Recenze

The Walking Dead: Michonne – recenze 1. epizody

Přestože je The Walking Dead: Michonne v zásadě úplně stejná hra o tom samém jako posledně, její protagonistka se od té předešlé znatelně liší. Zatímco v druhé řadě The Walking Dead jsme sledovali a ovládali malou Clementine, v aktuální trojdílné minisérii se zhostíme role jednoho z největších řezníků, kterého svět Roberta Kirkmana pamatuje. Hlavy zombíků létají vzduchem jako vajíčka na politickém mítinku a drahá Michonne ani nemrkne. Vždyť je to vlastně jen shnilé, pomalu se šourající maso. Nemrtví nejsou nebezpeční. Zato živí… živí jsou mnohem horší.

Life is Strange – recenze třetí epizody

Jako by mimochodem vzniklý a před hráče ležérně pohozený cliffhanger na konci druhé epizody nenechal jediné oko suché a vzbudil nemalá očekávání – dokáží tvůrci udržet laťku vysoko i nadále a nedojde jim před finále první sezóny dech? Mohu vám prozradit, že odpověď je kladná. Dech jim nedošel, právě naopak. Garantuji vám, že třetí epizoda probouzí očekávání ještě vyšší než ta předešlá, a na jejím konci budete chtít víc.

Carmageddon: The Death Race 2000

Carmageddon: The Death Race 2000 - recenzeAutor: LeonPublikováno: 18.září 2000Moralisté ...

Catwoman - recenze

Je krásná, je mrštná, je skoro nahá a v ruce má bič. Pornoprůmysl dovede na podobné formuli vydělat jmění, ale filmu v hlavní roli s Halle Berry se to rozhodně nepovedlo. Dopadla alespoň hra s kočičí ženou lépe?

Zoo Tycoon: Dinosaur Digs - recenze

V datadisku Dinosaur Digs pro komerčně úspěšnou budovatelskou strategii Zoo Tycoon od Microsoftu si vyzkoušíte, jaké je to postavit si svůj vlastní Jurský park s mnohdy nebezpečnými pravěkými zvířaty.

Mall Tycoon - recenze

Jedním z posledních nevyčerpaných témat budovatelských her je stavba obchodního domu a právě to se stalo námětem Mall Tycoonu, který bohužel má k dokonalosti svých vzorů dost daleko.

BloodRayne - recenze

Vampýrka Rayne si proklestila cestu z konzolí na osobní počítače a za sebou nechává pořádný bazén krve a končetin. Má cenu přidat se k její brutální výpravě proti nacistům? Odpověď zjistíte v recenzi.

Tom Clancy's Ghost Recon: Breakpoint - recenze

Poslední Ghost Recon s podtitulem Wildlands bude po Divisionu pravděpodobně mou druhou nejhranější hrou, která k sobě lepí jméno spisovatele Toma Clancyho. Bolívie plná života si mě získala, a i přes slaboučký příběh jsem se do ní s pravidelnými přídavky vracel. Breakpoint měl mnoho věcí vylepšit a zvýšit důraz nejen na příběh, ale také na prvky přežití v nepřátelském prostředí, což logicky vyšponovalo má očekávání. Ačkoliv z technické alfy jsem byl zprvu nadšen, ve finální verzi se z Breakpointu vyklubal guláš ze všeho, co kuchaři v Ubisoft Paris našli.

Battletech - recenze

Když jsem Battletech poprvé spustil, těšil jsem se na dokonalou strategicko-taktickou nirvánu. Vždyť kde lépe uplatnit různorodé taktiky než při bitvách obrovských strojů, kde by mělo záležet především na dobrém manévrování a umístění zásahů tak, abyste své nepřátele co nejvíce zničili? Se slzou v oku jsem vzpomínal na MechCommander, kde se konstantní boj proti přesile dal řešit spoustou vhodných manévrů, z každého ukořistěného mecha se člověk neuvěřitelně radoval, a hlavně každý z typů mechů měl své výhody, nevýhody a účel. Battletech sliboval být tím, kdo tuto radost opět přinese v moderních kulisách. Plnění slibu je ale mnohem těžší než letmé odkázání se na minulost.

