Carmageddon: The Death Race 2000
zdroj: Archiv

Carmageddon: The Death Race 2000

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

18. 9. 2000 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Carmageddon: The Death Race 2000 - recenzeAutor: LeonPublikováno: 18.září 2000Moralisté ...


Carmageddon: The Death Race 2000 - recenze

Autor: Leon
Publikováno: 18.září 2000

Zvětšit zdroj: Archiv Moralisté všech zemí vzbuďte se, vzchopte se, taste svoje tužky a pera, nový Carmageddon TDR 2000 právě dorazil.

 Ta hra, kde se přejíždí chodci
Krvavý, stupidní, brutální, ba nejbrutálnější - všechny tyto přívlastky se vždy automaticky přiřazovaly ke všemu, kde se objevilo slovo Carmageddon. Čím větší neznalec virtuálního herního světa, tím ostřejší odmítání a promlouvání do duší dosud nezkažené mládeže. Vše nakonec vyústilo až k požadavkům pozastavit distribuci a prodej této bezesporu kontroverzní hry. Bohužel protože jde o prachy až v první řadě, částečně se tímto tlakům podvolil i výrobce a v některých zemích se mohla prodávat méně brutální verze se zombíky místo chodců. Jenže co čert nechtěl, přesně podle přísloví „Zakázané ovoce nejlíp chutná“ se stával Carmageddon stále populárnější a prodával se ještě více. Naprosto stejně se teď mimochodem vyvíjí kauza okolo výměny populárních MP3 přes službu Napster. Lidi prostě nemají rádi, když se jim něco shora zakazuje. Bohužel zrovna ti „nahoře“ si to zřejmě vůbec neuvědomují a bojují proti něčemu, co nejde ani přibrzdit, natož zastavit.

Ale zpátky ke Carmageddonu, tentokrát z pohledu druhé strany, a to statisíců navýsost spokojených hráčů, kteří především vyzdvihovali mimořádnou zábavu při hraní toho, co druhá strana nazývá názvy jako „Kultura kriplů“. Nechci nikoho přesvědčovat, že přejíždění chodců je bůhvíjak inteligentní činnost, ale troufám si tvrdit, že Carmageddon nikdy nebyl JEN o tom srážení chodců či zvířat. A jsem strašně rád, že nový Carmageddon TDR (The Death Race) 2000 můj názor jenom potvrdil. Carmageddon se ale již pravděpodobně nikdy nezbaví označení jako „hra, kde se přejíždí chodci“.

 Bez blood patche ani ránu
Hned na okraj podotknu, že tentokrát distributor trochu ustoupil názorům všech těch morálních chytráků a začal v Evropě distribuovat pouze verzi, kde se nepřejíždí chodci (a neteče tedy krev), ale celkem nudní zombies (stříká zelený sliz). Do dnešního dne mi není známo, zda se v některých zemích prodává či někdy prodávat bude verze krvavá, tedy s chodci (v těchto dnech se začíná prodávat "krvavá verze" v USA - pozn. ed.). Jenže Carmageddon bez krve je jak Čuk bez Geka nebo Mach bez Šebestový. A proto není divu, že hned v první den prodeje se na internetu objevil volně stažitelný „blood-patch“, který vám ze zombies udělá chodce a ze zeleného slizu červeňoučkou krev. Je jen na vás, co si vyberete, ale troufám si tvrdit, že teprve s chodci přijde na vaše monitory ta správná zábava, ale stejně nejde primárně o najíždění do chodců. Navíc animace chodců jsou o hodně přirozenější a hezčí.

Tak jsme si nainstalovali tento patch (link na jeho download vede dole v tabulce) a konečně se dostáváme k samotné hře. Vývoj tentokrát dostala na starost nepříliš známá australská firma Torus Games (mezi její přechozí výtvory patří např. Dick Johnson V8 Challenge) a rozhodně to hře prospělo. Důvodem změny z osvědčených Stainless Software byla snaha přinést do hry nové nápady a vyhnout se tak další nastavené kaši. Ne že by tedy došlo k nějaké převratné změně koncepce hry, to jistě ne, ale určité změny (především k lepšímu) se dají celkem lehce vypozorovat.

