Recenze
Medal of Honor - recenze
11. 10. 2010
|
Dan Vávra
Série Medal of Honor letos slaví už jedenácté narozeniny. Za ta léta nás EA obdařila celkem šestnácti díly a datadisky na PC, konzole a handheldy. Nepřímo vděčíme této hře i za další válečnou mega sérii a zároveň největšího konkurenta - Call Of Duty, kterou mají na svědomí původní tvůrci MoH: Allied Assault (Vince Zampella a Jason West, dnes opět spolupracují s EA se svým novým týmem Respawn Entertainment).
LEGO Batman: Legacy of the Dark Knight – recenze oslavy netopýřího muže
28. 5. 2026
|
Šárka Tmějová
Temný rytíř z kostek našel svůj pláštík
Metroid Prime Remastered – recenze návratu dokonalé hry
17. 2. 2023
|
Pavel Makal
Dvacet let a v plné síle
Classified: France '44 – recenze povedeného „XCOMu“ z druhé světové války
8. 3. 2024
|
Adam Homola
Dobrá hratelnost, stejné chyby
Dark Souls II - recenze
14. 3. 2014
|
Aleš Smutný
Vážně už je to pět let od vydání Demon's Souls? Čas letí, ale Souls hry zůstávají stále stejné. Co na tom, že se From Software ohání tím, že Dark Souls není přímým pokračováním Demon's, ale spíše duchovním nástupcem. My víme své, ostatně jsme za to zaplatili desítkami hodin života, utrpením, extrémními výkyvy emocí a spoustou smrtí. Naštěstí jen těch virtuálních.
The Last of Us: Left Behind - recenze
23. 2. 2014
|
Jiří Pavlovský
Na některá DLC se člověk těší, některá jsou mu ukradená a některá mu naženou větší strach než když na něj vyskočí vetřelec, co má nasazenou masku Jasona Vorheese a v ruce drží DVD s kompletní filmografií Zdeňka Trošky. The Last of Us a rozšiřující příběh DLC Left Behind patří zrovna do té poslední kategorie a asi všichni tušíme proč.
Colin McRae Rally iOS - recenze
15. 8. 2013
|
Adam Homola
“Předtím než byl DiRT, tu bylo Colin McRae Rally. Série, která definovala žánr.” I takhle Codemasters propagují dřívější slávu legendárních rallye závodů. Colin McRae Rally si spousta z nás dosyta užívala na prvním PlayStationu a vývojáři vědí, že dnešním hráčům tahle značka už asi moc neřekne. Poslední hru z téhle série jsme tu měli v roce 2005, což už je nějaký ten pátek.
Wonderbook: Book of Spells - recenze
4. 1. 2013
|
Martin Bach
Idylické lifestylové fotky s rozesmátými dětmi všech ras a národností před televizí v moderně zařízeném obýváku. To je obraz herního průmyslu posledních let, který by si přála po světě šířit většina velkých distributorů. Ač už to mnohým „pravověrným” hráčům může připadat jako otravné klišé, fakt je, že rodinné a dětské hry jsou odvětvím, které do značné míry drží herní byznys nad vodou. Vědí to samozřejmě i v Sony, kterému se v poslední dekádě podařilo nakopnout hned několik zlatých žil.
Catherine - recenze konzolové verze
16. 10. 2012
|
Václav Rybář
Japonská kultovka Catherine už je sice pár měsíců venku, ale dostali jsme se k ní až nyní a vůbec není třeba diskutovat o tom, jak je podstatné na ni upozornit. Je totiž nejen nadčasová, ona je možná přímo klíčová pro nově nastartovaný optimismus, co se herního byznysu týká. Jestli jste pod nánosem sequelů, FPSek, zpackaných filmových licencí a blýskavých, ale ve výsledku tupých herních blockbusterům začali ztrácet naději, zajděte si na rande s japonskými kočkami.
Fight Night Champion - recenze
23. 2. 2011
|
Aleš Smutný
Bum bum prásk. Bum bum prásk. Pěkně kombinacemi k vítězství. Bum bum prásk. Úhyb, kontr a prásk. Boxerská série Fight Night vstupuje do nové éry a po relativně vydařeném, leč ohledně některých prvků nevyváženém, Fight Night Round 4 přichází nové přízvisko s novými prvky – Champion. Tento díl se od původní klasické hry mění v jednom důležitém bodu, který vskutku vytváří milník, jenž plně ospravedlňuje přejmenování série. Objevuje se totiž příběhová kampaň, takže nejste odsouzeni jen na vlastní domýšlení událostí mezi jednotlivými zápasy a tréninky.
