Recenze
Fire Emblem Engage – recenze nového strategického RPG
18. 1. 2023
|
Aleš Smutný
Revoluce ani evoluce se nekoná
Sword Coast Legends - recenze
31. 10. 2015
|
Jan Slavík
Znovu cítit štiplavý mráz ve tváři při putování přes Planinu ledového větru, z povzdálí minout ježčí bodliny stěžňů a plachet u Luskanu, tábořit v hlubokých lesích, když i poslední blikající světélka města Neverwinter spolyká dálka a temnota večera. Nebo se ještě jednou vydat rozkrýt tajemství stok, jeskyní a zapomenutých chrámů pod přístavem Waterdeep. Srdce každého fanouška Forgotten Realms se muselo rozeznít jak zvon, když studio n-Space ve spolupráci s Digital Extremes oznámilo nové klasické RPG Sword Coast Legends.
Middle Manager of Justice - recenze
24. 7. 2013
|
Pavel Dobrovský
Galaxy girl je tlustá. Sweet Justice nesnesitelně samolibý. @man furt jen tweetuje. Crimebot není vtipný. Surge protector je blbá. Všechny spojuje nevkusná volba jména a fakt, že dostávají výplatu od Justice Corp. Justice Corp je normální firma s franšízami po celých Spojených státech, která sdružuje superhrdiny bez rozdílu ras, pohlaví a inteligence. Úkol má jednoduchý: potlačovat drobné delikventy i neskutečně ďábelské zlouny, kteří zrovna chtějí zničit svět. Kterým ze superhrdinů se stanete? Žádným. Jako manažer střední třídy je budete komandovat. Vítejte do světa iOSové hry Middle Manager of Justice.
Mothergunship - recenze
23. 7. 2018
|
Pavel Skoták
Kdy naposledy jsem si zahrál jednoduchou, efektní střílečku, u níž bych se nemusel zdlouhavě učit ovládání konkrétní postavy, nebo nešlo o klon Call of Battlefield? S čistým svědomím můžu říct, že si nevzpomínám. Ale pak je tu MOTHERGUNSHIP, která vám už jen názvem ve verzálkách dává jasně najevo, že je dobrá.
Avowed – recenze fantasy RPG ze světa Pillars of Eternity
13. 2. 2025
|
Šárka Tmějová
Jak si zkrátit čekání na Elder Scrolls VI?
Drakensang: Řeka času - recenze
16. 12. 2010
|
Aleš Smutný
RPG jsou významným hráčem herní scény. Jednou jsou dole, jednou nahoře, ale vždy tu jsou a jejich věrní fanoušci stojí při nich. S každou generací RPG hry prochází vývojem, který odpovídá jak současným herním trendům, tak celkovému popkulturnímu obrazu, který se odráží v herní sféře. Dnešek patří přímočařejším, silně dějovým a film evokujícím kouskům (ať už je to Mass Effect nebo Dragon Age), případně speciálním odnožím, jako jsou například JRPG. Má tedy cenu vydávat v této době tituly, které se drží klasického pojetí RPG žánru? Druhý Drakensang je dostatečně ráznou odpovědí.
Spyro Reignited Trilogy - recenze
23. 11. 2018
|
Lucie Jiříková
Pokud chcete s dětmi pravidelně hrát videohry, brzy se dostanete do bodu, kdy prostě nemáte po čem sáhnout. LEGO na sto způsobů se vytěží a těch pár lepších kousků nepřebije podprůměrné tituly z oblíbených světů. Proto jsem se zaradovala, když vývojářské studio Toys for Bob, které stojí mimo jiné za „hračkovou“ sérií Skylanders, ohlásilo remasterovanou verzi Spyra jménem Spyro Reignited Trilogy.
Yakuza Kiwami 2 - recenze
1. 9. 2018
|
Pavel Skoták
Takovou úrodu, jakou zažívají hráči japonské série her Yakuza, by ocenili v současné době snad všichni. Jak na běžícím pásu totiž vycházejí nové nebo předělané hry ze světa japonské mafie a jedna vedle druhé dělají sérii skvělé jméno. A tak zatímco svět čeká na novou značku tvůrců série, na níž prý pracují, je hráčům předložen alespoň remake druhého dílu - Yakuza Kiwami 2. A jde o remake s velkým R.