 Obsah misí
Carmageddon: The Death Race 2000 obsahuje devět hodně rozdílných prostředí, v každé (mimo speciální závěrečné) na vás čeká vždy zhruba 6 misí. Zjednodušeně se dá říci, že se střídají dva typy misí. Jeden typ představuje klasický závod se soupeři a časem na několik kol (většinou 4), kdy jste navíc omezeni (a ne málo) časem. Druhým typem jsou jakési speciální mise, kdy musíte splnit nějaký úkol, ke kterému se prokoušete splněním několika podúkolů. Ovšem i v tentokrát vás tlačí čas. Tyto dva typy misí se pravidelně střídají. A nemusím snad ani dodávat, že teprve po úspěšném splnění mise máte možnost přejít na misi další. Stejné je to i u virtuálních světů. Po dokončení všech misí z jednoho světa se vám zpřístupní svět další a tak to chodí stále dokola, až se dostanete k misi závěrečné a nejtěžší, kdy musíte překonat zaminovaný a polorozbořený most, a kdy se vás navíc snaží zastavit i nepříjemní poldové. Jenže než se dostanete k samotnému závěru hry, uběhne hodně a hodně času.

Zvětšit zdroj: Archiv Největší rozdíl oproti předchozím dílům spočívá právě v náplni misí, respektive ve způsobu jejich úspěšného absolvování. Zatímco v předešlých dílech jste měli na výběr, zda závod vyhrajete tím, že úspěšně odkroužíte všechna kola nebo tak, že zničíte auta všem soupeřům, v TDR 2000 moc na výběr nemáte. Příčinou je nesmírně malý časový limit. Pokusíte-li se jen o projetí všech kol, čas vám stačit nebude. Pokud zkusíte zničit všechny ostatní vehikly, dopadnete podobně. Nepomůžou vám většinou ani time bonusy za projetí checkpointů či za poškození soupeře. Určitou šanci představují samotné časové bonusy, které jsou většinou někde po mapě „zašité“. Pokud je najdete, máte napůl vyhráno.

 Chybějící vteřiny
Jinak vám nezbude než poctivě kroužit kola a nevynechat přitom jedinou možnost sestřelit protivníka a tím ho buď vyřadit nebo alespoň získat nějaké ty vteřiny navíc. U misí, kde máte splnit speciální úkol, se navíc přidává další problém. Přestože jste před každým závodem krátkým intrem zhruba informováni co a jak máte udělat, málokdy se vám jí podaří splnit napoprvé. Než se jenom na mapě rozkoukáte (na mapce je označen bod, kde musíte splnit nějaký podúkol) a zjistíte, jak se tam dostat a co a jak tam přesně provést, tak máte už po časovém limitu. S tím souvisí další důležitý aspekt vašeho úspěšného závodění, a to dokonalá znalost mapy a všech možných zkratek. Klasickým příkladem se dá označit možnost kolikrát si zkrátit trasu mezi checkpointy a nedržet se tak slepě vyznačené trasy. Tím se dají našetřit cenné sekundy, které jsou většinou rozhodující.

Pokud chcete namítnout, že další desítky sekund se dají „vydělat“ srážením chodců, musím vás vyvést z lehkého omylu. Získáte sice za každého chodce 2 vteřiny, ale to je tak málo, že se cílené vyhlazování pěších příslušníků silničního provozu vůbec nevyplatí. Ano, pokud je nějaký v cestě, sundejte ho, pokud je poblíž třeba skupinka lidí, zvažte sami, jestli se vám to vyplatí :) Chodci se navíc jen tak srazit nenechají, snaží se utíkat či uskakovat a pokud jsou v beznadějné situaci, zkouší na vás hrozit pěstí nebo se alespoň pomodlí. A aby to bylo ještě těžší, ne každý střet s chodcem je ohodnocen jako úspěšné přejetí. A právě v těchto aspektech je vidět ústup výrobce od čistě brutálního srážení lidí. V novém Carmageddonu se vám to prostě moc nevyplatí a já osobně to považuji za mnohem lepší řešení než vydávat nudné zombies verze. Pokud se chcete ale dostatečně vyřádit, je pro vás určen mód Free Driving (volná jízda). Zvolíte si jen mapu, soupeře, chodce, policisty i časový limit, zkrátka vše, co se vám zachce. A pak se klidně můžete pustit do uklidnění vašich hormonů...