Shank - recenze (PC)
16. 11. 2010
|
Vilém Koubek
Představte si, že na ulici potkáte Roberta Rodrigueze a narychlo z něj budete chtít dostat námět na brutální ze strany viděnou rubačku neboli side-scrollovačku. Robert se na chvilku zamyslí a pak vám sebevědomě prozradí onu magickou formuli sestávající z následujících věcí: akce, krev, spousta intimních zbraní s motorovou pilou v čele, několik zbraní střelných, obrovská dávka stylu a svalů a v neposlední řadě příběh, který s postupným odhalováním klesá z béčkové kategorie až někam do propastných hloubek.
Pro Evolution Soccer 2011 - recenze
13. 11. 2010
|
Aleš Smutný
Nastal fotbalový podzim, hurá. FIFA 11 vpadla na PC s novou silou (recenze), nadšením a krví, nedávno nás potěšil Football Manager 2011 (recenze) a zbývá tedy Pro Evolution Soccer se stejnou číslovkou. Jako každý rok se dva nesmiřitelné tábory ultraortodoxních příznivců a odpůrců digitálního fotbalu vrhají do bezcílného boje, čí značka je lepší.
Need for Speed: Hot Pursuit - recenze
9. 11. 2010
|
Václav Rybář
Po loňském kritikou oslavovaném, ale fandy poněkud vlažně přijatém Shiftu (zaběhnutá konkurence v oblasti semirealistických závodních her udělala své) se EA chytře vydalo úplně jinudy a zremakovalo jeden z nejúspěšnějších dílů vůbec. Hot Pursuit 1 a 2 byly na dlouhou dobu rozlučkou s klasickou koncepcí, kterou jsme znali z prvních dílů série: exotické supersporty, exotické lokace a naštvaní policajti.
Child of Light - recenze
5. 5. 2014
|
Miloš Bohoněk
Pohádky nemusí být jen naivně hloupé, přeslazeně růžové a retardované jako Teletubbies. Pohádky mohou být i surové. Kápněte božskou, kdo jako malý odmítal chodit do sklepa, protože co kdyby tam číhal třeba Otesánek? Ani Child of Light není jen povrchní pohádka o malé dívence, nýbrž krátký hořkosladký epos o dospívající princezně, která upadla do bezvědomí, jen aby se probudila v kouzelném království Lemuria a bojovala za jeho svobodu. Motivace má Aurora na rozdávání. Její otec, rakousko-uherský kníže, leží na smrtelné posteli a čarokrásná Lemuria je pod nadvládou temné královny.
007: First Light – recenze filmové akce s Jamesem Bondem
26. 5. 2026
|
Jakub Malchárek
Bond s hitmanovou DNA
John Carpenter's Toxic Commando – recenze zombie řežby z pera mistra hororu
11. 3. 2026
|
Michal Krupička
Když se zombie spojí s bahnem
Reigns: The Witcher – recenze Geraltových tinderových trampot
1. 4. 2026
|
Šárka Tmějová
Zaklínač na jeden swipe
Gear.Club Unlimited – recenze
5. 1. 2018
|
Patrik Hajda
Devět měsíců. Tak dlouho jsme my – majitelé poslední konzole od Nintenda – museli čekat na vůbec první realisticky pojatou závodní hru. Do té doby jsme si museli vystačit se skvělou party hrou Mario Kart 8 Deluxe, případně jsme se museli spokojit s některými z topdown závodů či s vozidly postrádajícími pneumatiky. Začátkem prosince se však dostavily slibně vypadající závody Gear.Club Unlimited s licencovanými vozidly od tvůrců sérií V-Rally a Test Drive Unlimited. Moc rád bych tu napsal, že se tvůrci z Eden Games vrátili ke skvělé hratelnosti prvního Test Drive Unlimited, ale jak už můžete vidět z hodnocení, někde se něco šeredně pokazilo.
Dark Fear - recenze
11. 9. 2016
|
Daniel Kremser
Hra původem z mobilu, respektive minimálně pro mobily dělaná, a ještě k tomu za pár korun. To už v jednom vyvolá pochyby, které v případě Dark Fear ještě utvrzuje minulost a webovky autorů. Na první pohled tedy nic, co by vás na Steamu zaujalo a věřím, že většina navíc nad skutečně stařičkou grafikou ohrne nos. Zdání ale někdy může klamat. V zásadě jde o zajímavě pojatý horor, který táhne právě retro stylizace, a byť naráží na limity platformy, může zaujmout alespoň milovníky retra.
Viva Pinata Party Animals - recenze
2. 2. 2008
|
Redakce Games.cz
Roztomilí pestrobarevní plyšáci se vrací, ale už se nemusíte starat o živobytí v zahrádce. Místo toho se pustíte do série závodů a divokých miniher pro celou rodinu.
