Recenze

Assassin's Creed Brotherhood - recenze

Pokud Assassin's Creed Brotherhood přináší nějaké důležité poselství, dalo by se shrnout následovně: až před vámi bude na zemi ležet chlápek, který vám zabil dva bratry i otce, zničil život celé vaší rodině, připravil vás o veškerý majetek, chce ovládnout svět, myslí si, že je vyvolený prorok a shodou okolností je to papež, tak až budete nad tímhle chlápkem stát a on vám řekne, ať to s ním skoncujete, tak to s ním sakra skoncujte! Protože jinak dopadnete jako Ezio Auditore.

Lost Empire: Immortals - recenze

Po Sins of a Solar Empire a Galactic Civilizations další vesmírná 4X strategie, která nabízela možnost ovládnout doslova tisíce planet. Proč také ona neslavila úspěch?

Posel Smrti 2 - recenze

Hororové dobrodružství Samuela Gordona se stalo kultem. Achillova pata dvojky je tam, kde byste nečekali. Nápověda: Je to české a chronicky to neplní sliby.

RACE The WTCC Game - recenze

Fandové simulátorů jásejte, máme tu další kousek do sbírky vedle GTR 2 nebo GT Legends. A i u licencovaných závodů cestovních vozů, jak je známe z EuroSportu, jde o soupeření kolo na kolo a plech na plech. Nevěříte?

Act of War: High Treason - recenze

Amerika se ještě nestačila oklepat z předchozích ran teroristů a v datadisku přichází další útok přímo na nejvyšší pohlaváry. Dění se však tentokrát přesouvá do exotických oblastí a do hry vstupuje silné námořnictvo.

Pacific Fighters - recenze

Všechny důležité bitvy v Pacifiku za druhé světové války – počínaje napadením Pearl Harboru, přes Midway či Guadalcanal až po Novou Guineu - můžete prožít v tomto leteckém simulátoru od tvůrců IL-2: Sturmovik.

Destroyer Command - recenze

Ponorkových simulátorů je jako šafránu a titulů, kde ovládáte torpédoborec, ještě méně. O to více jsme se těšili na hru Destroyer Command, která navíc slibovala možnost propojení se Silent Hunterem II.

Bravely Default 2 – recenze

Příliš tradiční dobrodružství

Mafia III - recenze PC verze

Pokud jste posledních minimálně několik týdnů nestrávili na pustém ostrově, nesnažili se otevřít okno do vlastní duše na náhorní plošině v Tibetu, nebo se právě nevrátili z misijní činnosti v Africe, pravděpodobně víte, že třetí Mafie nemá, krom názvu, žánru a několika postav, s původními dvěma hrami v podstatě nic společného. Odehrává se na konci šedesátých let minulého století ve fiktivním městě na jihu Spojených států a hlavním hrdinou není kloboukem ozdobený elegán, ale lehce psychotický mládenec Lincoln Clay.

Legends of Eisenwald - recenze

Střed Evropy v době okolo husitských válek v herním zpracování - řadě z vás se někde uvnitř hrudi vzedmou zbytky pošramoceného vlastenectví v souvislosti s Kingdom Come. Nejedná se však o jedinou alternativu, protože do srdce starého kontinentu v pozdním středověku můžete zavítat i v Legends of Eisenwald - RPG strategii od studia Aterdux Entertainment. A bude to výlet, který stojí za to.

Football Manager 2015 - recenze

Péťa Čech je hodný kluk. Skvělý brankář, dobrý týmový hráč... Má ale jednu nevýhodu. Zatímco v minulém ročníku jsem zvládl jeho touhu po hře ukonejšit několika zápasy v pohárech a záskoky za zraněného Courtoise, letos ne a ne. Chce hrát a nestačí mu jen každý třetí zápas. Takže nabral směr Real Madrid, ale nestěžuju si a on snad také ne. Pokud ano, stížnosti ať posílá Sports Interactive, protože při vývoji Football Manager 2015 pořádně zapracovali na hráčském chování a požadavcích.

