Výsledky hledání pro: full auto

Ghost of Yótei: Complete Edition – recenze krásného japonského kýče

1. 10. 2026 | Ondřej Partl

Acu se vrací k bitvě u Sekigahary

Yakuza Kiwami 3 & Dark Ties – recenze nejodvážnějšího remaku v sérii

9. 2. 2026 | Šárka Tmějová

Když si mafián otevře sirotčinec...

Pathologic 3 – recenze brilantně tíživého cestování časem

14. 1. 2026 | Ondřej Partl

Proč normalizujeme smrt?

Dying Light: The Beast – recenze animálního řádění Kylea Cranea

19. 9. 2025 | Ondřej Partl

Bestiální odbočka z postapo Alp

Gothic 1 Remake – recenze návratu kultovního RPG

11. 6. 2026 | Jakub Malchárek

Cesta k dokonalosti

Stalker 2: Cost of Hope – recenze památného dodatku ze Zóny

19. 8. 2026 | Ondřej Partl

Dozimetr, vodka a naděje

Halo: Campaign Evolved – recenze spartánsky dvojsečného remaku

29. 7. 2026 | Ondřej Partl

Je to skvělé, ale…

The Mound: Omen of Cthulhu – recenze španělského dobývání Ameriky s chapadly

15. 7. 2026 | Ondřej Partl

Tady by nepomohl ani Kryštof Kolumbus

Fatal Frame II: Crimson Butterfly Remake – recenze japonské duchařiny

24. 3. 2026 | Jakub Malchárek

Úsměv, vyletí strašáček

John Carpenter's Toxic Commando – recenze zombie řežby z pera mistra hororu

11. 3. 2026 | Michal Krupička

Když se zombie spojí s bahnem

Resident Evil Requiem – recenze velkolepého návratu slavného hororu

25. 2. 2026 | Jakub Malchárek

Leon na místě činu

Anno 117: Pax Romana – recenze římské strategie

10. 11. 2025 | Šárka Tmějová

Ere?

Clair Obscur: Expedition 33 – recenze výjimečného JRPG

23. 4. 2025 | Jakub Malchárek

Cesta do fantazie

Brno Transit – recenze noční můry z Jižní Moravy

27. 4. 2026 | Jakub Malchárek

„Nesnáším Brno“

Darwin’s Paradox! – recenze plošinovky s chobotnicí

17. 4. 2026 | Zbyněk Povolný

V hlavní roli hlavonožec

Indiana Jones and the Great Circle: The Order of Giants – recenze římské jednohubky

12. 9. 2025 | Michal Krupička

Do stejné řeky se vyplatí vstoupit

Sonic Mania Plus – recenze

1. 8. 2018 | Lucie Jiříková

Loňský návrat klasické arkádové hry ze starých konzolí od Segy sklidil úspěch na všech frontách. Sonic Mania zachovala původní tvář ježka Sonica a přitom do základu dokázala zamíchat mnoho novinek a moderních prvků tak, že jste chvílemi ani netušili, co je původní a co je nové. Hra díky tomu nebrnkala jenom na strunu nostalgie, ale přinesla potřebný přesah a hodnotu také pro mnohem mladší hráče.

Super Mario Maker 2 – recenze

10. 7. 2019 | Patrik Hajda

Dalo se očekávat, že další hra se jménem Mario v názvu bude naprostá pecka? Dalo. A je to nakonec naprostá pecka? Je. Je to jenom komplexní editor pro hráče, kteří upřednostňují tvoření věcí před jejich hraním? Ani náhodou. Tedy přesně takový editor tu je, ale můžete ho bez obav ignorovat. Super Mario Maker 2 je totiž navzdory svému názvu plnohodnotná singleplayerová plošinovka.

Arc Raiders – recenze extrakční střílečky, která do žánru přináší svěží vítr

6. 11. 2025 | Michal Krupička

Spojte se ve válce proti robotům!

Wreckfest – recenze

4. 7. 2018 | Patrik Hajda

Na poli arkád vyjde každý rok spousta závodních titulů, ale vesměs se podaří zaujmout jen zavedeným AAA značkám. Hry ze série Dirt a Forza Horizon za sebou zanechávají v prachu kousky jako Gravel, WRC nebo třeba novodobý FlatOut. Wreckfest je ale důkazem, že i menší tým plný vášně s mořem času na vývoj dokáže vytvořit něco, co zaplní obrovskou díru na trhu a bez výčitek se nazve duchovním nástupcem starých dobrých FlatOutů.

Sun Dogs - recenze

4. 4. 2016 | Ladislav Loukota

Nebesa samotná jsou vám limitem v textové adventuře Sun Dogs (Steam, homepage) od studia Royal Polygon. Hra na první pohled nabízí fenomenální, hlavně textová, dobrodružství z futuristické sluneční soustavy. Ne nadarmo se tedy nabízí srovnání s parádní adventurou 80 Days, jejíž PC verze lehce pokulhává, především na telefonech však nabízí jeden z nejlepších zážitků (před)loňského roku. Podobný přístup k látce ovšem ještě nezaručuje stejně kvalitní výsledek.

Deliver Us the Moon – recenze

14. 10. 2019 | Patrik Hajda

My lidé se k naší planetě chováme jako k poslední bonboniéře na světě. Ale místo toho, abychom si jejích sladkých plodů vážili a šetřili si je na horší časy, chamtivě se jimi ládujeme, jako by existovala možnost koupit si novou. Jenže až nám tahle bonboniéra dojde, co nám zůstane? Prázdný, pustý obal, ze kterého se pokusíme vysypat drobečky. Obal v podobě Měsíce.

Nidhogg 2 - recenze verze na Switch

12. 12. 2018 | Adam Homola

První Nidhogg položil natolik silné základy jednoduché 2D šermovačky, že by bylo s podivem, kdyby studio Messhof u pokračování šláplo vedle. Puritáni by sice mohli volat po čistotě designu a návratu ke spartánskému jádru prvního dílu, ale dvojka má co nabídnout i jim. Majitelé Switche navíc nemají na výběr – k mání je jen Nidhogg 2, jehož silné stránky naštěstí nová konzole od Nintenda perfektně akcentuje.

Spintires - recenze

25. 8. 2014 | Lukáš Grygar

Nikdy jsem si nepotrpěl na auta, protože vedle Mercury Park Lane z devětapadesátého mi máloco přijde jako auto. A řídit v 21. století Mercury Park Lane z devětapadesátého není zrovna to nejpraktičtější, co můžete se svými úsporami dělat. Rád ale vzpomínám na náš rodinný Wartburg - modrý kombík, se kterým jsme se škrábali Podkrkonoším nebo Jeseníky, a ta rezavá bestie všechno dala, ošlehaná od jedlových větví a zabahněná lesními cestami kolem Rejvízu. Proč tak obšírně? Protože na Spintires se tak musí.

Slender: The Arrival - recenze

6. 5. 2013 | Lucie Jiříková

Opouštím auto a vydávám se z kopce dolů po prašné cestě. Okolní krajina je plná vzrostlých stromů i čerstvé vlahé trávy a halí se do nádherného naoranžovělého západu slunce. Z nějakého neznámého důvodu však i přes svou kouzelnou povahu nevěstí vůbec nic dobrého. Slyším kroky. Otáčím se doleva. Nikoho nevidím. Otáčím se doprava. Ani tady nikoho nevidím. Že by se mi to zdálo? Slender: The Arrival hraje přesně na tu správnou notu instinktivního strachu a pocitu, že vás někdo sleduje, ale vy jej nevidíte. A bojíte se. Hodně.

Recenze