Roztomilí pestrobarevní plyšáci se vrací, ale už se nemusíte starat o živobytí v zahrádce. Místo toho se pustíte do série závodů a divokých miniher pro celou rodinu.

Autor: Martin Zavřel
Publikováno: 2.února 2008

Verze hry: prodávaná/X360/česká
Doba recenzování: 1 týden

Roztomilí pestrobarevní plyšáci se vrací, ale tentokrát se nemusíte starat o jejich živobytí ve vaší zahrádce. Místo toho se vtělíte do některého z nich, abyste se pustili do série závodů a divokých miniher pro celou rodinu. Krásně to vypadá a díky perfektnímu českému dabingu i skvěle zní. Jak se to ale hraje?

zdroj: tisková zpráva Tak dobře, já vím, že ve skutečnosti jsou piňáty papírová zvířátka a ne plyšová. Jenže při pohledu na jejich pestré barvy a roztomilé proporce člověk prostě po slovíčku plyšák automaticky sáhne, ať chce nebo ne. Mnohem důležitější je každopádně fakt, že jsou to stvoření maximálně roztomilá a Microsoft nevzdává svoji snahu o jejich zdomácnění v obývácích hráčů. Ačkoliv původní hra byla propracovanou záležitostí, její prodeje nedosáhly závratných výšin. Zřejmě proto se na další Vánoce Piňáty vrátily v docela jiném herním žánru. Pryč je strategická výstavba a management jejich zahrádky, na scénu nastupuje veselý závod s mnoha vtipnými minihrami.

• Plyšové závody
Když píšu závod, myslím tím opravdu závod: včetně závodních drah (sedmi různých, od městečka přes sněhovou pláň až po továrnu). Na startovní dráhu se vždy postaví čtyři závodníci. Jsou to nejoblíbenější postavy první hry a na ní založeného animovaného seriálu: ježura Fergy Fudgehog, lišák Paulie Pretztail, méďa Franklin Fizzlybear a hřebec Hudson Horstachio. Na výběr jsou ještě jejich holčičí protějšky.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
oficiální obrázky

Nicméně hodně mne zklamalo, že si nemohu vybrat z pestré knihovny dalších piňát (např. dle mého vkusu nejroztomilejšího krokouše nebo hodně stylového papoucha). Na druhou stranu chápu, že by to znamenalo o dost větší porci dabingu pro všechny postavičky. Další piňáty jsou přítomny alespoň mezi fandícím publikem nebo například jako uvaděči. Závodí se vždy ve čtyřech, ať už hrajete sami nebo s jedním až třemi lidskými protihráči – ostatní postavičky ovládá počítač.

• Žádný simulátor
Samotný závod nejvíce připomíná klasický titul Mario Kart, případně různé jeho napodobeniny, jako byl například kuřecí Chocobo Racing. Znamená to, že nejde o nějakou extrémně vážnou jízdní simulaci, ale spíše o hodně zjednodušený běh po trati. Větší pozor, než na občasné narážení do mantinelů, budete muset dávat na různé bonusy a pomůcky – ať už v podobě zrychlujících pružin či skokánků na trati, nebo v podobě sbíratelné pomůcky či zbraně. Ty můžete mít u sebe vždy dvě různé (na trati jsou jich rozseté desítky, ale mají podobu fialových balónků, jejichž obsah zjistíte až v okamžiku sebrání).

Najdete mezi nimi med (rozlití na cestu zpomalí každého, kdo do něj šlápne), raketu (nesestřelí nepřítele, jak byste asi čekali, ale místo toho popožene vás), motýlí křídla (na chvíli můžete nad tratí letět místo běhu), sirup (tím polijete na chvíli obraz protivníkům, takže nic neuvidí) a další. Ovládání závodu je hodně jednoduché, zatáčíte levou analogovou páčkou, pravou spouští utíkáte a levou brzdíte. Nicméně určitý prostor pro zlepšování schopností zde je, především v podobě naučení se tratí a občasných zkratek nazpaměť. Ve hře více lidských protivníků u jedné konzole se obraz rozdělí, aby každý měl svoji půlku či čtvrtinu.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

• Minihry v přestávce
Závody jsou sice nosnou kostrou hry, ale skoro stejně důležitá je herní náplň mezi nimi. Podle úvodního nastavení rozsahu daného zápasu (krátká, střední nebo dlouhá hra) patří ke každé závodní trati až tři různé minihry, které budete absolvovat, než se vydáte na další z tratí. Tyto minihry jsou často zábavnější, než samotný závod. Najdete zde například pojídání jablka na rychlost (analogovou páčkou otáčíte jablko, tlačítkem A z něj uhryznete a jeho rychlým opakovaným mačkáním žvýkáte), skákání po mravencích (z každého vypadne bonbón, který musíte sebrat), běh minovým polem (brnění ovladače vám dává najevo blízkost ohňostrojové rozbušky). Ovládání je vždy jednoduché a málokdy vyžaduje více než dvě různá tlačítka.

