Name: Space Siege - recenze české verze
Item: Space Siege
Rating: 6
Author: Redakce Games.cz

6/10

zdroj: tisková zpráva

Space Siege - recenze české verze

Vývojář:: Gas Powered Games
Vydavatel:: SEGA
Platformy:: PC

Detail hry

18. 8. 2008 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Už jste dlouho nehráli žádnou klikačku, máte chuť jen tak se odreagovat a nejste vyloženě alergičtí na pochodem-chod-hratelnost... pak je docela slušná šance, že si se Space Siege sednete.

Autor: Miloš Bohoněk
Publikováno: 18.srpna 2008

zdroj: tisková zpráva Verze: PC/česká/review
Doba hraní: 1 týden

zdroj: tisková zpráva Znáte to. 22. století, lidé mají sluneční soustavu už dávno pod palcem, roztahují se dál a dál, když v tom jejich imperialistické choutky narazí na objevení mimozemské rasy. Bim bác. Lidé prchají ze Země, návštěvníci je decimují. Plavidlo Armstrong uteklo, a tak za ní agresoři vysílají menší stíhačky, které se zvenku přisají a Kerakové z nich začnou proudit na palubu. Jenže to neměli dělat, poněvadž se proti nim postaví Seth Walker a ten jim ty emzácké zadky nakope.

• Hack and slash
Space Siege startuje v momentě, kdy se Kerakové začnou šířit po obřím kosmickém plavidlu a lidé se s nimi snaží bojovat. Jinými slovy, první co, ve hře uděláte, je to, že myší najedete na z chodby vylézající emzáky, zmáčknete pravé tlačítko myši a držíte. Anebo zběsile klikáte, protože vám, stejně jako mně, nedojde, že to myšítko stačí držet. Pif paf, emzáci padají jako na běžícím pásu, nakonec přijde větší emzák, ten taky nakonec padne a voila, o tom Space Siege je.

Hra začne na vesmírné lodi, pokračuje na ní a na stejném místě i končí. Jestli jste si z klikacích RPG zvykli na procházení všech možných i nemožných podnebných pásů, tak tady to vypusťte z hlavy a smiřte se s tím, že na vás čekají šedé chodby namixované s chodbami modrými a když uděláte smutné oči, vykouknete z šedomodrých chodeb i do šedého hangáru, šedého skladu anebo modrého pilotního můstku.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

To jsou ovšem takové lokace, které se od modrošedých chodeb moc neliší a až se proto na chvíli dostanete do výrobny kyslíku, kde je to samý stromeček a travička, budete si připadat jako v jiném světě. Ano, hry nás do jiných světů brát mají a když se jim to povede, gratulace, ovšem tenhle monotónní styl asi není úplně tím pravým ořechovým.

• Hackni to a rozpárej to
Zoufalá neoriginalita podnadpisů je způsobena náturou zdejší hry, točící se okolo likvidování mimozemského, později pak ještě kybernetického odporu. Space Siege se prezentuje jako RPG, kterýžto žánr se má vyznačovat možnostmi. Možnostmi všeho druhu, ať už to je rozhodování se nad obětováním svého kámoše za noc s kámoškou (dívám se na tebe, Mass Effecte) anebo dumání nad utracením dvou zlaťáků za koženou čapku.

Žel bohu, Space Siege je v tomhle osekané o skoro všechna myslitelná „zákoutí“. Zdaleka nejde jen o to, že pořád postupujete modrošedými chodbami vpřed a prakticky nemáte šanci někam zahnout. Například zasahování do dialogů zcela chybí. Anebo postranní mise – v žánru tak stěžejní prvek – tu jsou omezeny pouze na „Hele, Sethe, až tam budeš, někde okolo by se měla válet nová zbraň, takže si ji můžeš sebrat.“ Ve výsledku to vypadá tak, že jdete hlavní (a jedinou) modrošedou chodbou, při cestě seberete inkriminovaný předmět a máte splněno. Mapa netřeba a důvtip už vůbec ne.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
A primární questy? V Gas Powered Games zřejmě trpí trojkovou obsesí, takže jsem hledal tři klíče, zavíral troje dveře, nahazoval tři motory, likvidoval trojici Kerackých velitelů, pátral po třech procesorech a ještě dělal něco s trojicí ventilů, ale už ani nevím, co přesně. Space Siege se dá hrát vlastně jen tak, jak to chtěli autoři a teď už vůbec nenarážím na stále omílanou pochodem-chod-hratelnost.