NHL 17 - recenze

Pokud by měl kvalitu a zajímavost nového ročníku herní série NHL předznamenat první zápas, který v něm absolvujete, v mém případě by se NHL 17 zařadila mezi nejlepší díly všech dob. Napínavý duel českého nároďáku s Kanadou na úvod Světového poháru, který po dvou vydřených gólech v oslabení skončil těsnou prohrou našich v poměru 2:3, mi hned z kraje předvedl to nejlepší, co hra nabízí - rychlý hokej, drsné souboje před brankou a góly, jaké jsme v hokeji od EA Sports dlouho neviděli. Jenže určitá zdrženlivost a zdravá dávka skepse je letos namístě. NHL 16 se nadmíru povedla a vývojáři musí vytasit pořádné trumfy na to, aby hráče donutili k dalšímu každoročnímu přepřáhnutí.

The Last of Us Remastered - recenze

Když vyšla The Last of Us na PlayStation 3 (recenze Vaška Rybáře), byl jsem jeden z prvních, kdo netrpělivě přešlapoval před prodejnou GAME. Další hra od studia Naughty Dog! Pro sichr jsem si ještě před tím znovu „otočil“ Uncharted 2, abych se dostal do správné nálady. Jenže třetího dne jsem spatřil titulky a při jejich sledování jsem se zahořklým výrazem ve tváři odložil gamepad a dumal nad tím, jestli jsem za tohle dílo opravdu vysolil čtrnáct stovek dobrovolně, nebo zda jsem nebyl při smyslech. The Last of Us jsem se zadostiučiněním zpražil na svém blogu a myslel jsem si, že už se k němu nikdy nevrátím. Ovšem nevyzpytatelné jsou cesty boží. Tudíž krom analýzy vylepšené vizuální stránky se nyní dočkáte i názoru člověka, se kterým Last of Us zas až tak nezamávala.

Take On Helicopters - recenze

O vrtulnících se říká, že vlastně ani nelétají. Pouze mlátí do vzduchu tak dlouho, dokud se nevzdá. Jsou to úžasné stroje, mají unikátní manévrovací schopnosti a tím pádem i spoustou možných využití nejenom ve vojenství, ale i v civilu. A právě o tom je Take on Helicopters, ojedinělá, především civilní, vrtulníková simulace, která k tomuto žánru přistupuje velmi osobitě. Už jsme o ni napsali několik preview článků (první, druhý) a tak víte, že vznikla jako odnož ArmA 2, ze které autoři vytáhli vrtulníky na světlo, vylepšili je, naleštili, přitvrdili v simulaci a do toho přibalili příběhovou kampaň. Teď se konečně dozvíte, jak jejich snažení dopadlo.

DiRT Rally - recenze

Klasická herní rallye potřebuje konkurenci jako prase drbání. Úpadek, jaký žánr stihl v posledních hrách od italských Milestone a britských Codemasters, naznačil nezdravou tvůrčí pohodu, ne-li přímo nesoudnost. Možná se ale blýská na lepší časy. Codemasters nyní úžasně oživili značku DiRT vzpomínkou na krásné časy s Colin Mcrae Rally 2. Motoristický světe, „div se“, DiRT Rally dopadla mnohem méně trapně než loňská reedice staré klasiky.

Eidolon - recenze

Eidolon vás jen tak náhodně pohodí uprostřed západního Washingtonu v roce cca 2 400 a zanechá vás pouze s myšlenkou, že lidstvo je zkrátka pryč. Kdo jste? Co jste? Kam máte jít a co tam máte dělat? Otázky se kupí na hromadu a odpovědi nepřichází. Musíte si je najít sami. A tak začíná jedno rádoby umělecké dobrodružství, jehož veškerá hodnota ale záhy mizí jak pára nad hrncem.

Men of War: Condemned Heroes - recenze

Trestanecké prapory to měly ve 2. světové válce hodně složité a jejich bojové úkoly se rovnaly sebevražedným misím. Operace v týlu nepřítele, nasazení na první linii a nezáviděníhodné nabíhání na takřka nedobytné pozice s mizivou krycí palbou i šancí na přežití se staly denním chlebem mnoha mužů. Nemluvě o tom, že pevnou součástí pěchotních bataliónů byla i vodkou nadměrně intoxikovaná družstva, jejichž úkolem bylo proběhnout minovým polem a vlastní obětí vyčistit cestu normálním jednotkám.

