopa by Rogue City zkrátka nemohlo existovat.

Dokládá to i přítomnost herce, který si v prvních dvou filmech zahrál kybernetickou ruku zákona, aby RoboCopovi v Rogue City propůjčil hlas a podobu. Peter Weller odvádí špičkovou práci a suché repliky výborně oscilují mezi laciným hláškováním a dojemným osobním příběhem o ztrátě lidství. Břitký Murphyho dialog s kolegyní Anne Lewis má navíc výbornou dynamiku filmů o nezvratných policejních parťácích.

RoboCop: Rogue City zdroj: Foto: Se svolením Teyon

Snad všechny myslitelné narážky na filmy uvidíte i ve hře. Opalovací krém Sunblock 5000 hraje roli při vyšetřování brutální vraždy. Budete pátrat po stopách ukradeného vozu SUX 6000. Zkoumat, jestli při jiné vraždě šlo o selhání zabezpečovacího mechanismu MagnaVolt, nebo něco víc. Rogue City je zkrátka festival odkazů a fanouškovského servisu.

Na všechny nostalgické struny hraje i původní soundtrack. Když se mezi dunivým štěkotem ikonické pistole Auto-9 a RoboCopovým mechanickým dusotem rozezní tóny úvodní znělky z filmu, dopaminové receptory každého fanouška se musí zákonitě rozsvítit jako majáky policejního auta.

Jsi na řadě, chlíváku

Přitom kdyby RoboCop: Rogue City byl jenom o tom střílení, vlastně bych byl spokojený. Když dojde na akci, dokáže hra skvěle zprostředkovat pocit, že jste nezničitelný tank, který si z nějakých pistolí nemusí moc lámat obvody a v dešti kulek může klidně kráčet prostředkem chodby.

RoboCop nepotřebuje žádné skrývání za překážkami, skluzy do bezpečí, vlastně se ani nemůžete přikrčit za nejbližší zídku. Stačí mít rychlé reflexy, neomylnou mušku a rázem vzduchem létá nechutný maglajz omítky, krve a ustřelených končetin. A když se k vám nějaký nešťastník dostane příliš blízko, jednoduše jej chytnete pod krkem a rázem máte živý štít, který můžete prohodit skleněnou stěnou konferenční místnosti.

RoboCop: Rogue City zdroj: Foto: Se svolením Teyon

Destrukce je skvělá a hlavně uspokojivá, stejně jako nesčetné šarlatové exploze rozstřelených hlav a impozantních cákanců krve a tkáně na stěnách. Ostatně až nesmyslná brutalita byla devízou prvního filmu a nejinak tomu je v Rogue City.

To ale neznamená, že i když je akce přímočará, občas vám nezatopí. Hlavně v pozdějších fázích hry se totiž na scénu dostávají protivníci vyzbrojení granátomety, raketomety a průrazným střelivem. Zbraně zkřížíte i s některými ikonickými nepřáteli z filmů. Vzpomínáte na robotickou pořádkovou jednotku ED-209? 

To už jsou kalibry, se kterým si ani RoboCopův pancíř neporadí a je třeba v bojích využívat veškerý arzenál, který vám OCP zakódovalo do obvodů. Čímž se dostáváme k dalším vrstvám hratelnosti, které na sebe Rogue City skládá.

Živý, nebo mrtvý. Jsi zatčen!

Doteď jsem zmiňoval jen akci, ale Rogue City je i RPG. Za plnění úkolů a sbírání důkazů dostáváte zkušenosti, které se proměňují v úrovně. Za každou úroveň obdržíte bod, kterým můžete vylepšovat dovednosti a odemykat si tak nové schopnosti.

Například schopnost boje vám za každou úroveň dává 5% bonus k poškození, a navíc si na 2. levelu odemknete omráčení. Jiné dovednosti vám umožní léčit se z rozvodných skříní, odrážet kulky od kovových povrchů nebo třeba odemknout unikátní odpovědi v dialozích.