EXPLOZÉÉÉÉÉ

Výbušné barely! Každý miluje výbušné barely! Výbušný barel do každé domácnosti! Co je na nich divného? Každá vesmírná loď přece normálně přepravuje dvě stě milionů výbušných barelů! A taky propanbutanové nádrže a bedny s explozivním materiálem a samozřejmě i sudy s toxickým obsahem. Space Siege je hra, kde najdete nějakou potenciální výbušninu i pod ruličkou toaletního papíru. Ještě teď si pamatuji, jak jsem na E3 ptal producenta Berta Binghema, zda ve hře budou nějaké taktické prvky či pzzliky a on mi odpověděl: „Jasně, třeba budeš moct odpalovat výbušné barely a tím zranit nepřátele okolo.“ Nojo, výbušné barely, že mě to hned nenapadlo!

• Vývoj postavy
Zkušenosti nezískáváte za zabíjení nepřátel či plnění těch několika „vedlejších úkolů“. Prostě se dostanete na určité místo, kde provedete určitou akci označenou jako „hlavní úkol“ a dostanete za to dva zkušenostní body. Ty lze investovat do stejného počtu vývojových stromů – bojového nebo technologického – a získat tak třeba nový skill, popř. ten starý ještě vylepšit. Tvůrci si takhle sice lišácky pojistili vybalancovanou hratelnost, když hráče připravili o volnost, ale otázkou je, jestli jim za to někdo dá plusové body.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
A tak jediná oblast, kde můžete jet podle sebe, je úprava několika základních statistik své postavy a zbraní, které váš borec třímá. Skoro z každé mrtvoly nebo rozflákané bedny vypadnou součástky a na skoro každém rohu je místnost, kde je jednak uzdravovací terminál, jednak pracovní stůl, na němž si můžete polepšovat. To vše bez žádného skutečného levelování a když kliknete na „Zvýšit útok samopalů o 2% za 350 součástek“, je to prostě divné.

Nutno podotknout, že ke sběru jsou jen a pouze součástky. Žádné zbraně, brnění, ani jiné předměty. Jen ty samé součástky. Ač tedy žánrově RPG, inventář a vše, co je s ním spojené (třeba obchodování), zde také nehledejte.

• Morální, ehm, dilema
„Stroj nebo člověk? Anebo oboje?“ Tak zní slogan hry a skrývá pod sebou otázku kyber-implantátů. Čas od času najdete nějaký ten kousek kybernetické techniky, který si do sebe můžete nainstalovat. V rámci hry narazíte na několik přeživších, jejichž názory na implantáty jsou rozdílné. Čas od času volají vysílačkou a říkají buď „Sethe, drž se od toho, copak jsi neviděl, co to provedlo s ostatními?“ anebo „Sethe, jsi naše jediná šance a musíme využít každou příležitost!“

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

Jde o to, že třeba s kybernetickou paží unesete rotační kulomet a díky kybernetickému oku zase smrtelněji střílíte. Navíc s implantáty se odemkne řada dalších speciálních technologických skillů. Na druhou stranu, vaše „lidství“ tím trpí a třeba když bych si na obličej připlácnul mechanické oko, byl bych podle tamního ukazatele člověk už jen na 96%. Také by se mi nějaké jiné skilly pro změnu uzamkli. Škoda, že autoři tuhle oblast pořádně nerozvedli a i když se snaží vystavět morální dilema okolo otázek typu „Tak jsem vůbec s tou kybernetikou pořád člověk? Bojuji vůbec pořád za to, co jsem chtěl?“, nakonec se nad tou povrchností spíše jen pousmějete.

Fajn je, že kybernetická rozhodnutí se pak podepíší na konci hry. Slušelo by se teď dodat, že příběh vlastně není až tak tuctový, jak by se mohlo zdát a čeká na vás hned několik překvapení, která příjemně oživí stagnující hratelnost - díky povedenému českému překladu textů si navíc zápletku užije opravdu každý. Jen škoda, že vypravěčské schopnosti lidí z Gas Powered Games prostě za moc nestojí a potenciál zápletky se proto z půlky vypařil.