F1 24 – recenze královny motorsportu

Výroční díl zase o krůček lepší

Twin Mirror – recenze zklamání od tvůrců Life is Strange

Studio Dontnod je bohužel stále z formy

The Bureau: XCOM Declassified - recenze

E3 2010. Za zavřenými dveřmi mi tehdejší producent Martin Slater ukazuje first-person střílečku s prostým názvem XCOM. Ačkoliv už tehdy byl titul prezentován jako dítě 2K Marin („Od autorů BioShock 2“), Martinův oceánský přízvuk je hlasitou připomínkou toho, že původní koncept vznikl na pracovišti 2K Australia. Počítal s pohledem z vlastních očí, fotografováním, výzkumem technologií na základně… a také s vydáním v roce 2011.

Battle(field) Academy - recenze

Slavná tahová strategie Steel Panthers je už hodně velký herní důchodce. Chodí o berlích, avšak stále žije. Společnost Slitherine k tomuto staříkovi přistoupila, berle mu podkopla, ale nenechala ho spadnout na hubu. Ozářila ho světlem mládí, nechala ho pochopit potřeby soudobých hráčů, čímž vznikla kouzelně zábavná tahovka Battle Academy (donedávna ještě Battlefield Academy, než si toho v EA všimli :), která dělá válečnictví přístupné takřka komukoli.

F.E.A.R. 3 - recenze

Je docela paradoxní, že hra, která svým názvem představuje příslib děsu a hrůzy, vešla ve známost hlavně díky neskutečně intenzivní akci plné nadčasových efektů. Jednička prakticky ukázala veškeré soudobé konkurenci, jak se to má dělat. Dvojka na druhé straně neukázala konkurenci takřka nic. Sice těžila z původního, byť omlazeného enginu, ale graficky ani herně již ohromit nedokázala.

Trains & Trucks Tycoon - recenze

Asi každý hráč dnes již legendárního Transport Tycoonu od Chrise Sawyera si někdy přál převedení této dopravní strategie do 3D grafiky a právě to je hlavní devizou nové hry Trains & Trucks Tycoon.

LEGO Jurassic World - recenze

Kvalitativní křivka LEGO her v posledních cca 2 letech měla spíše sestupnou tendenci. Spousta hráčů věřila, že princip těchto her je „vyždímaný“, ale LEGO Jurassic World ukazuje, že problém vězí jinde. TT Games v poslední době zkrátka sekali LEGO hry jako Baťa cvičky a neměli dost času je před vydáním pořádně odladit, vložit do nich své tvůrčí srdce nebo větší množství invence. To, co jsme v posledních LEGO hrách postrádali, je však nyní zpět v celé své parádě.

Civilization: Beyond Earth - recenze

Některé otázky zůstávají s lidmi napořád. Například klonování. Bylo ožehavým tématem už kdysi na Zemi a zůstává jím i dnes na vzdálené planetě Derda-506b, alias Zemi číslo 2. My, noví kolonizátoři z příběhu Beyond Earth, jsme ale trochu pozměnili charakter našich dilemat. Namísto etických otázek řešíme, zda se naše klonovací plantáže mají využít k vymýcení nemocí, nebo přispějí k prevenci hladomoru. Pragmatičnost si na nové planetě podala ruku s nepřátelským životním prostředím.

BioShock Infinite - recenze

Povím vám příběh, jeden z mnoha. Necelé dva roky nazpátek jsme na Gamescomu dělali rozhovor s Kenem Levinem. Pavel Dobrovský a já, dvě paka z Level TV, ale taky dva hráči, kteří byli vůči zpovídanému v nefér pozici: Pavel skrze svou lásku k podmořskému Rapture, já zase pro desítky hodin, strávených na palubách kosmických lodí Von Braun a Rickenbacker. O čem si povídat s člověkem, který je zodpovědný za druhý System Shock?

Deponia - recenze

Zatímco mainstreamoví vývojáři hodili klasické adventury za hlavu, specializovaný tým z Daedalic Ent. se do nich s plnou vervou pustil a vydává jednu za druhou. Vždyť to nejsou ani 2 měsíce, co jsme se v Dark Eye: Chains of Satinav ujali role ptáčníka Geroma, a už se můžeme pustit do dalšího dobrodružství, tentokráte zasazeného do vzdálené budoucnosti na planetu Deponia.