Dále zde najdete třeba sbírání bonbónů na kolotoči (odstředivá síla a další zápasníci se vás snaží shodit), rytmickou minihru (aby vaše piňáta správně tančila na písničku, je potřeba mačkat správná tlačítka podle pokynů na obrazovce), test paměti (po obrazovce pochodují zvířátka a vy je musíte správně spočítat) nebo z videí hodně profláknuté říhání (divokým mačkáním určitých tlačítek podle pokynů na obrazovce se snažíte pít co nejrychleji kolu, abyste pak brkáním posouvali svoji plachetničku v bazénu k cílové pásce).

Hodně miniher je ale ve hře zastoupeno v podobě určité variace na již viděné (pojídání jablek na rychlost se např. vrátí ve variaci, kde musíte dávat pozor, abyste nekousli do červíka), takže slibovaný počet 40 aktivit bych snížil spíše tak na polovinu skutečně různorodých.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
• Hlavně pro děti
Hra je neskonale roztomilá, její mechanismy maximálně jednoduché a vše je v češtině (texty, komentáře a dokonce i zpěv). Není tedy pochyb, že tohle je ideální hra pro nejmenší hráče. Na druhou stranu to s tou jednoduchostí možná tvůrci trošku přehnali, takže pro kohokoli staršího sedmi let by mohlo jít o příliš jednoduchou záležitost, která zrovna neoplývá originalitou (ve srovnání např. s Warioware nebo Rayman Raving Rabbids) – řada miniher je dost podobných aktivitám, známým z flashových freeher nebo třeba z xboxového Fusion Frenzy.

Hodně ovšem záleží na tom, jaké publikum si pro společné hraní najdete a jak jim hru naservírujete. Rodiče se určitě budou skvěle bavit právě při hraní s nejmenšími ratolestmi. Stejně tak si dovedu představit, že hra díky své maximální přístupnosti a značné roztomilosti snadno zaujme naprosté nehráče (babičky, strýc, sestřenice?). S kamarádkou jsme například hru zužitkovali jako jakousi obdobu svlékacího pokeru, kde za každou prohranou minihru následoval fant.

• Velmi piňatózní!
Ačkoliv Microsoft v poslední době trochu ustoupil od české lokalizace hlavních titulů (Halo 3, Mass Effect), když už se do toho pustí, pak to stojí za to. Dabing a celkový překlad této hry je na takové úrovni, že povznáší zážitek kamsi ke sledování nejlepších Disneyho filmů. Atmosféra je díky tomu pro našince mnohem příjemnější i zábavnější: hlášky typu „velmi piňatózní!“ vás prostě rozesmějí, ať už vám sedm let bylo, je nebo teprv bude.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

Je škoda, že hra není poněkud hlubší a pestřejší. Všech sedm tratí se dá docela rychle naučit (jedna trvá zhruba jen pět minut), stejně jako jednotlivé minihry – byť některé jsou o něco složitější a více na náhodu, než jiné.
zdroj: tisková zpráva
Největším nepřítelem hry je tak po docela krátké době pocit stereotypu, zapříčiněný především jednoduchostí všech herních možností. Ve výsledku tak hlavní kus zábavy bude generovat to, s kým budete hrát – ať už doma na gauči nebo online přes službu Xbox Live. A mimochodem, jde o docela solidní způsob, jak si snadno navýšit vaše xboxové Gamerscore.

trailer
Související články: Viva Pinata X360 recenze, Novinky

Martin Zavřel
autorovi je 27 let, pracuje v Illusion Softworks, po uplynulých sedm let vedl konzolovou sekci Doupěte; nejraději má akční, RPG a hororové hry (plus cokoliv s dobrým příběhem); neobejde se bez kvalitní filmové a herní hudby, relaxuje při tenisu, cestování, plavání a na srazech brněnských Otaku