Sun Dogs - recenze
4/10
zdroj: Archiv

Sun Dogs - recenze

Datum vydání:
29. října 2015
Platformy:
Detail hry

4. 4. 2016 19:15 | Recenze | autor: Ladislav Loukota |

Nebesa samotná jsou vám limitem v textové adventuře Sun Dogs (Steam, homepage) od studia Royal Polygon. Hra na první pohled nabízí fenomenální, hlavně textová, dobrodružství z futuristické sluneční soustavy. Ne nadarmo se tedy nabízí srovnání s parádní adventurou 80 Days, jejíž PC verze lehce pokulhává, především na telefonech však nabízí jeden z nejlepších zážitků (před)loňského roku. Podobný přístup k látce ovšem ještě nezaručuje stejně kvalitní výsledek.

Textovka nikdy neumírá

Snad nikdy jindy, krom doby jejich zrození, se textovkám nedařilo tak dobře, jako nyní. Někteří ze čtenářů se možná u recenze nelineární textové adventury pokřižují nad ždímáním zákazníka laciným produktem, škarohlídi moderních textovek/gamebooků však ignorují nemalou poptávku po psaném slovu, která je vidět jak u ebooků, tak i adventur různého ražení.

Pokud nikdo jiný, právě zmíněná adventura 80 Days jednoznačně dokázala, že čtení stále může nabídnout hodně muziky za málo peněz, což teoreticky otevírá dveře novým vývojářům. Záleží jen na talentu autora interaktivního románu a možnostech jeho smyšleného světa. Toto kritérium zpočátku naplňuje i Sun Dogs.

Sun Dogs zdroj: Archiv

Hra v sobě spojuje jak formu moderních digitálních gamebooků, hlavně skrze důraz na grafické znázornění půdorysu sluneční soustavy, tak i explorační hratelnost. Díky ní můžete prolétávat systémem bez jasnějšího cíle od jedné planety ke druhé a prožívat sérii dobrodružství tak barvitých, jak jen hyperlinky propojená fikce umožňuje. Podobně jako v 80 Days je přitom zajímavé už jen počáteční oťukávání mantinelů ovládání (= co vám hra dovoluje projít či ovlivnit) a fiktivních kulis (= kdo za koho kope, a proč).

Titul promptně vykreslí budoucí podobu kolonizované sluneční soustavy, kde vylidněná Země platí za planetární Afriku, bující biotechnologie dovoluje kousky, které zahanbují i to nejlepší z Deus Ex, a politickým status quo je poválečná rekonstrukce po konfliktu s Jupiterem. Je toho mnoho, z čeho může srdce čtenáře sci-fi hypoteticky zaplesat, a proč má smysl Sun Dogs věnovat alespoň částečnou pozornost. Namísto zážitku na úrovni seriálů jako The Expanse nebo románu 2312 od Kima Stanleyho Robinsona však delší průzkum Sun Dogs odhalí jenom spoustu slabých míst.

Sun Dogs zdroj: Archiv

Bijte o mříže

Ve hře se zhostíte role "sleeve", lidské obsluhy žijící lodi na cestě po soustavě, jejíž mysl je možné uploadovat po smrti do systému a dosáhnout tím jisté míry nesmrtelnosti. První problém se objeví hned z kraje, naivní hráč ho však může ještě vnímat jako klad. Zastřenost reálií a textové popisy situací hrají zpočátku do karet atmosféry mysteriózna a futurističnosti. A čtení encyklopedických popisů planet také dokáže na nějaký čas solidně zabavit. Krom Země, která prošla neznámým kataklyzmatem, a kolonizovaných planet či měsíců, zaujmou i dopady války s Jupiterem, který se v rámci soustavy stal novou velmocí.

Hráč může kdykoli kliknout na náhodně generovaný průzkum dané lokality a číst popisy míst nebo událostí - kupříkladu záznam prozkoumávání rekonstruovaných částí Země. Autorský styl prózy Sun Dogs je solidně formulovaný a dovede na malé ploše dobře navodit pocit z komplexní mimozemské lokace. Rozhodně ale platí, že by hra mnohem lépe než na počítačích fungovala na tabletech či telefonech - uživatelské rozhraní Sun Dogs je ovšem jiné než v případě 80 Days, čili nejde o zásadní problém.

zdroj: Archiv

Po několika desítkách minut, kdy proletíte a pročtete všechna možná tělesa, ale začnete mít chuť na něco dalšího. V Sun Dogs totiž trestuhodně chybí klasické questy - ačkoliv je přítomné občasné hledání předmětu X anebo Y, k úkolům se hráč dostane čistě náhodně. Útržkovité příběhy z lokací jsou totiž náhodně generované, a jen zřídkakdy dovolují jakoukoliv smysluplnou reakci. Ke skutečně komfortnímu čtení chybí textům jakékoliv spojení s něčím, co žene hráče skutečně kupředu. Je jedno, jestli se bavíme o papírové literatuře nebo digitálně-textové hře, určitý drajv vstříc dobrodružství je potřeba v obou případech. Právě ten ale Sun Dogs výrazně schází.

