Autor: Bergy Publikováno: 11.dubna 2006 |
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek Pestrá nabídka Bojové úkoly jsou stejně jako v původní hře hodně členité a postupným rozkrýváním mapy vyvstávají další nesnáze, vedoucí k rozšíření primárních i sekundárních cílů jednotlivých misí. K nejčastějším hlavním zadáním patří eliminace nepřátelských sil, případně celé jejich základny, obsazení přístavu nebo naopak ochrana vlastní báze či nepostradatelné letadlové lodě apod. Vedlejší cíle vám pak přinášejí různé výhody. Například zabráním určitých objektů získáte více prostředků na nákup jednotek, zničením konkrétního komunikačního centra zamezíte tomu, aby si nepřítel mohl zavolat posily a velmi šikovné bývá i využití opuštěných bojových prostředků. Kampaň lze dohrát za přibližně stejnou dobu jako celou původní hru. U datadisků něco podobného sice nebývá zvykem, ale nesmíte zapomenout, že délka Direct Action nebyla nijak závratná, spíše naopak. Ke škodě je skutečnost, že kampaň si opět můžete vyzkoušet jen za ty hodné, tedy za Američany. Osobně jsem doufal, že tento přídavek přinese možnost hrát tažení i za teroristické Consortium, ale bohužel se tak nestalo. Zamrzí to, zvláště, když si člověk uvědomí, že něčeho podobného se nezalekli ani tvůrci C&C: Generals, kterým kampaně za teroristickou stranu GLA nečinily žádné problémy. Stálým nešvarem je nutnost dávat si pozor na hrdiny (Jefferson a Oz), o které v průběhu hry nesmíte přijít - jinak následuje restart scénáře nebo nahrání poslední uložené pozice. I když jste v případě ohrožení těchto jednotek několikrát upozorněni, není občas problém si v hlučné a nepřehledné bitevní vřavě nevšimnout, že zdraví těchto postav už kleslo na kritickou úroveň. Můžete mít při tom sebelépe rozehraný scénář a stejně vám to nebude nic platné. Herní principy jinak zůstaly v zásadě stejné a tak jedinou výraznější změnou je boj na moři. S tím souvisí i celá škála nových jednotek - od transportních vznášedel (jak vystřižených z herní série C&C) přes ponorky, torpédoborce až po vrtulníkové a letadlové lodě. Nejpoužívanější zbraní už ovšem nejsou lodní děla a torpéda, nýbrž rakety všech možných velikostí, doplňované protileteckou obranou. Letadlové lodě mají tu výhodu, že mohou zůstávat v pozadí a hráč operuje s jejich letadly v místě bojové akce. Při ztrátě leteckých jednotek lze vyrobit nové a udržovat si tak operační bojeschopnost. Všechny lodě můžete na otevřeném moři i opravovat, ale během této činnosti nemůže dané plavidlo útočit a je bezbranné vůči útokům.
Díky plavidlům se zde nalézají mapy, ve kterých pevninu tvoří jen ostrůvky s pirátskými či nepřátelskými námořními základnami a vše se doopravdy rozhoduje na vodní hladině. Dále zde natrefíte na kapitoly s kombinovanými akcemi. Přímo ukázková je ta na kubánském pobřeží. Nejdříve se musíte dostat na pevninu, zlikvidovat nepřátele a zmocnit se přístavu. Poté, co si vybudujete dostatečně velkou flotilu, je nutné podstoupit rozhodující střet na vodní hladině. Až když jste skutečně pány moře, je možné pokusit se o obojživelný útok na dalším pobřeží, kam je třeba bezpečně transportovat loděmi své pozemní jednotky. Námezdní žoldáci Další postřehy Výtku mám rovněž k ovládání letadlových a vrtulníkových lodí. Pokud jsou totiž na palubách připravené vzdušné síly, nelze plavidla označit do houfu a zadat jim příkaz k přemístění. Pokaždé, když se o to pokusíte, aktivují se pouze letadla či vrtulníky, takže nezbývá než na každou lodičku zvlášť kliknout a to ještě tam, kde zrovna nestojí nějaký aeroplán. Vyslyšeny ale byly prosby hráčů a vylepšením prošlo nastavení před zahájením skirmish módu a multiplayeru. Nyní je tak možné ovlivnit například rychlost hry, výši zdrojů na mapě, sdílení prozkoumané plochy se svými spojenci, povolování nebo zakázání taktických zbraní a leteckých útoků či přítomnost žoldáckých jednotek ve hře. Pozměněná vizuální podoba Grafika samozřejmě běží na stejném engine jako původní hra, přibylo ale mořské prostředí a také je zde k vidění více tropických oblastí. U zobrazení vodní hladiny je zajímavé automatické oddálení pohledu kamery, aby hra byla více přehlednější. Je to skoro nutnost, protože lodě jsou poměrně velké a je potřeba mít určitý rozhled kolem sebe. Na pevnině se kamera ale zase sama rychle přilepí na můj vkus až moc blízko k zemi, což je škoda. Kritizoval jsem to už v původní hře a nic na tom nezměnil ani tento datadisk. další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů Hardwarové požadavky jsou vesměs stejně vysoké, až na pár lokací, které se mi zdály o něco náročnější než v Direct Action. Testovací sestava byla opět ve složení AMD Athlon 64 3500+, 1 GB RAM a GF 6800GT. Ve hře bylo použito rozlišení 1024x768 a všechny detaily byly dány na své maximum. Instalace High Treason jinak vyžaduje původní hru a schramstne z vašeho místa na pevném disku dalších 7 GB. Velezrada vs. Hodina H Jestliže jsem v loňské recenzi Act of War: Direct Action chtě nechtě musel srovnávat s C&C Generals, je nyní na místě udělat totéž s datadiskem Zero Hour. I tentokrát ale vítězí stará garda. Stačí si vzpomenout na parádní mód v podobě generálské výzvy, který skvěle doplňoval herní kampaně a z High Treason se rázem stává chudý příbuzný. Korunu všemu dává vysoká cena tohoto přídavku (40 dolarů), což je dvojnásobek toho, za kolik se dá momentálně pořídit původní hra (nehledě na aktuální kompilaci všech C&C titulů). Možná i proto se distributor SeVeN M rozhodl, že k nám High Treason vůbec nedoveze. Stáhněte si: Demo, Trailer... Související články: Act of War recenze&dojmy, Novinky... | ||
Bergy | |
autorovi je 25 let, pracuje v IK+EM jako správce ekonomického systému a specializuje se na strategie všeho druhu (všechny články autora) |