The Evil Within - recenze

Víte, co mě děsí? Že za pár měsíců uplyne deset let od vydání Resident Evil 4. Deset let! A pokud považujete za nejlepší díl hned ten první, raději ta léta nepočítejte vůbec. Stárneme všichni a zestárnul i Šindži Mikami, otec, syn i duch svatý série, která v mnoha ohledech definovala videoherní horor – alespoň takový, kde je součástí hrůzy cvaknutí prázdného zásobníku.

MXGP: The Official Motocross Videogame - recenze

„Na plnej plyn“ se v počítačových hrách obvykle jezdí se čtyřmi koly pod zadkem. Zřídkakdy se moderní vývojáři pustí do rizika a zkusí štěstí s jednostopou zábavou. A pokud to udělají, kladou si za cíl pouze pobavit, ne se nimrat v realističnosti. Donedávna proto motocyklová zábava de facto začínala a končila s akrobatickou sérií Trials. Kdovíjakými příznivci motocyklové zábavy nebyli ani italští Milestone, mistři virtuálního volantu a autoři kde čeho (bohužel), co zavání benzínem.

Alan Wake - recenze PC verze

S výrazy typu „kultovní“ nebo „legendární“ by se mělo šetřit, jinak se jejich silný význam devalvuje. Pravdou je, že se toho moc nedržíme a mnohdy se podobnými výrazy oháníme jako tržišti. Alan Wake, hra finského studia Remedy, která před dvěma roky spatřila světa na konzoli Xbox 360, se nyní po delším čekání objevuje graficky vylepšená na PC. Mělo to vůbec cenu? Proč se k tomu vývojáři vlastně odhodlali? Protože Alan Wake je opravdu kultovní dílko. No a jsme u toho.

X-Men: Destiny - recenze

Univerzum X-Menů je poměrně komplexním a v rámci komiksové kultury a filmů dobře zpracovaným světem, do něhož by počítačová zábava mohla celkem příjemně a logicky zapadnout. V případě X-Men: Destiny dostali tvůrci ze studia Silicon Knights do rukou fantastický potenciál, který však zcela trestuhodně nedokázali využít.

Zaklínač 2: Vrahové králů - recenze

Cynik zná cenu všeho, ale hodnotu ničeho, říká Wilde. Vždycky mi přišlo, že docela trefně. Snad proto jsem nikdy nedokázal vítat Sapkowského hrdinu s tak otevřenou náručí, jako většina z vás, kdo tenhle text čtete. Svět zaklínače Geralta je prohnilý až do morku jeho literárních kostí a sám Geralt tou všudypřítomnou hnilobou putuje s konstantním nechutenstvím ve tváři i hlase. A s takovým hrdinou se zjevně Čech (Moravan, Slezan...) ztotožní jedná báseň. Je svým způsobem milé, že si národ cyniků a ateistů až skoro nábožně oblíbil polského autora, ale Sapkowski je všechno, jenom ne patetizující křesťan.

COPS 2170: Power of Law - recenze

Tato cyberpunková taktická strategie s RPG prvky vás postaví do role čerstvé policistky jménem Katrin, s jejímž týmem agentů budete potírat kriminální živly v metropoli budoucnosti. Jde to lépe než minule v Paradise Cracked?

Betty Bad - recenze

Paul Steed, talentovaný tvůrce postav v Quake III Areně, se po vyhazovu z id Softu pustil do práce na budgetové akci Betty Bad, která je zvláštní nejen tím, že se hraje v okně internetového prohlížeče.

Two Point Hospital – recenze

Two Point Hospital je Epizoda VII pomyslné nemocniční ságy. Na dvě dekády starou a pořád skvěle fungující šablonu nanáší novou vrstvu nátěru, jen tu a tam si dovoluje něco upravit, ale jinak zůstává věrná předloze. Tou je samozřejmě Theme Hospital, a pokud jste tuhle klasiku od Bullfrogu svého času hráli, tak recenzi číst ani nemusíte. Potřebujete vědět jen, že „je to tam“. Že se to tvůrcům opravdu povedlo a že důstojný nástupce staré legendy je na konečně na světě. Vy ostatní, mladší, klidně čtěte dál.

Seven: The Days Long Gone - recenze

Seven: The Days Long Gone je zvláštní hra. Na jednu stranu demonstruje snahu o inovaci zažitých principů, zkouší prezentovat neotřelé přístupy a zpracování prostředí, ale ve skutečnosti se navzdory prvnímu dojmu jedná o až překvapivě tradiční záležitost. Příběh mistra zloděje na vězeňském ostrově nakonec žánry příliš nepřekopal, pouze je trochu míchá dohromady, a to ještě docela opatrně.