WWE 2K19 – recenze
18. 10. 2018
|
Lucie Jiříková
Herní série WWE si po převzetí společností 2K Games v roce 2013 udržuje svůj zajetý standard. Kvalit WWE SmackDown! vs. Raw sice podle mého názoru nedosahuje (ačkoliv přiznávám, že tady může hrát roli i jistá dávka nostalgie), ale každoročně přináší velmi kvalitní zpracování toho vůbec nejbrutálnějšího videoherního zápasení, které ve skutečnosti vlastně ani zápasením není. To je docela obdivuhodné, protože tato hra nemá žádnou přímou konkurenci (nejbližším příbuzným je asi UFC, ale ta je o poznání jinde), a tak vývojáře v podstatě nic netlačí, aby ji vylepšovali.
Lost Judgment – recenze vynikajícího bratříčka Yakuzy
20. 9. 2021
|
Pavel Skoták
Návrat japonského soukromého očka
The Dark Eye: Chains of Satinav - recenze
10. 8. 2012
|
Lucie Jiříková
Das Schwarze Auge je německou alternativou Dungeon & Dragons, která se hlavně v zemi svého vzniku těší velké oblibě. Logicky tedy člověk při videoherní adaptaci takového námětu očekává, že se bude pohybovat v ranku RPG her nebo přinejhorším zabrousí do strategie. Většinou tomu tak i bývá, ale tentokrát ne. Namísto šablony výživného RPG se totiž nová hra z prostředí Das Schwarze Auge navlékla do podoby klasické point and click adventury.
Beyond Good & Evil 20th Anniversary Edition – recenze remasteru kultovní akční adventury
8. 7. 2024
|
Šárka Tmějová
Druhý návrat
Baldur's Gate: Dark Alliance 2 – recenze návratu vousaté mlátičky
2. 9. 2022
|
Jakub Špiřík
Remaster se tomu opravdu říkat nedá
Broken Age: Act 2 - recenze
5. 5. 2015
|
Pavel Dobrovský
Před více jak rokem jsem do nebe vyzdvihl první polovinu Broken Age kvůli chytlavým dialogům, skvělému dabingu, dobře vyváženým hádankám, líbivé stylizaci a v neposlední řadě kvůli vyspělému příběhu. Dvě postavy, Vella a Shay, v něm prochází přerodem z dítěte na dospělého. Triviální téma? Ano, v literatuře nebo filmu. Pro hry je však značně neobvyklé. Na dvou koncích (na konci dubna 2015 a na konci druhé poloviny jedné a té samé hry) hledím v titulcích na stovky a stovky jmen lidí, kteří přispěli na kickstarterovou kampaň, a v duchu hádám, jestli se také budou cítit jako na pouti, kde v polovině někdo vyhodil pojistky, takže horské dráhy dojíždí samospádem bez ryčné hudby, dokud se neozve kovové „dong“ po nárazu do mantinelu, a pak následuje rozpačité ticho.
The Dark Pictures: Switchback VR není důvodem, proč si koupit PS VR 2
7. 4. 2023
|
Pavel Makal
Supermassive opět ukazují, jak to nedělat
Sand Land – recenze JRPG plného písku a válečných strojů
30. 5. 2024
|
Michal Krupička
Pocta pro Akiru Torijamu občas skřípe
Capcom Digital Collection - recenze
10. 5. 2012
|
Lucie Jiříková
Capcom Digital Collection je na první pohled docela výhodná kompilace osmi arkádových her vydaných (nejenom) na XBLA. Řadím se mezi lidi, kteří kompilace moc nemusí. Vždycky mi totiž přijde, že utrácím i za hry, které mě nebaví. Tohoto pocitu mě bohužel nedokázali zbavit ani lidé z Capcomu. Na DVDčku se tentokrát nachází: Super Street Fighter II Turbo HD Remix, Final Fight: Double Impact, Super Puzzle Fighter II Turbo Remix, 1942: Joint Strike, Bionic Commando Rearmed 2, Flock!, Rocketmen: Axis of Evil + přídavek Rocketmen: It Came From Uranus a Wolf of the Battlefield: Commando 3.
Mario Kart Wii - recenze
19. 4. 2008
|
Redakce Games.cz
Vzhled někdy klame. Nic netušící maminky uzří své sotva odbatolené ratolesti, jak v ruce drží volant a po sobě metají naváděnými želvími krunýři či si házejí do cesty slupky od banánů. Proč si ale nezajezdit s nimi, že ano?