RoboCop: Rogue City zdroj: Foto: Se svolením Teyon

Nacházením základových desek můžete vylepšovat i vaší prodlouženou ruku zákona: Automatickou pistoli Auto-9. Propojování jednotlivých obvodů přidává bonusy k poškození, kapacitě zásobníku, průraznosti nebo rychlosti přebíjení. Hlavní uzly přitom diametrálně mění funkci zbraně. Například umožní plně automatickou střelbu, průstřel více cílů najednou nebo můj oblíbený perk, který z každého zabití doslova vyždímá maximum krve.

RoboCop má k tomu všemu i rozvětvený příběh s několika konci, který můžete do jisté míry ovlivnit tím, jak se chováte k obyvatelům Detroitu a jak vás vnímá veřejnost. Mezi čistě lineárními akčními pasážemi totiž také absolvujete pochůzky předměstím – ne každý zásah musí nutně rozhodovat o osudu celého města. Je třeba rozdat pokuty za parkování, vyhubovat mladistvým vandalům, vyřešit drobné krádeže, skenovat stopy k vraždám a otestovat váš morální kompas.

RoboCop: Rogue City zdroj: Foto: Se svolením Teyon

Jak například naložíte s chudým občanem, který zmeškal svoz odpadu a místo toho háže pytle se smetím přímo do řeky? Vystačíte si s domluvou, nebo mu rovnou napaříte pokutu, která bude nejspíš stát jeho rodinu a děti několik teplých obědů? Vedlejší případy nejsou nikterak komplexní, ale často na pozadí ukrývají zajímavé motivace nebo zvraty. Nic není na první pohled černobílé a tyto nepovinné odbočky i přes svou jednoduchost skvěle budují atmosféru bezútěšného světa a pohlcují do hry.

Hra výborně pracuje s kontrastem osmdesátkového béčka a mrazivě syrovou kriminální realitou, ve které děti užívají drogy a smrt je denním chlebem obyčejných obyvatel. Tohle není žádný barvitý superhrdinský příběh, ale krutá, dystopická realita, ve které zkrátka nedokážete zachránit každého.

Tomu říkáš závada?!

RoboCop: Rogue City je špičkové béčko skvěle ukotvené ve filmové předloze. Před malým týmem z Teyon smekám, protože dle mého si jejich zacházení s licencí nezadá třeba s takovým Insomniacem. Velikost týmu a vynaložený rozpočet se ale zákonitě musí někde projevit a v případě Rogue City to je rozporuplná grafická stránka.

Neberte to špatně, Unreal Engine 5 dokáže vykouzlit dechberoucí prostředí s atmosférickým nasvícením. Navíc pokročilé částicové efekty a zčásti zničitelné prostředí dělá z každé přestřelky brutální a explozivní zážitek. Bohužel se ale úplně nepovedly modely postav. V rozhovorech navíc do očí bije příšerná mimika a špatná synchronizace rtů s dialogy.

RoboCop: Rogue City zdroj: Foto: Se svolením Teyon

Rušivé je také viditelné doostřování textur, místy ztřeštěná fyzika mrtvol a občasné propady snímkování hlavně na začátku úrovní. Pořád je ale třeba mít na paměti, že ani zdaleka nejde o běžnou tříáčkovou produkci a s jistou hrubou neopracovaností jsem počítal. Potěšilo mě taky, že asi 20hodinový průchod hrou byl prostý jakýchkoliv bugů a glitchů. Vlastně mi hra spadla jenom jednou při obzvláště výbušné výměně názoru se skupinou pankáčů.

Koupil bych to za dolar

I přes to je ale RoboCop: Rogue City výjimečný a jen doufám, že hra se stejně jako film stane kultem. Už jen kvůli citlivé práci se značkou si to zaslouží a polskému studiu bych se nebál svěřit i prominentnější licenci. Jestli Rogue City ukazuje, kam se dokáží posunout od Rambo: The Videogame, tak se nemůžu dočkat, s čím přijdou příště. Jejich nový titul je rozhodně jedno z nejlepších překvapení letošního roku.

Verdikt:

Fantastická adaptace kultovního akčňáku, která nemůže nechat žádného fanouška kyberpolicisty Alexe Murphyho chladným. RoboCop: Rogue City je skvělá střílečka říznutá robustním RPG a adventurou, kde vaše rozhodnutí mají dopad na příběh. I přes místy neotesanou grafiku jde o výbornou poctu filmům, kterou je navíc parádní zábava hrát.

Nejnovější články