 Nový herní engine
Základem každé hry je bezesporu skvělý engine a za ten se nový Carmageddon vůbec nemusí stydět, ba naopak. Téměř vše na mapě se dá posunout nebo zničit, o vše se můžete nabourat, téměř všude se můžete dostat, problém nedělají ani víceúrovňové budovy, klopené zatáčky a já nevím co ještě. Jedním slovem, engine zaručuje naprostou volnost při návrhu a tvorbě map, čehož také autoři náležitě využili. Pouze neustálým závoděním budete postupně odhalovat další a další možnosti, jak se kam dostat nebo kde co sebrat. Je to až neuvěřitelné, ale každý skokánek nebo tunel je k něčemu dobrý. A to už nemluvím o skákání přes střechy budov nebo …. ne, víc nemá cenu to popisovat. Sami objevíte krásy a možnosti skvělého enginu. Už jen zmíním skvělou atmosféru každého prostředí, kde to prostě žije bez ohledu na vás. Lidé cíleně chodí, auta předpisově jezdí podle pravidel. Když se dostanete do prostředí vojenské zóny, potkáte na silnici tanky a kolony vojenských aut a navíc vás místo tradičních policistů budou honit empíci (lidové označení MP - military police = vojenská policie) ve vojenských Hummerech! No paráda. K celkovému zvýšení hratelnosti bezesporu přispívá i přítomnost desítek různých bonusů nejen v podobě, jak je znáte z minulých dílů, ale přibyly i bonusy nové. Jejich podrobným rozborem vás však nemíním zatěžovat (šetřete si ostatně mozkové závity na samotnou hru, budete je potřebovat).

Výhod enginu se využilo i u systému poškození a fungování auta, který je jeden z nejdokonalejších, co jsem kdy viděl. Pokud budete chvíli vyznávat styl „vrážím do všeho“, bude váš miláček (vehikl) celkem dobře odstrojen, ne-li zničen. Krásně vám odpadají plechy, otevře se vám korba a dveře (to lze i cíleně) a můžete si pak vychutnat funkci podvozku. Nesmíte si však nechat auto zničit úplně, to skutečně není cílem hry :), a je lepší proto vůz během jízdy opravovat (ještě že to jde). Stojí vás to sice peníze, ale co je v dnešní době vlastně zadarmo? Ještě více peněz stojí dostat se (ještě že to jde) z neřešitelné situace, jejímž klasickým případem je převrácení auta na střechu, ale hodí se i v případech, kdy se například dostanete do klinče s několika protivníky nebo s policejními vozy. Mimořádnou pozornost vám doporučuji věnovat nácviku jízdy, brždění i projíždění zatáček pomocí ruční brzdy. V případě brždění je to přímo nutnost (je lepší brzdit přerušovaně, protože tak minimalizujete riziko nežádoucího smyku), ale naučíte-li se projíždět zatáčky a křižovatky na ruční brzdu, získáte tím další cenné vteřiny, kterých není nikdy dost.