XCOM 2 - recenze

XCOM 2 je nejlepší týmová strategie, kterou jsem hrál od časů Jagged Alliance 2, a hned vám povím proč. Respektive ne hned, bude to chvilku trvat. Kolik vyšlo za poslední dvě dekády vyloženě dobrých týmových strategií, Valkyria Chronicles? O té bych se zdráhal říct, že si mě získala. Vydláždila ovšem chodník, po kterém tvůrci z Firaxis nakráčeli s úmyslem přenést legendární UFO do jedenadvacátého století.

Space Siege - recenze české verze

Už jste dlouho nehráli žádnou klikačku, máte chuť jen tak se odreagovat a nejste vyloženě alergičtí na pochodem-chod-hratelnost... pak je docela slušná šance, že si se Space Siege sednete.

Yager - recenze

Futuristických leteckých stříleček není nikdy dost, ale Yager, který jako jedna z prvních her vychází pouze na DVD, nás mile překvapil zábavnou hratelností a excelentní grafikou překonávající věhlas Incomingu.

Posel Smrti - recenze

Minulost je odvráceným zrcadlem tvé duše. Tato nádherná myšlenka je mottem hororové detektivky Posel Smrti, která posunuje české adventury zase o krůček dál k dokonalosti, ale má i pár pih na kráse.

Grom - recenze

Mýty a legendy starověkého Tibetu ožívají na pozadí válečného konfliktu ze 40.let minulého století. Jak se tento zajímavý nápad podařilo implementovat do Grom - směsice RPG, bojové strategie a adventury?

Mortal Kombat X - recenze PC verze

Mortal Kombat a Street Fighter II. Nerozlučná dvojice rivalů, se kterými jsem kdysi dávno zažíval nejhezčí herní léta. Ano, už je to dobré dvě dekády, ale když je vám nějakých dvanáct, třináct, prožíváte videohry tzv. na plný pecky, máte celou armádu kamarádů, kteří jsou ochotní si ohoblovat ukazováčky mlácením do klávesnice a občas vám přijde jako dobrý nápad věnovat trénování fatalit celý víkend. Ani jedna ze zmíněných sérií si bohužel neudržela kvality svých nejslavnějších dílů, ale obě se dokázaly revitalizovat. Street Fighter svým čtvrtým a Mortal Kombat devátým dílem vstoupily napůl do nového rozměru (v obou případech se jednalo o tzv. 2.5D mlátičky), ale především konečně oslovily novou generaci. A zatímco Street Fighter dál spí na vavřínech čtyřky a jejích nekonečných upgradů, Mortal Kombat se po čtyřech letech rozhodnul udělat další krok kupředu s dílem označeným římskou desítkou.

Infested Planet - recenze

Herní vývojáři v posledních letech našli nový recept na pokrok. Originalita v něm většinou nehraje větší než podružnou roli. Ovšem i s malou špetkou koření se dá přece vařit. Problém v klesající originalitě her se dá šikovně obejít, když se autorům povede bezvadně zkombinovat vše, co už bylo vymyšleno, a dát tomu s nepatrnou dávkou novot další smysl.

inFamous: Second Son - recenze

Úspěšné série jsou základní ingrediencí každé konzolové generace. Čtvrtý Playstation těch opravdu exkluzivních zatím nabízel poskrovnu, ale s příchodem inFamous: Scond Son se to mění.

Transport Tycoon - recenze

Když Chris Sawyer oznámil port původního Transport Tycoon na mobilní zařízení, zaplesalo mé nostalgické srdéčko. S původní hrou jsem strávil opravdu nepěkné množství času, který už dnes samozřejmě nemám. Na mobilní verzi TT jsem si ho ale našel, když v ní byl zainteresovaný Chris Sawyer - stvořitel skvostu, který dodnes hrají tisíce lidí v OpenTTD variantě. Nyní už mám ale o Sawyerově podílu na vývoji hry své pochybnosti a bojím se, že šlo jen o marketingové mazání oldschool medíku kolem pusy.