Wolverine je pro adaptování mimo stránky komiksu paradoxně mnohem problematičtější postava, než by se mohlo na první pohled zdát a myslím, že jeho existence na stříbrném plátně není úplně šťastná. Jeho kouzlo stojí na vlastnostech, které se v komiksu dají zobrazit bez kompromisů: extrémní brutalitě, regeneraci, zvířecí zuřivosti, neustálém sekání protivníků adamantiovými drápy a především na dojmu drobného, podsaditého člověka, který se nezdá být tak moc nebezpečný.
V komiksu může být zároveň sympatickým hrdinou, násilnickým zvířetem, zatrpklým samotářem i člověkem, který má obrovský problém ovládat vlastní vztek. Wolverine je jedna z postav, jejíž nejzajímavější vlastnosti vznikají právě v momentech, kdy je násilný, trochu nesympatický a trochu odpudivý. A takový rozhodně není v zobrazení australským čahounem Hugh Jackmannem, a byť mám jeho filmy velmi rád, od komiksové předlohy jsou poměrně vzdálené.
Naštěstí máme Insomniac Games, kteří už několikrát dokázali, že superhrdinům rozumí, dokážou je věrně zpracovat, zasadit do originálního příběhu bez nutnosti neustálého pomrkávání na nějaký konkrétní zdrojový materiál a bez typicky filmově marvelovského humoru. Čekali jste, že se snad s Wolverinem budou držet zpátky a že rána na solar protentokrát padne vedle? Och, jak bláhové.
Nová éra superhrdinů
Co jsou Wolverinovy schopnosti? Má citlivější smysly, dokáže se extrémně rychle regenerovat, díky kostře potažené adamantiem je takřka nezničitelný, z předloktí umí vysunout drápy a je hodně, opravdu hodně naštvaný. Ideální kombinace do brutální mlátičky, kde pazoury létají vzduchem a počty obětí stoupají do tisíců. A to také Insomniac servíruje v naprosto špičkové prezentaci, která je vrcholem současné konzolové generace.
Wolverine není Spider-Man. Není dokonce ani superhrdina v pravém slova smyslu, takže logicky nedává smysl, aby pobíhal někde po otevřeném světě a zachraňoval dámy a pány v nesnázích. Ne, hra jde v čistě lineárních úrovních primárně po akci, občas si trochu zaplížíte, sem tam prosvištíte adrenalinovou honičkou, jindy pokecáte s kolegy z Týmu X, ale Wolverina hlavně a v prvé řadě hrajete kvůli příběhu a akci.
zdroj:
Insomniac Games
A začínáme pěkně zostra, bez okolků a bez nějaké nudné expozice nebo příběhu o počátku postavy. Logan spolu s dalšími členy Týmu X, mezi které můžeme počítat Mystique a Sabertootha, útočí na výzkumný komplex Bolivara Traska. Cílem je zachránit jejich mentora Nathaniela Essexe ze spárů tohoto mutanty posedlého vynálezce.
Wolverine není adaptace nějakého konkrétního komiksu, ale původní příběh, který, jak je u Insomniaců zvykem, bere známé postavy a zasazuje je do úplně nového kontextu. Přitom zachovává některé typické prvky a motivy, jaké u daného hrdiny očekáváte.
Potkáte se s Jean Grey a okamžitě to jiskří a jejich chemie funguje. Do toho se Logan pere se svou temnou, dlouhou a hlavně krvavou minulostí. K tomu ještě řešíte globální ohrožení mutantů, protože Trask, jak jinak, maká na projektu Sentinel. Příběh je ale do poslední chvíle napínavý a plný zvratů. Vždycky, když jsem si myslel, že tohle je ono, tohle je poslední kapitola, přišla eskalace, zdvojnásobení sázek, dramatická a pohnutá událost, která zamíchala kartami a hlavně… pořádně Wolverina vytočila.
Zatímco na stříbrném plátně je už Marvel recyklát sebe sama s děsnou CGI a otřepanou hrou na nostalgii, herní Wolverine tomu nemůže být vzdálenější. Story je nesmírně osvěžující, skvěle napsaná a především fantasticky zahraná.
zdroj:
Insomniac Games
zdroj:
Insomniac Games
Vypíchnout musím hlavně dva výkony: Liam McIntyre je jako Logan dokonalý. Běsnící, zapšklý, pomstychtivý, ale i vřelý a starostlivý. Troy Baker v roli Nathaniela Essexe pro sebe naprosto suverénně krade jakoukoliv scénu a ještě víc upevňuje svoji dominanci mezi smetánkou videoherních herců.