A když už jsem u té techniky, představím ještě robota HR-V [hárví]. Hlavní hrdina Seth si ho postaví na začátku hry a HR-V ho následně provází po celou dobu. Nemluví a ani nijak nereaguje, ale asi kvůli stálému rozněžnění po shlédnutí Wall-E jsem si ho oblíbil. Mohl jsem ho kompletně ovládat, ale...

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
HR-V prostě začne šít do všeho v jeho perimetru a nic víc jsem ani nepotřeboval. Robot pak nabude nějaké extra schopnosti, třeba spešl silný výstřel anebo dělání mrtvého, což už za použití stojí. A abychom to měli kompletní, i robůtka můžete vylepšovat v tradičním slova smyslu a když „zvládnete“ postranní úkoly, budete ho moci kromě kulometu vybavit i napalmovým dělem nebo paprskometem.

• Zpět k živému
Váš hrdina má samozřejmě speciální skilly také, ale jde o taková RPG klišé, že je ani nebudu vypisovat (dobře, tak třeba blesková bouře, co zasáhne všechny okolo – fakt to chcete slyšet?) a spíše zmíním jeho inženýrské schopnosti. Postupem času se totiž naučí konstruovat různé pasti, střílny, sondy anebo granáty, které dokáží v řadách nepřátel napáchat slušnou paseku... leč já je využil jednou dvakrát a to jen proto, abych viděl, jak vypadají.

Space Siege je totiž tuze jednoduché. Nepřátelé, jejichž spektrum je tuze chudé, jsou vocasové s ýkvé tykve. Buď na na vás hrnou a snaží se vás zaválcovat jako Sověti Němce za druhé světové. Anebo stojí na místě a střílí šnečí projektily, kterým se v klidu vyhnete (jen mi proboha někdo vysvětlete, proč nejde střílet za běhu?). Ze značného procenta potyček proto vyjdete bez újmy na zdraví. Nač se to snažit rozepisovat – po těch zhruba sedmi hodinách hraní jsem ani jednou nezemřel, a to mluví za vše.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
další obrázky z této hry si prohlédněte v galerii

• Jak z toho ven?
Z recenze to možná, nebo spíše určitě, vyznělo tak, že Space Siege je něco naprosto zoufalého. V jistém slova smyslu i je, protože z pohledu herních principů jde o zcela řadovou záležitost, kterou jsme v bleděmodrém (anebo raději šedomodrém?) viděli už stokrát jinde. A k tomu to jinde nebylo sto let za opicemi. Existovat kategorie „Nejlineárnější RPG s nejméně RPG prvky“, měli bychom tu žhavého kandidáta.

zdroj: tisková zpráva Jenže! Space Siege má spád a člověka dovede udržet. Zčásti to bude tím, že už jsem dlouho takové klikací RPG nehrál a měl jsem na něj prostě chuť. Zčásti to asi také bude tím, že relativně rychle máte hotovo a dříve, než dorazí nuda, už budete shlížet závěrečné titulky. Ale mám rád akční hry a mám rád RPG, Space Siege je takovým solidním mixem padesát na padesát. Vzhledem k tomu, že DVD s hrou mi přišlo zrovna v době, kdy jsem se prostě chtěl jen odreagovat... sedli jsme si. Otázkou je, jestli vám tahle porce bude také chutnat a jestli se u ní dokážete zabavit.

BRZY NA TISCALI O SPACE SIEGE:

KOMENTOVANÁ VIDEO-RECENZE ONDRY BROUKALA

Stáhněte si: Demo, Trailery, Videa...

Související články: Dojmy z E3, Novinky, Vše o sérii Dungeon Siege

Miloš Bohoněk
autorovi je 18 let a dříve se podepisoval jako Moolker; momentálně studuje v USA, píše i pro SCORE a PlayIN a nejvíce si užije tituly fantasy, akční a strategické; věnuje se závodnímu lyžování, lacrossu, lezení po horách, horské cyklistice a cestování