Evil Twin - recenze
17. 11. 2001
|
Redakce Games.cz
Představte si svět té nejhlubší fantazie a snů, které vás přenesou na vzdálená tajemná místa. Svět plný barev, světla a temnoty zároveň, kterému vládnou zlé síly. Vítejte v akční adventuře Evil Twin.
Poi - recenze
27. 2. 2017
|
Miloš Bohoněk
Banjo-Kazooie. Crash Bandicoot. Croc. Super Mario 64… Zpozornili jste? Prohnaly se vám před očima sladké vzpomínky na zlatou éru 3D plošinovek? A rádi byste si zkrátili čekání na Yooka-Laylee, staronového Crashe nebo na dalšího Maria? Pak právě pro vás je Poi. Tahle hříčka je milostným dopisem právě všem těm ikonickým plošinovkám z 90. let. Akorát je vidět, že ten dopis nepsal žádný Karel Hynek Mácha, nýbrž školák, který se i přes své velké srdce teprve učí řemeslu.
Intrude - recenze
5. 9. 2016
|
Pavel Válek
Vedle „velkých“ projektů typu Kingdom Come nebo Arma vzniká v ČR celá řada menších, zajímavých a často i netradičních projektů. Často doslova na koleni. Intrude od Michala Kruby je ukázkový příklad. Inspiruje se hrami jako Wolfenstein 3D nebo Doom a jejím cílem je vyvolat ve vás pocity z dob, kdy jste i poslepu dokázali speedrunovat rozlehlé levely s jednou rukou za zády. V patnácti úrovních tak sbíráte barevně odlišené klíče ke dveřím, hledat skryté místnosti a střílíte do všeho, co se vám dostane do zorného pole. K tomu vám poslouží čtyři zbraně, mezi kterými nechybí oblíbená brokovnice a záložní nůž, když se věci vymknou kontrole.
Shovel Knight - recenze
17. 7. 2014
|
Vilém Koubek
Tlačení na pilu na nostalgie, doprovázené bezhlavým rozhazováním jmen kultovních klasik jako Castlevania, Mega Man, Super Mario Bros. 3 nebo třeba Ghosts ‘n Goblins, není ve videoherním průmyslu nikterak neobvykle. Hra s dostatečně přesvědčivou stylizací a adekvátně motivující video kampaní utáhne na staré dobré časy NESu klidně i kickstarterovou kampaň. Jedna věc je ale klasiku citovat a druhá vzít z ní to nejlepší a nabídnout hráčům přesně to, co jste jim slíbili. Vývojářům Shovel Knight ze studia Yacht Club Games se však něco podobného povedlo.
Castlevania: Lords of Shadow 2 - recenze
25. 2. 2014
|
Daniel Kremser
Už je to více než 3 roky, co jsme vyprovodili Gabriela Belmonta ke dveřím s nadprůměrným hodnocením a s lehkým poplácáním po rameni mu poradili, ať se příště oblékne do vlastního kabátu, kterým nebude připomínat všechny ostatní návštěvníky. Nyní se v roce nezmar Drákula vrací, aby nám ukázal, jak si tvůrci z Mercury Steam poradili s originalitou a především přechodem her na novou generaci konzolí, kdy už jsou v módě trošku jiné postupy, než tomu bylo před pár lety.
Starhawk - recenze
19. 5. 2012
|
Aleš Smutný
Na Starhawk jsem se opravdu těšil. Jeho staršího bratříčka jménem Warhawk jsem chytil až ve stádiu, kdy se v něm proháněli hlavně zarytí a zkušení fandové, takže nebylo jednoduché mezi ně proniknout. Nakonec se mi to povedlo a svým chaotickým přístupem k frenetické akci ze sebe Warhawk udělal ideální oddychovou záležitost. Starhawk měl být podobný, a když si k tomu přidáte fakt, že pro hru tvůrci přislíbili pořádnou westernovou sci-fi, což je velmi atraktivní subžánr, už snad nebylo co vylepšovat. Teoreticky.
Gotham City Impostors - recenze
2. 4. 2012
|
Aleš Smutný
Na Gotham City Impostors jsem se docela těšil. Nijak přehnaně, ale samotný princip nadsazené a zběsilé multiplayerové střílečky, nadupané pomocí praštěných vynálezů a udělátek mi byl sympatický. Na rozdíl od jiných se mě také nijak nedotkl fakt, že hra celkem otevřeně parazituje na batmanovském herním boomu. Vždyť jsou hlavními hrdiny právě ti geekové, taťkové a magoři, kteří si hrají na Batmany a Jokery a řežou se na ulicích Gothamu, zatímco mají na hlavě naražené masky vystřižené z krabice od cereálií.