The Westport Independent - recenze
6. 2. 2016
|
Pavel Skoták
The Westport Independent patří k týdeníkům, na které má za tři měsíce tvrdě dopadnout kladivo nového tiskového zákona. Totalitní vláda by totiž ráda potlačila svobodu slova a zarazila šíření informací, které se jí zrovna nehodí do krámu. V roli šéfredaktora zmíněného periodika máte k dispozici čtyřčlennou redakci a vaším hlavním cílem je jednak se dožít vydání nového zákona a dle svého nejlepšího vědomí a svědomí informovat o veškerém dění během oněch dvanácti týdnů. Boj se se systémem i sebou samým může začít.
Rebel Galaxy - recenze vesmírné westernovky
24. 10. 2015
|
Ondřej Švára
Že se drnkání na kytaru k vesmírnému simulátoru příliš nehodí? A co teprve, až se v nekonečných galaxiích ozvou noty z foukací harmoniky. Rebel Galaxy nádherně boří umělecké hranice, když míchá sci-fi s čímsi, co připomíná western. Není to však jediná povedená kombinace. Hra přináší také zajímavý mix svobody pohybu a rozhodování a to vše balí do příjemně napínavého dobrodružství.
Stray Gods: The Roleplaying Musical – recenze skvělého interaktivního muzikálu
9. 8. 2023
|
Jakub Špiřík
Hudební i herní paráda se šťavnatým obsazením
Eternal Strands – recenze akční adventury, která vás nechá ovládnout živly
26. 2. 2025
|
Michal Krupička
Mix žánrů ve fantasy kabátku
Symphony - recenze
11. 9. 2012
|
Adam Homola
“Jaký si to uděláš, takový to máš,” zpívá se v jedné známé písni. Tuhle klasiku jsem v Symphony nezkoušel, ale máloco vystihuje novinku od Empty Clip Studios lépe. Nenechte se zmást popisem. Když se řekne hudební indie hra, tak si většina z nás asi představí Audiosurf. Symphony má ale mnohem blíž k shoot 'em upu, která na začátku téhle generace nakopnula Xbox Live Arcade - Geometry Wars. Víc, než s hudební hrou tu máme čest se střílečkou s hudebními prvky, která vám přivodí karpální tunel rychleji, než Diablo III. Kolik her to o sobě může říct?
Tyranny - recenze
30. 11. 2016
|
Aleš Smutný
Jak se žije válečníkovi, kterého magická bouře odsoudila k životu uvnitř zbroje, z níž se až do smrti nedostane? Můžete si oblíbit psychopatickou vražedkyni? Kde leží hranice mezi zlem a prostým nezájmem o následky? A jde uprostřed války vůbec posuzovat, co je zlo, a co přirozený vývoj lidské povahy v extrémní situaci? Tvůrci od začátku deklarovali, že v Tyranny můžete hrát „za toho zlého,“ což je pravda. Příběh hry je ale naštěstí mnohem propracovanější a nesází na pouhé „teď vypálíme celou vesnici a budeme se u toho strašně zle smát.“
Baldur’s Gate II: Enhanced Edition - recenze
28. 11. 2013
|
Michal Nemec
Baldur’s Gate je legendární série, která znovu dokázala na obrazovkách oživit počítačový svět Forgotten Realms. Je začátkem a zároveň i koncem. Koncem jedné éry počítačových RPG a začátkem té následující. Jde o základní stavební kámen tvorby společnosti BioWare, protože všechno, co přišlo po Baldur’s Gate hrách byla, svým způsobem, jenom variace na motivy načrtnuté v této sérii.
Age of Mythology: Retold – recenze příkladného strategického remaku
27. 8. 2024
|
Jakub Malchárek
Dechberoucí báje a pověsti
LittleBigPlanet 3 - recenze
24. 11. 2014
|
Petr Prošek
Série LittleBigPlanet patří mezi exkluzivní tituly, kvůli kterým se vždy vyplatilo investovat do „soňáckých“ mašinek. První a druhý díl exceluje na „péestrojce“ a „viťácká“ kapesní verze rovněž stojí za hřích. Není tedy divu, že LittleBigPlanet 3 pro PlayStation 4 očekávali fanoušci s otevřenou náručí. Nikoliv pro našlápnutý next-gen, vždyť již tak precizně naleštěnou arkádu, jakou LittleBigPlanet bezpochyby je, není třeba hnát do vizuálních orgií. Hlavním tahákem byla bezbřehá imaginace a kreativita vývojářů z Media Molecule, jež dává vzniknout nezapomenutelným herním zážitkům. O tom jsme se ostatně přesvědčili již v případě prvních dvou dílů a špičkovým tahem na branku byl rovněž pošťácký Tearaway, který se snad v příštích měsících přesune z PlayStation Vita na „péesčtyřku“ v nové verzi Tearaway Unfolded.