Zdaleka nejvíce je to vidět na absenci postav a dialogů. Vaše bezejmenná postava sice potkává jiné bezejmenné postavy, dopad takových setkání je však veškerý žádný. Kvůli absenci dialogů si ani nelze nikoho zapamatovat. Pokud jde o vyprávěné příběhy, mohl by být ze Sun Dogs klidně webový generátor příběhů. Je totiž úplně jedno, jestli jste na Zemi objevili starý kosmodrom nebo byli na Merkuru svědky havárie v továrně. Textová forma se ani nesnaží navodit dojem, že na kterékoliv z míst byly postavy z masa, kostí a zapamatování hodných písmenek. A stejně tak nemůžete ani vy sami nijak na popisované události reagovat.

Sun Dogs zdroj: Archiv

Explorace bez záruk

Pro někoho snad podobná forma nepřestavuje zápor, nýbrž naopak klad - ten někdo ale bohužel nepíše tuhle recenzi. Jakkoliv nemám apriori nic proti modernistické literatuře, snaha zcizit kvůli uměleckému záměru požitek ze čtení na mě už dlouho nedýchla tak mocně jako v případě Sun Dogs. I pokud se ale smířím s tím, že Sun Dogs rozhodně není sci-fi ekvivalentem 80 Days s jeho barvitými postavami, pak musím bohužel konstatovat, že Sun Dogs zcela selhává i v herní stránce - v onom zlomku RPG prvků a simulace poletování plavidla solárním systémem.

Hráč má, pravda, k dispozici celou sérii implantátů a schopností, které si může osvojit. Valná většina z nich je popsána velmi mlhavě, což však ještě nemusí vadit. Větším nešvarem je skutečnost, že schopnosti získává za spíše náhodně získávané questy či dobrodružství. Chcete efektivnější mind uploading, který bude fungovat i v případě, že vás někdo před smrtí hackuje? Smůla, nemůžete si ho jít koupit do obchodu, ani jej získat na konkrétní planetě po každém z respawnů. Musíte doufat, že při náhodném průzkumu náhodné planety náhodně narazíte na situaci, kdy vás hra náhodně počastuje darem.

Sun Dogs zdroj: Archiv

Situace je o to horší, že vás Sun Dogs relativně často postaví tváří v tvář smrti. Přiletíte na Zemi, kliknete na (náhodně generovaný) průzkum, a po výpisu, že vaše postava narazila na předválečný monolit a vše se zatmělo, je tu najednou smrt a důvěrné známé prostředí mind uploadovací kliniky, kde jste před deset minutami uložili pozici. Veškerá dosažená vylepšení jsou ta tam, a musíte začít od nuly. Drakonická pravidla gamebooku by nemusela být smrtí zábavy, kdyby hráč alespoň mohl na nebezpečnou situaci adekvátně reagovat. Sun Dogs ovšem ráda přivodí avatarovi smrti i bez špatné volby v textu. Pravděpodobně proto, že nelinearitu zde určují (obtížně získatelná) vylepšení lodi či postavy.

Výsledkem je tak absolutní nechuť k jakémukoli průzkumu lokací - je jedno, jestli se snažíte či nikoliv, v průměru jednou za deset minut stejně s železnou tradicí zemřete. A koloběh se opakuje. Popisů planet(ek) a náhodných příběhů při tom zdaleka není tolik, aby se celý koloběh restartů velmi snadno nepřejedl, což je paradoxní.

Za deset dolarů bych očekával rozhodně víc než slabší dvě hodiny hraní o něco hezčí verze sci-fi Wikipedie. Tvůrci Sun Dogs sice slíbili vydat každý týden jedno nové planetární těleso s texty a questy a teoreticky navíc systém dovoluje svět hry rozšířit o fanfikci, ale to jen pokud hra na sebe nabalí komunitu.

sun dogs zdroj: Archiv

Dokonale existenciální

Na jednu stranu je zřejmé, že všechno výše zmíněné je autorským záměrem. Efekt zcizení je rozhodně přítomný, a lze to chápat. I když se ale smířím s absencí postav, nelze v Sun Dogs efektivně ovlivňovat ani osud planet či impérií. Ačkoliv interaktivní textová fikce teoreticky nabízí hráči spoustu prostoru pro uplatnění vlastní fantazie, v Sun Dogs jsou obě nejzajímavější možnosti povážlivě okleštěné. Herní systém, který aktivně bojuje proti hráčovu průzkumu světa, je už jenom třešničkou.

Je to obrovská škoda, protože bych si moc, moc rád pročítal popisky bitev o galilejské měsíce, kterých se účastním se svým kamarádem z Marsu a přítelkyní z Venuše. Forma Sun Dogs by optimálně dovolovala vžít se do místního biotechnoidního světa, aniž by autor hry nutně potřeboval platit za krále programování. Ve stávající podobě je ovšem hra pouhým torzem svého potenciálu. Nedostatek obsahu a rozbitý herní systém jsou varovným příběhem pro ostatní vývojáře.

Verdikt:

Na papíře působila Sun Dogs jako zajímavý kříženec sci-fi RPG a gamebooku, který čerpá inspiraci od Kima Stanleyho Robinsona a série The Expanse. Rozbitý herní systém a jen částečně zajímavá forma fikce ovšem posílají hru ke dnu.

Nejnovější články