 Vozový park
Za pozornost stojí i samotný vozový park. Jednak je tradičně hodně rozsáhlý (cca 50 aut) a hlavně je pozoruhodný svým složením. Naštěstí nechybí vozítko, které se stalo symbolem všech Carmageddonů - ano, je to všem dobře známý Eagle Mk IV. Zajímavé jsou něčím všechny stroje. Tak třeba takový Le Mans Murdercedes (krásná slovní hříčka) je rychlý jako blesk, ale nevydrží mnoho nárazů. Musíte tak pokaždé přizpůsobit taktiku jízdy povaze vašeho auta nebo naopak si vybírat vehikly podle svého gusta. Pokud holdujete silovému pojetí hry, oceníte především všelijaké náklaďáky, trucky a pro fajnšmekry je tu i tank. Nechybí ani stroje, které naprosto odporují jakýmkoliv fyzikálním zákonům o pohybu vpřed. Mám teď především na mysli točící se kolo, které má po stranách sekery a celkový pohyb tohoto stroje-nestroje tak nejvíce připomíná kombajn. Je ale pravdou, že udržet tenhle „kombajn“ na silnici je skoro nemožné a zatočit s nim už vyžaduje nejen značnou dávku umu, ale i štěstí.

Zabývat se úplně všemi vozy nemá větší smysl, protože vyčerpávající seznam je na samostatný článek. Snad ještě vzpomenu, že tu najdete i vozítko ze známého filmu Mad Max (Šílený Max) a dočkáte se i návratu několika aut z prvního dílu Carmageddonu (např. známý Tow Meister). Aby byly informace o autech kompletních, už jen dodám, že i v Carmageddonu TDR 2000 si vůz vylepšujete (samo že za peníze) a teprve pořádně nadupaný bourák se stává opravdu účinným nástrojem v rukou zdatného řidiče.

Trochu se musím pozastavit u jiné věci. Jistě je vám známo, že vhodným (především zepředu) narážením do soupeře získáváte jak peníze, tak nějaké sekundy navíc. Abych se přiznal, v novém Carmageddonu jsem byl docela zmaten systémem tohoto odměňování. Respektive systém je tradiční, spíš mi občas silně neseděly přidělené bonusy. Někdy dostanete po obrovském nárazu do soupeře k dobru pár sekund, jindy za lehlé trknutí skoro minutu (obojí nezávislé na stavu protivníka i na druhu jeho auta - zkoušel jsem to několikrát proti stejnému vozu) . No, asi jsem to s tím přirovnáním přehnal, ale chci vám naznačit, že systém odměn buď nedořešen, nebo od minulých dílů doznal dílčích změn a asi jsem plně nepronikl do jejich podstaty. Ovšem v celkovém součtu se jedná o drobný nedostatek, který možná ani v zápalu hry nepostřehnete.

 Vizuální zpracování
Bylo by žádoucí zmínit se o vizuálním zpracováním hry. Jak jsem již podotkl, engine hry je výborný nejen z hlediska technického, ale je i oku lahodící. Dočkáte se i speciálních efektů v podobě výbuchů, kouře, prachu a já ještě nevím čeho. Shrnu to vše do jediného slova - paráda. Každá paráda ale něco stojí a v tomto případě jsou to zvýšené hardwarové nároky - doporučuji procesor s frekvencí alespoň nad 500 Mhz a k tomu odpovídající komponenty jako 3D akcelerátor aspoň druhé generace. Samostatnou kapitolou je perfektní hudební doprovod ke hře. Dočkáte se opravdu kvalitní metalové hudby (máte rádi Iron Maiden?), která je navíc uložená na CD ve formě tracků. Nedá se opomenout ani sťová hra, která vám teprve ve hrách po síti nebo po internetu s kamarády přinese totální zábavu. Kdo to jednou zkusil, nechce už jinak (že Bergy? :)

O Carmageddonu TDR 2000 by se toho dalo napsat ještě dost a dost. Nejlépe teď ale uděláte, když přestanete číst, rozbijete prasátko a zajdete si do obchodu pro tuto skvělou hru.

P.S. Přestože neuznávám cenzuru, nedoporučuji kupovat hru dětem mladším řekněme 12 let, což si ale musí ohlídat rodiče a ne výrobce. Děkuji za pochopení :)

Leon



Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv


Nejnovější články