Pocitu z toho, že před sebou máte skutečné postavy, pomáhá nejen výborně napsaný scénář, ale i to, že i záporáci působí lidsky a nejsou černobílí. Fantastický je třeba Sabertooth, kdy občas mezi animálním šílenstvím v jeho očích na chvíli spatříte něco lidského, lítostivého, neprvoplánového. V budoucnosti podle Traska to nemá žádný mutant jednoduché a každý s genem X si nese svoji nálož traumat.
Příběh si mimochodem můžete dopřát i s českými titulky, byť tady musím varovat, že nejsou dobré a v době recenzování bylo vyloženě rozbité časování a některé přeložené výrazy napovídaly, že překladatel (nebo stroj) neměl k některým pojmům dostupný kontext scény.
K čemu slouží drápy
Udělat hru s mutantem, který je díky léčivému faktoru téměř nesmrtelný, je ošemetný oříšek, se kterým se ale Insomniac vypořádal na výbornou. Wolverine naplno a totálně využívá svých schopností a ve hře se mu dějou fakt příšerné a bolestivé věci, kdy probodnutí katanou (a následné použití katany na zabití nepřítele) je jenom taková svačinka. Několikrát uhoří, několikrát ho promasíruje těžký kulomet, furt si někde něco láme, pořád odněkud padá a při seskoku z vrtulníku si nebere padák. Chlapík totálně opovrhuje vlastním bezpečím a Insomniac se rozhodně neštítí explicitního zobrazování násilí. Nálepka 18+ je naprosto odůvodněná.
Ve hře je regenerace ztvárněna neustále se doplňujícím zdravím, které, i když se dostane na nulu, máte s dostatkem zuřivosti šanci doléčit a pokračovat v boji. Tomu předchází efektivní animace, kdy se Loganovi zatáhnou rány, odhalenou adamantiovou kostru opět pokryje maso a kůže.
V souboji tak úplně nemusíte řešit, že sem tam schytáte mečem do úsměvu a místo toho zranění oplatíte stonásobně. Wolverine je extrémně násilná hra. Není to však komiksové násilí, ale poměrně explicitní a naturalistický masakr plný usekaných končetin a perforovaných orgánů.
zdroj:
Insomniac Games
Logan si vystačí s málem: standardním útokem, útokem se skokem na dálku, pár komby, úhybem, parírováním a několika speciálními útoky na cooldownu. I přes relativní jednoduchost je soubojový systém skvěle a zábavně zpracovaný tak, že se mi neomrzel ani teď při druhém průchodu v New Game+.
Může za to především plejáda různorodých nepřátel od vojáků přes nindži až po kyborgy, kdy mezi nimi najdete i různé varianty, kterým se dostanete na kobylku vždy s trochou jinou strategií – například vojákům se štítem musíte nejdřív prokopnout obranu a u nindžů zase správně povykrývat několikaúderová komba a až pak je vyvrhnout na podlahu.
Logan si postupnými údery zvyšuje zuřivost, která na nejvyšší úrovni zbarví obrazovku desaturovaným filtrem se sytě zářící krví. To není jen pro parádní vizuální styl, hlavně pak můžete většinu protivníků odpravit jednou ranou brutálním finišerem. Krví se opravdu nešetřilo.
Skutečně se cítíte jako mutant se superschopnostmi. Wolverine zprostředkovává power fantasy dokonale a na normální obtížnost skvěle balancuje mezi nutností správně časovat úhyby a jen bezhlavě drtit tlačítko útoku, kdy vás chyby příliš netrestají, ale mozek u hraní úplně vypnout nemůžete. V prvé řadě je to neskutečná zábava. Insomniacům se podařilo vymyslet skutečně uspokojivý souboják, který hru drží od začátku až do konce a budete chtít víc a víc.
Občas se, ještě když za sebou nemáte řeku krve, můžete nepozorovaně plížit ve vysoké trávě nebo korunách stromů a odpravovat nepřátele potichu s bedlivým nasloucháním jejich srdečnímu tepu. Stealth je ale skutečně pouze příjemný doplněk a možnost, jak trochu provětrat řady před nevyhnutelnou rubačkou.
Když se drápy zatáhnou
Mimo souboje, které jsou opravdu drtivou většinou herní náplně, se Logan v misích může občas vrtnout do boční uličky hledat truhly s materiály pro nákup kostýmů, vyčmuchat lahve s whiskey nebo pátrat po dveřích s nepovinnými výzvami.
Jak je pro Insomniac zvykem, v každé misi je ale sesbíratelných předmětů jen pár a je velmi pravděpodobné, že je zvládnete s trochou námahy posbírat při prvním průchodu.
Whiskey pak odemyká dávné vzpomínky z Loganova života a mutageny, kterými si můžete upravit hratelnost: navýšit si rychlost regenerace, snížit cooldowny, přidat speciální efekty parírování.
zdroj:
Insomniac Games
Kostýmy jsou pak parádní přehlídkou a oslavou Wolverina jako fenoménu – najdete tady oblečky z filmů, slavných komiksů, spin-offů, ale i animovanou verzi Wolverina z devadesátkového animáku. S kostýmy se pak pojí i kosmetické vylepšení drápů. Je skvělé, že oproti Spideymu nemají oblečky žádné speciální vlastnosti. S počtem odemčených úborů si "jen" zlepšujete zdraví, takže můžete Logana oháknout přesně tak, jak se vám zlíbí.
Ve většině kapitol taky lze narazit na dveře do Loganova podvědomí, kde se můžete pokusit o splnění výzev v nejlepším čase. Nejvyšší skóre vám nejen zpřístupní další vzpomínky Wolverinova života sahající až do 19. století, ale taky extra kostýmy a podobně.
zdroj:
Insomniac Games
zdroj:
Insomniac Games
Výzvy, až na jednu výjimku, nejsou nikterak objevné – běh překážkovou tratí na čas, zabití určitého počtu nepřátel na čas – skvělé je ale bránění se čím dál těžším vlnám protivníků. Jednak proto, že, jak už jsem básnil výše, tady můžete naplno rozpoutat Wolverinovo běsnění, a jednak proto, že si každou pátou vlnu vybíráte zajímavé modifikátory s bonusy a malusy. Například čtyřnásobné poškození výměnou za to, že se vám resetuje cooldown schopností při každé utržené ráně nebo že z každého zabitého protivníka vypadne granát.
Oproti Spider-Manovi je Wolverine zkrátka příjemně přímočarý. Svědčí o tom i rudimentární RPG systém, ve kterém si odemykáte nové útoky a aktivní schopnosti. Tak akorát na to, aby vás dvanácti až patnáctihodinová délka hry neustále něčím odměňovala. Líbí se mi, že po dohrání se vám odemkne nový obsah třeba v podobě New Game+ s úplně novými dovednostmi a extrémně silnými mutacemi, které ale mají vždy nějaký ten háček – třeba, že vám nedovolí povstat z hranice mezi životem a smrtí. Arzenálu na dohrání na nejvyšší obtížnost dostanete tak akorát, abyste měli chuť se okamžitě do hry pustit znova.
Žluto-černý rosomák
Insomniac opět vytvořil mimořádně krásnou hru, která naplno využívá PlayStation 5. Prostředí je úžasně detailní a často zničitelné, takže při soubojích mezi končetinami létají i třísky z nábytku, rozbité lahve a rozporcovaná výzdoba. Wolverinův model a kostým se s utrženým zraněním progresivně ničí, až mu doslova vidíte adamantiem pokrytá žebra a odhalenou páteř.
Oblečky se v předělech misí sice zázračně opraví, ale musím říct, že mi to nijak nevadilo, aspoň jsem po prvních pěti minutách nemusel hru dohrávat jen v pár cárech spandexu.
Vizuálně na vás čekají fantastické částicové efekty, parádní odlesky, dechberoucí mimika postav a naprosto maniakálně detailní textury materiálů. Insomniac vyměnil krásný New York za komornější úrovně v Kanadě, Japonsku a dalších místech, ale to jim dává možnost jít ještě víc do detailů.
Orchestrální soundtrack je v soubojích správně výpravný a epický a když se rozezní naplno, zjistíte, že stejně jako Logan, máte zuby sevřené vztekem a necháváte se unášet brutálním soubojákem. V klidných, přemýšlivějších pasážích zase velmi jemně skládá komplimenty intimnějším a komornějším scénám.
Občas vás možná hra zbytečně drží v mantinelech a láme do postupu, který vám nalajnovali scenáristé, ale má to svůj důvod: Insomniac vám chce něco předvést a moc dobře ví, že to stojí za to. Nechte je.
Stran výkonu na PS5 není vůbec co řešit. Všechno se hýbe plynule, hra plně využívá haptiku a reproduktor DualSense, v menu máte miliardu nastavení, jak si hraní přizpůsobit přesně podle svých představ a preferencí.
Snikt!
Před lety nadšenci do komiksových hrdinů přišli o Rocksteady, ale naštěstí tady pořád máme Insomniac, který opět dokazuje, že komiksovky prostě umí. I když jim dáte do drápů takového výlupka jako Logan, vyseknou s ním fantastický, výpravný blockbuster se strhujícím soubojovým systémem a odzbrojující brutalitou.
Wolverine je lineárnější, akčnější, přímočařejší, ale je to tak správně. Nebudete se nudit ani minutu.
Recenzní kód byl poskutnutý lokálním zastoupením vydavatele.
